|
|
Jan Šplíchal (1894-1942), malíř krajiny a vesnického života - jeho život a dílo v kontextu doby
Mikolášková, Edita ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Resumé: Jan Šplíchal (1894-1942) malíř krajiny a vesnického života - jeho život a dílo v kontextu doby Předkládaná diplomová práce pojednává o životě a díle regionálního malíře Jana Šplíchala. Svůj život kromě krátkého studijního pobytu v Praze prožil ve Sloupnici u Litomyšle a jejím okolí, kde čerpal náměty pro svoje díla. Těžiště jeho tvorby spočívá v zachycování venkovských a přírodních reálií ve svém rodném kraji. Vědomě se stává epigonem velkých krajinářů, kteří prošli Mařákovou školou a přebírá jejich náměty i manýru. Nejvíce pak od Jana Honsy a také Antonína Slavíčka a dalších. V grafice se inspiruje dílem Maxe Švabinského a Tavíka Františka Šimona. Tyto skutečnosti jsou rozpracovány a ukázány na příkladech děl v kapitole o díle Jana Šplíchala, kde jsou zmíněni i jeho učitelé, kteří na něj nepochybně měli vliv také a další okrajové vlivy formující Šplíchalův umělecký názor. Práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly. První z nich osvětluje metodu a přístup k tématu inspirovanou vědeckou prací francouzského historika Alaina Corbina. Další kapitola je věnována Životu se všemi podrobnostmi a také vzdělání. Poslední kapitola je věnována dílu a jeho rozboru, jak je výše zmíněno.
|
|
|
Stravovací návyky žáků 1. a 2. stupně ZŠ
Mikolášková, Edita ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
Stravovací návyky žáků 1. a 2. stupně základních škol Abstrakt v ČJ Práce shrnuje výsledky testování 204 žáků 1. a 2. stupně ze dvou základních škol, Praha a Brno. 128 dívek a 76 chlapců. 1. stupeň byl zastoupen 4. a 5. třídami - 80 žáky, tedy 39 procenty, 2. stupeň byl zastoupen 124 žáky, tedy 61 procent. Cílem studie bylo zjistit, jaké jsou stravovací návyky žáků a jak se mění v průběhu školní docházky. Výsledky mého šetření nám ukazují některé pozitiva a to ve stravovacích návycích a v životosprávě. Děvčata z Prahy i Brna se nejčastěji stravují 5krát denně, na 1. stupni ve větším procentu, chlapci z Brna se také nejčastěji stravují 5krát denně, chlapci z Prahy udávají, že 4krát denně. Většina dětí snídá, děti na 1. stupni častěji než na druhém. Ke snídani si dávají nejčastěji cereálie či slané pečivo, skoro všichni svačí a ke svačině si nosí většinou obložené slané pečivo z domova. Děti chodí na oběd do školní jídelny, jedí mléčné výrobky, denně konzumují ovoce a zeleninu dvakrát až čtyřikrát, nejčastějším nápojem je voda, ale i to, že jedí ryby a také se věnují nějakému sportu či cvičí. Na druhé straně výsledky poukazují na některá negativa jak ve stravovacích návycích, tak v možnostech současné doby a stylu dnešního života a sice na nákup různých sladkostí, párků v rohlíku a sladkých nápojů ve školním...
|
|
| |
|
|
Stravovací návyky žáků 1. a 2. stupně ZŠ
Mikolášková, Edita ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
Cílem mé diplomové práce Stravovací návyky žáků 1. a 2. stupně ZŠ bylo zjistit: jaké faktory ovlivňují stravovací návyky žáků. Zkoumanými faktory byly především pohlaví žáků, jejich věk a lokalita bydliště. zda jídelníček ve školních jídelnách odpovídá doporučením pro sestavování jídelníčku a spotřebnímu koši, a jak velké procento dětí se stravuje ve školní jídelně jaké potraviny nabízí školní bufet dětem, co si děti v bufetu nejčastěji kupují, zda sortiment školního bufetu ovlivňuje stravování žáků a v jaké míře. Práce byla provedena dotazníkovým šetřením, mezi 330 žáky 1. a 2. stupně ze tří základních škol v Praze, Brně a Sedlčanech. Ze školních jídelen jednotlivých škol byly vyžádány jídelní lístky za období, ve kterých byly dotazníky ve školách rozdávány a byly podrobeny analýze. Sortiment bufetů byl komunikován s vedoucími školních jídelen. Z provedené studie vyplývá, že stravovací návyky dětí jsou sledovanými faktory částečně ovlivněny a to pohlavím, věkem, lokalitou bydliště a možnostmi stravování reprezentovanou nabídkou bufetů a školních obědů. Všechny tři zkoumané školy nabízejí svým žákům možnost výběru z několika možných obědů, v jednom případě navíc s možností dietního stravování. Ze tří zkoumaných jídelníčků nejlépe odpovídá správné stravě jídelníček ZŠ Sedlčany. Tam také chodí do školní...
