|
| |
|
|
Přechod žáků na víceletá gymnázia
Holubová, Markéta ; Greger, David (vedoucí práce) ; Wildová, Radka (oponent)
Český vzdělávací systém umožňuje rozdělení žáků po absolvování prvního stupně základní školy podle jejich schopností do různých typů škol. Tato diplomová práce se zabývá přechodem žáků na víceletá gymnázia a chce analyzovat klady i zápory, které s sebou tato vnější diferenciace ve školství přináší. Opírá se o fakta podložená vědeckými výzkumy a zkušenostmi odborné veřejnosti, jež často poukazují na značné nevýhody a rizika rané selekce, a proto doporučují nerozdělovat žáky v průběhu povinné školní docházky. Teoretická část diplomové práce sleduje vývoj postoje české veřejnosti k rozdělování žáků a vychází z jednotlivých výzkumů, které o této problematice pojednávají. V empirické části je podrobně rozebrána výzkumná metodologie kvalitativního výzkumu, jehož cílem bylo popsat názory a zkušenosti učitelů ZŠ a učitelů nižších ročníků víceletých gymnázií s přechodem žáků do výběrových osmi a šestiletých gymnázií v ČR. 2
|
|
|
Rozhodovací proces rodičů o odkladu povinné školní docházky
Svobodová, Zuzana ; Greger, David (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Rašková, Miluše (oponent)
Disertační práce popisuje rozhodovací proces rodičů o odložení povinné školní docházky nebo jejím zahájení v termínu. Kvalitativní výzkum je založený na celkem 41 polostrukturovaných rozhovorech s rodiči a dvou ohniskových skupinách doplněných o pozorování a následné rozhovory s rodiči a učiteli. Výzkumným cílem práce bylo osvětlit pozadí vysokého počtu odkladů v České republice, kde každoročně nastupuje do první třídy cca 20 % dětí o rok později. Práce přináší rovněž pohled na toto téma v komparativní perspektivě a analyzuje zahajování povinné školní docházky ve vybraných evropských zemích. Výsledky výzkumu prezentované ve formě zakotvené teorie dokládají, že rozhodnutí rodičů vychází především z potřeb rodiny a to zejména z potřeby být dobrý rodičem. Rozhodování je ovlivňováno také postojem, jaký rodiče k odkladu zastávají a který má také vliv na to, jakou váhu přikládají další faktorům rozhodovacího procesu jako je například školní zralost a jednotlivé oblasti školní připravenosti či měsíc narození dítěte. V průběhu rozhodovacího procesu hraje důležitou roli i zkušenost rodičů u zápisu do první třídy. Z realizovaného šetření vyplynulo, že rozhodovací proces rodičů v mnohém neodpovídá teorii racionální volby, což je tématem závěrečné diskuze disertační práce. KLÍČOVÁ SLOVA odklad povinné školní...
|
|
| |
|
|
Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd?
Kadrnožková, Monika ; Greger, David (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent) ; Kasíková, Hana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem, jak vedení českých výběrových základních škol přidělují učitele do tříd. Cílem práce bylo vymezit systém přidělování učitelů do tříd na školách uplatňujících diferenciaci žáků a objasnit, dle jakých kritérií se vedení škol při přidělování učitelů do tříd řídí. V teoretické části bylo vycházeno jak z domácích, tak ze zahraničních zdrojů zabývajících se pojmem diferenciace žáků v základním vzdělávání a volbou přidělování učitelů do tříd. Diferenciace žáků byla představena jak z hlediska pozitivních dopadů efektivního vzdělávání podobně schopných žáků, tak z pozice názoru, že prostřednictvím diferenciace je podporováno nerovné rozřazování žáků do tříd a následné získávání učitelů uplatňujících odlišné nároky a kurikulum. Dále byl představen model diferenciace žáků, modely přidělování učitelů do tříd a uveden teoretický model znalostí učitele, který byl dále využit v empirické části při stanovení kritérií přidělování učitelů do tříd. Cílem empirické části bylo popsat reálný způsob přidělování učitelů do tříd vedením v pěti záměrně vybraných školách a objasnit jej v kontextu vnímání samotných učitelů. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie a zakotvená studie. Sběr dat tvořila obsahová analýza školní dokumentace,...
|
|
|
Změna třídního klimatu po odchodu žáků na osmiletá gymnázia
Holubová, Markéta ; Greger, David (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent) ; Vlčková, Kateřina (oponent)
Cílem disertační práce je porovnat psychosociální klima školních tříd v 5. a 6. ročnících základních škol, kde důsledkem odchodu žáků do osmiletých gymnázií jsou značné organizační změny v třídních skupinách. Toto téma zahrnuje fenomén vnější diferenciace a zároveň selekci žáků v raném věku, kdy mají někteří z nich možnost opustit hlavní proud vzdělávání (základní škola) a přejít do výběrové školy (víceleté gymnázium). Cílem naší práce je přispět k výzkumům, které poukazují na problém, že odchodem žáků na osmiletá gymnázia se jednoznačně zhorší psychosociální klima v přebraných třídách 2. stupně. Zajímá nás, jací konkrétní žáci odchází na výběrové školy a zda se opravdu jedná o efektivní vůdce a sociometrické hvězdy (žáci s vysokými hodnotami vlivu a sympatie). V naší studii dále zjišťujeme pozice žáků, kteří zůstávají v přebraných třídách, a jejich spolužáků, kteří se začali nově vzdělávat ve třídách 2. stupně. V teoretické části seznamujeme čtenáře se zahraničními a tuzemskými výzkumy, které měří klima školních tříd v diferencovaném i nediferencovaném prostředí školy. Empirická část se zabývá podrobnou analýzou kvantitativního výzkumu, jehož cílem je přiblížit prostředí školních tříd po přechodu žáků na 2. stupeň základních škol. Dále poukazujeme na změny v proměnných psychosociálního klimatu...
