|
|
Subjektivní vnímání kvality života u osob na invalidním vozíku
Svobodová, Martina ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním kvality života u osob po úrazu míchy. Teoretická část se věnuje kvalitě života, jejím definicím, konceptům, faktorům a měření. Dále se zaměřuje na poškození míchy a jeho důsledkům z pohledu funkčnosti končetin a orgánů. Popisuje typy postižení, proces a složky rehabilitace. Věnuje se také psychickým nárokům na člověka, který se vyrovnává s úrazem a jeho následky. Důraz je kladen zejména na copingové strategie a adaptační mechanismy. Třetí kapitola praktické části je věnována kvalitě života u konkrétní cílové skupiny, tedy u osob po úrazu míchy. Představuje faktory a specifika, která se na vnímání kvality života podílejí. Věnuje se také některým častým chybám a stereotypům v postojích a komunikaci s lidmi s postižením. V empirické části jsme zjistili, že lidé po úrazu míchy vnímají nižší kvalitu života v oblasti zdraví a vztahů. Nepodařilo se prokázat statisticky signifikantně významné rozdíly v subjektivním vnímání kvality života v závislosti na stupni postižení, ani době od úrazu. V rámci kvalitativního šetření jsme zjišťovali, v jakých ohledech se změnil život respondentů po úrazu, co jim pomáhá při návratu do aktivního života, jaké bariéry vnímají nejčastěji a také jaká mají přání a plány do budoucna. Klíčová slova kvalita života, úraz míchy,...
|
|
|
Psychologické aspekty braní rukojmích
Straka, Karel ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se skládá z teoretické části, na kterou navazuje návrh výzkumu. V teoretické části je nejprve vymezeno braní rukojmích a jeho historický vývoj. Dále je hlavní pozornost věnována psychologickým aspektům tohoto fenoménu. Jsou popsány druhy motivace pachatelů, dostupné typologie a způsob plánování incidentů. Následuje výklad o krizovém vyjednávání, osobnostních předpokladech vyjednavačů, roli psychologa ve vyjednávání a vlivu médií na vyjednávání. Pozornost je poté přesunuta na oběti braní rukojmích. Práce popisuje dynamiku jejich prožívání, Stockholmský syndrom a dopad incidentů na oběti. Návrh výzkumu si klade za cíl vytvořit a ověřit vhodnost screeningové metody pro odhad rizika rozvoje posttraumatického stresu u obětí braní rukojmích.
|
|
|
Psychosociální aspekty profese vyšetřovatele (policejního komisaře)
Vavrošová, Kateřina ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
Literárně přehledová část bakalářské práce rozebírá jednotlivé psychosociální aspekty profese policejního vyšetřovatele. Jedná se převážně o jejich specifické znalosti, schopnosti, dovednosti a osobnostní charakteristiky. Speciální pozornost je věnována sociálním a komunikačním dovednostem, které vyšetřovatel využívá v rámci většiny prováděných úkonů. S ohledem na náročnost této profese je uvedena i kapitola o stresu a tzv. syndromu vyhoření. Cílem empirické části práce je navrhnout výzkum, který by se pomocí rozhovorů, Torranceho testu tvořivého myšlení a NEO pětifaktorového osobnostního inventáře pokusil odhalit vztah mezi kreativitou, úspěšností, otevřeností vůči zkušenosti a svědomitostí. Stejně tak se zaměřuje na specifika, uplatnění, důležitost a omezení tvořivosti v profesi policejního vyšetřovatele. Klíčová slova: charakteristiky policejních vyšetřovatelů, stres, syndrom vyhoření, tvořivost
|
|
|
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů
Holubová, Markéta ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Honzák, Radkin (oponent)
Posttraumatický stres a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů (Abstrakt) Hasiči se při zdolávání mimořádných událostí nezřídka dostávají do situace ohrožení vlastního života či tělesné integrity a jsou svědky traumatizace druhých osob. To může vést k rozvoji posttraumatických poruch. Traumatické zkušenosti však mohou skýtat i rozvojový potenciál. Předkládaná práce je zaměřena na posttraumatický stres - na symptomy posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a posttraumatický růst u příslušníků hasičských záchranných sborů. Jejím hlavním cílem je rozšířit dosavadní výzkumné poznatky v oblasti posttraumatických stavů u profesionálních záchranářů o zjištění pocházející z mezinárodního souboru hasičů. Soubor zahrnoval hasiče z České republiky (N=302) a dalších šesti evropských zemí (N=2241). Sběr dat proběhl formou dotazníkového šetření. Posttraumatické symptomy byly měřeny sebeposuzovací škálou Impact of event scale-revised, posttraumatický růst inventářem Posttraumatic growth inventory-short form. Byla porovnána data českých a evropských hasičů s předpokladem, že mezi příslušníky stejné profesní skupiny nebudou nalezeny rozdíly. V některých měřených parametrech však drobné odlišnosti zjištěny byly. U českých hasičů byla sledována nižší míra symptomů znovuprožívání a zvýšené dráždivosti,...
