|
|
Rizika suicidálního chování u adolescentů:diagnostické, intervenční a preventivní možnosti
Nekolná, Hana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Diplomová práce "Rizika suicidálního chování u adolescentů: Diagnostické, intervenční a preventivní možnosti" pojednává o suicidalitě a suicidálním chování adolescentů v České republice. Teoretická část práce se zabývá vymezením základních pojmů tohoto tématu a popisem různých přístupů a chápání této problematiky v minulosti i současnosti. Zabývá se také formami, způsoby i motivy suicidálního chování. Dále uvádí popis adolescence jako samostatného vývojového období v životě jedince a rozbor rizik této životní fáze. Teoretická část obsahuje taktéž charakteristiku epidemiologie jevu a možné diagnostické, terapeutické a preventivní přístupy k suicidálnímu chování. Empirická část diplomové práce popisuje výzkum, jehož cílem bylo zjistit souvislosti zvýšené míry sebevražedného rizika ve vztahu k základním dimenzím osobnosti (za použití Freiburského osobnostního dotazníku), sociální opoře (prostřednictvím Dotazníku vnímané sociální opory) a životní angažovanosti (skrze Test životní angažovanosti). Výzkumný vzorek obsahoval 99 respondentů z posledních ročníků pražského gymnázia a ze dvou pražských odborných učilišť. Výsledky výzkumu potvrdily souvislost mezi sníženým suicidálním rizikem a zvýšenou mírou životní angažovanosti.
|
|
|
Kvalita života, životní spokojenost a sociální self-efficacy lidí se získaným poškozením mozku
Lišková, Kateřina ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku kvality života, životní spokojenosti a sociálního self-efficacy, přičemž je kladen důraz na zasazení do kontextu získaného poškození mozku a jeho specifických následků. Práce využívá teoretických východisek všech zmíněných konceptů, ale především kvantitativně zpracovává skutečné výsledky kvality života, životní spokojenosti a sociálního self-efficacy a other-efficacy v rámci výzkumného vzorku populace osob se získaným poškozením mozku v ČR. Kromě popisu subjektivního vnímání vlastní spokojenosti s různými oblastmi v životě osobami po poranění jsou v práci popsány potenciální vztahy mezi danou spokojeností a sociálním efficacy, respektive síla mezi nimi. Používány jsou standardizované i nové, především dotazníkové nástroje. Klíčová slova: získané poškození mozku, kvalita života, životní spokojenost, sociální self-efficacy, sociální other-efficacy
|
|
|
Analýza návštěvnosti kulturní organizace a marketingové metody jejího zvýšení na příkladu pobočky Městské knihovny Praha-Ďáblice
Kebza, Vladimír ; Johnova, Radka (vedoucí práce) ; Šušáková, Zdeňka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá marketingem v oblasti kulturních organizací, konkrétněji pak veřejných knihoven. Teoretická část práce nejprve definuje základní pojmy, dále představuje marketingové nástroje z různých úhlů pohledu a v poslední řadě se zabývá marketingovým výzkumem. Cílem práce je navržení opatření, která by mohla vést ke zvýšení návštěvnosti pobočky Městské knihovny Praha - Ďáblice. Toho je dosaženo v empirické části práce, a to prostřednictvím zkoumání marketingových nástrojů výše uvedené instituce v kontextu jejího prostředí, dále analýzou interního dokumentu MKP, který sleduje návštěvnost všech poboček knihovní sítě, a konečně vyhodnocením orientačního průzkumu, který byl realizován prostřednictvím internetového dotazníku. Klíčová slova Knihovna, marketing, návštěvnost, analýza, Ďáblice
|
|
|
Copingové strategie u chronické bolesti: aktualizace a restandardizace dotazníku DCB3
Brožek, Tomáš ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Autor předkládá aktualizovanou a restandardizovanou metodu pro hodnocení pozitivního copingu bolesti. Dotazník copingu bolesti DCB 3 obsahuje tři škály: Vzdorování (8 položek, Cronbachovo α = 0, 89), Odhodlání (5, 0,81) a Přijetí (5, 0,78). Reliabilita a validita byly zkoumána na souboru 120 pacientů Vojenského rehabilitačního ústavu Slapy (60 mužů a 60 žen, průměrný věk 54,1, SD 12), trpících dlouhodobou či chronickou bolestí. Kritérii validity byly dotazníky z testové baterie Centra pro výzkum a léčení bolestivých stavů ve Fakultní nemocnici v Motole. Pro každou stupnici byly vytvořeny normy. Klíčová slova: Strach z bolesti, zvládání bolesti, dotazník pozitivního copingu bolesti, pozitivní emoce, chronická bolest
