|
|
Kooperace a její projevy u dětí předškolního věku
Dočkalová, Barbora ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku kooperace dětí předškolního věku při zadané úkolové hře. Práce se tedy zabývá významným aspektem sociálního vývoje - fenoménem kooperace, kterému je však věnována větší pozornost až od mladšího školního věku. Hlavním cílem práce je proto zmapovat počátky kooperace u dětí na konci docházky do mateřských škol a pomocí standardní hrové úkolové situace zjistit, jak děti před nástupem do školy spolupracují. Prostřednictvím metody zúčastněného pozorování třiceti šesti párů dětí při zadaném konstruktivním úkolu bylo zjištěno, že je již v tomto věku možné identifikovat některé dětmi používané strategie kooperace. Pozorované strategie byly následně analyzovány a porovnány na základě genderu, nadání a dosaženého věku dětí.
|
|
|
Nuda u středoškoláků
Nikorjaková, Petra ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce je teoreticko-empirického charakteru. Teoretická část práce je tvořena charakteristikou pojmu nuda, včetně její etymologie, historie, typologie. Dále se zabývá teoretickými konceptualizacemi nudy relevantními pro pedagogickou psychologii, typy reakcí na nudu, copingovými strategiemi a popisem metody pro hodnocení nudy. V neposlední řadě se zabývá motivací, rozebírá charakteristiky adolescentního věku a žákovské postoje k předmětům. V empirické části práce je provedeno výzkumné šetření, jehož cílem je zjistit rozdíl v prožívání nudy dle pohlaví, rozdíl v prožívání nudy dle ročníku, rozdíl v prožívání nudy v maturitních a nematuritních předmětech a význam maturitních a nematuritních předmětů. Data byla shromažďována prostřednictvím dotazníku BPS, který byl doplněn o postoje žáků k vybraným předmětům. Vzhledem k pandemické situaci probíhal sběr dat online formou.
|
|
|
Psychologická intervence u matek nedonošených dětí
Matoušová, Milada ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Disertační práce je zaměřena na problematiku předčasného porodu a vlivu narození nedonošeného dítěte na psychický stav jeho rodičů. Zejména matky nedonošených novorozenců zpravidla prožívají předčasný porod velmi negativně, ale jedná se o složitou životní situaci, která klade zvýšené nároky na oba rodiče, resp. celou rodinu. Stupeň nezralosti a zdravotní stav nedonošeného dítěte zásadním způsobem ovlivňují a narušují kontakt a ranou interakci rodič-dítě, což má vliv na celý vývoj jejich vzájemného vztahu. S následky nedonošenosti se mohou rodiče i dítě vyrovnávat dlouhou dobu, protože nezralost dítěte při narození s sebou nese riziko zdravotních problémů po celý jeho život Lékařská péče o nedonošené novorozence je v České republice na vysoké úrovni a statistické ukazatele péče o tyto děti se drží v celosvětové špičce. V rámci komplexního přístupu k tělesnému a duševnímu zdraví jedince by bylo žádoucí doplnit vynikající lékařskou péči o předčasně narozené děti o psychologickou podporu a pomoc věnovanou jejich rodičům, a později, v případě potřeby, celé rodině. Klíčová slova: rizikové těhotenství, předčasný porod, prenatální vývoj, hranice viability, nedonošený novorozenec, raná interakce, kojení, péče o dítě
|
|
|
Pohled učitelek mateřských škol na nadané děti
Svojtková, Nikola ; High, Radka (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem: "Pohled učitelek mateřských škol na nadané děti," se zabývá pohledem a vnímáním učitelek mateřských škol na nadané žáky. Práce je dělena na dvě části. V první části je teoreticky popsáno nadání, oblasti nadání, vzdělávání nadaných dětí dle současně platné legislativy. Teoretická část se zaměřuje na nadané děti v prostředí mateřské školy. Popisuje obecné charakteristiky nadaného dítěte, identifikaci nadaného dítěte v mateřské škole a dotýká se problematických aspektů při identifikaci nadaných dětí v obecné rovině. V teoretické části jsou obecně popsány základní principy práce s nadanými dětmi v mateřské škole, možnosti rozvíjení nadaných dětí v mateřské škole a podpůrná opatření pro nadané děti v prostředí mateřské školy. Druhá část je výzkumné šetření, které se soustředí na pohled učitelek mateřských škol na nadané žáky. Dále se zaměřuje na vnímání učitelek mateřských škol nadaného dítěte v prostředí mateřské školy. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jestli jsou učitelé mateřských škol schopni registrovat nadaného žáka v mateřské škole. Na základě tohoto cíle byla stanovena výzkumná otázka: Jestli jsou učitelky mateřských škol schopné registrovat nadaného žáka? K dosažení stanoveného cíle bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou...
