|
|
The issue of energy dependency of Slovakia and its armaments cooperation with the Russian Federation in the years 1993 - 1998
Drozd, Michal ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalárska práca "Problematika energetickej závislosti Slovenska a jeho zbrojná spolupráca s Ruskou federáciou v rokoch 1993 - 1998" sa zaoberá špecifikami vzájomých vzťahov v oblastiach energetiky a zbrojnej spolupráce medzi štámi , ktorých mocenský nepomer je veľmi výrazný. V prvej a druhej časti sa práca zameriava na stručnú charakteristiku situácie v regióne SVE v 90. rokoch, ďalej na vysvetlenie odlišných záujmov a očakávaní, ktoré vyplývali zo vzájomnej spolupráce. V jadre práca bližšie poukazuje na vnímanie regiónu SVE a Slovenska v ňom zo strany Ruskej federácie, počas obdobia trvania dvoch doktrín ruskej zahraničnej politiky. Následná syntéza poznatkov o samotnej zmienenej spolupráci vo vybraných oblastiach má za úlohu poskytnúť odpoveď na zadanú hypotézu. Práca si kladie za cieľ sformulovať odpoveď, či by bola v súčasnej dobe možná participácia Slovenskej republiky na vytváraní spoločného hospodárskeho a bezpečnostného priestoru v Európe v prípade, ak by aj naďalej pokračovalo politické smerovanie krajiny, nastavené v čase vlády Vladimíra Mečiara v rokoch 1994-1998
|
|
|
Polsko-maďarské přátelství v současném polském tisku
Apolenář, Jaroslav ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent)
Bakalářská práce Polsko-maďarské přátelství v současném polském tisku pojednává o polsko- maďarském přátelství, fenoménu tradičně dobrých vztahů mezi oběma národy, ve vybraných titulech (Gazeta Wyborcza, Polityka, Rzeczpospolita a Wprost) současného polského tisku. Nejprve dochází k představení fenoménu polsko-maďarského přátelství a relevantní situace týkající se současného polského tisku, především ideologických a vlastnických faktorů. Následně jsou provedeny frekvenční analýzy slov a kvalitativní obsahové analýzy korpusů sestávajících ze článků věnujících se maďarské a polsko-maďarské historii a vrcholu finanční krize roku 2008, přičemž jsou analyzovány jednotlivé deníky zvlášť, skupiny deníků (liberální a konzervativní) a všechny tituly jako celek. Závěrem dochází k syntéze výsledků z dílčích analýz a zodpovězení výzkumné otázky, zda se polsko-maďarské přátelství v polském tisku opravdu projevuje a zda je tomu tak více v konzervativní skupině tisku.
|
|
|
Otázka národního vývoje v politických koncepcích polských elit na počátku 20. století
Květina, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent) ; Kaleta, Petr (oponent)
Cílem této studie je analýza chápání pojmu národ v polském prostředí na počátku 20. století v závislosti na ideologických diskursech odlišných politických stran. Za hlavní soupeřící paradigmata je v tomto ohledu třeba označit moderní nacionalismus, reprezentovaný národně-demokratickou stranou, a socialismus, rozštěpený v polském případě právě v důsledku protichůdných postojů vůči národní otázce do dvou frakcí, PPS a SDKPiL. Za výchozí pojetí národní identity, s nímž byly moderní koncepce nuceny se vyrovnat, lze považovat dědictví tzv. šlechtického republikánství, ztotožňujícího příslušnost k polskému národu s loajalitou a ochotou ke kolektivním cílům. V souvislosti s negativním vymezováním politických koncepcí jakožto trvalou tendencí polského myšlení se tudíž jak nacionalistický, tak socialistický diskurz snažily stavět jednak proti tradicím této šlechtické identity, jakož i vůči nepolitickým principům a kulturní "organické práci" pozitivistů. Detailní komparace národně-demokratického a socialistického přístupu vůči polské otázce přitom dokazuje, že obě vzájemně antagonistické koncepce nedokázaly uniknout společnému paradoxu, spočívajícím v nemožnosti jednoznačné definice principů národní existence. S použitím teorie Erica Hobsbawma je tak možné říct, že oba národní diskursy byly nuceny oscilovat...