|
|
|
Vědomí a nevědomí. Teoretická analýza
Skála, Pavel ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato teoretická studie se zabývá vědomím, nevědomím, a pojmy bezprostředně navazujícími. Práce obsahuje i krátké ohlédnutí za jejich pojetím v historii psychologie, přitom upozorňuje na terminologické obtíže, které jsou s oběma pojmy spjaty. Oba konstrukty jsou diskutovány z interdisciplinární perspektivy, takže není opomenuto ani mapování v oblasti neurobiologie vědomí a přehled hlavních pojetí filosofického problému mysli a těla. Metody výzkumu nevědomí jsou podle svého převažujícího zaměření rozděleny na experimentální a klinické. Součástí této práce je i analýza a zhodnocení významných teorií vědomí a nevědomí. Tyto teoretické koncepce byly klasifikovány na základě odlišení relevantních vědních disciplín, kterými se autoři teorií primárně zmocňují sledované problematiky. Tímto způsobem byly kategorizovány neurobiologické, psychologické a filosofické teorie. Závěrečná diskuse přináší souhrnný pohled na témata, sledovaná v průběhu práce, snaží se integrovat prezentované poznatky do celistvého rámce a jsou v ní rozebírány některé obecné otázky, které naznačují možnosti a meze teoretického a praktického výzkumu obou fenoménů. Klíčová slova: vědomí, nevědomí, mysl, teorie
|
|
|
Všímavost a klinické přístupy založené na jejím rozvíjení
Žitník, Jiří ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
V teoretické části se podrobně věnujeme konceptu všímavosti, jeho historickému pozadí, rozdílným teoretickým přístupům a definicím všímavosti. Na tomto základě přinášíme vlastní definici všímavosti. Uvádíme přehled vlastností všímavostí, její aplikaci v klinickém prostředí, přístupy založené na jejím rozvíjení, účinné terapeutické faktory a také její využití u konkrétních duševních poruch. Věnujeme se také neurálním korelátům všímavosti, jejím vývojově psychologickým aspektům a přehledu měřicích metod. V empirické části jsme standardizovali dotazník Pěti aspektů všímavosti na české populaci a ověřovali jeho faktorovou strukturu. Test vykazoval dobrou reliabilitu i vnitřní konzistenci a faktorová analýza potvrdila pětifaktorovou strukturu. Dále jsme sledovali vztah všímavosti a vybraných demografických proměnných. Výsledky ukázali mírnou signifikantní korelaci všímavosti s věkem a vzděláním a nezávislost všímavosti na pohlaví v celkovém skóru. Ve čtyřech subškálách dotazníku se však obě pohlaví od sebe lišila. Potvrdila se také hypotéza, že všímavost souvisí s profesí respondenta. Nejvíce na škále všímavosti skórovaly pomáhající profese, především psychoterapeuti, nejméně technické profese. V další části se potvrdila hypotéza o vztahu všímavosti a životní spokojenosti. V poslední části jsme...
|
|
|
Koncepce životních událostí a jejich vlivu na zdravotní stav jedince
Šonová, Barbora ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
První část předložené práce je věnována teoretickému představení koncepce životních událostí a jejich vlivu na zdravotní stav člověka. Po úvodním vymezení ústředního pojmu práce a stručném přiblížení historického vývoje zkoumání životních událostí přechází autorka k přehledu psychických a somatických onemocnění, která bývají nejčastěji spojována s výskytem prožitých změn. Teoretická část práce se dále zabývá faktory na straně jedince i okolního prostředí, které mohou vnímání životních událostí a jejich vliv na zdraví člověka značně modifikovat. Opomenuty nesmí zůstat ani mechanismy působení těchto zátěžových situací. Práce se rovněž věnuje klíčovým metodologickým aspektům výzkumu ve sledované oblasti a upozorňuje také na další související témata hodná pozornosti, kterým vzhledem k omezenému rozsahu teoretické části nemohla být věnována větší pozornost. Závěrečná kapitola představuje stručné kritické zhodnocení sledované problematiky. V empirické části autorka představuje vlastní výzkum provedený na vzorku 258 respondentů finské národnosti. S využitím souboru dotazníkových metod je sledována souvislost mezi výskytem životních událostí a zhoršením duševního zdraví se zaměřením na úlohu vybraných osobnostních charakteristik, které do tohoto procesu vstupují a mohou ho značně ovlivňovat. Po prokázání vztahu...
