|
|
Biokompatibilní slitiny titanu a jejich aplikace
Hofírek, Michal ; Kohout, Jan (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tato práce pojednává formou literární rešerše o titanových slitinách používaných v medicínských aplikacích. První část je věnována titanu jako prvku, jeho základním vlastnostem a chování ve slitinách. V další části je rozveden pojem biokompatibility a s ní spojených požadavků na materiály určené k použití v prostředí lidského těla s důrazem na ortopedické aplikace. Tyto vlastnosti jsou dále prezentovány na slitině Ti-6Al-4V ELI a vybraných slitinách na bázi titanu, které jsou předmětem současného vývoje.
|
|
|
Únavové vlastnosti konstrukční oceli 11 523
Kudelka, Martin ; Kohout, Jan (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem mechanických vlastností oceli 11 523 ve stavu po normalizačním žíhání. Cílem je posouzení struktury materiálu a stanovení statických a únavových charakteristik. V teoretické části práce je vysvětleno dělení a značení ocelí, jsou zde zmíněny základní parametry daného materiálu a zvláštní pozornost je věnována únavě materiálu a jejím zákonitostem. V experimentální části práce byla provedena metalografická analýza, zkouška tahem a únavová zkouška ve vysokocyklové oblasti. Experimentálně zjištěné hodnoty byly porovnány s údaji v literárních pramenech.
|
|
| |
|
|
Devizové intervence centrální banky: srovnání zkušeností české a švýcarské centrální banky
Kohout, Eduard ; Vejmělek, Jan (vedoucí práce) ; Šíma, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá devizovými intervencemi české a švýcarské centrální banky a jejich následnou komparací. Devizové intervence se v poslední době staly plnohodnotným nástrojem měnové politiky ze stran obou bank a právě zkoumání dopadů devizových intervencí do reálné ekonomiky obou zemí je naplní této práce. Vzhledem k rozsahu, v jakém se devizové intervence používají, je toto téma stále aktuální a objevuje se ve veřejné debatě. První část představuje systémy devizových kurzů a upřesňuje roli měnové autority v daném systému. Ve druhé části se práce zabývá důvody použití devizových intervencí ze strany ČNB a zkoumá následná dopady. Třetí část se věnuje použití devizových intervencí ze strany SNB.
|
|
|
Populačně genetická struktura pstruha obecného jako základ úspěšného obhospodařování lososových vod ve střední Evropě
KOHOUT, Jan
Za účelem vyhodnocení dopadu rybářského hospodaření na populace pstruha ve střední Evropě byla analyzována genetická struktura 25 divokých populací a pěti populací odebraných na líhních v České republice a na Slovensku. K tomu byly použity markery mitochondriální (kontrolní oblast) a jaderné (mikrosatelity, LDH-C1*) DNA. Z výsledků je patrné, že vysazování ryb různého původu způsobilo rozsáhlé křížení populací atlantického a dunajského původu a vedlo ke ztrátě variability mezi populacemi v povodí středního Dunaje na Moravě a na Slovensku. Změny genetické variability v důsledku vysazování byly zaznamenány také v populacích povodí horního Dunaje, Visly, Odry a Labe. Nicméně, populace v povodí Labe mají zachovaný určitý stupeň genetické odlišnosti a zdají se být mnohem méně ovlivněny rybářským obhospodařováním než populace dunajské. Dále byly analyzovány populace z dolních částí dunajského povodí za použití stejných mitochondriálních a mikrosatelitových markerů. Zahrnuty byly také populace z egejského úmoří, aby bylo možné vyhodnotit dopad rybářského hospodaření a porovnat jej s výsledky ze střední Evropy. Byla zjištěna pouze nízká úroveň introgrese z atlantických a jiných populací pstruha. Genetická diferenciace mezi populacemi východního Balkánu byla v porovnání s populacemi ze střední Evropy značně vyšší. Na základě mikrosatelitů byly analyzovány také populace z horních přítoků řeky Otavy a populace z líhně Borová Lada s cílem ověřit původ divokých populací v oblasti Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Analyzované populace byly geneticky odlišitelné od dříve analyzovaných populací z povodí Labe a byly také vzájemně diferencované v důsledku geografické vzdálenosti a přítomnosti migračních bariér. Vysazování pstruha z líhně v Borových Ladech však mohlo také ovlivnit genetickou variabilitu analyzovaných populací. Populace z této líhně se vyznačuje vyšší genetickou proměnlivostí a je geneticky odlišná od populací z horních přítoků Otavy, což by mohlo být způsobeno jejím nejednotným původem. Porovnání analyzovaných populací s výsledky z jiných oblastí naznačuje, že mitochondriální haplotypy nalezené v populacích dolní části Dunajského povodí a jižní části úmoří Černého moře jsou značně odlišné od statisticky podpořené skupiny haplotypů z horního a středního Dunaje, povodí Kaspického moře a Aralského jezera. To dokazuje složitou evoluční historii pstruha v jižní a západní části úmoří Černého moře.
