|
|
Vliv vojenského újezdu na populační vývoj města Milovice
Kusovská, Marie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Vliv vojenského újezdu na populační vývoj města Milovice Abstrakt Cílem této práce je popsat populační vývoj města Milovice, který byl ovlivněn existencí vojenského újezdu v těsném sousedství Milovic. Během 88letého fungování se zde vystřídalo několik armád. Jejich působením, především poslední sovětské armády, zde vzniklo mnoho bytových domů. Po rekonstrukcích těchto budov v 90. letech 20. století se do města stěhují noví obyvatelé, především mladé páry nebo rodiny s dětmi, což je typický jev pro suburbanizované oblasti. Dochází k výraznému omlazení věkové struktury města, například průměrný věk v roce 2008 činil 29,8 let. Práce se zaměřuje na období 1991-2008, ve kterém popisuje jednotlivé komponenty populačního vývoje pomocí vybraných ukazatelů. Jejich úroveň srovnává s průměrem České republiky. Dochází ke zjištění, že vysoký podíl osob v mladém věku v obyvatelstvu Milovic způsobuje odlišnosti ve vývoji některých ukazatelů, například úhrnná plodnost zde byla ve sledovaném období výrazně vyšší než v České republice. V závěru jsou nastíněny možné varianty dalšího populačního vývoje města.
|
|
|
Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu
Kusovská, Marie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu Marie Kusovská Abstrakt Práce se zabývá vojenským újezdem jako specifickým faktorem populačního vývoje mikroregionu. Jejím cílem je popsat a prokázat rozdílný vliv existujících a zrušených vojenských újezdů na demografické chování obyvatelstva obcí, ležících v těsném zázemí újezdů. Analýza probíhá v období 1995-2010 a zahrnuje pět současných vojenských újezdů: Boletice, Brdy, Březina, Hradiště a Libavá a tří zrušené: Mladá (dnešní obec Milovice), Ralsko a Dobrá Voda. Práce zkoumá vývoj počtu a struktury obyvatel, přirozený a mechanický pohyb obyvatelstva, včetně analýzy směrů migrací. Dochází ke zjištění, že obce Milovice a Ralsko se výrazně odlišují od ostatních území mladou věkovou strukturou, vysokou úrovní úhrnné plodnosti a intenzitou imigrace. V úrovni úmrtnosti nebyly vysledovány významné rozdíly. Ukazuje se tedy, že vojenský újezd lze považovat za determinant populačního vývoje daného mikroregionu, nicméně velmi záleží na způsobu vojenského využití újezdu a v případě zrušení také na budoucím civilním využití.
|
|
|
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka
Kusovská, Marie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent) ; Fiala, Tomáš (oponent)
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka Abstrakt Populační vývoj Česka po roce 1990 byl ve znamení prudkého poklesu porodnosti až na historická minima následovaného opět pozvolným nárůstem. Výsledkem jsou nestejně velké kohorty živě narozených, následně vstupující do vzdělávací soustavy. Navíc zejména vlivem procesu suburbanizace došlo ke změnám v rozmístění obyvatel. Výsledkem působení těchto faktorů je vznik oblastí, ve kterých kapacity základních škol neodpovídají počtu dětí v dané věkové kategorii, ať už se jedná o nedostatek míst ve školách, či naopak nedostatek žáků pro chod školy. Cílem práce je analyzovat regionální populační vývoj Česka po roce 1990, včetně změn prostorového vzorce osob ve věku povinné školní docházky (6-14 let). Získané poznatky jsou dány do souvislosti se změnami prostorového vzorce žáků základních škol a také s maximálními kapacitami základních škol. Celá analýza proběhla v rámci spádových regionů úplných devítiletých základních škol, které byly vytvořeny na základě nejkratší vzdálenosti po silnici z obce do nejbližší úplné základní školy. Byly použity metody Webbův graf a prostorová autokorelace, které jsou vhodné pro analýzy na regionální úrovni. Po roce 1990 došlo ke kompletní proměně prostorového vzorce populačního vývoje, původně...
