|
|
Školní uniformy pohledem adolescentů
Presová, Karolína ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Oděv je významnou součástí identity jedince, umožňuje mu zdůraznit jeho individualitu a současně zajišťuje i připojení k členům určité sociální skupiny. Jedním typem oděvu je i uniforma. Psychologicky zajímavé je především to, jakým způsobem se adolescent vyrovnává, přemýšlí a zvládá situací, kdy musí obléknout stejnokroj, ačkoli v tomto věkovém období má silnou potřebu se odlišovat a vymezovat také prostřednictvím oděvu. Díky probíhajícím diskusím veřejnosti a mému studijnímu zaměření jsem se rozhodla prozkoumat problematiku školních uniforem z psychologického hlediska. Stanovila jsem si čtyři základní cíle: a) identifikovat historický vývoj uniforem, zvláště pak školních, b) zanalyzovat funkce školních uniforem zmiňované adolescenty v diskusích c) prozkoumat identitní aspekty, které se objevují v průběhu skupinových rozhovorů na téma školních uniforem d) nalézt případné rozdíly mezi těmito aspekty u sledovaných skupin. První cíl jsem naplnila v teoretické části diplomové práce. Historie uniforem sahá až do období starověku, kdy mezi nejstarší spadají mnišské a vojenské stejnokroje. Stejnokroje na univerzitách se začaly vyskytovat ve středověku. Největší rozmach uniforem všeobecně nastal v 17. století, kdy se začínají objevovat vojenské uniformy v pravém slova smyslu, ale i uniformy úředníků a řemeslníků....
|
|
|
Adaptace dětí na roli školáka
Vísnerová, Tereza ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Obsahem mé diplomové práce je analýza dat z pozorování v první třídě základní školy. Žák je na počátku školní docházky konfrontován s mnoha požadavky. V práci se pokouším poodhalit proces školní adaptace z hlediska novopečeného školáka. Nejprve se snažím definovat základní oblasti, na něž se dítě vstupem do školy musí adaptovat. V nich se poté zaměřuji na dílčí prvky školní adaptace a z nich plynoucí požadavky na psychiku žáka. Na základě pozorování jsem určila tři hlavní oblasti, "kontexty": 1. fyzický kontext, 2. sociální kontext a 3. školně-úkolový kontext. Fyzický kontext se vztahuje ke všemu neživému v rámci adaptace na školu - prostory a předměty. Žák se musí naučit orientovat v novém prostředí a organizovat své školní pomůcky a potřeby. Sociální kontext souvisí s adaptací na sociální prostředí ve škole (ostatní žáci, učitelé apod.). Školně-úkolový kontext je zaměřen specificky na požadavky vyplývající z učení, školní práce. Důležitým regulátorem školní adaptace žáků v první třídě je třídní učitelka, jež tento proces řídí. Vzhledem k náročnosti procesu plného osvojení role školáka, je mojí další významnou snahou identifikace takových projevů chování učitelky, které usnadňují žákům adaptaci na školní prostředí. Klíčová slova: první třída, školní adaptace, role školáka, žákovství
|
|
|
Náměty kreseb předškolních dětí v 2. úloze Torrancova testu tvořivého myšlení v roce 1991 a v roce 2006
Koštová, Kateřina ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Tato práce se zabývá tématem dětské kresby, a to konkrétně náměty kreseb předškolních dětí. Cílem je vytvořit základní tématické okruhy námětů kreseb předškolních dětí na základě kresby se zadanou počáteční figurou u dvou skupin dětí - dětí testovaných v r. 1991 a dětí testovaných v r. 2006. K získání námětů se zadanou počáteční figurou jsme zvolili Torrancův test tvořivého myšlení - 2 úlohu. Analýza a interpretace získaných dat v jednotlivých tématech by měly vést k identifikování případných posunů v námětech mezi oběma skupinami. Získaná data a postřehy lze použít také jako část materiálu k případné standardizaci testu u nás pro předškolní věk.
|
|
|
Řešení úkolů / problémů u žáků základní školy (se zaměřením na strategii "hádání odpovědí")
Říhová, Miroslava ; Chrz, Vladimír (oponent) ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce)
Řešení problémů je jedním z významných témat psychologické teorie. Jedná se ale také o oblast, kde se teoretické poznatky z psychologie úzce váží s praxí. Jednou z oblastí, kde se problematika řešení problémů, především pak volba strategie, jeví důležitou, je školní prostředí, zejména proces vyučování. V rámci vyučování jsou totiž žákovi kladeny otázky, na něž má odpovídat, a předkládány úkoly, které má řešit. Za tímto účelem si žák může volit různé druhy strategií. Ty se mohou lišit podle toho, zda jsou úkoly nebo otázky pro žáka dobře pochopitelné a snadné k řešení, nebo zda k jejich vyřešení chybí potřebné nástroje. V takovém případě se z předloženého úkolu může stát pro žáka problém. V naší práci se zaměřujeme především na jeden typ strategie řešení úkolů jako problémů, a to na strategii hádání.
