|
|
Hospodářská zahraniční pomoc při poválečné obnově ČSR se zaměřením na pomoc ze Spojených států (1944-1948)
Frydryšková, Jana ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
válka s Německem skončila nepodmínečnou kapitulací v květnu 1945, konec druhé světové války se datuj e 2. září kdy kapitulovalo Japonsko. Byla to do té doby nejděsivější a neniči věj ší válkou v děj inách lidstva. Zúčastnilo se jí 61 států, které představovaly přibližně 80 % obyvatelstva světa, a probíhala na území 40 států a téměř na všech mořích. Do armády bylo zmobilizováno okolo 110 miliónů osob a ještě ve větší míře než v letech 1914 -1918 šlo o střetnutí dvou gigantických ekonomických potenciálů s dosud nevídaným nasazením vojenské techniky. Proti Japonsku pak byla použita poprvé jako zbraň atomová bomba. Odhady celkové výše vojenských nákladů a škod se pohybují mezi 3000 - 5000 miliardami předválečných dolarů. 1 Nikdo se už nedozví, nakolik si tento krvavý konflikt národů celého světa vyžádal obětí. Některé střízlivější údaje hovoří o, že na frontě a mimo ní důsledkem války zahynulo 38 miliónů lidí, jiné údaje hovoří o 50 miliónech. 2 Následky války byly v různých částech světa odlišné. Hlavní boje probíhaly v Evropě. Zde bylo válčení a zabíjení nejintenzivnější. Na konci války byly vyhlídky Evropy dost neutěšené. Největšími, jak lidskými, tak materiálními, ztrátami byly postiženy Sovětský svaz, Polsko, Jugoslávie, Řecko, Německo, Itálie, Francie, Československo. Nejen tyto, ale i jiné země ležely na...
|
|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Praha a její logistické zázemí. Proměny města a jeho technických sítí v letech 1913-1952
Drnek, Kryštof ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
Kryštof Drnek Praha a její logistické zázemí. Proměny města a jeho technických sítí v letech1913-1952 Abstrakt Práce se zabývá vztahem mezi Prahou jako městem a vodovodní, kanalizační, plynárenskou a elektrifikační sítí. Struktura kapitol a jednotlivých částí je řazena tak, aby odrážela intuitivní strukturu, ale i dobové a logické chápání jednotlivých struktur. Nejprve je stručně podána historie vývoje města samotného v dané epoše - jsou nastíněna politická a hospodářská měřítka, která určovala lokální vývoj metropole i vývoj jednotlivých sítí. Následují kapitoly o samotných technických sítích, které za sebe řadí vodovody, kanalizaci, plynárenskou síť a nakonec elektrifikaci. Práce postupuje podle měřítek užitých pro dělení obecního majetku z roku 1926. Zatímco vodovody a kanalizace patří do skupiny vytvořené podle potřeby, významu a účelu, plyn a elektřina jsou součástí skupiny vytvořené dle hospodářské výnosnosti. Na závěr jednotlivých kapitol je zařazeno stručné shrnutí vývoje města a jednotlivých sítí, sdružených do dvou vzájemně souvisejících skupin - vodovody s kanalizací a plyn spolu s elektřinou. Popsané dvojice inženýrských sítí ve svém stavebním vývoji ponejvíce ovlivňovaly sebe navzájem. Na druhou dvojici měly jen nepatrný vliv a v podobě drobných utilitaristických detailů (např. odkanalizování...
