|
|
Typologie figurální plastiky Parléřovské huti na katedrále sv. Víta z let 1356-1399
Smaha, Miroslav ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Předložená magisterská práce na téma "Typologie figurální plastiky Parléřovské huti na katedrále sv. Víta z let 1356-1399" se zabývá typologickým soupisem dekorativního sochařství svatovítské hutě v přímém vztahu ke kapli Všech svatých na Pražském hradě, dále s poukazem na souvislosti Staroměstské mostecké věže a předpokládaný vliv na dekorativní skulpturu pražského chrámu Matky Boží před Týnem. Hlavní kapitoly se věnují soupisu figurálních konzol s hlavičkami (maskami) na architektuře a identifikaci jednotlivých typů a variant v kontextu stavebního vývoje. Fotografická dokumentace autora byla pořízena ve spolupráci s Archivem Pražského hradu a Národním památkovým ústavem. Obrazová příloha obsahuje množství autorských fotografií výzdobných detailů in situ z interiéru a exteriéru katedrály, stejně tak ze stavebně historického depozitáře i ze stálé expozice Pražského hradu. Významnou součástí této dokumentace je také dosud nepublikovaný fotografický materiál (analogie) figurálních konzolek Parléřova chóru kostela Všech svatých na Pražském hradě, pořízený při stavební obnově roku 2008. Název: Typologie figurální plastiky Parléřovské huti na katedrále sv. Víta z let 1356-1399 Autor: Bc. Miroslav SMAHA Klíčová slova: Petr Parléř / Katedrála sv. Víta / Sochařství / Figurální plastika / Typologie Počet...
|
|
|
Lexikon biblické ikonografie
Royt, Jan ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Kořán, Ivo (oponent)
Práce zahrnuje celou šíři biblických námětů řazených abecedně, počínaje Stvořením světa až po knihu Zjevení s. Jana - Apokalypsu. Vedle vlastních příběhů Starého i Nového zákona jsou představeny i významné osobnosti Starého a Nového zákona. Zařazena byla také hesla inspirovaná apokryfními knihami Starého a Nového zákona, hesla poukazující na vztah Starého a Nového zákona (např. Typologie) či hesla s biblickou výpovědí související. Každé heslo je profilováno tak, že je v něm uveden stručný příběh biblické události, líčený s přihlédnutím k jeho reflexi ve výtvarném umění. V textu hesla jsou vedle příslušných biblický citací odkazy na apokryfní literaturu, na výklady církevních autorit a dále příklady děl světového a českého umění.
|
|
|
Benedikt Ried v pozdně gotické architektuře severozápadních Čech - Louny
Bařicová, Lenka ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Vliv Benedikta Rieda v severozápadních Čechách souvisí s celkovým historickým vývojem této oblasti, v těsném sousedství s německým územím, přijímající okolní vlivy a vzájemně se reflektující. Osobnost Benedikta Rieda, pozdně gotického královského architekta, v sobě ukrývá více otázek než odpovědí. Na které stále hledáme uspokojující odpovědi. Jisté je, že přínos Benedikta Rieda překračuje nacionální hranice a souvisí s celkovým středoevropským architektonickým děním. Hlavní otázkou této práce měla být spojitost mezi Benediktem Riedem a městem Louny. Město Louny má jedinečný archivní materiál dokládající průběh stavby svého kostela od zničujícího požáru po přípravu stavby, nákupu materiálu a mzdy dělníkům podílející se na této stavbě. S určitostí však nelze říci, zda všechny záznamy můžeme připsat přímo pro stavbu lounského kostela. Tak i personální působnost přes tyto hodnotné archivní informace nelze Benedikta Rieda potvrdit ani vyvrátit jako tvůrce a hlavního koncepčního autora. Tyto otázky si musíme klást pro nesporné kvality kostela sv. Mikuláše v Lounech po stránce architektonické a umělecké. Jistotu máme v určení políra této stavby, jehož známe právě z městských účtů je jím Mistr Pavel z Pardubic do doby stavby lounského kostela pracující na obnově města Pardubic. Severozápadní Čechy se mohou...
|
|
|
Kapitoly z deskové malby krásného slohu
Klípa, Jan ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Práce má charakter dvou kapitol zamýšleného většího celku. První část se zabývá vývojem a obsahem základních pojmů, spojených s uměním přelomu 14. a 15. století. Snaží se postihnout obecnější tendence, které krystalizovaly v rámci procesu formulace termínů: mezinárodní sloh, dvorský sloh, krásný sloh apod. Největší pozornost je při tom věnována dějinám pojmu krásný sloh a jeho obsahu, v nichž připadla významná úloha tuzemskému bádání v průběhu minulého století. Obecné otázky slohu ve výtvarném umění pozdního středověku hrají totiž v rámci studia umění kolem roku 1400 podstatnou roli a žádné další zpracování této tématiky se neobejde bez historiografické reflexe, která pojmenuje a přijme dobovou a myšlenkovou podmíněnost základních pojmů. V závěru první části jsou formulovány hypotetické výhledy týkající se směřování budoucího studia umění kolem roku 1400 na celoevropské i na regionální úrovni. Druhá část práce je věnována konkrétní problematice podoby tohoto umění ve vídeňském malířství první třetiny 15. století a jeho vztahům k českému umění krásného slohu. Vídeňský příklad se ukazuje jako instruktivní pro hodnocení pražské malířské produkce v prvních desetiletích 15. století. Rozvinula se zde totiž plodná tradice, nepřerušená radikálními zásahy ze strany společenských otřesů, která navíc, a to je jeden z...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Novorenesanční kostely v Čechách a na Moravě
Sládeček, Petr ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Petr SLÁDEČEK: Novorenesanční kostely v Čechách a na Moravě (doktorská disertační práce na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Praha 2015 anotace: Cílem této práce je shromáždit informace o novorenesančních kostelech a pokusit se o jejich interpretaci v kontextu architektury 19. století. Novorenesanční styl byl ve druhé polovině 19. století ve střední Evropě značně rozšířen. Jeho velká četnost užití pro profánní stavby kontrastuje se situací v oblasti sakrální architektury. Kostely byly budovány převážně v novogotickém stylu. V menší míře byl užíván i novorománský styl. Za příčinu tohoto stavu jsou pokládány zdrženlivé postoje duchovenstva a některých architektů vůči renesančnímu stylu. V rodící se památkové péči vedl kult gotiky ke gotickému purismu, jemuž padly za oběť mnohé mladší části historických budov. Proto je, ve srovnání s novogotickými stavbami, množství novorenesančních kostelů výrazně menší. Novorenesanční styl se však od 80. let těšil velké oblibě v prostředí českých protestantských sborů, neboť byl pokládán za méně nákladný než styl novogotický. Novorenesanční sakrální architektura nebyla dosud systematičtěji zkoumána. Výzkum se proto zaměřil především na nezpracované a nepublikované archivní materiály, které jsou roztroušeny v archivech mnoha institucí. klíčová slova:...
|
|
| |
host ::
RSS.