|
|
Slavoj Žižek a kritika ideológie
Takač, Peter ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Cílem práce je analyzovat současnou formu ideologie prostřednictvím práce Slavoje Žižka. Její cílem je odpovědět na otázku - vyplývající z rozšířeného pojetí konce ideologie - v co dnes lidé věří. Jinými slovy, čím se řídíme nebo co respektujeme, když se říká, že v nic nevěříme? Pád komunistického projektu ve východním bloku přinesl období nedůvěry vůči velkým vyprávěním a utopickým projektům. Navíc rozšířená forma ideologie, kterou v současnosti je liberální demokracie, umožňuje každému jednotlivci zvolit si vlastní způsob života a vybrat mezi širokou škálou stran s různým politickým zaměřením. Odpovědi na kritickou analýzu tohoto předpokladu a současnou podobu ideologie nacházíme v práci Slavoje Žižka, který se těmito otázkami zabývá od konce studené války. První část práce představuje marxistickou tradici kritiky ideologie - její formy a postřehy, které do této oblasti vnesla. Druhá část pojednává o Žižkově příspěvku k témě, kde ozřejmujeme koncepty Symbolična a velkého Druhého, představující současné formy nevědomé a praktizované kolektivní činnosti. Prostřednictvím nich je demonstrován vliv dominantní formy ideologie na populaci a její připojení k moci. Subjekty nemusí věřit tomu, co jim bylo řečeno, stačí, že to opakují nebo sdílejí prostřednictvím svých slov a činů. Žižkova práce je uvedena...
|
|
|
Člověk jako tvor středu aneb skromný komentář k Herderově filosofii
Vostárek, Adam ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Hlavním cílem této práce je zprostředkovat českému čtenáři přístup k filosofii polozapomenutého autora 18. století, Johanna Gottfrieda von Herdera. Tento žák I. Kanta je dozajista někým, koho bychom neměli z kánonu německé klasické filosofie vyřazovat. Ne nadarmo označil Herdera Goethe za Bratra Humana. Právě pojem lidskosti je právoplatným cílem mé interpretace. Jedná se totiž o pojem základní. Tato práce si pak klade za cíl provést nejprve výklad dvou stěžejních děl J.G. Herdera, Eseje o původu řeči a Vývoje lidskosti, přičemž tato díla zde vyložíme tak, aby vynikla jejich propojenost, která je, jak se domnívám, zcela zřejmá. Poté se přesuneme do syntetické části této práce, kde hodlám interpretovat poznání nabyté předchozím výkladem a obohatit ho o poznatky z dalších Herderových spisů. Cílem této syntetické kapitoly je pak dojít k výkladu onoho stěžejního termínu Herderovy filosofie, termínu lidskosti, který Herder staví do úplného centra svého filosofování. Klíčová slova: Herder, lidskost, řeč
|
|
|
Člověk a příroda ve věku techniky
Hubík, Jan ; Nitsche, Martin (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
V diplomové práci se zaměřujeme na vztah člověka a přírody z perspektivy myšlení Martina Heideggera. Na poli jeho fundamentální ontologie se snažíme uchopit rozdíl mezi bytím člověka a bytím zvířete. Základem tohoto rozdílu je zřejmost jsoucna jako jsoucího v celku. V díle Bytí a čas je svět myšlen v rámci struktury bytí-ve-světě. Na základě výkladu bytí jsoucna, se kterým se člověk ve svém světě setkává, je určeno také bytí přírody. Příroda je odkryta v rámci celku příručních prostředků. Toto pojetí však vede k problému antropocentrismu, který se ukrývá v základech Heideggerovy fundamentálně ontologické koncepce. Proto se zabýváme obratem v Heideggerově myšlení, který lze shrnout maximou "myslet bytí přímo z bytí". V textech z padesátých let Heidegger promýšlí lidské bydlení na Zemi v souvislosti s motivem pustnutí země. Tyto pozdější texty zároveň tematizují motiv techniky, jejíž bytnost Heidegger označuje slovem Gestell. Právě technika je tím, co určuje dnešní vztah člověka k přírodě.
|
|
| |
|
|
Otázka nebezpečí a možnosti proměny vztahu k řeči: K Heideggerovu titulu "nebezpečí" (die Gefahr)
Jílek, Vlastimil ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Předkládaná studie je pokusem o uvedení Heideggerova pojetí pravdy myšlené jako neskrytost bytí do souvislostí s problematikou bytnosti techniky [Ge-stell], a to s ohledem k nebezpečí [Gefahr], které se skrývá v tomto specifickém způsobu odkrývání. Pravda je u Heideggera oproti tradici myšlena jinak, totiž ve své vazbě ke svobodě zakoušené jako otevřenost vztahování. Heidegger se zde pokouší vyvést otázku po bytostném určení pravdy z oblasti obvyklého tázání vázaného a vedeného předem určitou představou pravdy. Otázka po charakteru konkrétní význačné cesty k neskrytosti bytí, umění, otevírá druhou kapitolu. Sledujeme zde, jak se otázka neskrytosti bytí rozvíjí v tázání po původu uměleckého díla. Umění se ukazuje jako jedna z bytostných cest k neskrytosti bytí. Umělecké dílo dává podobu místu, kde jsme a žijeme. V díle umění se otevírá bytostný svět. V současné epoše dějin bytí však vládne specifický způsob odkrývání, zakrývající odkrývání, v němž se svět odpírá. Čelíme zpustnutí věcí a odepření světa. Je proto třeba tázat se po způsobu odkrývání vládnoucím v bytnosti techniky, v němž se specifickým způsobem, tj. v zakrývajícím odkrývání, uděluje bytí. V tomto specifickém údělu odkrývání se plastičtěji a v konkrétních souvislostech ukazuje to, co známe jako in- sistování. Heidegger je vypracovává v...
