|
|
Počátky sportovního rozhlasového vysílání na území Československa (1923-1948)
Michna, Tomáš ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce formou praktického výzkumu a historické analýzy popisuje rozvoj sportovního rozhlasového vysílání na území Československa. Zkoumané období začíná rokem 1923, počátkem existence Radiojournalu jako první rozhlasové stanice v Československu a je vymezeno do roku 1948. Práce je rozdělena systematicky do celkem pěti období, ve kterých jsou postupně popsány náznaky prvního zájmu o sport v pravidelném rozhlasovém vysílání, první velké sportovní akce ve vysílání Radiojournalu, organizační, personální a technické zázemí, okrajové sporty. Podrobně jsou popsány vybrané sportovní události většího i menšího významu, které byly postupně přenášeny Radiojournalem a Československým rozhlasem v jednotlivých obdobích. V práci je zmíněno také období okupace Československa během druhé světové války, ve kterém sice zájem o sport v rozhlase poklesnul, ale zcela nevymizel. Ve stejném období je nastíněna také činnost Josefa Laufra, ikony československé sportovní rozhlasové reportáže, během druhé světové války a okupace. V poválečném období poté vzniká samostatná sportovní redakce Československého rozhlasu a dochází k personálnímu rozšíření. Práce vychází z praktického výzkumu v archivu Českého rozhlasu, kdy nejvíce přínosných informací poskytla jednotlivá vydání rozhlasového týdeníku v rámci vymezeného období.
|
|
|
Novinářská organizace v kontextu událostí Pražského jara a jeho následků v době normalizace
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá situací ve Svazu českých novinářů v období Pražského jara a normalizační době. Cílem práce je objasnit čtenáři, jakým způsobem se vyvinula situace po intervenci Sovětských vojsk v srpnu 1968. Pražské jaro je obecně pojímáno jako období, ve kterém došlo k uvolnění režimních opatření a nastolení progresivních myšlenek. Naopak po okupaci nastala doba normalizace, jež s sebou přinesla mnohá represivní opatření. To vše se odrazilo i ve fungování Svazu novinářů, potažmo v celém mediálním odvětví. Na funkci Svazu je pohlíženo především z hlediska politického a ideového ukotvení. Pozornost je věnována i organizaci Svazu. Text se týká let 1968 až 1972 a pojímá tak část historie od Pražského jara po VI. sjezd Svazu, který prezentoval oddanost novinářské obce Komunistické straně Československa. Popisuje, jak novináři přizpůsobovali svou činnost režimu. Důraz je kladen na to, jakým způsobem se novináři prezentovali, jaké vztahy ve Svazu panovaly a jak se měnilo postavení a prestiž novinářského povolání ve společnosti před, ale i během normalizačního období. To vše je pevně historicky ukotveno tak, aby se případný čtenář mohl lépe zorientovat a pochopit celkové dobové souvislosti.
|
|
|
Pirátská rádia
Horák, Ondřej ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato práce si bere za cíl sledovat vývoj pirátství spojeného rozhlasovým vysíláním. Dvěma hlavními prostory, ve kterých vývoj sledujeme, jsou dvě odlišná mediální prostředí - Velká Británie a Spojené státy americké. Z počátku se pojem pirátství lokálně lišil. Ve Velké Británii byli za piráty označováni ti, kdo přijímali rozhlasové vysílání British Broadcasting Company a neměli zaplacenou roční licenci pro poslech. V americkém prostředí se rozhlasové pirátství již od počátku pojilo s vlastním vysíláním. Piráti tedy byli ti, kdo svým vysíláním v éteru rušili vysílání někoho jiného. Tento koncept pirátství se dále rozvinul i ve Velké Británii a později byl spojován převážně s vysílateli, kteří svá plovoucí studia zakotvili v mezinárodních vodách. Tento druh rozhlasového pirátství se nejvíce rozšířil ve Velké Británii, a to zejména kvůli monopolnímu postavení státní BBC. V Americe se pirátství pojí především s radioamatérskými pokusy, které se při zesílení vysílání dostaly do rozporu se zákonem. V obou případech bylo pirátství počátečním impulzem pro změnu. V Británii vznikly nové kanály BBC s novým obsahem a v Americe se upevňovala pozice mikrovysílatelů.
