|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení sociálních sítí aktérů rozvoje venkova: příklad místních akčních skupin Rozvoj Krnovska a Rýmařovsko
Kocur, Václav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociálními sítěmi aktérů rozvoje venkova a individuálním sociálním kapitálem starostů obcí v místních akčních skupinách Rozvoj Krnovska a Rýmařovsko. V práci hledám souvislost mezi hodnocením funkčnosti místních akčních skupin a mírou individuálního sociálního kapitálu starostů obcí v místních akčních skupinách a vybranými charakteristikami sítí aktérů rozvoje. V první části práce se zabývám problémy venkova, faktory rozvoje, sociálním kapitálem a sociálními sítěmi obecně. V druhé části práce jsou analyzovány výsledky dotazníkového šetření, které proběhlo v březnu 2017 mezi 34 starosty obcí, které patří do místní akční skupiny Rozvoj Krnovska, respektive Rýmařovsko. Na základě výsledků šetření je dále analyzován individuální sociální kapitál starostů a typy sociálního kapitálu - svazující, přemosťující a hierarchický. Výzkum potvrdil klíčovou roli individuálního kapitálu (a typů kapitálu svazujícího a přemosťujícího) starostů venkovských obcí pro funkčnost místních akčních skupin. Klíčová slova: sociální kapitál - sítě - aktéři rozvoje - venkov - starostové - místní akční skupina - MAS Rýmařovsko - MAS Rozvoj Krnovska.
|
|
|
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka
Kusovská, Marie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent) ; Fiala, Tomáš (oponent)
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka Abstrakt Populační vývoj Česka po roce 1990 byl ve znamení prudkého poklesu porodnosti až na historická minima následovaného opět pozvolným nárůstem. Výsledkem jsou nestejně velké kohorty živě narozených, následně vstupující do vzdělávací soustavy. Navíc zejména vlivem procesu suburbanizace došlo ke změnám v rozmístění obyvatel. Výsledkem působení těchto faktorů je vznik oblastí, ve kterých kapacity základních škol neodpovídají počtu dětí v dané věkové kategorii, ať už se jedná o nedostatek míst ve školách, či naopak nedostatek žáků pro chod školy. Cílem práce je analyzovat regionální populační vývoj Česka po roce 1990, včetně změn prostorového vzorce osob ve věku povinné školní docházky (6-14 let). Získané poznatky jsou dány do souvislosti se změnami prostorového vzorce žáků základních škol a také s maximálními kapacitami základních škol. Celá analýza proběhla v rámci spádových regionů úplných devítiletých základních škol, které byly vytvořeny na základě nejkratší vzdálenosti po silnici z obce do nejbližší úplné základní školy. Byly použity metody Webbův graf a prostorová autokorelace, které jsou vhodné pro analýzy na regionální úrovni. Po roce 1990 došlo ke kompletní proměně prostorového vzorce populačního vývoje, původně...
|
|
|
Rozvoj mapových dovedností v dějepisu, matematice a biologii
Havelková, Lenka ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá rozvojem mapových dovedností ve výuce dějepisu, matematiky a biologie na druhém stupni základních škol a na středních školách. Mapové dovednosti bývají vnímány především jako dílčí část geografických dovedností, a tak problematika jejich rozvoje mimo zeměpis nebyla dosud dostatečně zkoumána. Úvodní část práce se tak věnuje uplatnění těchto dovedností v každodenním životě a shrnuje poznatky prokazující jejich důležitost ve výuce rozličných předmětů. Následně jsou na základě rešerše pro konkrétně zvolené předměty (dějepis, matematika, biologie) navrženy možnosti rozvoje mapových dovedností. Cílem praktické části práce, která zkoumá rozvoj mapových dovedností v rovině projektového a realizovaného kurikula, je zhodnocení jejich postavení ve výuce na českých školách a taktéž reflexe teoreticky zaměřených kapitol. Jako výzkumné metody jsou využity analýza učebnic a dotazníkové šetření. Klíčová slova: mapa, rozvoj mapových dovedností, dějepis, matematika, biologie, analýza učebnic, dotazníkové šetření
|
|
|
Reliktní česko-moravská zemská hranice v historickogeografických souvislostech
