|
|
Syntéza nových derivátů chinazolinu jako potenciálních multipotentních terapeutik pro léčbu Alzheimerovy nemoci
Tošnerová, Daniela ; Karabanovich, Galina (vedoucí práce) ; Matouš, Petr (oponent)
1 ABSTRAKT Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra organické a bioorganické chemie Školitel: Ing. Galina Karabanovich, Ph.D. Konzultant: Ing. Barbora Svobodová, Ph.D. Posluchač: Daniela Tošnerová Název diplomové práce: Syntéza nových derivátů chinazolinu jako potenciálních multipotentních terapeutik pro léčbu Alzheimerovy nemoci Alzheimerova choroba (AD, z angl. Alzheimer's disease) je závažné neurologické onemocnění. Současná léčba pouze dočasně oddaluje progresi tohoto onemocnění. Hlavním limitujícím faktorem pro vývoj nových terapeutických sloučenin je přítomnost více patologií současně. Jako alternativní možnost léčby AD se jeví nová skupina potenciálních léčiv nazývaná multipotentní sloučeniny (MTDL, z angl. multi-target directed ligands). Do dnešního dne byly publikovány desítky studií na téma MTDL. V rámci experimentální části této diplomové práce byla navržena série malých molekul založených na chinazolinovém skeletu se záměrem ovlivnit aktivitu acetylcholinesterázy, butyrylcholinesterázy, monoaminooxidázy A a B (MAO-A/MAO-B) a podjednotky GluN1/GluN2B N-methyl-D-aspartátového receptoru (NMDAR). Následně bylo syntetizováno a biologicky vyhodnoceno 24 nových chinazolinových derivátů potenciálně využitelných k terapii AD. Jako nejlepší derivát se ukázala sloučenina...
|
|
|
Mechanismy stojící za nepoměrem pohlaví v prevalenci autoimunitních onemocnění
Ráček, Vojtěch ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Ciferská, Hana (oponent)
Studie prokázaly, že ženy mají obecně silnější imunitní odpovědi než muži. Na druhou stranu jsou díky tomu náchylnější k autoimunitním onemocněním a tvoří až 80 % pacientů. U žen dochází k procesu zvanému inaktivace chromosomu X, jehož výsledkem je epigenetické umlčení jednoho z chromosomů X. Některé X-vázané geny, například TLR7 a CD40L, tomuto mechanismu však mohou v určitých buňkách či tkáních uniknout. Výsledkem toho je nerovnoměrná exprese těchto genů mezi pohlavími, která napomáhá ke vzniku a náchylnosti k autoimunitním onemocněním, jako například systémovému lupusu erythematosus, revmatoidní artritidě a Sjögrenově syndromu. Dalším zajímavým faktorem vysvětlujícím toto nerovnoměrné zastoupení pohlaví je dlouhá nekódující RNA XIST, která je hlavním regulátorem procesu inaktivace. Tato RNA je klíčová pro vznik lupusu a společně s dalšími proteiny, které se podílí na epigenetickém umlčení jednoho z chromosomů X, tvoří ribonukleoproteinový komplex. Mnohé z proteinů tohoto komplexu jsou autoantigeny u celé řady autoimunitních onemocnění a mohou sloužit jako klinické ukazatele pro diagnózu těchto chorob. Ačkoliv mikrobiom a pohlavní hormony také hrají důležitou roli v rozvoji autoimunitních onemocnění, práce je zaměřena zejména na úlohu RNA XIST a unikajících genů. Klíčová slova: autoimunitní...
