|
|
Rekognice-rozhodovací strategie a sociálně-kognitivní mechanismy uplatňované v procesu identifikace
Trojanová, Hana ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent) ; Spurný, Joža (oponent)
Stěžejním tématem disertační práce je kriminalistická metoda rekognice. Tato problematika je přiblížena především z pohledu sociální a forenzní psychologie. Hlavním cílem je popsat rozhodovací strategie a sociálně-kognitivní mechanismy uplatňované v procesu identifikace. Teoretická část se zabývá identifikačními procesy založenými na paměťové stopě, sociální kognicí v kontextu rekognice a proměnnými, jenž se nejčastěji objevují ve forenzně-psychologických výzkumech zaměřených na očité svědectví. Tyto proměnné jsou rozděleny na dvě základní oblasti - proměnné, které nelze předem kontrolovat (na straně svědka, pachatele a okolností) a proměnné, které je možné kontrolovat (na straně systému/policie). Výzkumná část představuje dva výzkumy korespondující s výše zmíněnými oblastmi proměnných. První výzkum je zaměřen na svědka a jeho rozhodovací procesy jakožto proměnnou, kterou nelze předem kontrolovat. Výsledky výzkumu potvrdily předpoklad, že respondenti využívající absolutní úsudek byli oproti těm s relativním úsudkem přesnější a rychlejší ve své identifikaci. Druhý výzkum je zaměřen na vytvoření férové rekognice, jakožto možnou kontrolovatelnou proměnnou. Hodnotili jsme rekognice vytvořené experty z praxe a námi vytvořenou počítačovou metodou. Experty vytvořené rekognice byly celkově férovější...
|
|
| |
|
|
Psychosociální aspekty profese vyšetřovatele (policejního komisaře)
Vavrošová, Kateřina ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
Literárně přehledová část bakalářské práce rozebírá jednotlivé psychosociální aspekty profese policejního vyšetřovatele. Jedná se převážně o jejich specifické znalosti, schopnosti, dovednosti a osobnostní charakteristiky. Speciální pozornost je věnována sociálním a komunikačním dovednostem, které vyšetřovatel využívá v rámci většiny prováděných úkonů. S ohledem na náročnost této profese je uvedena i kapitola o stresu a tzv. syndromu vyhoření. Cílem empirické části práce je navrhnout výzkum, který by se pomocí rozhovorů, Torranceho testu tvořivého myšlení a NEO pětifaktorového osobnostního inventáře pokusil odhalit vztah mezi kreativitou, úspěšností, otevřeností vůči zkušenosti a svědomitostí. Stejně tak se zaměřuje na specifika, uplatnění, důležitost a omezení tvořivosti v profesi policejního vyšetřovatele. Klíčová slova: charakteristiky policejních vyšetřovatelů, stres, syndrom vyhoření, tvořivost
|
|
|
Vnímání a působení mediátora z pohledu jeho nestrannosti
Večeřová, Michaela ; Jaroš, Jan (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
Cílem práce je vystihnout stěžejní aspekt působení mediátora v procesu mediace, tedy jeho nestrannost, která vystupuje jako faktor ovlivňující nejen vztah mezi účastníky a mediátorem, ale rovněž i vztah mezi účastníky navzájem. Tyto vzájemné vztahy se významnou mírou podílí na průběhu i výsledku mediace. Princip nestrannosti je jedním ze základních principů, na kterých je mediace vystavěna. V literárně přehledové části je na úvod stručně představena mediace, tedy alternativní způsob řešení sporů. Důraz je kladen především na její psychologickou stránku. Dále je rozebrán klíčový koncept, na němž je práce založena, tedy koncept nestrannosti mediátora. Hlavní pasáž literárně přehledové části je věnována nestrannosti mediátora přímo v procesu mediace. Záměrem je osvětlit, proč je při mediaci tak zásadní, jak může být vnímána a jakými psychologickými intervencemi může být ovlivněna. Navazující část práce obsahuje návrh replikace dvou zahraničních výzkumů. Kvantitativně zaměřeného výzkumu na prověřování efektu pořadí sdělení úhlu pohledu k projednávanému případu na následný pocit vnímané nestrannosti mediátora ze strany účastníků (Fuller, Kimsey, & McKinney, 1992) a kvalitativního výzkumu, kdy bude pomocí nestrukturovaných rozhovorů s vybranými mediátory zjišťován význam principu nestrannosti a jeho...
|
|
|
Charakteristiky snížené obecné věrohodnosti u vyslýchaných se specifickou poruchou osobnosti
Vejsadová, Jitka ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o charakteristikách výpovědi jedinců se specifickou poruchou osobnosti. Obecná věrohodnost u specifických poruch osobnosti je snížená. Děje se tak na základě abnormalit v kognitivní, emoční a sociální složce, kterými se jednotlivé poruchy osobnosti projevují. Cílem této práce je popsat jednotlivé aspekty, ve kterých se mohou výpovědi jedinců se specifickou poruchou osobnosti nejvíc rozcházet s realitou. Poznatky pak mohou být využity jako vodítka pro určení míst ve výpovědi, která jsou věrohodná, a naopak která věrohodná nejsou. Empirická část se soustředí na paranoidní poruchu osobnosti. Výpovědi svědků s touto poruchou jsou posuzovány Analýzou validity výpovědi (SVA), konkrétně její čtvrtou částí Kriteriární analýzou obsahu (CBCA) a následně porovnávány s výpověďmi zdravých jedinců.