Chalupa, Jan ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá významem reliktní česko-moravské zemské hranice v minulosti i v současnosti. Území dnešního Česka bylo s různými obměnami zhruba 1000 let členěno na země, roku 1949 bylo zemské zřízení zrušeno a z funkční hranice se stala reliktní. Vývoj významu česko-moravské hranice v minulosti je řešen metodou rešerše literatury, jeden z jejích současných projevů, deklarování moravské národnosti, je zjišťován analýzou dat ze Sčítání lidu 1991 a 2001 v zájmovém území tvořeném okresy přiléhajícími k hranici. Kromě toho je její průběh z posledního roku její platnosti srovnáván s hranicemi administrativních jednotek tří územních členění dnešního Česka, která následovala po jejím zrušení. Klíčová slova: reliktní hranice, česko-moravská zemská hranice, moravská národnost
|
|
|
Motivace žáků ve výuce geografie
Holečková, Martina ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
Diplomová práce obsahuje část teoretickou a empirickou. Teoretická část na základě rozboru odborné relevantní literatury odpovídá na to, jak obsahově vymezit pojem motivace. Dále pak, které faktory ve výuce motivují či demotivují žáky základní školy pro studium zeměpisu jako celku a na způsob jakým může být sebereflexe učitele přínosná pro motivaci ve výuce zeměpisu. Výsledky empirické části dotazníkového šetření vypovídají o preferencích a s tím související motivaci žáků ve výuce zeměpisu, které by měly vést k zamyšlení se a vlastní autoregulaci učitelů zeměpisu, aby mohli poskytnout žákům kladnou motivaci pro učení. Součástí práce je také vytvořený dotazník vypovídající o preferenci, faktorů, činností a témat při výuce zeměpisu, využitelný pro běžnou školní praxi, sloužící k diagnostice žáků a autoregulaci učitele zeměpisu.
|
|
|
Role euroregionu Silva Nortica v rámci přeshraniční spolupráce a při utváření regionální identity.
Klečková, Veronika ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
P edkládaná práce se zabývá vlivem euroregionu Silva Nortica na p eshrani ní spolupráci a regionální identitu. Silva Nortica se nachází na esko-rakouském pohrani í a je nejmlad ím euroregionem v esku. Situace v euroregionu je analyzována pomocí kvantitativního a kvalitativního výzkumu, a tak nabízí komplexní pohled na danou problematiku. V kontextu rámcových institucionálních podmínek euroregionu bylo analyzováno dotazníkové et ení spole n s ízenými rozhovory s p edstaviteli euroregionu. V práci jsou také nastín ny mo né varianty budoucího vývoje euroregionu. Z výsledk výzkumu vyplývá, e mezi místními obyvateli existuje potenciál pro budování p eshrani ního spole enství. Na druhou stranu na institucionální úrovni existuje ada problematických faktor , které mohou bránit prohlubování p eshrani ní spolupráce v esko-rakouském pohrani í. Klí ová slova: Euroregion Silva Nortica, esko-rakouské pohrani í, p eshrani ní spolupráce, regionální identita, p eshrani ní spole enství, víceúrov ové ízení
|
|
|
Hodnocení potenciálu pro formování regionální identity Frýdlantska
Šifta, Miroslav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem regionální identity na Frýdlantsku. Hlavním cílem je zhodnocení potenciálu pro její formování ve smyslu teorie institucionalizace regionu finského geografa A. Paasiho (1986). Práce diskutuje podmínky vytváření tvaru regionu, sleduje současný hraniční i symbolický tvar regionu, polarizaci prostoru (perifernost regionu), hodnotí míru institucionalizace regionu a současný potenciál formování regionální identity v zájmovém území. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První část podává přehled o obecných východiscích studia územních identit, se zaměřením na dále sledované jevy (identita, regionální identita, potenciál regionální identity). Ve druhé kapitole je vymezen zájmový region a provedena situační analýza Frýdlantska se zaměřením na demografické a hospodářské ukazatele, resp. zhodnocení podmínek pro formování regionální identity. Další kapitola je věnována potenciálu pro formování regionální identity s přihlédnutím k jednotlivým fázím procesu institucionalizace regionu. Podle nich je rozdělena do podkapitol věnovaných prostorovému tvaru regionu (hranicím, přírodnímu a krajinnému potenciálu), symbolickému tvaru (jména, znaky a symboly, historický odkaz) a regionálním organizacím a institucím. Poslední kapitola analyzuje výsledky anketárního šetření zaměřeného na...
|
host ::
RSS.