|
|
Vznik a vývoj pražského železničního uzlu do roku 1939 se zřetelem k jeho strategickému plánování
Junek, Tomáš ; Rychlík, Jan (oponent) ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce)
"Organickou součástí průmyslové revoluce byly převratné změny v dopravě. Jejich podstata spočívala ve vytvoření kvalitativně nového dopravního systému, který se technicky opíral o sílu parního stroje, tedy o hnací sílu, která neměla v minulosti obdoby, a ekonomicky spočíval na rychlé, spolehlivé a především masové přepravě nákladů a pracovní síly na víceméně libovolné vzdálenosti."1 Nový dopravní systém, to byla železnice, symbol průmyslové revoluce. Využívajíc objevů vědy a techniky a jimi podmíněného pokroku v průmyslové výrobě, stala se záhy sama jejich šiřitelkou a zpětně podněcovala prudký rozmach průmyslu, a to i v oblastech, kde to doposud nebylo možné. Železnice neznala hranice, cla a výsady, byla nositelkou nových myšlenek, názorů a kulturních proudů, železniční tratě "zkrátily čas a zmenšily prostor, ... urychlovaly, ať přímo či nepřímo, radikální proměny nejen ve výrobních silách, ale i v sociální struktuře každé společnosti."2
|
|
|
State, nobility and elite change. The comparison of noble ceremonies in Silesia and Bohemia 1806-1871
Kučera, Rudolf ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Kocka, Jürgen (oponent) ; Ther, Philipp (oponent)
Práce zkoumá nobilitační praxi ve střední Evropě 19. století. Vychází z teoretických konceptů současné neo-tocquevilliánské státovědy a politologie, které definují stát jako autonomně jednajícího společenského aktéra, který svými praktikami a konfigurací vědomě, ale i nevědomě ovlivňuje strukturu vztahů s jinými společenskými aktéry i vztahy mezi těmito aktéry samotnými. Nobilitace jsou proto pojímány právě jako jeden z prostředků státního vlivu na vztahy mezi různými společenskými aktéry. Pomocí nobilitací, jako nejvyšší formy státního vyznamenání, které příjemcům zajišťovalo dědičné symbolické i materiální výhody, distribuoval stát ve společnosti veřejné uznání a symbolický kapitál a vědomě i nevědomě tak podporoval určité skupiny a vzorce chování, zatímco jiné nechával stranou. Základní otázky práce proto znějí: Jaké sociální a politické hranice rýsoval stát ve společnosti pomocí nobilitační praxe? Kterým skupinám a kulturním praktikám poskytoval stát pomocí nobilitací veřejné uznání, a které naopak při distribuci šlechtických titulů nezohledňoval? Jaké byly hlavní dynamizující endogenní a exogenní faktory, které určovaly vývoj nobilitační praxe? Jak a proč se měnily státem uznávané "katalogy šlechtických ctností"? Při zodpovídání těchto otázek se práce opírá o komparativní metodu, která umožňuje...
|
|
|
Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých
Randák, Jan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent)
Co mě tedy přivedlo k problematice ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848? Na jedné straně to byl zájem o téma v českém prostředí netradiční a vlastně neznámé, na straně druhé to byly praktické důvody. Abych se postupně dostal do vědečtější polohy úvodního textu, začnu nejprve krátce praktickými okolnostmi svého rozhodnutí věnovat se tomuto tématu. Do doktorandského studia jsem byl přijat na základě ambiciózně znějícího projektu "Česká společnost v roce 1848". Tento široký název skýtal mnoho možností k naplnění. Jistě bych mohl psát o politickém vývoji české společnosti během několika měsíců daného roku. Také se nabízí širší společenský vývoj, který by neakcentoval pouze politickou rovinu této epochy, ale který by se zaměřil i na obecnější otázky politizace národního kolektivu, emancipace jednotlivých společenských skupin, na jejich role a participaci během tohoto neklidného období. Osobně JSem však byl v jakési "teoretické euforii" zaujat problematikou každodennosti. V takovém rozpoložení jsem byl přesvědčen, že náplní mé disertační práce bude každodennost revoluce roku 1848, spojená s uchopením a popsáním revoluční kultury tohoto období. V průběhu práce a během různých prezentací takto široce pojatého projektu jsem si ovšem postupně uvědomoval, že tento úkol je nad mé síly, že se jedná o...