|
|
|
Národní radikalismus v Maďarsku - strana Jobbik
Balla, Petr ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Rigorózní práce "Národní radikalismus v Maďarsku - Strana Jobbik" analyzuje stranu Jobbik z pohledu Sartoriho konceptu antisystémovosti a zařazuje stranu do určitého rámce. Práce vychází ze studia materiálů současných maďarských politologů stranických dokumentů a vlastního výzkumu během předvolební kampaně 2010 . Jobbik jako strana vznikl v roce 2003, větší význam získal až po volbách do Evropského parlamentu v červnu v roce 2009 a následně v parlamentních volbách v dubnu 2010, kde strana získala 16,7% hlasů. Po teoretickém vymezení metodologie a základních termínů se práce zabývá okolnostmi vzniku Jobbiku a vývoji strany. Osvětluje motivy zakladatelů strany a přibližuje pozvolný politický vzestup strany přes podzimní politické nepokoje roku 2006, povolební rozchod s "tradiční" krajně pravicovou stranu Maďarského života a spravedlnosti (MIÉP), která působila mezi lety 1998-2002 v parlamentu. Od roku 2007 se stále častěji dostává strana Jobbik do médií, včetně těch českých, v souvislosti se založením Maďarské gardy, organizace na polovojenském principu. Dále se práce věnuje úspěchu strany v eurovolbách v červnu 2009 a ve volbách do parlamentu v dubnu 2010. Další kapitola analyzuje volební program strany Jobbik, hlavní představitele strany a zaměřuje se i na kontakty strany Jobbik s jinými subjekty...
|
|
|
Maďarská menšinová politika po roce 1990. Samospráva německé národnostní menšiny
Luprich, Jan ; Chmel, Rudolf (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent)
Předkládaná diplomová práce, která se zabývá menšinovou politikou Maďarska po roce 1990 a situací menšinové samosprávy maďarských Němců je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první části (kap. I-III) teoreticky pojednávám o definici pojmu menšiny a menšinové politiky, dále potom o demografickém vývoji na území Maďarské republiky. Proměny populace a národnostního rozvrstvení zde reflektuji počínaje rokem 1945, kdy došlo k zásadnímu předělu v budoucím vývoji německé minority v Maďarsku. Ve druhé části (kap. IV) se věnuji charakteristice maďarské menšinové politiky v letech 1900 - 1989, a to z důvodu usouvztažnění historických událostí majicích přímý vliv na politickou koncepci ochrany či perzekuce dané menšiny. Zabývám se zde obdobím následujícím bezprostředně po Rakousko-uherském vyrovnání, obdobím "posttrianonským" a obdobím komunistické diktatury. Zejména v posledně zmiňované fázi došlo ke značnému urychlení procesu asimilace "národních" menšin. Třetí část (kap. V-VII) se zaměřuje na vývoj maďarské menšinové politiky v devadesátých letech a na vývoj aktuální. Pojednávám zde o dvojsečnosti koncepce ochrany menšin, o ústavních a legislativních změnách a jejich reálném dopadu de jure a de praxis. Obšírně zde analyzuji systém menšinových samospráv společně s fenoménem tzv. etnobyznysu. Analýze podrobuji i...
