|
|
Role regionální identity v prezentaci obcí vybraných regionů Česka
Kuncl, David ; Hána, David (vedoucí práce) ; Šifta, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá rolí regionální identity v prezentaci obcí. Vychází z Paasiho teorie institucionalizace regionu, konkrétně z fáze utváření symbolického tvaru regionu. Analyzovány jsou oficiální webové stránky obcí z regionů s různě rozvinutou regionální identitou. Výzkum zkoumá čtyři různá území: dvě se silnou a dvě se slabou regionální identitou. Cílem je odhalení rozdílů mezi územími v používané symbolice. Hodnoceny jsou jednak prvky, které symboly obsahují. Dále je posuzován poměr mezi lokálními a regionálními symboly umístěnými na webových stránkách obcí. Při srovnání výsledků území se silnou a slabou regionální identitou lze mezi oblastmi nalézt rozdíly jak v používaných prvcích symbolů, tak ve vzájemném poměru symbolů lokálních a regionálních. U regionů se silnou regionální identitou pak konkrétně hrají významnější roli symboly se sociokulturními prvky a symboly zde také častěji mívají regionální charakter. Klíčová slova: regionální identita, institucionalizace regionu, symbolický tvar regionu, symboly, webové stránky obcí, ORP Domažlice, ORP Moravská Třebová, ORP Kyjov, ORP Tachov
|
|
|
Povodně 2010: Případová studie Chrastava
Bartošová, Martina ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Šifta, Miroslav (oponent)
Diplomová práce pojednává o přírodní katastrofě z pohledu člověka. Detailněji se zaměřuje na pocit ohrožení a migraci z důvodu povodně, která zasáhla Chrastavu na Liberecku v roce 2010. Cílem práce je zjistit, zda závisí pocit ohrožení a úvaha migrovat na pohlaví, věku a vzdálenosti od vodního toku. Výzkum se opírá o kvantitativní a kvalitativní metodu výzkumu. Na základě šetření můžeme tvrdit, že pocit ohrožení a možný odchod z obce nezávisí na výše zmíněných faktorech. Klíčová slova: povodně, pocit ohrožení, environmentální migrace, pohlaví, věk, vzdálenost od vodního toku
|
|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
Hodnocení potenciálu pro formování regionální identity Frýdlantska
Šifta, Miroslav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem regionální identity na Frýdlantsku. Hlavním cílem je zhodnocení potenciálu pro její formování ve smyslu teorie institucionalizace regionu finského geografa A. Paasiho (1986). Práce diskutuje podmínky vytváření tvaru regionu, sleduje současný hraniční i symbolický tvar regionu, polarizaci prostoru (perifernost regionu), hodnotí míru institucionalizace regionu a současný potenciál formování regionální identity v zájmovém území. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První část podává přehled o obecných východiscích studia územních identit, se zaměřením na dále sledované jevy (identita, regionální identita, potenciál regionální identity). Ve druhé kapitole je vymezen zájmový region a provedena situační analýza Frýdlantska se zaměřením na demografické a hospodářské ukazatele, resp. zhodnocení podmínek pro formování regionální identity. Další kapitola je věnována potenciálu pro formování regionální identity s přihlédnutím k jednotlivým fázím procesu institucionalizace regionu. Podle nich je rozdělena do podkapitol věnovaných prostorovému tvaru regionu (hranicím, přírodnímu a krajinnému potenciálu), symbolickému tvaru (jména, znaky a symboly, historický odkaz) a regionálním organizacím a institucím. Poslední kapitola analyzuje výsledky anketárního šetření zaměřeného na...
|
|
|
Vývoj cestovního ruchu z hlediska udržitelnosti na příkladu Tanvaldska
Djadik, Martin ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Šifta, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je posouzení udržitelného rozvoje cestovního ruchu na příkladu Tanvaldska. To v sobě zahrnuje dva dílčí cíle. První je analýza vývoje kapacit a návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení za posledních 15 let. K tomu jsou využita data z Českého statistického úřadu. Bylo zjištěno, že zde docházelo spíše k poklesu kapacit ubytovacích kapacit. Návštěvnost se vyvíjela více dynamicky, přesto zde byl celkově také patrný pokles, vyjma let 2017 až 2019, které byly počtem turistů nejúspěšnější. Druhá část se zabývá evidencí uskutečněných projektů na podporu cestovního ruchu a jejich posouzením z hlediska udržitelnosti na základě stanovených kritérií. Většina informací pochází z webu tanvaldsko.info. Projekty se především zabývají propagací Tanvaldska nebo rozvojem cykloturismu. Celkově jsou nepochybně do určité míry přínosné, nicméně absence jejich zpětného hodnocení a posuzování dopadů turismu na 3 pilíře udržitelného rozvoje cestovního ruchu může zde, ale i v jiných destinacích dlouhodobou udržitelnost ohrozit. Klíčová slova: cestovní ruch, udržitelný rozvoj cestovního ruchu, Tanvaldsko
|
|
|
Symboly a symbolika v procesu formování regionu
Šifta, Miroslav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Križan, František (oponent) ; Šerý, Miloslav (oponent)
Tato dizertační práce je zaměřena na výzkum role symbolů a zejména grafické symbo- liky (znaky, loga) v procesu formování regionu a regionálních identit v kontextu teorie institucionalizace regionu Anssi Paasiho. Zároveň diskutuje využití symbolů v rozvoji regionů různých měřítek. Obecná východiska výzkumu symbolů v procesu formování regionu založená na rešerši literatury ověřuje na příkladu analýzy symbolů a symboliky Libereckého kraje a způsobu jejich využívání v rámci různorodých regionálních institucí. Liberecký kraj je vhodným zájmovým územím, protože jde o nově konstituovaný region (po roce 2000), je již plně institucionalizovaný, z hlediska přírodního a kulturního dědictví je velmi heterogenní, na jeho území se vyskytují kontinuálně osídlené (tradiční, "české") oblasti i diskontinuálně vyvíjející se oblasti (dosídlené po odsunu českých Němců po druhé světové válce). V první části se práce věnuje proměnám regionální geografie. Stručně představuje, jak tato vědní disciplína reagovala na paradigmatické změny, jak se vyvinula v "novou" regionální geografii. Diskutuje koncept regionu jako sociálního konstruktu. Po ukotvení stěžejního pojmu výzkumu, konstruktivisticky chápaného regionu, následuje stanovení cílů k dosažení zodpovězení otázky, jakou roli hrají symboly a symbolika v procesu for-...
