|
|
Inventarizace molekulární biodiverzity ichtyofauny ČR - představení započatého projektu
Mendel, Jan ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Papoušek, Ivo ; Bartoňová, Eva ; Šanda, R. ; Koníčková, Milena ; Urbánková, Soňa
Studie založená na mezinárodní spolupráci by chtěla významně přispět k poznání a popisu druhové pestrosti celé české ichtyofauny pomocí aplikace komplexního přístupu. Objektem inventarizace a následné katalogizace jsou recentní původní a nepůvodní druhy ryb a mihulí, žijících ve volných vodách ČR. Získané výsledky jsou současně využity pro mezikontinentální srovnání všech druhů ryb prostřednictvím "DNA barcodu" v rámci platformy BoLD. Závěrečné souhrnné vyhodnocení přispěje k aktualizaci podkladů monitoringu systému Natura 2000 a přinese zásadní informace a doporučení Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Nový design druhových kolekcí typových jedinců konstruovaný na pozadí komplexního přístupu a sestavení podrobného voucheru bude velkým přínosem pro národní muzea ČR. Konzervační přístup nové referenční kolekce současně umožní srovnávací DNA analýzy sbírkových jedinců i v budoucnu.
|
|
|
Genetická diverzita populací lipana (Thymallus thymallus L.) v České republice odvozená z mikrosatelitových markerů
Papoušek, Ivo ; Halačka, Karel ; Kohout, Jan ; Šlechta, Vlastimil ; Vetešník, Lukáš ; Mendel, Jan
Lipan patří mezi nejhodnotnější druhy lososových vod České republiky. Genetická diverzita dvanácti populací lipana ze všech tří povodí České republiky byla zhodnocena pomocí dvou multiplexních analýz deseti mikrosatelitových lokusů. Byly zjištěny alelové frekvence a testovány genotypové frekvence na odchylku od Hardy-Weinbergovy rovnováhy. Vztahy mezi jednotlivými populacemi byly zhodnoceny faktoriální korespondenční analýzou a analýzou hlavních koordinát. Analýza multilokusových mikrosatelitových genotypů ze tří úmoří České republiky prokázala, že v českých populacích lipana existuje významná genetická variabilita. Nicméně tato variabilita nemá žádnou geografickou strukturu, jedinci z jednotlivých úmoří netvoří oddělené skupiny. Zdá se, že původní genetická struktura českých populací lipana byla již ztracena v důsledku uniformizace umělým hospodařením.
|
|
|
Revitalizace toku Moravy versus podnikatelské záměry
Halačka, Karel ; Mendel, Jan ; Papoušek, Ivo ; Vetešník, Lukáš
Tok řeky Moravy je významným nadnárodním biokoridorem s velkým biologickým potenciálem, o čemž svědčí i výsledky recentních ichtyologických sledování. Existuje plán revitalizačních projektů s cílem zprůchodnění migračních barier a repatriaci původních druhů živočichů. Současně se však na toto území soustřeďuje řada podnikatelských záměrů, jejichž realizace by tyto snahy zcela znemožnila či omezila. Měl by proto být nejprve proveden komplexní biologický průzkumu celého toku Moravy a následně vypracován detailní projekt zpřírodnění říční nivy včetně stále existujících fragmentů původního koryta. Ten by pak posloužil jako základ pro centrálně posuzované potenciální podnikatelské záměry.
|
|
|
Ploidní a sexuální status komplexu "Carassius auratus" ve vodách České republiky
Lusková, Věra ; Lusk, Stanislav ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš ; Papoušek, Ivo
V České republiky nepůvodní komplex „Carassius auratus“ zahrnuje formy: C.a. auratus (okrasná forma), C.a. gibelio (dominantní forma), C.a. langsdorfii (japonská forma). Všechny vyskytující formy mají východoasijský původ. Forma C.a. gibelio je hodnocena jako „nepůvodní invazivní druh“. Tato forma pronikla do vod ČR okolo roku 1975 z povodí Dunaje a postupně s pomocí člověka se rozšířila. Původní okupační jedinci byly pouze triploidní samice rozmnožující se gynogeneticky. První samci se objevili v povodí Dyje po roce 1990 a začala transformace samičího unisexuálního typu populace (3n) na typ smíšený, kdy se mění jak sexuální tak i ploidní status populací C.a.gibelio. V současnosti se u C.a. gibelio globálně zastoupení samců pohybuje okolo 30 %, při čemž většina jsou diploidi a pouze ojediněle se vyskytují triploidi. U samic, které v populaci stále převažují, větší část (60%) jsou triploidi a menší část diploidi. Zcela ojediněle se vyskytnou u obou pohlaví jedinci tetraploidní.
