|
|
Fyziologické reakce rostlin na umělé osvětlení
Holečková, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Tématem této bakalářské práce je fyziologická reakce rostlin na umělé osvětlení, čímž je myšleno umělé osvětlení z pouličních lamp, které je jedním z významných antropogenních vlivů. Noční umělé osvětlení je uváděno pod zkratkou ALAN (z anglického slovního spojení Artificial light at night) a může mít výrazný vliv na chování rostlin. V rámci této práce jsou shrnuty v teoretické části aktuální poznatky o vlivu pouličních lamp na nejen chování rostlin, ale i na celé ekosystémy. V části praktické je na rostlinách měřen obsah chlorofylu, který je významným parametrem informujícím o jejich fyziologickém stavu, tedy zda na to má vliv i noční umělé osvětlení. Následně zjištěný obsah chlorofylu rostlin pod pouličním osvětlením je srovnán s obsahem u párových kontrolních rostlin v jejich okolí, které se nenacházejí pod žádným uměle vytvořeným osvětlením. Měření je prováděno pomocí speciálně určeného přístroje na zjišťování obsahu chlorofylu v listech rostlin pod názvem CCM300. Výsledkem práce je poznání možného vlivu pouličního osvětlení na fyziologický stav rostlin. Klíčová slova fyziologická reakce, noční umělé osvětlení, rostliny, chlorofyl
|
|
|
Variabilita reakce exodermis na nedostatek živin v prostředí
Klvaňová, Renáta ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Růst a vývoj rostlin je z velké míry vázán na půdní prostředí, které je zdrojem minerálních látek a vody potřebné pro přežití rostlin. Dostupnost těchto zdrojů v půdě je však velice heterogenní a důležité prvky mohou být vyplavovány do spodních částí půdy nebo vázány na půdních částicích. U rostlin se proto v průběhu evoluce vytvořila řada adaptací zvyšující efektivitu kořenového systému. Jedním z těchto aspektů jsou i apoplastické bariéry (endodermis a exodermis). Obě tyto vrstvy ovlivňují transport látek z a do kořene, čímž omezují neregulovaný apoplastický transport díky modifikacím buněčných stěn, kde jsou uloženy polymery omezujících transport látek. Jedná se o Casparyho proužky a suberinové lamely. Ty se často diferencují rychleji v případě, že rostliny čelí nějakému stresovému faktoru, například suchu, salinitě nebo toxicitě. Rychlost diferenciace ovlivňuje ale i nedostatek živin (např. N, P, K a Fe). Vlivem deficience může docházet ke zrychlení i zpomalení diferenciace, což zřejmě napomáhá optimalizovat transportní vlastnosti kořene podle aktuálních podmínek. Tato reakce je zatím ale méně prozkoumána. Tato práce je proto zaměřena na analýzu reakce exodermis (i endodermis) na nedostatek živin v prostředí, s hlavním důrazem na variabilitu této reakce napříč různými druhy jednoděložných i...
|
|
|
Fototropní paměť v časném vývoji rostlin
Šišková, Michaela ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Krtková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce byla inspirována publikovanými kontroverzními výsledky o existenci a spolehlivosti paměťové stopy směru posledního osvětlení u mladých jedinců dvouděložných rostlin. Teoretická část této diplomové práce nejprve pojednává o fototropismu, stručně shrnuje dosavadní znalosti o tomto růstovém pohybu, fototropinech a mechanismu vzniku fototropického ohybu, včetně role auxinu a jeho transportérů. Zabývá se také vlivem světla, kterému je rostlina vystavena před samotnou fototropickou stimulací, na výsledný ohyb hypokotylu. Další část literárního přehledu je věnována otázce existence paměti u rostlin. Experimenty provedené v rámci praktické části vychází z předpokladu, že rostliny jsou schopné ukládat paměťovou stopu o předchozí světelné expozici. Po vytvoření systému, který umožnoval získat robustní fototropickou odpověď na modré světlo, bylo na semenáčcích modelové rostliny Lepidium sativum za různých podmínek testováno, jestli a jak směr, ze kterého světlo působí, ovlivňuje odpověď rostlin na následnou fototropickou stimulaci. Výsledky naznačují, že nejméně v jednom případě by se výsledná fototropická odpověď dala interpretovat tak, že u testovaných rostlin došlo k vytvoření specifické paměťové stopy. Nelze však říci, že by v rámci této práce byla existence paměťové stopy o předchozí...