|
|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
City branding krajských měst v Česku
Jenček, Lubor ; Šifta, Miroslav (vedoucí práce) ; Šerý, Miloslav (oponent)
Lubor JENČEK: City branding krajských měst v Česku Abstrakt Práce se zabývá city brandingem krajských měst v Česku. Jejím cílem je porovnat city branding českých krajských měst, a tím odhalit jeho funkční mechanismy používané v praxi. Práce v teoretické rovině pojednává o konceptu brandingu, o jeho funkcích, účelu a cílech v obecném měřítku. Tento koncept je dále teoreticky i prakticky specifikován pro účely této práce. Největší pozornost je věnována place a city brandingu. V empirické části práce je představena analýza současného city brandingu českých krajských měst. Hlavním bodem práce a cílem výzkumu je nalézt odpověď na šest výzkumných otázek. Otázky jsou rozděleny do tří okruhů: interpretace českých krajských city brandů, motivace k jejich vytvoření a strategie jejich užívání a správy. Odpovědi na výzkumné otázky poté mají za úkol odkrýt stav českého city brandingu a upřesňují tak hlavní cíl práce. V práci je použita kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Data vycházejí z výsledků dotazníkového šetření cíleného na zástupce magistrátů všech českých krajských měst a polostrukturovaných rozhovorů vedených s reprezentanty čtyř vybraných měst (Ostrava, Zlín, Plzeň a Ústí nad Labem) v rámci případových studií. Výsledky této práce mohou být aplikovány např. v oblasti marketingu, public relations a...
|
|
|
Vymezování spádových obvodů základních škol v Česku: případová studie měst Děčín a Teplice
Houšková, Zuzana ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Šifta, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vymezování školských obvodů v Česku. Cílem bakalářské práce je představit a diskutovat problematiku vymezování školských obvodů z pohledu právního, geografického a sociologického. Školské obvody zaručují pro všechny děti místo ve státní škole nedaleko jejich bydliště, v některých případech ale mohou vést k segregaci menšin nebo sociálně znevýhodněných skupin. Jako případové studie byla zvolena města Děčín a Teplice. Z každého města byly vybrány čtyři školské vyhlášky za posledních 20 let, které byly pro účely podrobné analýzy vývoje školských obvodů zpracovány do map v online podobě. Převedením textových vyhlášek do mapové podoby byly nalezeny pravděpodobné chyby způsobené nejspíše špatnou formulací textu nebo nepozorností úředníků, což dokládá výhody mapového zobrazení. Z výzkumu vyplývá, že školské obvody jsou v obou městech tvořeny podobným způsobem a hranice obvodů tvoří převážně hranice městských částí, dopravní komunikace či přírodní bariéra. Klíčová slova: školský obvod, základní škola, Česko
|
|
|
Vymezování spádových obvodů základních škol v Česku: případová studie měst Děčín a Teplice
Houšková, Zuzana ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Šifta, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vymezování školských obvodů v Česku. Cílem je představit a diskutovat tuto problematiku a na konkrétních příkladech prezentovat strategie, které obce pro vymezování používají. Jako případové studie byla zvolena města Děčín a Teplice. Z každého města byly vybrány čtyři školské vyhlášky, které byly zpracovány do map. Z výzkumu vyplývá, že školské obvody jsou v obou městech tvořeny podobným způsobem a hranice obvodů tvoří převážně hranice městských částí, dopravní komunikace či přírodní bariéra. Ve vyhláškách byly nalezeny pravděpodobné chyby způsobené nejspíše špatnou formulací textu nebo nepozorností úředníků. Součástí práce jsou také mapy, které byly vytvořeny pro snadnější odhalení chyb ve vyhláškách měst. V Děčíně i Teplicích byla vybrána jedna škola s rizikem segregace dětí z hlediska národnostních menšin. 23.4 2019 bylo provedeno terénní šetření. Z šetření vyplynulo, že na jedné z vybraných škol se k segregaci schyluje, v současné době je ve vyšších třídách poměr národnostních menšin 30 %, v prvních a druhých třídách je poměr menšin nad 50 %. Výsledky šetření potvrdili i místní pedagogičtí pracovníci. Výsledky práce jsou vhodnou úvodní studií pro navazující diplomovou práci.
|
host ::
RSS.