|
|
|
Antropologie Synesiova spisu O snech
Horáček, Filip ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Karfíková, Lenka (oponent) ; Nejeschleba, Tomáš (oponent)
v češtině (F. Horáček: Antropologie Synesiova spisu O snech) 30. 8. 2017 Synesiův spis O snech (počátek 5. stol. n.l.) obsahuje novoplatónské rozpracování koncepce tzv. pneumatu (zvaného též "vozidlo", "světelné tělo" aj.), mj. "zpřítomňujícího" nehmotnou platónskou duši ve hmotném světě. Ve srovnání s prostorem věnovaným této koncepci jinými novoplatoniky je spisek relativně soustředěný a podrobný, takže skýtá poměrně dobrý obraz pneumatu, jakkoli je kvůli svému určení zasvěceným novoplatonikům místy nejasný. Práce se pokouší z textu O snech vypreparovat jeho možné implikace, a to na pozadí jiných novoplatónských pojetí. S těmi není Synesiova představa vždy identická a někdy není zřejmé ani to, zda některé rysy pneumatu jsou identické se svými předobrazy u starších či mladších myslitelů, zda jsou jen podobné, anebo odlišné. Vedle kontextualizace spisku s ohledem k pozdní antice a vedle řady dílčích otázek se řeší zejména otázka fyzického trvání pneumatu napříč reinkarnacemi, po jejich ukončení a před jejich započetím, dále otázka rozhraní materiálnosti a nemateriálnosti pneumatu, včetně problému jeho "složení", či poměr intelektu (nús), duše, pneumatu a těla.
|
|
| |
|
|
Hra - tvář poslední situace?
Kanócz, Robert ; Michálek, Jiří (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Robert Kanócz: Hra - tvář poslední situace? Abstrakt Předkládaná práce patří do kontextu fenomenologické ontologie a zkoumá, co je hra a jaký má vztah k bytí. Otázku, co je hra, chápe jako otázku, co vyznačuje záležitosti, které tak spontánně nazýváme v češtině (což v zásadě odpovídá usu v jiných moderních evropských jazycích), a zda lze najít jeden universální význam míněný ve všech těchto případech. Odpovídám, že takový universální význam existuje, že hra je "co do smyslu autonomní 'rozhodování se' o něčem" (kde "rozhodování se" je myšleno neosobně) a vysvětluji, v jakém smyslu tento charakter mají jednotlivé typy skutečností jako hra označovaných. Dále ukazuji v jakém smyslu vykazuje charakter hry nejzazší situace, ve které jsme, ta situace, že se nám vůbec něco jeví - lze ji vždy nahlížet jako stále totéž nepřekročitelné rozhodování se o tom, co bude přítomné. Na tom základě lze koncipovat teorii bytí či světa jako v posledku hry, která může působit velmi přesvědčivě, pokud se presentuje jako prohlédnutí iluse, že něco určitého stojí samo o sobě a je jednou provždy dáno jako poslední instance, a tvrdí, že uvědomění si dvojí neuzavřenosti určitého (ve smyslu nesamostatnosti a nedefinitivnosti) znamená uvědomění si, že svět je hra, v níž se o všem určitém, resp. o jeho přítomnosti rozhoduje. Dále nicméně...
|
|
|
Goethova fenomenologie
Bojda, Martin ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Sobotka, Milan (oponent)
Goethova fenomenologie - abstrakt Snahou této práce byl výklad filosofických základů a horizontů tvorby Johanna Wolfganga Goetha, a to s důrazem na jeho koncept jevu a jevení, v němž je představován jako významný přispěvatel promýšlení kategorie zprostředkování v německém pozdně osvícenském a idealistickém diskursu. V práci bylo ukázáno, jak se v Goethových (vč. poetických) dílech projevují teoreticky založená či usoustavnitelná hlediska, o jejichž proměnách v rámci Goethovy tvorby, genealogii, recepci a vůbec další aplikovatelnosti se autor snaží podat výklad. Ten se tak věnuje i promýšlení vlastních s Goethovým působením spjatých filosofémat: zasazuje Goetha do kontextu německého a evropského myšlení epochy osvícenství, jejích racionalistických východisek a přehodnocování v myšlenkových konceptech devatenáctého století. Práce ukazuje šíři a složitost duchovních zdrojů Goethovy tvorby a jejich tvořivého osvojování v rámci ní stejně jako dalekosáhlost Goethova vlivu v německé filosofii už jeho doby (Hegel, Schelling, Schopenhauer ad.). Snaží se překonat stereotypy či nedostatky, jež shledává v leckterých dosavadních interpretačních výstupech, vyrovnávajíc se na prvním místě s filosofickou literaturou o Goethovi. V systematických i historických souvislostech znázorňuje Goethovo vyrovnávání s impulzy...
|
|
|
Heideggerovo pojetí zkušenosti
Ševčík, Jan ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Heideggerovo pojetí zkušenosti Abstrakt Práce si klade za cíl prozkoumat jeden z centrálních pojmů Heideggerovy pozdní filosofie. Zkušenost zde oproti pojetí v raném období jeho myšlení nabývá nové podoby vztahu ke světu a ke skrytosti a vykazuje několik základních rysů, které bude práce sledovat. Těmito rysy zkušenosti jsou: Celistvost, bezprostřednost, pasivita a proměna toho, kdo zakouší. Správné pochopení Heideggerova pojetí zkušenosti by mělo poskytnout významné vodítko k pochopení jeho pozdní filosofie a způsobu myšlení, který v ní propaguje. Má však i širší důsledky pro myšlení dnešní doby a pro uchopení nejen význačných zkušeností, například zkušenosti náboženské.
|
host ::
RSS.