|
|
|
Social relationships of artistically talented adolescents and their peers
Borovský, Matej ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
ANOTÁCIA Táto práca sa venuje kvalite sociálnych vzťahov umelecky nadaných adolescentov a porovnáva ich so sociálnymi vzťahmi ich rovesníkov. Skúmané oblasti zahŕňajú vzťahy k rovesníkov a vzťahy k rodičom a ďalším autoritám. Výsledky výskumu sú následne porovnané s informáciami z odbornej literatúry, týkajúcej sa vzťahov adolescentov, konkrétne intelektovo nadaných adolescentov. Výskumný materiál bol zozbieraný pološtruktúrovanými rozhovormi so šiestimi respondentmi v dvoch skupinách. Prvá skupina bola tvorená tromi umelecky nadanými adolescentmi, druhá bola tvorená tromi adolescentmi bez umeleckého záujmu. Následne bol materiál analyzovaný prostredníctvom tematickej analýzy. Výsledky analýzy a porovnanie s literatúrou je uvedené v záverečných kapitolách práce. KĽÚČOVÉ SLOVÁ sociálne vzťahy, adolescencia, umelecky nadaní, tematická analýza, kvalitatívny výskum
|
|
|
Kresebné výkony dětí ve zlomovém období vývoje výtvarného zájmu
Málková, Tereza ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku konečné fáze vývoje spontánní kresby ve spojení se zájmem o tuto výtvarnou činnost. Cílem práce je zjistit, zda a jak se projevuje odlišnost ve vývoji výtvarného zájmu ve vybraných subtestech inteligenčního testu a testu divergentního myšlení. Odlišnosti či podobnosti jsou porovnávány u dvou skupin - dětí ze základní školy a dětí ze základní umělecké školy. Tyto dvě základní skupiny jsou dále děleny na mladší a starší věkovou kategorii. Zkoumané skupiny na základě svého věku, tj. 9-13 let, se nachází ve zlomovém období vývoje výtvarného zájmu. Celková struktura bakalářské práce se skládá ze dvou částí - teoretické a empirické (s větším důrazem na část empirickou). V teoretické části je uveden vývoj spontánní kresby, na který následně navazuje část zaměřující se na profil osobnosti výtvarně nadaných dětí. Dále je v této části zmíněn vztah mezi kresbou a kognitivními schopnostmi a smysl kresebných subtestů v inteligenčních testech a testech divergentního myšlení. V empirické části, která využívá kvantitativní i kvalitativní metodologie, bylo testováno dohromady 76 dětí mladšího školního věku. Hlavní použitou metodou byly vybrané subtesty ze Stanford- Binetova inteligenčního testu (Napodobování, 4. revize a Paměť na kresby, 3. revize) a subtest z Torranceho...
|
|
|
Vliv hraní RPG na rozvoj tvořivého myšlení hráčů
Sabonová, Karolína ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem hraní RPG na rozvoj tvořivého myšlení hráčů. Naším cílem bylo sledovat vývoj tvořivého myšlení ve vztahu k hraní RPG. Tento vývoj jsme sledovali u skupiny začínajících a pokročilých hráčů a také u kontrolní skupiny v průběhu šesti měsíců pomocí testů tvořivého myšlení (Torranceho figurální test, Urbanův figurální test tvořivého myšlení), které byly administrovány třikrát v časových odstupech tří měsíců. Při druhém měření byla experimentální skupině zadána také Creative Personality Scale (CPS). Zjištěná data byla zpracována za použití popisné statistiky, korelační analýzy a t-testů. Celkově se nám nepodařilo prokázat, že by mělo hraní RPG vliv na rozvoj tvořivého myšlení hráčů, avšak jistý trend zlepšení tvořivosti, zejména ve skupině RPG nováčků, byl z našich dat patrný. Dále jsme zjistili, že intenzita hraní (vyjádřená v hodinách za týden) a tvořivost jsou na sobě nezávislé. Podařilo se nám také prokázat, že existuje pozitivní vztah mezi výsledkem CPS a zvýšením tvořivosti a také mezi věkem a zvýšením tvořivosti. KLÍČOVÁ SLOVA RPG, tvořivé myšlení, Torranceho figurální test tvořivého myšlení, Urbanův figurální test tvořivého myšlení, Creative Personality Scale
|
|
|
Kolektivní odpovědnost při morálním usuzování dětí školního věku