|
|
|
Systematický přehled výzkumů ověřujících na pohyb anebo tělo zaměřenou terapii v rámci léčby onemocnění Porucha příjmu potravy
Adámková Ségard, Milena ; Hátlová, Běla (vedoucí práce) ; Hošek, Václav (oponent) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Název: Systematický přehled výzkumů ověřujících na pohyb anebo tělo zaměřenou terapii v rámci léčby onemocnění porucha příjmu potravy. Cíle práce: Cílem práce je vyhledat všechny terapeutické přístupy, které pracují s technikami zaměřenými na pohyb a tělo, které byly testovány v rámci léčby Poruchy příjmu potravy a které byly anglicky publikovány do roku 2008. Dále zhodnotit popsané studie, zařadit je do struktury a extrahovat data využitelná pro praxi i další výzkum. Metoda: Na základě výzkumné strategie Systematického přehledu, byl v této práci vytvořen replikovatelný rámec týkající se zahrnujících a vylučujících kritérií, klíčových slov, systému databázového vyhledávání a zvolených položek tabulky k extrakci získaných dat a další struktruraci. Výsledky: Tento výzkum doložil, že pohyb a na tělo zaměřené techniky, jsou oblíbenými terapeutickými technikami u pacientů s poruchou příjmu potravy a že se významně podílejí na jejich uzdravení. Do výzkumu bylo celkem zařazeno 41 studií, publikovaných od roku 1970 do roku 2008, které vyhověly zahrnujícím a vylučujícím kritériím. Byla zhodnocena kvalita důkazu jako velmi dobrá u 59% zařazených studií. Byla vytvořena struktura terapeutických technik a závěry pro terapeutickou praxi a další výzkum. Klíčová slova: Poruchy příjmu potravy, Systematický přehled, terapie,...
|
|
|
Nezdar v psychoterapii. Jak psychoterapeuti prožívají nezdar v psychoterapii.
Jakubů, Jiří ; Srnec, Jan (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Kožnar, Jan (oponent)
Abstrakt. Cílem předkládané studie je zmapovat, jak psychoterapeuti prožívají a zvládají nezdar v jejich terapeutické praxi. Pomocí námi vytvořeného dotazníku orientovaného na nezdar a Existenciální škály ESK jsme kvantitativní metodologií zkoumali soubor 100 psychoterapeutů, tvořený 55 ženami a 45 muži, z toho 48 psychologů, 29 lékařů a 23 pracovníků pomáhajících profesí ve věkovém rozmezí 25 až 64 let, různých psychoterapeutických směrů. Zaměřili jsme se na všechny tři stránky copingu - emocionální, kognitivní i prakticko-behaviorální. Zároveň jsem zkoumali, které situace terapeuti prožívají jako nezdar, jaký významný nezdar sami zažili, co jim pomohlo ho zvládnout a zda jim jejich hodnoty, přesvědčení či víra pomáhají ve zvládání emocionální a duševní zátěže, kterou nezdar přináší. Naše zjištění odpovídají výsledkům nemnoha studií na toto téma: předčasných odchodů z terapie, terapeutových pocitů , stresu a nezdaru. Nezdar je významnou emocionální zátěží v práci psychoterapeuta. Typickými nezdary jsou sebevražda klienta, předčasný odchod klienta, odchod proti mínění terapeuta či zhoršení tělesných symptomů, sociálních vztahů a vztahu k sobě samému během terapie. Tento vnímaný (prožívaný) nezdar je u terapeutů většinou spojen s intenzivními, vnitřně prožívanými pocity vzteku, úzkosti, smutku, viny, bezmoci...
|
|
|
Syndrom vyhoření - diagnostické možnosti (srovnávací studie)
Vlachovská, Barbora ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Teoretická část práce se zabývá klíčovými tématy syndromu vyhoření - definicí, fázemi vyhoření, diagnostickou klasifikací, možnostmi prevence, dále se především věnuje popisu metod, kterými je úroveň vyhoření zjišťována. Mezi dnes pravděpodobně nejrozšířenější diagnostické nástroje patří MBI (Maslach Burnout Inventory) a jeho odvozeniny (např. MBI-General Survey), existuje ale celá řada dalších metod, vyvinutých např. izraelskými nebo evropskými psychology (BoTeLis, OLBI, CBI, MBS atd.). Cílem práce je shromáždit relativně úplný přehled těchto diagnostických nástrojů. V empirické části je cílem ověřit psychometrické vlastnosti českých verzí vybraných metod na souboru populace, dále pak popsat a analyzovat jejich charakteristiky.
|
host ::
RSS.