|
|
|
Osobnostní prediktory závislosti na cvičení ve výkonnostním sportu
Vítková, Tereza ; Mudrák, Jiří (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Závislost na cvičení se stává rozšířenějším problémem, zejména v elitních sportu, kde je kladen důraz na snahu o dokonalost. Navzdory rostoucímu povědomí o problematickém chování při cvičení je výzkum zkoumající základní rizikové faktory stále omezený. Cílem této studie bylo prozkoumat osobnostní prediktory závislosti na cvičení u českých vrcholových sportovců. Vzorek 168 výkonnostních sportovců ve věku 18 až 30 let vyplnil hodnocení sestávající z Exercise Addiction Inventory, Sport Motivation Scale-6, Athletic Identity Measurement Scale, Performance Perfectionism Scale-Sport, a škály Neuroticismu z Big Five Inventory. Z hlediska prevalence bylo zjištěno, že 16.5 % sportovců vykazovalo problematické příznaky závislosti na cvičení, zatímco 76.7 % bylo potenciálně ohroženo nízkou závažností příznaků. Mezi jednotlivými skupinami sportů nebyly zjištěny žádné významné rozdíly. Pomocí vícenásobné lineární regrese studie prokázala významný celkový vliv osobnostních prediktorů na závislost na cvičení. Jako významné prediktory závislosti na cvičení byly identifikovány neuroticismus, introjektovaná regulace a sportovní identita. Tato zjištění zdůrazňují význam psychologických faktorů, jako jsou osobnostní rysy a motivační regulace, pro pochopení závislosti na cvičení u sportovců. Mimořádně vysoká prevalence...
|
|
|
Vliv charakteru urbanizace na únikové chování ptáků
Dontová, Alena ; Mikula, Peter (vedoucí práce) ; Brlík, Vojtěch (oponent)
Urbanizace, tj. přeměna přírodních stanovišť člověkem na lidská sídla, má značný dopad na biodiverzitu. Jedním z klíčových faktorů pro úspěšné přežití živočichů v městském prostředí je zvýšení jejich tolerance k lidem, což se projevuje snížením jejich plachosti. Jednou z terénních metod, jak stanovit míru plachosti napříč různými jedinci, populacemi a druhy živočichů je měření únikové vzdálenosti. V této bakalářské práci se zaměřuji primárně na ptáky, protože byli v tomto kontextu nejvíce zkoumáni. Předchozí studie se zabývaly rozdíly v únikovém chování ptáků převážně mezi městskými a venkovskými prostředími a soustředily se hlavně na Evropu a Severní Ameriku, avšak lidská sídla se napříč světovými regiony liší svou historií, velikostí, hustotou lidské populace a mnoha dalšími charakteristikami. Zjištěné vzorce chování ptáků tedy nemusí být vždy aplikovatelné univerzálně napříč všemi městy. V této bakalářské práci proto prostřednictvím literární rešerše shrnuji, jak se únikové chování ptáků liší nejen mezi městským a venkovským prostředím, ale také v závislosti na charakteristikách lidského sídla, jako je jeho velikost, historie, stupeň urbanizace, kompaktnost zástavby, ale také hustota místní lidské populace a ekoregion, kde se lidské sídlo nachází. Ukazuji, že jedny z nejdůležitějších charakteristik jsou...
|
|
|
Elektronická právní jednání se zaměřením na prostý elektronický podpis
Švejda, Jiří ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Zvára, Michael (oponent)
Elektronická právní jednání se zaměřením na prostý elektronický podpis Abstrakt Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola je tvořena úvodem. Ve druhé kapitole je představena obecná úprava a význam podpisu se stručným historickým exkurzem potřebným pro posouzení možné aplikovatelnosti dřívějších závěrů na aktuální právní úpravu. Třetí kapitola je věnována současné úpravě a jednotlivým druhům elektronických podpisů, tedy dělení na kvalifikovaný elektronický podpis, zaručený elektronický podpis a prostý elektronický podpis a české specifikum v podobě zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy, obecně známého jako uznávaný elektronický podpis. Na závěr kapitoly je také rozebrán v praxi stále šířeji užívaný biometrický podpis. Čtvrtá kapitola se věnuje písemné formě právního jednání, tedy podrobnému rozboru ustanovení § 561 a § 562 občanského zákoníku, a to včetně jejich vzájemného vztahu. Dále jsou rozebrány aspekty digitální kontinuity u vyšších forem elektronických podpisů a jejich komparace s prostým elektronickým podpisem. V poslední části kapitoly je věnována pozornost různým typům elektronických smluv a rozdílům mezi důkazními účinky jednotlivých typů elektronických podpisů a (ne)platnosti písemného právního jednání. V páté kapitole se autor...