|
|
|
Chomutov 1945-48
Šulka, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Práce Chomutov 1945-1948 se zabývá poválečným děním v Chomutově a jeho okolí s důrazem na příchod a každodenní život osídlenců. Jako prameny práce využívá jak archivních dokumentu, tisku, odborné literatury a internetových zdrojů avšak stěžejním zdrojem informací jsou přímí účastníci události a jejich vzpomínky a svědectví. V úvodu se práce pokouší nastínit soužití české menšiny s německou většinou v předválečném období, v krátkosti události roku 1938, připojení a život ve Velkoněmecké říši až po její pád a znovu připojení Chomutova k obnovené Československé republice. V další části se pak práce zabývá odsunem a perzekucí německého obyvatelstva a jeho vztahy s nově příchozími. Ve stěžejní části se pak práce pokouší nastínit život přistěhovalců v tomto období. Za pomoci vzpomínek pamětníku se zčásti podařilo zmapovat každodenní život osídlenců. Jsou zde popsány všední problémy se zásobováním, zdravotní péčí a například se školstvím a dětstvím v této oblasti. Pozornost je věnována především vzniku společnosti, které vznikalo často ve velkých bolestech a z lidí pocházejících z mnoha zcela odlišných a nepřátelských kultur. Není opomenut ani krátký pohled na tehdejší regionální kulturu, sport a politickou situaci. Práce by měla být přínosem ke studiu dosud málo probádaného období.
|
|
|
Vývoj firmy Čedok v meziválečném období
Hais, Josef ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomovou práci v oblasti cestovního ruchu jsem se rozhodl zpracovat, protože mě osobně cestování zajímá a zajímá mě rovněž cestování v minulosti. Cestovnímu ruchu a zvláště cestovním kancelářím nebyl v české historiografii věnován dosud velký prostor. Proto jsem se také rozhodl, že se pokusím jako moji diplomovou práci zpracovat vývoj firmy Čedok v meziválečném období. Čedok zastával v meziválečném období důležitou roli v oblasti cestovního ruchu. Je zajímavé, že Čedok byl v Československu doslova synonymem cestovní kanceláře a udržel si významnou pozici na trhu s turistickým ruchem až do dnešních dnů. Při častém krachu různých cestovních kanceláří je dnes Čedok vnímán jako určitý symbol kvality a jistoty. Cestovní ruch a cestovní kanceláře se začínají vyvíjet již v 19. a na počátku 20. století.! Negativně jejich vývoj ovlivnila 1. světová válka. Období mezi světovými válkami má pro vývoj cestovního ruchu a cestovních kanceláří stěžejní význam. Začínají se formovat národní cestovní kanceláře. Čedok patřil mezi první cestovní kanceláře, které se začaly utvářet po I. světové válce.
|
|
|
Rozvoj nových dopravních prostředků v pražské hromadné dopravě (1918-1939): realizované a nerealizované projekty
Vávra, Radek ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce se zabývá tématem městské hromadné dopravy v Praze v období 1918-1939 se zaměřením na nové dopravní prostředky, které rozlišuje na realizované (autobusy a trolejbusy) a nerealizované projekty (podzemní dráha). Cílem je rozšířit dosavadní poznání o vzniku a rozvoji nových dopravních prostředků a zhodnotit úspěšnost těchto prostředků. Kromě nových údajů hledá mezi projekty vzájemné souvislosti a zasazuje vývoj do celkového kontextu. Úvodní kapitola přibližuje předcházející vývoj v pražské hromadné dopravě. Další se věnuje tramvajové dopravě, ve sledovaném období nejpoužívanějšímu prostředku. Hlavní částí práce jsou kapitoly zabývající se autobusovou dopravou, trolejbusovou dopravou a plány podzemní dráhy. Tyto kapitoly se zaměřují na okolnosti vzniku projektů, na příčiny, které vedly k jejich realizování či nerealizování, na další vývoj a na celkovou úspěšnost projektů, založenou mj. na statistických datech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem. (Historicko-sociologická analýza)
Prázný, Rudolf ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem (historicko-sociologická analýza) ABSTRAKT Předkládaná disertační práce, s využitím historicko-sociologické analýzy, popisuje a vysvětluje postavení, reakce a působnost Národního divadla v Praze, v době jednoho z nejtěžších období našich novodobých dějin, okupaci nacistickým Německem, v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), kdy s pomocí svých uměleckých prostředků, hodnot a interpretačním snažením uměleckého souboru, se tato vrcholná kulturní instituce snažila hájit právo naší společnosti na svou vlastní kulturu, na svou vlastní existenci. Hlavním cílem je analyzovat způsoby a prostředky, pomocí kterých Národní divadlo v Praze reagovalo a spolu se svým publikem čelilo krizovým situacím, způsobeným nacistickou okupací. Jedním z klíčových faktorů v tomto procesu bylo chování divadelních umělců, ve kterém mnozí poukazovali velkou míru statečnosti a ochoty riskovat nejenom své pracovní postavení, nýbrž mnohdy i svůj život, aby dokázali naši společnost vést, ukazovat cestu vedoucí k odhodlání nevzdávat se své národní suverenity. Národní divadlo v Praze se mělo stát nástrojem, pomocí kterého se nacisté snažili pod velkým tlakem realizovat svou kulturní politiku, směřující k ovládnutí našeho národa a k...
