|
| |
|
|
Koncepce životních událostí a jejich vlivu na zdravotní stav jedince: Mezinárodní srovnání.
Šonová, Barbora ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Resumé První část předložené práce je věnována teoretickému představení koncepce životních událostí a jejich vlivu na zdravotní stav člověka. Po úvodním vymezení ústředního pojmu práce a stručném přiblížení historického vývoje zkoumání životních událostí přechází autorka k přehledu psychických a somatických onemocnění, která bývají nejčastěji spojována s výskytem prožitých změn. Teoretická část práce se dále zabývá faktory na straně jedince i okolního prostředí, které mohou vnímání životních událostí a jejich vliv na zdraví člověka značně modifikovat. Opomenuty nesmí zůstat ani mechanismy působení těchto zátěžových situací. V samostatné kapitole se autorka zabývá interkulturními souvislostmi v problematice životních událostí. Práce se rovněž věnuje klíčovým metodologickým aspektům výzkumu ve sledované oblasti a upozorňuje také na další související témata hodná pozornosti, kterým vzhledem k omezenému rozsahu teoretické části nemohla být věnována větší pozornost. Závěrečná kapitola představuje stručné kritické zhodnocení sledované problematiky. V empirické části autorka představuje vlastní výzkum provedený na vzorku 258 finských a 257 českých studentů. S využitím souboru dotazníkových metod je sledována souvislost mezi výskytem životních událostí a zhoršením duševního zdraví se zaměřením na úlohu vybraných...
|
|
|
Koncepce životních událostí a jejich vlivu na zdravotní stav jedince
Šonová, Barbora ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
První část předložené práce je věnována teoretickému představení koncepce životních událostí a jejich vlivu na zdravotní stav člověka. Po úvodním vymezení ústředního pojmu práce a stručném přiblížení historického vývoje zkoumání životních událostí přechází autorka k přehledu psychických a somatických onemocnění, která bývají nejčastěji spojována s výskytem prožitých změn. Teoretická část práce se dále zabývá faktory na straně jedince i okolního prostředí, které mohou vnímání životních událostí a jejich vliv na zdraví člověka značně modifikovat. Opomenuty nesmí zůstat ani mechanismy působení těchto zátěžových situací. Práce se rovněž věnuje klíčovým metodologickým aspektům výzkumu ve sledované oblasti a upozorňuje také na další související témata hodná pozornosti, kterým vzhledem k omezenému rozsahu teoretické části nemohla být věnována větší pozornost. Závěrečná kapitola představuje stručné kritické zhodnocení sledované problematiky. V empirické části autorka představuje vlastní výzkum provedený na vzorku 258 respondentů finské národnosti. S využitím souboru dotazníkových metod je sledována souvislost mezi výskytem životních událostí a zhoršením duševního zdraví se zaměřením na úlohu vybraných osobnostních charakteristik, které do tohoto procesu vstupují a mohou ho značně ovlivňovat. Po prokázání vztahu...
|
|
| |
host ::
RSS.