|
|
|
Stravovací návyky žáků 1. a 2. stupně ZŠ
Mikolášková, Edita ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
Stravovací návyky žáků 1. a 2. stupně základních škol Abstrakt v ČJ Práce shrnuje výsledky testování 204 žáků 1. a 2. stupně ze dvou základních škol, Praha a Brno. 128 dívek a 76 chlapců. 1. stupeň byl zastoupen 4. a 5. třídami - 80 žáky, tedy 39 procenty, 2. stupeň byl zastoupen 124 žáky, tedy 61 procent. Cílem studie bylo zjistit, jaké jsou stravovací návyky žáků a jak se mění v průběhu školní docházky. Výsledky mého šetření nám ukazují některé pozitiva a to ve stravovacích návycích a v životosprávě. Děvčata z Prahy i Brna se nejčastěji stravují 5krát denně, na 1. stupni ve větším procentu, chlapci z Brna se také nejčastěji stravují 5krát denně, chlapci z Prahy udávají, že 4krát denně. Většina dětí snídá, děti na 1. stupni častěji než na druhém. Ke snídani si dávají nejčastěji cereálie či slané pečivo, skoro všichni svačí a ke svačině si nosí většinou obložené slané pečivo z domova. Děti chodí na oběd do školní jídelny, jedí mléčné výrobky, denně konzumují ovoce a zeleninu dvakrát až čtyřikrát, nejčastějším nápojem je voda, ale i to, že jedí ryby a také se věnují nějakému sportu či cvičí. Na druhé straně výsledky poukazují na některá negativa jak ve stravovacích návycích, tak v možnostech současné doby a stylu dnešního života a sice na nákup různých sladkostí, párků v rohlíku a sladkých nápojů ve školním...
|
|
|
Jan Šplíchal (1894-1942), malíř krajiny a vesnického života - jeho život a dílo v kontextu doby
Mikolášková, Edita ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Resumé: Jan Šplíchal (1894-1942) malíř krajiny a vesnického života - jeho život a dílo v kontextu doby Předkládaná diplomová práce pojednává o životě a díle regionálního malíře Jana Šplíchala. Svůj život kromě krátkého studijního pobytu v Praze prožil ve Sloupnici u Litomyšle a jejím okolí, kde čerpal náměty pro svoje díla. Těžiště jeho tvorby spočívá v zachycování venkovských a přírodních reálií ve svém rodném kraji. Vědomě se stává epigonem velkých krajinářů, kteří prošli Mařákovou školou a přebírá jejich náměty i manýru. Nejvíce pak od Jana Honsy a také Antonína Slavíčka a dalších. V grafice se inspiruje dílem Maxe Švabinského a Tavíka Františka Šimona. Tyto skutečnosti jsou rozpracovány a ukázány na příkladech děl v kapitole o díle Jana Šplíchala, kde jsou zmíněni i jeho učitelé, kteří na něj nepochybně měli vliv také a další okrajové vlivy formující Šplíchalův umělecký názor. Práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly. První z nich osvětluje metodu a přístup k tématu inspirovanou vědeckou prací francouzského historika Alaina Corbina. Další kapitola je věnována Životu se všemi podrobnostmi a také vzdělání. Poslední kapitola je věnována dílu a jeho rozboru, jak je výše zmíněno.
|
|
| |
host ::
RSS.