|
|
|
Sadařský spolek lounský v letech 1885-1948 jako příklad rozvoje české občanské společnosti
Kučera, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá historií Sadařského spolku lounského, jednoho z řady zájmových sdružení která vznikala v Lounech ve druhé polovině 19. století. Činnost Sadařského spolku, který vznikl v roce 1885 a skončil své působení rokem 1948, se skládala ze sadové úpravy městských ulic a vysazování parků v okolí města. Stejně zajímavá jako jeho činnost byla i členská základna tohoto spolku. Až do první světové války se totiž ve vedoucích pozicích ve spolku nacházeli lidé, kteří měli výrazný vliv na život města. Jednalo se o členy občanských vrstev. To jest právníky, lékárníky, úředníky, živnostníky atd. Tito lidé, i přes svůj původ dosáhli v druhé polovině 19. století účasti na politické moci a v menších městech jako jsou Louny ovládli veškeré vedoucí pozice městské správy.
|
|
|
Vývoj městské zástavby a městské infrastruktury v Benešově v letech 1918-1939
Roubík, Michal ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Sejk, Michal (oponent)
Ve své diplomové práci "Vývoj městské zástavby a městské infrastruktury v Benešově v letech 1918 - 1939" jsem zpracoval jednu z kapitol vývoje zemědělského maloměsta v době první republiky. Tato práce je příspěvkem k dějinám českých měst v meziválečném období a zpracovávaným tématem koresponduje s výzkumným záměrem, řešeným na Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, v jehož rámci jsem na ní pracoval. Práce byla napsána zejména na základě studia pramenů Státního okresního archivu Benešov (pobočky Státního oblastního archivu Praha) a řady děl relevantní odborné literatury. Úvod tvoří kapitola, která komplexním způsobem shrnuje nejdůležitější okamžiky a změny ve vývoji Benešova ve sledovaném období. Neomezuje se však jen pouze na jeho dějiny, ale ukazuje i roli města v rámci svého regionu, tak jeho vývojové souvislosti s dalšími českými městy. Těžiště práce tkví v několika kapitolách, které obsáhlým, avšak přehledným, způsobem rozebírají stavební vývoj města (jeho hlavní momenty, souvislosti, ale jsou zmíněny i konkrétní zajímavé stavby) a vývoj jeho infrastruktury (kanalizace, úprava ulic, vodovod a elektrifikace). Práci doplňují kapitoly, které zpracovávají problematiku napojení Benešova na dopravní síť (železnice a silnice). V jednotlivých kapitolách je...
|
|
|
Politický a hospodářský vývoj vybraných zemí RVHP v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století
Szobi, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) byla organizací, která vznikla spíše z politických než hospodářských důvodů. V prvních letech své existence byla mocenským nástrojem Sovětského svazu k hospodářskému ovládnutí zemí východní Evropy a později začala působit jako prostředek tzv. socialistické ekonomické integrace. V ní sehrály nejdůležitější roli Německá demokratická republika a Československo, neboť byly průmyslově nejvyspělejšími státy sovětského bloku. Jejich ekonomika podporovala zaostalejší spojenecké země a posléze i státy Třetího světa, které se hlásily ke komunistické ideologii. Časté srovnávání RVHP k západoevropské integraci vedlo k tomu, že se východní blok snažil navázat spolupráci s Evropským společenstvím a napodobit jeho úspěchy. Analýza však ukázala nesmyslnost těchto pokusů. Východní blok nebyl schopen reformovat svou instituci hospodářské integrace a zánik totalitních režimů vedl k rozpadu RVHP.
|
host ::
RSS.