|
|
|
Opatrovnictví v řízení o pozůstalosti
Slámová, Anna ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Opatrovnictví v řízení o pozůstalosti Abstrakt Diplomová práce se zabývá tématem "opatrovnictví v řízení o pozůstalosti". Cílem práce je zhodnotit smysl a účel institutu opatrovnictví zaměřeného na řízení o pozůstalosti, popsat jeho právní úpravu i relevantní judikaturu a prostřednictvím toho zodpovědět otázku, zda současná právní úprava opatrovnictví poskytuje dostatečnou ochranu právům a zájmům osob pod zvláštní ochranou v řízení před soudy. Práce je rozdělena na pět částí včetně úvodu a závěru. První část se soustředí na výklad o řízení o pozůstalosti, jeho právní úpravu, prameny, historický vývoj a zařazení řízení do kontextu právního systému. Řízení o pozůstalosti je vymezeno jako jedno z nesporných řízení a zároveň je uvedena komparace mezi řízením nesporným a sporným jako dvěma typy nalézacího řízení. V této části je dále obsažen výklad o příslušnosti soudu, předpokladech, zahájení řízení a roli notáře jako soudního komisaře v řízení. Je popsán průběh řízení o pozůstalosti, stejně jako rozhodnutí v řízení vydávané. Druhá část se zabývá problematikou účastenství v civilním soudním řízení. Je uveden obecný výklad o procesních subjektech, předpokladech účastenství a účastnících řízení. Vymezeny jsou předpoklady účastenství jako procesní způsobilost a způsobilost být účastníkem řízení. Dále se tato část...
|
|
|
Deriváty boronových kyselin jako potenciální léčiva I.
Koucká, Kateřina ; Kučerová, Marta (vedoucí práce) ; Zitko, Jan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a farmaceutické analýzy Student: Kateřina Koucká Školitel: PharmDr. Marta Kučerová, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Petr Šlechta Název diplomové práce: Deriváty boronových kyselin jako potenciální léčiva I. Diplomová práce zahrnuje návrh, syntézu a biologické hodnocení derivátů kyseliny boronové. Tyto deriváty byly připraveny jako hybridní sloučeniny s amidovým spojovacím můstkem, kombinující převážně pyrazinkarboxylové kyseliny a kyselinu 4- aminofenylboronovou. Pyrazinamid se používá jako antituberkulotikum 1. linie a kyselina 4-aminofenylboronová je bioisoster kyseliny p-aminobenzoové, která je klíčovým prekurzorem ve folátové dráze. Bioisosterní náhrada karboxylové skupiny kyselinou boronovou by mohla poskytnout schopnost sloučenin tvořit reverzibilní kovalentní vazbu s potenciálním biologickým cílem. Prezentované sloučeniny byly připraveny dvoustupňovou syntézou. Prvním krokem byla kondenzace pinakol-esteru kyseliny 4-aminofenylboronové s různými deriváty (hetero)arylkarboxylových kyselin, které prošly předchozí aktivací. Druhým krokem byla deprotekce pinakol-esteru kyseliny borité za účelem získání derivátů volných boronových kyselin. U získaných sloučenin byla testována in vitro jejich inhibiční aktivita proti...