|
|
|
Národní radikalismus v Maďarsku - strana Jobbik
Balla, Petr ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce "Národní radikalismus v Maďarsku - Strana Jobbik" analyzuje stranu Jobbik z pohledu teorie extremismu a zařazuje stranu do určitého rámce. Práce vychází ze studia materiálů současných maďarských politologů. Jobbik jako strana vznikla v roce 2003 a větší význam získala až po volbách do Evropského parlamentu v červnu v roce 2009, příliš mnoho analýz tedy ještě ani nestačilo vzniknout. Proto čerpá práce především ze stranických dokumentů a vlastního výzkumu během předvolební kampaně 2010. Po teoretickém vymezení metodologie a základních termínů se práce zabývá okolnostmi vzniku Jobbiku a vývoji strany. Osvětluje motivy zakladatelů strany a přibližuje pozvolný politický vzestup strany přes podzimní politické nepokoje roku 2006, povolební rozchod s "tradiční" krajně pravicovou stranu Maďarského života a spravedlnosti (MIÉP), která působila mezi lety 1998-2002 v parlamentu. Od roku 2007 se stále častěji dostává strana Jobbik do médií, včetně těch českých, v souvislosti se založením Maďarské gardy, organizace na polovojenském principu. Dále se práce věnuje úspěchu strany v eurovolbách v červnu 2009 a ve volbách do parlamentu v dubnu 2010. Další kapitola analyzuje volební program strany Jobbik, hlavní představitele strany a zaměřuje se i na kontakty strany Jobbik s jinými subjekty krajní pravice v...
|
|
|
Slovenská politická emigrace na cestě k rozdělení Československa: Činnost slovenského exilu křesťansko-demokratické orientace
Karafiátová, Sylva ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Diplomová práce Slovenská politická emigrace na cestě k rozdělení Československa: činnost slovenského exilu křesťansko-demokratické orientace se zabývá politickou činností Slováků žijících v zahraničí, jejich vztahem ke společnému státu Slováků a Čechů, jejich snahami vývoj v tomto státě a jeho podobu a vztahy mezi oběma národy ovlivňovat. Práce ve stručnosti připomíná autonomistickou tradici slovenské emigrace (již od přelomu 19. a 20. století) a dotýká se hlavních bodů vývoje života zahraničních Slováků a slovenského exilu do konce druhé světové války a sleduje hlavní proudy poválečné slovenské politické emigrace, která získala podobu tří specifických vln, časově vymezených roky 1945, 1948 a 1968, přičemž se soustředí především na vývoj a vnitřní a vnější aspekty fungování slovenského exilu po roce 1968. Hlavní pozornost je věnovaná činnosti křesťansko-demokraticky zaměřených exulantů (převážně v Evropě, emigranti z roku 1968 a pozdější) přibližně v letech 1989-1993, jejich plánům na založení slovenského křesťansko-demokratického klubu (strany) v zahraničí, které po listopadu 1989 přešly v zájem a snahu podílet se na budování domácí křesťansko-demokratické strany a na transformaci politického a společenského života na Slovensku vůbec (včetně snahy prosadit svůj dlouhodobý cíl - vznik nezávislé Slovenské...
|
|
|
The tragedy and the sacrifice: Hungarian and Slovak historiography 15 years after the change
Gonczarow, Zora ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Irmanová, Eva (oponent)
Když jsme srovnali slovenskou a maďarskou historiografii patnáct let po roce 1989 došli jsme k několika závěrům, které jsou charakteristické pro obě historiografie a proto mohou být společnou charakteristikou středoevropských historických věd. Obě země - Maďarsko i Slovensko - se s komunistickým dědictvím vyrovnaly jinak, ačkoliv v obou zemích je charakteristické velmi silné pouto mezi historiografií a politikou. Někteří historici se objevili na politické scéně jako vedoucí osobnosti nového režimu a historiografie ve smyslu každodenní kultury se v mnoha případech stala nezávislým hráčem na politickém poli. Obecně vzato historiografie a otázky spojené s historií hrají svoji roli v každodenní politice obou zemí. Obě historiografie jsou silně pod vlivem národního diskursu a žádná z nich nebyla vážněji otřesena ve svém pozitivistickém přístupu. V případovém srovnání jsme učinili několik závěrů, které shrnují strategii, kterou obě historiografie užívají při prezentaci dějin své země. Maďarský stejně jako český korpus národních dějin má za cíl prezentovat dějiny nezávislého a hrdého národa, který tvrdě pracoval na tom, aby dosahl vlastního státu. Korpus, který se věnuje meziválečné historii zobrazuje dějiny a tradici, na které je země (národ) zbudována, vyjadřuje se k formě státu (zároveň s hranicemi), popisuje...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.