|
|
|
Mediální obraz Chile za vlády Augusto Pinocheta v československých a českých denících
Vavřinová, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl zjistit a popsat, jak bylo v československých a českých denících zobrazováno Chile za vlády Augusto Pinocheta a poté od konce jeho prezidenství do jeho smrti. Augusto Pinochet se dostal k moci v roce 1973 jako jeden ze čtyř členů vojenské junty, která svrhla socialistického prezidenta Salvadora Allende a jeho vládu Lidové jednoty. Pinochet se brzy stal nejvlivnější osobou v Chile a od roku 1974 vládl jako prezident. Roku 1988 většina Chilanů hlasovala proti jeho setrvání v úřadu, a tak v roce 1989 jako prezident skončil. Zůstal však vlivnou osobou, která rozdělovala Chilany na dva tábory, do konce svého života v roce 2006. Teoretická část se zabývá především historií a hospodářským vývojem Chile v daném období. Dále také poskytuje krátký diskurz do československé a české historie, který má za účel především popsat vývoj tištěných médií. Práce zkoumá články v československých česky psaných denících Rudé právo, Lidová demokracie a Mladá fronta a poté v českých denících Právo, Mladá fronta a Hospodářské noviny. Do vzorku byly zařazeny texty z několika období z let 1973 - 2006. Tato období byla vybrána podle významných událostí chilských dějin, které se v těchto obdobích odehrály. Použitou výzkumnou metodou je kvalitativní analýza.
|
|
|
Význam regionálních soukromých rozhlasových stanic v dnešní době a blízké budoucnosti
Sroka, Michal ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent) ; Groman, Martin (oponent)
Rigorózní práce se zabývá zjištěním, zda v dnešní době a v blízké budoucnosti mají i nadále svůj význam soukromé regionální rozhlasové stanice. Pro tento účel byl použit kvantitativní výzkum, který byl proveden na reprezentativním vzorku respondentů, který byl vybrán na základě stanoveného kvótního výběru, a vycházel ze struktury populace posluchačů soukromých rozhlasových stanic. Výzkum dále sekundárně zjišťoval to, jaký druh přijímače posluchači pro poslech soukromých regionálních stanic v dnešní době využívají. Metodikou výzkumu byla zvolena metoda CATI, jejíž pomocí byla sebrána data ve vybraných zkoumaných regionech. Teoretická část práce popisuje historii a rozvoj regionálního rozhlasového trhu v ČR po roce 1989, obsahuje popis a vývoj regionálního rozhlasového vysílání v pětiletých periodách do roku 2015. Praktická část se zabývá použitou metodikou výzkumu, stanovením reprezentativního vzorku, samotným výzkumem, výsledky výzkumu a analýzou výsledků výzkumu. V závěru práce jsou zjištěné výsledky konfrontovány s cílem rigorózní práce a potvrzeny nebo vyvráceny stanovené hypotézy. Klíčová slova analýza, celoplošné, dotazník, informace, poslech, preference, regionální, rozhlasová stanice, soukromé, technické zařízení, vysílání, výzkum
|
|
|
Tiskový zákon č. 81/1966 Sb. a jeho vliv na události Pražského jara
Henychová, Eliška ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tiskovým zákonem č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích a jeho vlivem na události Pražského jara reformního roku 1968. Chtěla jsem v ní poukázat na důležitou úlohu, jakou v procesu demokratizace komunistického režimu sehrál tiskový zákon a jím legalizovaná cenzura tisku a dalších masových informačních prostředků. Institucionalizovaná cenzura se stala impulsem k zostření kritiky vládnoucí komunistické strany. Po mnoha letech, kdy cenzurní zásahy probíhaly ilegálně, se bylo možné proti tomuto nástroji komunistického řízení, kontrolování a omezování svobody projevu zákonně bránit a požadovat jeho zrušení. Velmi silně se požadavek na zrušení cenzury ozval po IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Jelikož část reformně smýšlejících vrcholných funkcionářů KSČ podporovala demokratizaci systému, zasazovala se o dosažení svobody projevu, neboť si uvědomovala, že svobodná média dokáží velmi účinně napomáhat reformním myšlenkám, se kterými se ztotožňují. Dosažení zrušení cenzury pak opravdu vneslo do mediálních obsahů již značně otevřenou kritiku stávajících společenskopolitických poměrů v zemi a apel na nutnost reforem. Média vytvářela politický tlak a fungovala jako stmelující prvek veřejnosti nakloněné plánovaným změnám...
