Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The tragedy and the sacrifice: Hungarian and Slovak historiography 15 years after the change
Gonczarow, Zora ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Irmanová, Eva (oponent)
Když jsme srovnali slovenskou a maďarskou historiografii patnáct let po roce 1989 došli jsme k několika závěrům, které jsou charakteristické pro obě historiografie a proto mohou být společnou charakteristikou středoevropských historických věd. Obě země - Maďarsko i Slovensko - se s komunistickým dědictvím vyrovnaly jinak, ačkoliv v obou zemích je charakteristické velmi silné pouto mezi historiografií a politikou. Někteří historici se objevili na politické scéně jako vedoucí osobnosti nového režimu a historiografie ve smyslu každodenní kultury se v mnoha případech stala nezávislým hráčem na politickém poli. Obecně vzato historiografie a otázky spojené s historií hrají svoji roli v každodenní politice obou zemí. Obě historiografie jsou silně pod vlivem národního diskursu a žádná z nich nebyla vážněji otřesena ve svém pozitivistickém přístupu. V případovém srovnání jsme učinili několik závěrů, které shrnují strategii, kterou obě historiografie užívají při prezentaci dějin své země. Maďarský stejně jako český korpus národních dějin má za cíl prezentovat dějiny nezávislého a hrdého národa, který tvrdě pracoval na tom, aby dosahl vlastního státu. Korpus, který se věnuje meziválečné historii zobrazuje dějiny a tradici, na které je země (národ) zbudována, vyjadřuje se k formě státu (zároveň s hranicemi), popisuje...
The tragedy and the sacrifice: Hungarian and Slovak historiography 15 years after the change
Gonczarow, Zora ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Irmanová, Eva (oponent)
Když jsme srovnali slovenskou a maďarskou historiografii patnáct let po roce 1989 došli jsme k několika závěrům, které jsou charakteristické pro obě historiografie a proto mohou být společnou charakteristikou středoevropských historických věd. Obě země - Maďarsko i Slovensko - se s komunistickým dědictvím vyrovnaly jinak, ačkoliv v obou zemích je charakteristické velmi silné pouto mezi historiografií a politikou. Někteří historici se objevili na politické scéně jako vedoucí osobnosti nového režimu a historiografie ve smyslu každodenní kultury se v mnoha případech stala nezávislým hráčem na politickém poli. Obecně vzato historiografie a otázky spojené s historií hrají svoji roli v každodenní politice obou zemí. Obě historiografie jsou silně pod vlivem národního diskursu a žádná z nich nebyla vážněji otřesena ve svém pozitivistickém přístupu. V případovém srovnání jsme učinili několik závěrů, které shrnují strategii, kterou obě historiografie užívají při prezentaci dějin své země. Maďarský stejně jako český korpus národních dějin má za cíl prezentovat dějiny nezávislého a hrdého národa, který tvrdě pracoval na tom, aby dosahl vlastního státu. Korpus, který se věnuje meziválečné historii zobrazuje dějiny a tradici, na které je země (národ) zbudována, vyjadřuje se k formě státu (zároveň s hranicemi), popisuje...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.