|
|
|
Fiktivní firma jako prostředek osvojování cizího jazyka
Pecková, Simona ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent) ; Greger, David (oponent)
NÁZEV: Fiktivní firma jako prostředek osvojování cizího jazyka AUTOR: Simona Pecková KATEDRA: Katedra francouzského jazyka a literatury ŠKOLITEL: Dr.PhDr. Renáta Listíková, MCF ABSTRAKT: Disertační práce se zabývá možnostmi, které předmět fiktivní firma představuje pro osvojování cizích jazyků. Cílem práce je zmapovat současnou situaci, zjistit úroveň znalostí a dovedností žáků obchodních akademií v odborném jazyce a také zjistit, jaké jsou jejich postoje k fiktivní firmě a motivace učit se cizí jazyky. Větším zacílením jazykové výuky na praxi chceme zvýšit šance absolventů na pracovní uplatnění. Kvantitativní metody výzkumu zde kombinujeme s kvalitativními. Výzkumnými nástroji jsou didaktický test, dotazník, rozhovor a ohnisková skupina. Bylo zjištěno, že fiktivní firma má pozitivní vliv na jazykovou úroveň žáků. Pozitivní vliv fiktivní firmy na postoje žáků k cizím jazykům a jejich motivaci se je učit v našem výzkumu prokázán nebyl. Pro lepší využití potenciálu fiktivní firmy coby prostředku k osvojování cizích jazyků doporučujeme, aby byla jazyková příprava do výuky fiktivní firmy začleňována ve větší míře a systematicky. Vytvoření jednotného výukového materiálu by tuto systematičnost umožnilo a navíc by byla usnadněná práce učitelů. Těsnější a systematická spolupráce s učiteli cizího jazyka by byla...
|
|
| |
|
|
Jak hodnotí žáci a jejich rodiče zpětně přechod na víceleté gymnázium?
Slanařová, Jana ; Greger, David (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Víceletá gymnázia jsou dlouholetou součástí českého vzdělávacího systému a zároveň jsou v odborné společnosti jednou z nejdiskutovanější institucí z pohledu přínosnosti. Proto je realizována celá řada studií, které zjišťují důvody volby víceletého gymnázia (jako např. také má bakalářská práce "Proč žáci volí víceletá gymnázia?", která předcházela této práci). Cílem této práce už je další krok: zjišťuje, zda a v jaké míře se naplnila očekávání žáků, kteří na gymnázium z páté třídy přestoupili, a zároveň získává zpětné hodnocení i od jejich rodičů. Zaměřuje se na školní sebepojetí žáků, na problémy spojené s přestupem na víceletá gymnázia a samozřejmě i na pozitiva, se kterými by se žák na základní škole pravděpodobně nesetkal. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rozhodovací proces rodičů o odkladu povinné školní docházky
Svobodová, Zuzana ; Greger, David (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Rašková, Miluše (oponent)
Disertační práce popisuje rozhodovací proces rodičů o odložení povinné školní docházky nebo jejím zahájení v termínu. Kvalitativní výzkum je založený na celkem 41 polostrukturovaných rozhovorech s rodiči a dvou ohniskových skupinách doplněných o pozorování a následné rozhovory s rodiči a učiteli. Výzkumným cílem práce bylo osvětlit pozadí vysokého počtu odkladů v České republice, kde každoročně nastupuje do první třídy cca 20 % dětí o rok později. Práce přináší rovněž pohled na toto téma v komparativní perspektivě a analyzuje zahajování povinné školní docházky ve vybraných evropských zemích. Výsledky výzkumu prezentované ve formě zakotvené teorie dokládají, že rozhodnutí rodičů vychází především z potřeb rodiny a to zejména z potřeby být dobrý rodičem. Rozhodování je ovlivňováno také postojem, jaký rodiče k odkladu zastávají a který má také vliv na to, jakou váhu přikládají další faktorům rozhodovacího procesu jako je například školní zralost a jednotlivé oblasti školní připravenosti či měsíc narození dítěte. V průběhu rozhodovacího procesu hraje důležitou roli i zkušenost rodičů u zápisu do první třídy. Z realizovaného šetření vyplynulo, že rozhodovací proces rodičů v mnohém neodpovídá teorii racionální volby, což je tématem závěrečné diskuze disertační práce. KLÍČOVÁ SLOVA odklad povinné školní...
|
host ::
RSS.