|
|
|
Obraz odsunu Němců na Vrchlabsku v regionálních periodikách z let 1945-1948
Feistauerová, Jana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o obrazu odsunu Němců z Vrchlabska v regionálních periodicích. Práce si klade za cíl charakterizovat okres Vrchlabí zaniklý v roce 1961, podmínky soužití Němců a české menšiny a popsat reflexi poválečných událostí v okresu se zaměřením na odsun Němců tak, jak ji přinesla dobová periodika s regionální tématikou. Autorka se dále soustředí na předpoklady vzniku regionálních periodik, na periodika zaměřující se na Vrchlabsko, poválečné dění ve Vrchlabí a jeho blízkém okolí, stejně jako na autory publikující v těchto periodicích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pražské jaro 1968 pohledem karlovarských okresních novin Stráž míru
Ullíková, Veronika ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá obdobím Pražského jara z pohledu karlovarského periodika Stráž míru. Zároveň přináší i stručný historický pohled na události a mediální situaci v Československu. V první kapitole jsou nejdříve vylíčeny společenské a mezinárodní okolnosti, které předcházely Pražskému jaru. Pozornost je soustředěna na události po nástupu Alexandra Dubčeka do čela KSČ, Akční program KSČ a činnost reformistů. Kapitola druhá se zabývá mediální situací v Československu. Vylíčeny jsou zde rozsáhlé změny mediální sféry v době Pražského jara, zejména zrušení cenzury a žánrový rozvoj všech typů médií. V této kapitole je zahrnut i popis právních předpisů a mezinárodních schůzek, které situaci v zemi ovlivnily. Na konci teoretické části je stručný popis týdeníku Stráž míru. Stráž míru byla regionálním periodikem a působila v okrese Karlovy Vary. Třetí kapitola je již zaměřena analyticky, prakticky rozebírá jednotlivé články. Analýza článků nabízí pohled na události v okrese Karlovy Vary a zasazuje je do kontextu celospolečenských témat. Pozornost je zaměřena na politické události, které se na Karlovarsku odehrávaly, a na informace, které byly přinášeny z centrální úrovně.
|
|
|
Pozitivní a negativní obraz farmaceutického průmyslu v českých tištěných médiích
Kadlecová, Markéta ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Diplomová práce Pozitivní a negativní obraz farmaceutického průmyslu v českých tištěných médiích se zabývá mediálním obrazem farmaceutického průmyslu ve třech vybraných českých denících (Hospodářských novinách, Mladé Frontě DNES a Blesku) v období let 2001 až 2002 a 2011 až 2012. Cílem práce je provést analýzu těchto médií a zjistit, s jakými tématy je nejčastěji farmaceutický průmysl v českém tisku spojován a jaké je vyznění těchto článků. Práce je rozdělena do tří kapitol, přičemž první z nich popisuje charakter a fungování farmaceutického průmyslu nejen v obecné rovině, ale také v českém prostředí s důrazem na specifika farmacie v oblasti mediálního vystupování. Druhá kapitola shrnuje teoretický koncept, z něhož práce vychází, tedy teorii nastolování agendy (agenda- setting), dále seznamuje se zkoumanými médii a zabývá se metodami kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy, které byly využity pro výzkum. Poslední částí diplomové práce je pak část analytická, ve které jsou shrnuty a interpretovány výsledky analýzy.
|
|
|
Komparace pojetí exilového tisku na příkladu Svědectví a Listy
Beneš, Miroslav ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se v úvodu zabývá obecnými dějinami poválečného Československa. Pozornost je pak věnována zejména únoru 1948, Pražskému jaru a srpnovým událostem roku 1968. Tato data znamenala dvě emigrační vlny z Československa. V této souvislosti jsou zde podrobně představeny osobnosti Jiřího Pelikána a Pavla Tigrida jako předních osobnosti československého exilu. Analytická část práce se pak zabývá komparací Tigridova Svědectví a Pelikánových Listů na základě důležitých událostí v poválečných dějinách. Práce je zaměřena hlavně na rozdílné vnímání Pražského jara nebo sametové revoluce v roce 1989.
|
host ::
RSS.