|
|
| |
|
|
Plánování a analýza nákladů na podnikovou informatiku
Kohout, Pavel ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Novotný, Ota (oponent)
Tato práce se zabývá komplexním sledováním a řízením nákladů na informační a komunikační technologie v rámci podniků, které si kladou za cíl maximalizovat svou tržní hodnotu a dosahovat zisku prodejem svých produktů nebo služeb a současně nepůsobí v oboru ICT, ani nejsou bankami či dalšími finančními institucemi. Cílem práce je napomoci lepšímu porozumění příčinám vzniku nákladů na podnikové ICT. Za tímto účelem bude sestaven model sledování a řízení nákladů ICT. Tento model nalezne uplatnění v podnicích v případech, kdy je třeba sledovat skutečnou nákladovou náročnost ICT. Model bude dále určen pro řízení nákladů a rozpočtování a poslouží jako základ pro vyhodnocování efektivity podnikových ICT. Dalším přínosem bude představení způsobů alokace nákladů na jednotlivá podniková oddělení, rozčlenění nákladů na software dle formy pořízení a popis vhodných metod sestavování rozpočtu na ICT.
|
|
|
Genetická diverzita populací lipana (Thymallus thymallus L.) v České republice odvozená z mikrosatelitových markerů
Papoušek, Ivo ; Halačka, Karel ; Kohout, Jan ; Šlechta, Vlastimil ; Vetešník, Lukáš ; Mendel, Jan
Lipan patří mezi nejhodnotnější druhy lososových vod České republiky. Genetická diverzita dvanácti populací lipana ze všech tří povodí České republiky byla zhodnocena pomocí dvou multiplexních analýz deseti mikrosatelitových lokusů. Byly zjištěny alelové frekvence a testovány genotypové frekvence na odchylku od Hardy-Weinbergovy rovnováhy. Vztahy mezi jednotlivými populacemi byly zhodnoceny faktoriální korespondenční analýzou a analýzou hlavních koordinát. Analýza multilokusových mikrosatelitových genotypů ze tří úmoří České republiky prokázala, že v českých populacích lipana existuje významná genetická variabilita. Nicméně tato variabilita nemá žádnou geografickou strukturu, jedinci z jednotlivých úmoří netvoří oddělené skupiny. Zdá se, že původní genetická struktura českých populací lipana byla již ztracena v důsledku uniformizace umělým hospodařením.
|
|
|
Populační a genetická struktura pstruha obecného a lipana podhorního jako základ úspěšného rybářského obhospodařování
Halačka, Karel ; Papoušek, Ivo ; Kohout, Jan ; Vetešník, Lukáš ; Lusk, Stanislav ; Mendel, Jan ; Šlechta, Vlastimil
Cílem práce bylo poznání dynamiky populací lososovitých ryb. Pozornost byla zaměřena zejména na genetickou diverzitu populací pstruha obecného a lipana, dále pak na vybrané morfologické znaky (struktura pokožky). Genetické analýzy pomocí D-loop a cytochromu b ukázaly extrémní uniformitu našich populací v rámci všech třech úmořích. Vlivem antropogenních zásahů (umělé reprodukce spojená s převozy násad či generačních ryb) byl zcela narušen výsledek přirozené diverzifikace vedoucí ke vzniku místních, daným podmínkám přizpůsobených subpopulací (naprostá většina jedinců byla jednotného (atlantského) holotypu). Srovnávací studie zabývající se strukturou a dynamikou pokožky pstruha obecného, duhového, sivena amerického a lipana ukázala výrazné rozdíly zejména v zastoupení sekrečních buněk. Jejich nižší podíl v lipana může souviset citlivostí k zaplísnění v povýtěrovém období.
|
|
| |
host ::
RSS.