|
|
|
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka
Kusovská, Marie
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka Abstrakt Populační vývoj Česka po roce 1990 byl ve znamení prudkého poklesu porodnosti až na historická minima následovaného opět pozvolným nárůstem. Výsledkem jsou nestejně velké kohorty živě narozených, následně vstupující do vzdělávací soustavy. Navíc zejména vlivem procesu suburbanizace došlo ke změnám v rozmístění obyvatel. Výsledkem působení těchto faktorů je vznik oblastí, ve kterých kapacity základních škol neodpovídají počtu dětí v dané věkové kategorii, ať už se jedná o nedostatek míst ve školách, či naopak nedostatek žáků pro chod školy. Cílem práce je analyzovat regionální populační vývoj Česka po roce 1990, včetně změn prostorového vzorce osob ve věku povinné školní docházky (6-14 let). Získané poznatky jsou dány do souvislosti se změnami prostorového vzorce žáků základních škol a také s maximálními kapacitami základních škol. Celá analýza proběhla v rámci spádových regionů úplných devítiletých základních škol, které byly vytvořeny na základě nejkratší vzdálenosti po silnici z obce do nejbližší úplné základní školy. Byly použity metody Webbův graf a prostorová autokorelace, které jsou vhodné pro analýzy na regionální úrovni. Po roce 1990 došlo ke kompletní proměně prostorového vzorce populačního vývoje, původně...
|
|
|
Předškolní péče v Česku v regionálním kontextu
Sadilová, Kateřina ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kusovská, Marie (oponent)
Předškolní péče v Česku v regionálním kontextu Abstrakt Práce se zabývá regionálními rozdíly v míře účasti dětí na předškolním vzdělávání, tedy podílem počtu dětí, které navštěvují mateřské školy, a počtu dětí ve věku 3-5 let. V první části jsou nastíněny důležité pojmy týkající se předškolního vzdělávání jako např. rozdíly mezi ranou a předškolní péčí či otázka předškolního vzdělávání ve vybraných státech Evropy. Samotným cílem práce je pak zjistit, které faktory ovlivňovaly okresní diferenciaci v míře účasti dětí na předškolním vzdělávání za školní rok 2015/2016. Do analýzy vstupovaly vybrané demografické, sociogeografické a socioekonomické ukazatele, získané z běžné statistiky za období 2008-2012, případně ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011, tj. z období, ve kterém se děti v předškolním vzdělávání v analyzovaném školním roce narodily. Ukazatele, které projevily statisticky významnou závislost s proměnnou míry účasti dětí na předškolním vzdělávání, vstupovaly do faktorové analýzy. Na základě jejího výsledku byly určeny tři faktory, které měly největší vliv na meziokresní rozdíly sledovaných ukazatelů. Pomocí shlukové analýzy pak byly vymezeny skupiny okresů podobného typu, u nichž lze předpokládat obdobné působení příslušných faktorů na rozhodování rodičů v otázce účasti jejich dětí na předškolním...
|
|
|
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka
Kusovská, Marie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent) ; Fiala, Tomáš (oponent)
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka Abstrakt Populační vývoj Česka po roce 1990 byl ve znamení prudkého poklesu porodnosti až na historická minima následovaného opět pozvolným nárůstem. Výsledkem jsou nestejně velké kohorty živě narozených, následně vstupující do vzdělávací soustavy. Navíc zejména vlivem procesu suburbanizace došlo ke změnám v rozmístění obyvatel. Výsledkem působení těchto faktorů je vznik oblastí, ve kterých kapacity základních škol neodpovídají počtu dětí v dané věkové kategorii, ať už se jedná o nedostatek míst ve školách, či naopak nedostatek žáků pro chod školy. Cílem práce je analyzovat regionální populační vývoj Česka po roce 1990, včetně změn prostorového vzorce osob ve věku povinné školní docházky (6-14 let). Získané poznatky jsou dány do souvislosti se změnami prostorového vzorce žáků základních škol a také s maximálními kapacitami základních škol. Celá analýza proběhla v rámci spádových regionů úplných devítiletých základních škol, které byly vytvořeny na základě nejkratší vzdálenosti po silnici z obce do nejbližší úplné základní školy. Byly použity metody Webbův graf a prostorová autokorelace, které jsou vhodné pro analýzy na regionální úrovni. Po roce 1990 došlo ke kompletní proměně prostorového vzorce populačního vývoje, původně...