|
|
|
Růst rostlin na zasolených půdách - interakce sodíku a draslíku v metabolismu rostlin
Peřinová, Anna ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Zasolení půd představuje významný stresový faktor negativně ovlivňující růst rostlin a také aktuální problém současného zemědělství. Bakalářská práce se zaměřuje na mechanismy, které jsou s tímto stresem spojeny, s hlavním důrazem na působení nadbytku sodných kationtů v půdě, jejich akumulaci v rostlině, mechanismus jejich negativního působení a možnosti obrany. Zabývá se významem draslíku a sodíku ve výživě a metabolismu rostlin, protože právě interference Na+ s esenciálními funkcemi K+ je důležitým aspektem stresového působení nadbytku solí v prostředí. Práce analyzuje nejdůležitější transportéry a kanály zajišťující příjem a transport K+ a Na+ v rostlině. Důraz je kladen především na transport sodíku a mechanismy, které rostlinám umožňují adaptovat se na zasolené prostředí a tolerovat vyšší koncentrace solí v půdě, především na SOS systém obrany proti akumulaci Na+ v cytoplasmě a na unikátní struktury umožňující sekreci solí u halofytních rostlin. Pozornost směruje také k rozdílu mezi glykofytními a halofylními rostlinami.
|
|
|
Podzimní senescence listoví temperátních a boreálních dřevin v podmínkách měnícího se klimatu
Kosová, Barbora ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Podzimní senescence listoví opadavých dřevin mírného a boreálního pásma je každoročně se opakující fenologický jev, který je součástí adaptace k životu v mírném a boreálním pásmu s periodickým obdobím mrazu a omezením slunečního záření. Při senescenci listoví dochází k rozkladu fotosyntetických pigmentů, remobilizaci minerálních živin a následnému opadu listoví. Načasování senescence listoví u boreálních a temperátních opadavých dřevin je řízené vnějšími a vnitřními faktory. Práce je zaměřena na vnější faktory spouštějící sensecenci listoví dřevin. Největší roli pro načasování senescence mají fotoperioda a teplota, které postupně klesají ke konci vegetační doby. Teplota se v důsledku globální klimatické změny zvyšuje, a tím ovlivňuje délku vegetačního období a sekvestraci (poutání) uhlíku do lesních porostů. Klimatickou změnou jsou ovlivněné i další faktory, například dostupnost vody, které mohou senescenci listoví uspíšit. Na dřeviny boreálních a temperátních lesů působí výše vyjmenované faktory v různé míře, a proto je důležité se zabývat jejich reakcemi, abychom byli schopni odhadnout budoucí vývoj senescence listoví i sekvestrace uhlíku v temperátních a boreálních lesích.
|
|
|
Vliv umělého nočního osvětlení na ekofyziologické funkce rostlin
Ležal, Lukáš ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Umělé noční světlo, jakožto významný zdroj antropogenního znečištění, bylo dlouhou dobu přehlíženo, jak mezi laickou veřejností, ale i ve vědecké komunitě a na legislativní úrovni. Kroky pro omezení negativních dopadů umělého nočního světla jsou přijímány pozdě a v nedostatečné míře, a právě nízké všeobecné povědomí bylo jedním z podmětů pro vznik bakalářské práce na toto téma. Rostliny jsou skupinou organismů, kterým je věnováno méně pozornosti než například člověku, ačkoliv ho svým ekologickým významem daleko převyšují. Umělé noční světlo má potenciál měnit složení rostlinných společenstev a na ně navázaných potravních řetězců, na jejichž vrcholu stojí i člověk. Toto se děje posunem rostlinných fenologických fází, narušením přirozeného vnímání dne a noci, modifikacemi v růstových vzorcích a morfologických charakteristikách, zvýšeným stresem z ozáření či sníženou efektivitou fotosyntézy. Právě díky komplexním znalostem interakcí rostlin s umělým nočním světlem, může společnost efektivně chránit přírodu a zavést nové nezbytné standardy a potřebné technologie, k zajištění trvalého udržitelného rozvoje.