|
|
|
Psychological aspects of interviewing in criminal prosecution
Kostelníková, Zuzana ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
1 Abstrakt Predkladaná práca sa zaoberá vypočúvaním detských svedkov a jeho výsledkom vo forme výpovedi. Mapuje vývojové špecifiká detí relevantné v priebehu vypočúvania. Ďalej ponúka prehľad špecifických postupov, ktoré zohľadňujú nároky vyplývajúce z práce s touto skupinou svedkov. Najväčší dôraz práca kladie na metódu kognitívneho interview vytvorenú Geiselmanom a Fisherom (1992) a možnostiam jej využitia u detí. Praktická časť sa v jednej rovine venuje overeniu vhodnosti špecifickej metódy - kognitívneho interview pre účely vypočúvania u detí v predškolskom veku. Druhá rovina mapuje vývojovo špecifické prejavy detí v priebehu takto vedeného rozhovoru. Vďaka analýze dvadsiatich rozhovorov bolo možné identifikovať špecifiká prejavujúce sa tak v kognitívnej oblasti, ako aj v oblasti sociálnych schopností a zachytiť ich konkrétnu podobu. V následnom kroku boli výpovede detí posudzované z hľadiska použitej metódy. Na danej vzorke sa ukázali kvalitatívne ale aj kvantitatívne rozdiely obsahu výpovede v jednotlivých fázach. Pričom ako ideálna pre získanie presnej a detailnej výpovede sa ukazuje kombinácia fázy voľnej výpovede a fázy špecifických otázok. Kľúčové slová: vypočúvanie detí, metóda kognitívneho interview, detský svedok, výsluchové metódy
|
|
|
Interakce vyšetřovatele s vybranými účastníky trestního řízení a její vliv na rekognici
Žáková, Lucie ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
(česky) Diplomová práce Interakce vyšetřovatele s vybranými účastníky trestního řízení a její vliv na rekognici se zabývá interakcí a komunikací účastníků trestního řízení a tím, jaký má vliv kvalita těchto procesů na rekognici. V teoretické části je čtenářům přiblíženo trestní řízení, všechny procesní náležitosti a faktory, které průběh vyšetřování ovlivňují. Definujeme zde také práva a povinnosti všech důležitých účastníků trestního řízení. Dále se v úvodní části věnujeme komunikaci, jejím druhům a vlivu, který má kvalita komunikace na úspěšné vedení výslechu. Krátce se také zmiňujeme o interpersonální percepci. Pozornost v teoretické části je dále věnována osobnosti vyšetřovatele a důležitým charakteristikám, které jsou základem pro policejní profesi. V závěru teoretické části popisujeme faktory, které mají vliv na vedení výslechu a případnou rekognici pachatele trestného činu. V empirické části jsme si kladly za cíl zjistit, jaký vliv má způsob a kvalita podané instrukce na úspěšné provedení rekognice pachatele. Empirická část byla uskutečněna v metodologické podobě experimentu. Probandi byli rozděleni do skupin podle daných kritérií a byl jim odprezentován videozáznam trestného činu. Dále byla provedena rekognice a cílem bylo zjistit, jaký vliv má instrukce a podnětový materiál na výsledek...