|
|
|
Žákovské připisování příčin po úspěchu a neúspěchu
Saitlová, Barbora ; Hříbková, Lenka (oponent) ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou připisování příčin a prožitku úspěchu a neúspěchu u žáků. V teoretické části se snažím zpracovat atribuční proces v celém jeho kontextu. Zvláštní pozornost věnuji atribučnímu procesu ve školním prostředí, a to jak z pohledu žáka, tak z pohledu učitele, neboť žák i učitel jsou v neustálé interakci a dochází tak ke vzájemnému ovlivňování. Atribuční proces se dále snažím zasadit i do dynamického modelu motivace výkonového chování podle H. Heckhausena. Ve výzkumné části se pokouším zjistit, čím vším může být atribuční proces ve školním prostředí ovlivněn. Proces připisování příčin sleduji v rámci různých reálných školních situací a zajímá mne, zda může být vliv dané situace natolik silný, že způsobí změny v atribučních strategiích. Zároveň se zaměřuji na změny atribučních strategií před samotným výkonem (tedy očekávanou atribucí) a po samotném výkonu (tedy zpětnou atribucí). Kromě atribučních strategií se také zabývám prožitkem úspěchu a neúspěchu a možnostmi jeho ovlivňování (opět přes různé školní situace) a dalšími proměnnými vyplývajícími především z Heckhausenova motivačního modelu (např. příprava, vnímání důsledků a spokojenost s výsledkem). Zároveň se snažím zjistit, zda existují nějaké specifické vazby mezi proměnnými v různých skupinách žáků.
|
|
|
Tvorba metafor žáků 8. tříd
Kurincová, Taťána ; Chrz, Vladimír (oponent) ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce)
Sochy, obrazy, básně, převratné objevy a teorie, toto vše nás od pradávna fascinuje a nutí se zamýšlet nad neuvěřitelnými schopnostmi jejich tvůrců. Pokládáme si stále dokola otázky, jak je možné, že někteří lidé jsou obdařeni takovým darem, talentem či dokonce géniem. Zejména psychologie je již ze své podstaty přímo "živnou půdou" takovýchto otázek a úvah. Kdo jiný než psychologové, zkoumající lidskou duši, by se měl pokusit objasnit otázky spojené s talentem, tvůrčím nadáním, imaginací a dalšími schopnostmi provázejícími tvůrčí úsilí. Přesto, i po mnoha desetiletích výzkumů a bádání, právě v této oblasti panuje značná neshoda a nejasnost. Řekla bych, že až symbolicky se různí názory jednotlivých psychologů, tak jako se různí výtvory jednotlivých vědců a umělců. I přes tuto myšlenkovou a ideovou rozmanitost vnesly jejich studie v průběhu 20. století, především v jeho druhé polovině, do problematiky tvořivosti mnoho poznatků, a nových zjištění. Přispěl k tomu bezpochyby i fakt, že začali zkoumat tvořivost již u malých dětí a nejen u dospělých, "prokazatelně kreativních jedinců". Mnozí psychologové, pedagogové a další odborníci se v současné době shodují, že zkoumat tvořivost u dětí je stejné, jako bychom měli možnost ji zkoumat v její "krystalické podobě."
|
|
|
Představy dětí předškolního věku o škole
Voříšková, Daniela ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Cílem této práce bylo /jistil, jak dalece komplexní mají představ u o škole děti. kterým do začátku školní docházk) zbyv a jen několik měsíců. 1 'ka/alo sc. že se objevují určité rozdíly v této komplexnosti, které jsou podmíněny věkem dítěte a úrovni dosaženého v/dělánt rodičů. Významná je existence staršího sourozence, len se nam ukazuje jako nejdůležitější zdroj informací o škole. Na základě informací ze svého okolí a také /e svých vlastních zkušenost! si dítě již v předškolním věku utváří představu o škole, o tom, co ho v ní čeká. Bylo prokázáno, že zásadní vliv v tom, jakou představu o škole si dítě utvoří má jeho rodina (především starší sourozenec). Nezanedbatelnou roli zde ale hraje také fakt. že dítě navštěvuje předškolní zařízení. Přestože v žádné ze sledovaných mateřských škol neprobíhá speciální příprava na vstup do základní školy, např. na změnu režimu dne (výuka podle Školního vzdělávacího programu podle názoru dotazovaných učitelek v tomto směru velké změny nepřináší, je zaměřena na individuální rozvoj každého dítěte), domnívám se, že důležité je to, že dítě školku navštěvuje. "l oto dítě je nuceno si zvyknout na kolektiv stejně starých dětí. Je vedeno ke spolupráci s ostatními a v určitých chvílích se jim musí také podřídit. V mateřské škole se dítě naučí přijímat autoritu učitelky. Musí se...