|
|
|
Desetiletí slučování, rozlučování a změn hranic obcí politického okresu smíchovského 1919-28 (realizované i nerealizované projekty)
Boubín, Jiří ; Semotanová, Eva (oponent) ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce)
Předmětem předkládané práce jsou územní změny v obcích, jeden z neprávem poněkud opomíjených feno-ménů první republiky. Přitom se jednalo o jev v této době v českých zemích velice rozšířený, ba mohli bychom říci masový. I když počty realizovaných sloučení, rozloučení a změn obvodů obcí v prvním desetiletí existence samostatného československého státu jdou do stovek a dokonce se blíží až k magické tisícovce, nebyla jim do-sud věnována patřičná pozornost. Právě tato okolnost vedla k výběru tohoto tématu, které zároveň tvoří samo-statnou kapitolu našich správních dějin. Šlo o procesy společností ostře sledované, jež se tu více tu méně promít-ly do života téměř každého obyvatele obce, která takovou změnou prošla. Ale i tam, kde zůstalo pouze u žádosti, měl zahájený proces po nějaký čas značný vliv na život v obci a také na vzájemné vztahy se sousedním celkem či celky, jež měla požadovaná změna "zasáhnout". Už samotným podáním podnětu ke změně se mnohdy napros-to bezproblémové soužití lidí žijících vedle sebe v těsné blízkosti na relativně malém prostoru, ale nezřídka na katastrech dvou různých obcí, změnilo ze dne na den v rivalství, odpor, nevraživost až nenávist. Tyto negativní důsledky úspěšně i neúspěšně proběhnuvších kauz územních změn se často projevovaly ještě několik let poté. Na první pohled v sobě...
|
|
|
České střední školy, jejich studenti a profesoři v letech 1867 až 1918
Řezníčková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Rýdl, Karel (oponent)
bouřlivým vývojem i rozvojem. Během tohoto období se zněkolikanásobil jejich počet a rozrostla jejich síť. V roce 1848 existovalo v Čechách pouze devět gymnázií, na nichž se alespoň částečně prosazovala ve vyučování čeština a jedna reálka (reálky se ovšem staly středními školami až po zavedení Bonitz-Exnerova nástinu). Těsně před první světovou válkou už bylo českých středních škol přesně sedmdesát. Rozšiřování nabídky středoškolského studia ale samozřejmě nebylo jen záležitostí Čechů, k podobnému rozvoji docházelo v celém Rakousku-Uhersku, i když přece jen o něco rychleji se rozrůstalo školství národní, vždyť úspěchy v boji za české školy byly také politickou záležitostí. V této době se také krystalizuje obsah středoškolského studia do té podoby, která posléze ovlivnila i celou první polovinu dvacátého století. Klasická gymnázia se definitivně odpoutala od středověkého modelu, když do svých zdí začala vpouštět také přírodovědné předměty a moderní jazyky. Hledaly se také nové cesty, jak sblížit reálné, původně především prakticky zaměřené vzdělání a klasické, humanitně orientované vzdělání. Osnovy některých předmětů na reálkách se proto začaly do značné míry připodobňovat gymnaziálním. Jiným řešením téhož problému bylo vytvoření nového typu školy, který alespoň zčásti nabízel svým studentům obojí...
|
|
|
Okres na východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod
Tomek, Prokop ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem rigorózní práce je dosud nepovšimnutá problematika činnosti Státní bezpečnosti na úrovni běžného okresu. Zabývá se na jedné straně vývojem organizace aparátu politické policie mimo velká centra, personálním obsazením a začleněním struktury StB do tamního systému totalitní moci. Na druhé straně analyzuje zájmy Státní bezpečnosti, vývoj pojetí nepřítele a údajných či reálných rizik pro stabilitu státní moci. Časový úsek 1960-1989 byl vybrán pro stabilní podobu územního členění i jako období proklamovaného dobudování tzv. socialistické společnosti. V tomto rámci lze sledovat, jaký vliv na územní strukturu Státní bezpečnosti měly důležité mezníky, jako období okolo Pražského jara 1968, vzestup občanských aktivit od konce 70.1et i období pádu režimu koncem roku 1989. Práce vznikla především studiem původních, dosud vesměs neprobádaných archivních materiálů, s použitím nečetných memoárů a sekundární literatury. Úloha územních orgánů StB nespočívala v přímé a masové perzekuci občanů ale především v prevenci, výběrové perzekuci spíše ojedinělých iniciativ a v poskytování základních poznatků nadřízeným složkám. Územní orgány StB napomáhaly zabraňovat šíření protirežimních aktivit mimo hlavní centra, čímž významně přispívaly k monopolu komunistické moci.
|
|
|
Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých
Randák, Jan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent) ; Kořalka, Jiří (oponent)
Co mě tedy přivedlo k problematice ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848? Na jedné straně to byl zájem o téma v českém prostředí netradiční a vlastně neznámé, na straně druhé to byly praktické důvody. Abych se postupně dostal do vědečtější polohy úvodního textu, začnu nejprve krátce praktickými okolnostmi svého rozhodnutí věnovat se tomuto tématu. Do doktorandského studia jsem byl přijat na základě ambiciózně znějícího projektu "Česká společnost v roce 1848". Tento široký název skýtal mnoho možností k naplnění. Jistě bych mohl psát o politickém vývoji české společnosti během několika měsíců daného roku. Také se nabízí širší společenský vývoj, který by neakcentoval pouze politickou rovinu této epochy, ale který by se zaměřil i na obecnější otázky politizace národního kolektivu, emancipace jednotlivých společenských skupin, na jejich role a participaci během tohoto neklidného období. Osobně JSem však byl v jakési "teoretické euforii" zaujat problematikou každodennosti. V takovém rozpoložení jsem byl přesvědčen, že náplní mé disertační práce bude každodennost revoluce roku 1848, spojená s uchopením a popsáním revoluční kultury tohoto období. V průběhu práce a během různých prezentací takto široce pojatého projektu jsem si ovšem postupně uvědomoval, že tento úkol je nad mé síly, že se jedná o...