|
|
|
Populační a genetická struktura pstruha obecného a lipana podhorního jako základ úspěšného rybářského obhospodařování
Halačka, Karel ; Papoušek, Ivo ; Kohout, Jan ; Vetešník, Lukáš ; Lusk, Stanislav ; Mendel, Jan ; Šlechta, Vlastimil
Cílem práce bylo poznání dynamiky populací lososovitých ryb. Pozornost byla zaměřena zejména na genetickou diverzitu populací pstruha obecného a lipana, dále pak na vybrané morfologické znaky (struktura pokožky). Genetické analýzy pomocí D-loop a cytochromu b ukázaly extrémní uniformitu našich populací v rámci všech třech úmořích. Vlivem antropogenních zásahů (umělé reprodukce spojená s převozy násad či generačních ryb) byl zcela narušen výsledek přirozené diverzifikace vedoucí ke vzniku místních, daným podmínkám přizpůsobených subpopulací (naprostá většina jedinců byla jednotného (atlantského) holotypu). Srovnávací studie zabývající se strukturou a dynamikou pokožky pstruha obecného, duhového, sivena amerického a lipana ukázala výrazné rozdíly zejména v zastoupení sekrečních buněk. Jejich nižší podíl v lipana může souviset citlivostí k zaplísnění v povýtěrovém období.
|
|
|
Molekulárně-biologické analýzy hrouzka Kesslerova ve vodách České republiky a Slovenska
Mendel, Jan ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Koščo, J. ; Papoušek, Ivo ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš
Hrouzek Kesslerův patří ke kriticky ohroženým druhům chraněným národní i evropskou legislativou. Uvádíme první poznatky o genetické diverzitě 5 populací R. kesslerii z českých a slovenských řek. Na základě sekvenčních analýz částí control regionu i prvního intronu S7 r-proteinu bylo analyzováno 30 jedinců. Bylo zjištěno celkem 9 haplotypů. Nejvyšší variabilitou se vyznačovala populace z Bečvy se 3 haplotypy, dva haplotypy vykazovaly populace z řek Morava, Topl’á, Ipel’ a jediný haplotyp se vyskytoval u všech jedinců z řeky Laborec. Vnitropopulační diverzita nepřevyšovala hodnotu 0,7%. Analýzy mtDNA poukázaly na existenci dvou skupin, lišící se o 6,2%. První skupinu tvořili jedinci z řeky Bečvy a Ipel’u a druhou tvořili jedinci z Topl’é, Laborce a Moravy. Mezipopulační diverzita uvnitř první skupiny činila 0,4% a uvnitř druhé skupiny 0,5 - 1,0%. Kombinace metod sekvenování úseků mtDNA a nDNA a alozymové analýzy odhalila výskyt hybridů G. gobio a R. kesslerii v řekách Morava a Ipel’.
|
|
|
Nepůvodní druhy ryb povodí Odry na Moravě a ve Slezsku
Lojkásek, B. ; Lusk, Stanislav ; Papoušek, Ivo
Říční síť povodí horní části povodí Odry na území Moravy a Slezska je tvořena převážně menšími toky. Původní ichtyofauna je tam relativně chudá, tvoří ji 2 druhy mihulí a 33 druhů ryb, v současnosti z toho je 1 druh mihule a 3 druhy ryb vymizelé. Během 19. a 20. století v souvislosti s aktivitami člověka bylo introdukováno 8 exotických druhů a 5 druhů nepůvodních pro povodí Odry. Všechny introdukované druhy byly a jsou součástí rybářských aktivit. Z nich pouze Carassius auratus a Pseudorasbora parva se přirozeně rozmnožují, mají nepříznivý vliv na populace původních druhů a proto jsou hodnocené jako invazivní nepůvodní druhy.
|
host ::
RSS.