|
|
|
Problematika nadaných žáků v přípravě učitelů primární školy
Krčmářová, Tereza ; Spilková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Dizertační práce se zabývá problematikou implementace tématu vzdělávání nadaných žáků do přípravy učitelů primárních škol. V teoretické části práce jsou na základě odborné literatury zpracovány nejvýznamnější poznatky týkající se teorie a koncepcí nadání. Hlavní pozornost je věnována osobnosti nadaného dítěte v předškolním a mladším školním věku, jeho identifikaci, specifickým projevům chování a potenciálním problémům. Dále jsou shrnuty základní organizační formy, strategie a modely vzdělávání nadaných. Vzhledem k současnému trendu integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se práce soustřeďuje na problematiku vzdělávání nadaných žáků v běžné třídě. V další části jsou popisovány specifika vývoje a stav systému péče o nadané žáky v České republice. Závěrečná kapitola je věnována problematice osobnosti učitele a jeho vzdělávání. Cílem výzkumné části práce je v akčním výzkumu, na základě plánování, opakovaného realizování a vyhodnocování vlastní výuky, vytvořit koncepci kurzu zaměřeného na problematiku mimořádně nadaných žáků jako součásti pregraduální přípravy učitelů primárních škol na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
|
|
|
Adaptace dětí na cizojazyčné prostředí mateřské školy a osvojování cizího jazyka
Medová, Šárka ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Valentová, Lidmila (oponent)
Současný globalizovaný svět přináší sebou další, u nás zatím neprozkoumaný fenomén, a tím je cizí jazyk jako součást programu mateřských škol. Ačkoli odborná veřejnost upozorňuje, že předškolní systém vzdělávání na zapojení výuky jazyka není dosud připraven, představy veřejnosti jsou odlišné. Silně individualistická společnost jejímž znakem je vybírat z nepřeberného množství možností, si přeje uspokojit své potřeby tady a teď. Cizí jazyk se dnes stává samozřejmou součástí vzdělanosti, rozšiřuje další možnosti vzdělávání, cestování i pracovních příležitostí. Smíšená manželství už nejsou výjimkou. Veřejnost si proto žádá začít s výukou jazyka co nejdříve. Všeobecně je rozšířen názor, že malé dítě se učí jazyku podstatně snáze než dospělý. Už méně rodiče řeší fakt, že v současnosti v našem systému vzdělávání není v otázce výuky jazyka návaznost. I když si dítě částečně jazyk osvojí už ve školce, s dalším pokračováním výuky bude muset počkat až do třetí třídy. Dovednosti které získalo se ale po určité době vytratí, nebude li je používat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Spiritualita a životní postoje člověka v období pre finem
Pavelková, Monika ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Cílem rigorózní práce se stává podrobnější zkoumání spirituality a životních postojů osob v období pre finem. Spiritualitu chápeme jako vztah k posvátnu, religiózní či nereligiózní povahy, intrinsickou či extrinsickou. Spiritualita se ukazuje jako významná copingová strategie, způsob vyrovnávání se s nemocí, se smrtí a její blízkostí. Hovoříme o hledání smysluplnosti života, nemoci i smrti v období pre finem, navazujeme také na teorii náboženského copingu H. G. Koeniga a K. I. Pargamenta. Copingovou strategií se stává i víra v posmrtný život, ať už doslovná, či symbolická dle Teorie řízení hrozeb či Teorie řízení skrze smysl. Při hodnocení postojů k nemoci a ke smrti vycházíme z pojetí E. Kübler- Rossové, která vypracovala pěti-stádiový model vyrovnávání se s nemocí a její terminálností, a z teorie P. T. P. Wonga, G. T. Rekera a G. Gessera, autorů dotazníku zaměřeného na postoje ke smrti (DAP-R). Výzkumu se zúčastnilo v době duben - říjen 2012 jedenáct uživatelů hospicové paliativní péče z Hospice Dobrého Pastýře v Čerčanech a Hospice svatého Štěpána v Litoměřicích. Data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů a dále analyzována kvalitativně. Dospíváme k závěru, že spiritualita se stává ochranou před obavami se smrtí spojenými, přesto nejsou respondenti na její přijetí zcela připraveni....
|
host ::
RSS.