|
|
|
České střední školy, jejich studenti a profesoři v letech 1867 až 1918
Řezníčková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Rýdl, Karel (oponent)
bouřlivým vývojem i rozvojem. Během tohoto období se zněkolikanásobil jejich počet a rozrostla jejich síť. V roce 1848 existovalo v Čechách pouze devět gymnázií, na nichž se alespoň částečně prosazovala ve vyučování čeština a jedna reálka (reálky se ovšem staly středními školami až po zavedení Bonitz-Exnerova nástinu). Těsně před první světovou válkou už bylo českých středních škol přesně sedmdesát. Rozšiřování nabídky středoškolského studia ale samozřejmě nebylo jen záležitostí Čechů, k podobnému rozvoji docházelo v celém Rakousku-Uhersku, i když přece jen o něco rychleji se rozrůstalo školství národní, vždyť úspěchy v boji za české školy byly také politickou záležitostí. V této době se také krystalizuje obsah středoškolského studia do té podoby, která posléze ovlivnila i celou první polovinu dvacátého století. Klasická gymnázia se definitivně odpoutala od středověkého modelu, když do svých zdí začala vpouštět také přírodovědné předměty a moderní jazyky. Hledaly se také nové cesty, jak sblížit reálné, původně především prakticky zaměřené vzdělání a klasické, humanitně orientované vzdělání. Osnovy některých předmětů na reálkách se proto začaly do značné míry připodobňovat gymnaziálním. Jiným řešením téhož problému bylo vytvoření nového typu školy, který alespoň zčásti nabízel svým studentům obojí...
|
|
|
Jindřich Fügner a Richard Dotzauer. Dvě osobnosti podnikatelského života v počátcích kapitalismu
Valenta, Petr ; Hlavačka, Milan (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Tématem mé diplomové práce JSou dvě osobnosti podnikatelského života v počátcích kapitalismu - Jindřich Fiigner a Richard Dotzauer, přičemž si kladu za cíl představit členy společenské skupiny, která byla důležitou v procesu společenské modernizace a která se v průběhu devatenáctého století začala projevovat v českých zemích. Práce se bude snažit postihnout Jindřicha Fiignera a Richarda Dotzauera ve třech rovinách, které povedou k pochopení interakce mezi těmito podnikateli a společností. Vykreslí tak podíl těchto osobností na společenské změně a zároveň se zaměří na zvraty, které ovlivnily jejich jednání a postoje. Pozornost bude věnována jejich obchodní činnosti, společenským vazbám a mentalitě. Dříve než přikročím k vlastním podnikatelským osobnostem, nastíním v první části práce názory společenských vědců na úlohu podnikatele v hospodářském procesu a společnosti samotné. Tento přehled napomůže k vymezení obecnějších problémových okruhů a především k vytvoření definice termínu podnikatel, neboť její tvorba je poměrně komplikovanou. Oba medailony podnikatelů jsou pak rozčleněny shodně, podle již zmíněného modelu. První kapitolu tvoří vlastní životopis s důrazem na podnikatelskou činnost. Měla by ukázat původ daných dvou osobností, jejich vzdělání, se kterým do obchodního světa vstupovaly. Rovněž bude...
|
|
|
Železniční tratě Podorlicka
Patočka, Jan ; Rychlík, Jan (oponent) ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce)
Nechtěl jsem svoji práci o železnici v Podorlicku psát jako jiní podobní autoři. Jejich tématem je jedna hlavní trať, jedna lokálka a té se drží. Představují nám její vznik i proměny během času. Jiný přístup představují knihy Stanislava Hendrycha, Tomáše Fuchsy a Aleše Filipa, kteří se věnují celé oblasti Podorlicka. I já jsem si nevybral jsem jen jednu trať, ale vybral jsem si celou oblast Podorlicka. Pravda, není to Podorlicko přesně geografické, ale Podorlicko vymezené železničními tratěmi. Po kolejích je vytyčeno městy Náchod, Týniště nad Orlicí, Choceň, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Zábřeh, Hanušovice, Králíky a po státních hranicích opět do Náchoda. Mé Podorlicko je větší než to geografické, zabírá i část Moravy, ale mám v něm přesně dané hranice. Měl jsem štěstí, že jsem si sám nemusel prošlapávat cestu. Tu už přede mnou prošel Stanislav Hendrych ve své práci Stopou dějin železnic v Podorlicku. Tato úžasná kniha je velkým vzorem a cenným zdrojem nejen pro mne, ale i pro všechny ostatní autory, kteří se zabývají železnicemi v Podorlicku. Některé odkazy na prameny však nejdou použít, některé věci lze najít jen zde, přesto je Hendrychova práce naprosto zásadní. Hendrych předkládá kromě stávajících tratí i množství neuskutečněných projektů. Těmto projektům se, nejen zde, ale nevěnuje tolik pozornosti,...
|
host ::
RSS.