|
|
State, nobility and elite change. The comparison of noble ceremonies in Silesia and Bohemia 1806-1871
Kučera, Rudolf ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Kocka, Jürgen (oponent) ; Ther, Philipp (oponent)
Práce zkoumá nobilitační praxi ve střední Evropě 19. století. Vychází z teoretických konceptů současné neo-tocquevilliánské státovědy a politologie, které definují stát jako autonomně jednajícího společenského aktéra, který svými praktikami a konfigurací vědomě, ale i nevědomě ovlivňuje strukturu vztahů s jinými společenskými aktéry i vztahy mezi těmito aktéry samotnými. Nobilitace jsou proto pojímány právě jako jeden z prostředků státního vlivu na vztahy mezi různými společenskými aktéry. Pomocí nobilitací, jako nejvyšší formy státního vyznamenání, které příjemcům zajišťovalo dědičné symbolické i materiální výhody, distribuoval stát ve společnosti veřejné uznání a symbolický kapitál a vědomě i nevědomě tak podporoval určité skupiny a vzorce chování, zatímco jiné nechával stranou. Základní otázky práce proto znějí: Jaké sociální a politické hranice rýsoval stát ve společnosti pomocí nobilitační praxe? Kterým skupinám a kulturním praktikám poskytoval stát pomocí nobilitací veřejné uznání, a které naopak při distribuci šlechtických titulů nezohledňoval? Jaké byly hlavní dynamizující endogenní a exogenní faktory, které určovaly vývoj nobilitační praxe? Jak a proč se měnily státem uznávané "katalogy šlechtických ctností"? Při zodpovídání těchto otázek se práce opírá o komparativní metodu, která umožňuje...
|
|
|
State, nobility and elite change. The comparison of noble ceremonies in Silesia and Bohemia 1806-1871
Kučera, Rudolf ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Kocka, Jürgen (oponent) ; Ther, Philipp (oponent)
Práce zkoumá nobilitační praxi ve střední Evropě 19. století. Vychází z teoretických konceptů současné neo-tocquevilliánské státovědy a politologie, které definují stát jako autonomně jednajícího společenského aktéra, který svými praktikami a konfigurací vědomě, ale i nevědomě ovlivňuje strukturu vztahů s jinými společenskými aktéry i vztahy mezi těmito aktéry samotnými. Nobilitace jsou proto pojímány právě jako jeden z prostředků státního vlivu na vztahy mezi různými společenskými aktéry. Pomocí nobilitací, jako nejvyšší formy státního vyznamenání, které příjemcům zajišťovalo dědičné symbolické i materiální výhody, distribuoval stát ve společnosti veřejné uznání a symbolický kapitál a vědomě i nevědomě tak podporoval určité skupiny a vzorce chování, zatímco jiné nechával stranou. Základní otázky práce proto znějí: Jaké sociální a politické hranice rýsoval stát ve společnosti pomocí nobilitační praxe? Kterým skupinám a kulturním praktikám poskytoval stát pomocí nobilitací veřejné uznání, a které naopak při distribuci šlechtických titulů nezohledňoval? Jaké byly hlavní dynamizující endogenní a exogenní faktory, které určovaly vývoj nobilitační praxe? Jak a proč se měnily státem uznávané "katalogy šlechtických ctností"? Při zodpovídání těchto otázek se práce opírá o komparativní metodu, která umožňuje...
|
host ::
RSS.