|
|
|
Molekulární mechanismy tepelné stresové paměti u rostlin
Zelená, Julie ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Globální oteplování je jeden z hlavních faktorů úbytku zemědělské úrody a také celkové rostlinné biodiverzity. Čím dál tím vyšší teploty povrchu Země způsobují zvýšené nároky na rostliny vyrovnat se s tepelným stresem. Tepelný stres způsobuje rostlinným buňkám mnoho škod, především denaturaci buněčných proteinů, rozvolnění biomembrán a akumulaci reaktivních forem kyslíku (ROS). Rostlinná buňka se tepelnému stresu brání lipidickými přestavbami membrány, zvýšenou produkcí ROS zhášečů a především zvýšenou produkcí proteinů teplotního šoku (HSP), což jsou molekulární chaperony, které udržují proteiny správně sbalené i v teplotách, ve kterých by jinak denaturovaly. Rostliny si vyvinuly mechanismus, jak se bránit opakujícímu se tepelnému stresu, jako jsou třeba vlny veder. Říká se mu získaná termotolerance a je umožněna díky rostlinné schopnosti stresové paměti. Klíčový ve stresové paměti je přitom tzv. priming, což je příprava rostliny na velmi silný tepelný stres tak, že je předem vystavena mírnějšímu tepelnému stresu. Po primingu přichází období paměti neboli období zotavení, během kterého si buňka uchovává pozměněnou molekulární expresi a fyziologii. Mechanismy tepelné stresové paměti se dělí na transkripční a post-transkripční, jsou v nich zapojené HSP a jejich transkripční faktory HSF, především...
|
|
|
André Gide, angažovaný spisovatel
Poppr, Martin ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
André Gide, angažovaný spisovatel Bc. Martin Poppr Francouzský spisovatel André Gide (1869 - 1951) byl jedním z nejdůležitějších autorů konce devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Zároveň byl i veřejně činným intelektuálem. Tato diplomová práce si klade otázku, nakolik byl André Gide politicky a společensky angažovaným literárním autorem a zkoumá přesah jeho literárního díla mimo svět literatury. Metodou práce je literárně-kritická analýza zaměřená na postavu autora jakožto klíčového interpretačního prvku jeho vlastního díla. Úvod a druhá část práce shrnuje pojetí angažované literatury, které vypracoval Jean-Paul Sartre ve své studii "Qu'est-ce que la littérature?", a příklady dalších angažovaných autorů. V pozadí celého zkoumání není opomenuta ani obecná otázka "Co je to literatura?". Třetí část práce se zaměřuje na život a dílo André Gida a vybírá příklady Gidových literárních děl, které naplňují definici angažované literatury. Jsou to především díla oslavující lidskou svobodu a morálku, která se snaží zapůsobit na čtenáře a dodat mu sílu a odvahu, ale také Gidova autobiografická díla, ve kterých sám autor figuruje jako vzor upřímnosti a svobody. Dále si práce všímá Gidova angažmá v tzv. "Dreyfusově aféře" a ve francouzském literárním provozu a společenském životě vůbec. Čtvrtá část...
|
|
|
The influence of roots on the chemical properties of the apoplast and the rhizosphere
Puldová, Kristýna ; Fendrych, Matyáš (vedoucí práce) ; Šámalová, Markéta (oponent)
Chemické vlastnosti apoplastu a rhizosféry jsou zásadní pro vývoj a celkové zdraví rostliny. Apoplast zahrnuje prostor mimo plazmatickou membránu, včetně jeho obsahu jako je plyn, voda a rozpuštěné látky. Změny v jeho vlastnostech výrazně ovlivňují různé procesy. Jedním z nich je buněčný růst - prodloužení buněčných stěn závislé na pH. Rhizosféra je prostředí půdy v blízkosti a pod vlivem kořene. Je charakterizována abiotickými faktory, jako je přítomnost živin a toxických sloučenin. Také se jedná o prostor s vysokým zastoupením mikroorganismů. Rostliny mohou chemické vlastnosti apoplastu i rhizosféry výrazně ovlivňovat, aby zlepšily své podmínky pro růst. Tato práce shrnuje nejdůležitější mechanismy kořenů rostlin, které tyto chemické vlastnosti mění, se zaměřením na modelovou rostlinu Arabidopsis thaliana. Ukazuje, jak a kde jsou tyto mechanismy propojeny a jakým způsobem se vzájemně ovlivňují. Důraz je kladen na proces kořenového růstu a mechanismy zvyšování dostupnosti živin. Klíčová slova: apoplast, rhizosféra, H+ ATPáza, růst kořene, rhizodepozice, kořenové exsudáty, živiny, mikrobiom
|
host ::
RSS.