|
|
|
Fyziologické základy tradeoff mezi růstem a obranou proti abiotickému stresu: role uhlíkové bilance
Doložílek, Jakub ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Petrášek, Jan (oponent)
Tak jako všechny organismy musí rostliny koordinovat růst a vývoj se svým energetickým statusem. Kromě toho se ale, vzhledem k přisedlému způsobu života, potřebují také velmi dobře přizpůsobovat podmínkám na svém stanovišti. Obranné mechanismy mohou být ale z hlediska vynaložených zdrojů značně náročné, a jejich aktivace má tak často za následek omezení růstu. Ustavování funkční dynamické rovnováhy mezi investicí do růstu a obranných reakcí ("G-D tradeoff") je zásadní pro fitness rostliny, její konkurenceschopnost a úspěšnost reprodukce. Tato práce se zabývá mechanismy, které se zásadním způsobem podílí na tomto vyvažování. Je diskutována evolučně konzervovaná osa řídící růst a vývoj na základě energetického statusu složená z kinázy TOR, pozitivního regulátoru růstu za příznivých podmínek, a jejího antagonisty kinázy SnRK1, která při energetické deprivaci podporuje mobilizaci zdrojů za účelem realizace obranných opatření zajištujících energetickou homeostázi. V práci je pojednáno o rostlinám specifické regulační dráze, která propojuje regulaci osou TOR-SnRK1 s vnímáním podmínek prostředí. Součástí této dráhy jsou také kinázy SnRK2 řídící specifické obranné reakce a dále fosfatázy PP2C a receptory PYL/PYR/RCAR, které aktivitu SnRK kináz modulují. Pochopení regulační sítě koordinující růst a vývoj...
|
|
|
Proteiny teplotního šoku a tolerance rostlin proti vysokoteplotnímu stresu
Ott, Kristián ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
V souvislosti s probíhající klimatickou změnou dochází ke zvyšování průměrných teplot. Tento problém se týká hlavně zemědělství a produkce potravin, neboť rostliny obecně špatně snáší teploty okolí vyšší než 40 řC. Pokud by docházelo ke snižování výnosů v zemědělství, mohlo by to ohrozit globální produkci potravin pro stále se zvyšující světovou populaci. Organismy obecně si vyvinuly mnoho mechanismů adaptace na stres. Mezi jednu z jejich evolučních adaptací na vysokoteplotní stres patří i produkce proteinů tepelného šoku (HSPs). HSPs jsou velmi konzervovaná skupina proteinů vyskytující se jak u prokaryot, tak u eukaryot. Tato práce zpracovává současné znalosti o HSP a jejich funkci (nejen) při vysokoteplotním stresu hlavně u rostlin, ale některé poznatky zmíněné v této práci byly zjištěny i na jiných organismech. Na začátku práce je zpracován úvod k tepelnému stresu a to, jak rostliny mohou vnímat okolní teplotu. Dále se obecně zabývá mechanismem indukce HSPs a jejich klasifikací, strukturou a mechanismem účinku. V poslední kapitole je zmíněna potenciální možnost využití HSPs v zemědělství a medicíně v budoucnosti.
|
|
| |
|
|
Adaptace rostlin rodu Plantago k podmínkám prostředí: role sacharidové bilance
Skulníková, Barbora ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Sorbitol řadíme mezi lineární cukerné alkoholy, který spolu se sacharózou patří mezi primární fotosyntetické produkty u čeledi Plantaginaceae. Oba tyto sacharidy jsou také využívány pro alokaci fotosynteticky fixovaného uhlíku na dlouhou vzdálenost floémem. Mnoho druhů rostlin akumuluje cukerné alkoholy při stresu ze sucha nebo zasolení, čímž se zvyšuje jejich odolnost vůči danému stresu. Cílem diplomové práce bylo popsat vybrané metabolické a strukturní rozdíly se zaměřením na bilanci sacharózy a sorbitolu mezi dvěma druhy jitrocele, glykofytním Plantago lanceolata a halofytním Plantago maritima s odlišnými životními strategiemi. Rostliny byly pěstovány v hydroponii v nádobách Araponics. Předchozí výsledky týmu ukazují, že sorbitol je, ve srovnání se sacharózou, v listech jitrocele akumulován až do desetinásobných koncentrací, což je ještě prohloubeno působením stresu, například ze zasolení. Jiný poměr sacharózy a sorbitolu ale rostlina udržuje ve vodivých pletivech a jiný poměr těchto dvou hlavních fotoasimilátů se nachází i ve floému. Předkládaná práce vychází z předpokladu, že odolnost P. maritima souvisí s rozdílnou distribucí asimilátů po rostlině i jejich rozdělováním mezi metabolický, skladovací a transportní pool v rámci produkčního listu, což se projevuje i za nestresových podmínek. U...
|
host ::
RSS.