|
|
|
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka
Kusovská, Marie
Proměny počtu žáků základních škol v souvislosti s populačním vývojem v obcích Česka Abstrakt Populační vývoj Česka po roce 1990 byl ve znamení prudkého poklesu porodnosti až na historická minima následovaného opět pozvolným nárůstem. Výsledkem jsou nestejně velké kohorty živě narozených, následně vstupující do vzdělávací soustavy. Navíc zejména vlivem procesu suburbanizace došlo ke změnám v rozmístění obyvatel. Výsledkem působení těchto faktorů je vznik oblastí, ve kterých kapacity základních škol neodpovídají počtu dětí v dané věkové kategorii, ať už se jedná o nedostatek míst ve školách, či naopak nedostatek žáků pro chod školy. Cílem práce je analyzovat regionální populační vývoj Česka po roce 1990, včetně změn prostorového vzorce osob ve věku povinné školní docházky (6-14 let). Získané poznatky jsou dány do souvislosti se změnami prostorového vzorce žáků základních škol a také s maximálními kapacitami základních škol. Celá analýza proběhla v rámci spádových regionů úplných devítiletých základních škol, které byly vytvořeny na základě nejkratší vzdálenosti po silnici z obce do nejbližší úplné základní školy. Byly použity metody Webbův graf a prostorová autokorelace, které jsou vhodné pro analýzy na regionální úrovni. Po roce 1990 došlo ke kompletní proměně prostorového vzorce populačního vývoje, původně...
|
|
|
Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu
Kusovská, Marie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu Marie Kusovská Abstrakt Práce se zabývá vojenským újezdem jako specifickým faktorem populačního vývoje mikroregionu. Jejím cílem je popsat a prokázat rozdílný vliv existujících a zrušených vojenských újezdů na demografické chování obyvatelstva obcí, ležících v těsném zázemí újezdů. Analýza probíhá v období 1995-2010 a zahrnuje pět současných vojenských újezdů: Boletice, Brdy, Březina, Hradiště a Libavá a tří zrušené: Mladá (dnešní obec Milovice), Ralsko a Dobrá Voda. Práce zkoumá vývoj počtu a struktury obyvatel, přirozený a mechanický pohyb obyvatelstva, včetně analýzy směrů migrací. Dochází ke zjištění, že obce Milovice a Ralsko se výrazně odlišují od ostatních území mladou věkovou strukturou, vysokou úrovní úhrnné plodnosti a intenzitou imigrace. V úrovni úmrtnosti nebyly vysledovány významné rozdíly. Ukazuje se tedy, že vojenský újezd lze považovat za determinant populačního vývoje daného mikroregionu, nicméně velmi záleží na způsobu vojenského využití újezdu a v případě zrušení také na budoucím civilním využití.
|
|
|
Vliv vojenského újezdu na populační vývoj města Milovice
Kusovská, Marie ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce)
Vliv vojenského újezdu na populační vývoj města Milovice Abstrakt Cílem této práce je popsat populační vývoj města Milovice, který byl ovlivněn existencí vojenského újezdu v těsném sousedství Milovic. Během 88letého fungování se zde vystřídalo několik armád. Jejich působením, především poslední sovětské armády, zde vzniklo mnoho bytových domů. Po rekonstrukcích těchto budov v 90. letech 20. století se do města stěhují noví obyvatelé, především mladé páry nebo rodiny s dětmi, což je typický jev pro suburbanizované oblasti. Dochází k výraznému omlazení věkové struktury města, například průměrný věk v roce 2008 činil 29,8 let. Práce se zaměřuje na období 1991-2008, ve kterém popisuje jednotlivé komponenty populačního vývoje pomocí vybraných ukazatelů. Jejich úroveň srovnává s průměrem České republiky. Dochází ke zjištění, že vysoký podíl osob v mladém věku v obyvatelstvu Milovic způsobuje odlišnosti ve vývoji některých ukazatelů, například úhrnná plodnost zde byla ve sledovaném období výrazně vyšší než v České republice. V závěru jsou nastíněny možné varianty dalšího populačního vývoje města.
|
host ::
RSS.