|
|
| |
|
|
Freiburský osobnostní dotazník a možnosti jeho využití u vězeňské populace
Volf, Petr ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl rozšířit možnosti diagnostiky osob ve výkonu trestu o Freiburský osobnostní dotazník, který se jeví z hlediska penitenciární péče jako užitečný nástroj. Existuje jediný slovenský překlad této metody z roku 1984 včetně norem na populaci již neexistujícího státu. Jeho použití je tedy posledních 20 let problematické a nerozšířené. Naproti tomu, poptávka po aktualizovaných diagnostických nástrojích, které nejsou příliš náročné na čas a administraci, a které by zároveň prošly normováním na specifický populační vzorek, vytváří prostor pro efektivní využití FPI v penitenciární praxi. Teoretická část DP obsahuje seznámení s metodou, teoretické zázemí a východiska FPI, jeho srovnání s dalšími používanými nástroji poznávání osobnosti, možnosti a limity jeho užití. Současně se zaměřuje na specifika vězeňské populace, popis osobnosti z hlediska její struktury a dynamiky, a možnosti jejího poznávání včetně aktuálně používaných diagnostických nástrojů. Součástí je i přehled intervenčních programů realizovaných v nápravných zařízeních ČR. Hlavním výstupem empirické části práce jsou normy pro vězeňskou populaci a zkrácená, 47 položková varianta FPI při zachování psychometrických charakteristik komplexní varianty. Z dílčích závěrů lze konstatovat, že srovnání výsledků výběrového...
|
|
|
Reaktivita a tolerance k frustraci z pohledu psychologie u odsouzených pachatelů trestné činnosti
Okrouhlická, Kateřina ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou reaktivity v souvislosti s frustrujícími situacemi u odsouzených pachatelů trestné činnosti. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Stěžejním tématem teoretické části je reaktivita, respektive způsob chování a projevy reakcí ve chvílích, kdy se jedinec dostane do zátěžové situace nebo mu je znesnadněno či zablokováno dosažení určitého cíle. Neméně důležitou částí teoretické části je vymezení frustrace, která je v diplomové práci nejprve pojata pohledem klasických teoretiků, a následně jsou uvedeny jednotlivé způsoby, jakými je možné frustraci zkoumat a diagnostikovat. Poslední a stejně významnou kapitolu tvoří osobnost pachatele, která je vymezena v souvislostech se zmiňovanou frustrací a reaktivitou. Cílem empirické části je získat kvantitativní údaje o nejfrekventovanějších reakcích u pachatelů trestné činnosti ve chvíli, kdy je před ně postavena překážka, která blokuje dosažení cíle či uspokojení jejich potřeb. Výzkumný vzorek představovalo 69 odsouzených pachatelů trestné činnosti z vazební věznice Pankrác, Hradec Králové a věznice Plzeň. Ke zkoumání reaktivity následkem frustrace bylo užito Rosenzweigovy obrázkově frustrační metody. Ze čtyř stanovených hypotéz byla potvrzena pouze jedna, a sice že pachatelé trestné činnosti v porovnání s...
|
|
|
Kriminální agrese a agresivita dětí a mládeže
Vožechová, Klára ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Fajtlová, Zuzana (oponent)
Tato práce se věnuje dětské kriminální agresi a agresivitě. Pozornost je zaměřena především na rizikové a protektivní faktory páchání násilné trestné činnosti. Dále práce představuje výzkumy zabývající se osobností juvenilního pachatele násilné trestné činnosti. Další kapitola je věnována typickým znakům páchání násilné kriminality dětmi a mladistvými. Na konci teoretické části jsou shrnuty aktuální české i zahraniční poznatky o loupežích a jejích mladistvých i dospělých pachatelích. Navrhované výzkumné šetření se věnuje tématu mladistvých pachatelů loupeží a snaží se skrze kombinovaný výzkumný plán aktualizovat a rozšířit současné poznatky o této skupině pachatelů násilné trestné činnosti. Klíčová slova: násilná kriminalita - juvenilní delikvence - rizikové faktory - protektivní faktory - loupež
|
host ::
RSS.