Beranová, Anežka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Otázka zda využívat ve výchově a vzdělávání dětí kolektivních trestů je stále aktuální. Pakliže se proviní jedno dítě, například poškozením nějakého předmětu, nepřizná se a autorita nepřijde na to, kdo to zavinil, je lépe nepotrestat nikoho a nebo celou skupinu, tedy s spolu s viníkem i nevinné? V zákonech naší společnosti platí, že nelze potrestat nikoho, komu není prokázána vina, ovšem na výchovu dětí se toto nevztahuje, v rodinách i ve školách se často ke kolektivním trestům přistupuje. Je to věc názoru a roli také hrají okolnosti každého konkrétního provinění, jaký trest je vhodný a jaký je spravedlivý, což nemusí být jedno a to samé. Ovšem jak na tyto tresty pohlížejí děti samotné a co to vypovídá o vývoji jejich morálního uvažování? Jak děti školního věku hodnotí kolektivní tresty a jaké je jejich vnímání kolektivní odpovědnosti? Na to se ptal Jean Piaget ve svém výzkumu kolektivní odpovědnosti v morálním uvažování školních dětí. Předpokládal, že jejich vnímání kolektivní odpovědnosti by se mohlo podobat vnímání "primitivních" společností, kdy na prvním místě stojí přesvědčení, že trest musí přijít za každou cenu, aby očistil společnost pošpiněnou proviněním a nezáleží příliš na tom, na koho trest dopadne. Tento předpoklad se mu však nepotvrdil, ačkoli děti, kterých se dotazoval, se nacházely...
|
|
|
Učení sociálním reáliím v mladším školním věku v případě LMP
Vojtíšková, Marika ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá výzkumem učení sociálním reáliím u dětí s lehkým mentálním postižením. Autorka shrnuje úvahy Jeana Piageta o morálním vývoji (zvláště na základě jeho textů The Moral Judgment of the Child a La psychologie de l'enfant), především tedy vymezení jeho jednotlivých stádií (anomie, heteronomie a autonomie). S touto teorií je porovnáno věcné učení sociálním reáliím, jak je zakotveno v Rámcovém vzdělávacím programu. Jádro práce pak leží v aplikaci nástrojů Piageta a jeho pokračovatelů na vzorek dětí s lehkým mentálním postižením ze Základní školy pro žáky s mentálním postižením LOPES v Praze-Čimicích. Výzkum ve strukturovaném rozhovoru ověřoval rozumění tří příběhům s typově různými, morálně zhodnotitelnými situacemi (proslovení nepravdy, poškození majetku, způsobení nepříjemné situace) na starší a mladší věkové vrstvě vzorku. V textu je rovněž zachycen výzkum pilotní, který pomohl se zpřesněním nástroje. Závěr práce se pak nevěnuje pouze samotným výsledkům výzkumu, nýbrž i jejich reflexi učitelkou, mající zkušenost s podobnými dětmi (nikoliv však přímo s probandy výzkumu). Tím je potvrzena širší platnost závěrů bakalářské práce a možnost východiska pro další výzkum.
|
|
|
Sociálně-emoční charakteristiky nadaných dětí předškolního věku
Bartoňová, Anna ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou nadaných dětí předškolního věku. Cílem předkládané práce je zjistit a popsat sociálně-emoční charakteristiky nadaných předškoláků. V teoretické části se věnuje obecně vymezení pojmů nadání a talent, vymezení znaků nadaného dítěte předškolního věku a jeho rozpoznávání. Zaměřuje se na v literatuře uváděné charakteristiky nadaného předškoláka a důraz klade především na sociálně-emoční oblast. V empirické části, která využívá kvalitativní metodologie, bylo sledováno 6 předškolních dětí, které byly svými učitelkami označeny jako nadané. Hlavními metodami bylo nezúčastněné pozorování a strukturované rozhovory s učitelkami nadaných dětí. Na základě mého pozorování jsem zjistila, že některé sociálně-emoční projevy se vyskytovaly u pozorovaných nadaných dětí ve větší míře. V prvé řadě se jednalo o roli vůdce ve skupině, kterou téměř všechny pozorované dětí zastávaly. Častěji komunikovaly s autoritou bez ostychu a sebevědomě. U většiny z nich byla také patrná silná potřeba učitelku o něčem informovat či se jí s něčím pochlubit. Většina sledovaných dětí měla ve třídě své blízké kamarády. Převažovala u nich hra kolektivní, během níž mezi své vrstevníky často rozdělovaly úkoly či je za něco káraly. Do aktivit šla většina sledovaných dětí s velkým nadšením a během dne u...
|
host ::
RSS.