|
|
|
Vybrané aspekty kriminalistické rekognice
Sekretová, Klára ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá institutem rekognice v právním, kriminalistickém a psychologickém kontextu. První kapitola se věnuje představení platné právní úpravy rekognice v českém právním řádu a kriminalistickému pohledu na provedení rekognice, který vždy nemá v právním řádu oporu. Druhá kapitola je věnována psychologickému pohledu na rekognici, zejména představuje vybrané zásadní proměnné, které při rekognici hrají roli (proměnné na straně systému a proměnné na straně odhadce). Podrobněji je v rámci druhé kapitoly rozebrána vybraná proměnná na straně odhadce - own age bias. Own age bias představuje fenomén, kdy osoby mají tendenci přesněji rozpoznávat jiné osoby podobného věku. Obsahem třetí kapitoly je pak stručné propojení poznatků nastíněných v první a druhé kapitole, zejména jsou představeny vybrané návrhy de lege ferenda (návrhy z pohledu možné budoucí právní úpravy). Čtvrtá kapitola obsahuje návrh výzkumu, který cílí na podpoření proměnné own age bias v České republice. Klíčová slova rekognice, psychologie, právo, own age bias, věk pachatele
|
|
|
Psychologické aspekty svědecké výpovědi dítěte ve věku 3 až 6 let
Rác, Jaroslav ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
I Abstrakt Předkládaná práce se zabývá psychologickými aspekty svědecké výpovědi dítěte ve věku tří až šesti let, které specifikují způsoby a metody pro provedení efektivního výslechu. Literárně přehledová část seznamuje čtenáře nejprve s aspekty vývoje slovní zásoby a gramatických schopností, poté se zákonitostmi paměťových schopností předškolních svědků, včetně vlivu stresu na kódování a vybavování paměťových stop. Ve stejné kapitole se objeví i podkapitola o vnímání a chápání času předškolním svědkem, která se stane stěžejním podkladem pro návrh výzkumného projektu. V následující kapitole se čtenář dočte o problematice sugestibility předškolního dítěte jak ze strany vyšetřovatele, tak i vyslýchaného dítěte a jeho okolí. V neposlední řadě se bude práce zabývat způsoby a metodami zaměřenými na vedený výslech, včetně předložení a zhodnocení dosud využívaných výslechových protokolů. Návrh výzkumného projektu se, ve druhé části práce, zaměří na studium vhodnosti použití vizuální časové pomůcky při výslechu dětských svědků ve věku tří až šesti let. Ve výzkumu se stanou děti na letním předškolním táboru svědky zmizení jednoho z táborových vedoucích. Následně budou o události vyslýchány pomocí NICHD protokolu, přičemž jedna výzkumná skupina bude při výslechu využívat vizuální časovou pomůcku a druhá nikoliv....
|
|
|
Hate crimes v kyberprostoru
Rizzi, Cristina ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
I Abstrakt Bakalářská práce se věnuje fenoménu hate crimes v kyberprostoru. V první řadě mapuje jeho možné výklady a uvádí názory jednotlivých autorů. Dále se práce věnuje popisu kyberprostoru a kyberkriminality. Uvádí také jednotlivé druhy a typy hate crimes v kyberprostoru. V posledních kapitolách se práce věnuje pachatelům a obětem hate crimes. Za cíl si práce klade zmapovat tato témata. Návrh výzkumu se týká obětí hate crimes. Jedná se o kvantitativní výzkum a jeho cílem je zjistit, zda existuje rozdíl mezi psychickými dopady trestného činu na oběti, které zažily útok v kyberprostoru a na oběti, které zažily útok mimo kyberprostor. Klíčová slova hate crimes, kyberprostor, kyberzločin, oběti
|
|
|
Hate crimes
Nečas, Jaroslav ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu hate crimes. Nejprve vymezuje pojem hate crime, jeho alternativy a možné varianty překladu. Samostatně se věnuje pojmům násilí z nenávisti a hate speech. Dále uvádí charakteristiky pachatele, jeho různé motivace a roli předsudečnosti v jeho konání. V závěru se práce zaměřuje na oběť. Rozebírá její identifikací, fenomén viktimizace a její specifika v případě hate crimes. Dále práce uvádí modelové skupiny obětí a následně se věnuje situaci v České republice, právy oběti zde a pozicí Romů. Návrh výzkumu je zaměřen na porozumění pohledu obětí hate crimes. Výzkum si klade za cíl získání lepšího vhledu do zkušenosti obětí a stanovení hlavních oblastí podpory, které oběti považují za nejpodstatnější. Klíčová slova: hate crimes, trestné činy z nenávisti, nenávist, předsudek, viktimizace, pachatel, oběť
|
|
|
Deprese a posttraumatická stresová porucha jako důsledek domácího násilí
Pšák, Adam ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současným fenoménem domácího násilí. V první části seznamuje čtenáře s jeho specifiky, charakteristickým průběhem a vlastními formami, tedy způsoby, kterými se násilí v partnerském vztahu může projevovat. Práce poukazuje na různorodost domácího násilí ve svých projevech, seznamuje čtenáře s takzvaným "cyklem domácího násilí", díky kterému je samotné domácí násilí velmi dobře definovatelné. Jedním z cílů práce je vymezit pojmy "posttraumatická stresová porucha" a "deprese" právě v kontextu domácího násilí, ale i poukázat na vlastní projevy a symptomy těchto poruch. Posledním úkolem literárně přehledové části je nabídnout vybrané možnosti terapeutické práce s oběťmi domácího násilí v podobě krátké intervence, kapitola seznamuje čtenáře s vybranými přístupy, které se v práci s oběťmi domácího násilí mohou využívat a na základě výzkumů jsou považovány za efektivní. V druhé části práce je navržen výzkum, který porovnává oběti domácího násilí a oběti párového násilí. Jeho cílem je pokus o nalezení potenciálních hrozeb v podobě posttraumatické stresové poruchy a depresí právě u obětí domácího násilí a osob, které ukončili konfliktní vztah.
|
host ::
RSS.