|
| |
|
|
Optimalizace metodiky pro stanovení volné nádorové DNA v plazmě a její klinické využití u pacientů s karcinomy kolorekta, plic a slinivky břišní
Belšánová, Barbora ; Benešová, Lucie (vedoucí práce) ; Tachezy, Ruth (oponent)
Vyšetření cirkulující nádorové DNA (ctDNA) v periferní krvi onkologických pacientů nachází v dnešní době stále širší uplatnění, a to napříč různými nádorovými onemocněními. Jedná se o krátké fragmenty DNA pocházející z nádorové tkáně, které se volně vyskytují v periferní krvi těchto pacientů (převážně v pokročilých stádiích). Díky minimální invazivitě, téměř 100 % specificitě a poměrně vysoké sensitivitě u pacientů ve IV. stádiu onemocnění má toto vyšetření potencionální klinický význam zejména v časném záchytu návratu či progrese onemocnění po resekci tumoru (tzv. pooperační follow-up), predikci a sledování odpovědi na léčbu a odhadu prognózy onemocnění. Vzhledem však k velmi limitním hladinám ctDNA na pozadí vysoké koncentrace ostatních nenádorových fragmentů v plazmě pacientů je pro správnou diagnostiku tohoto markeru zcela klíčová použitá metodika vykazující co nejvyšší záchyt. Ta je zpravidla založena na nalezení mutace v tumorové tkáni a jejím následném průkazu v plazmě. Tato práce je zaměřena na optimalizaci izolace ctDNA a metodiky její detekce na principu PCR s následnou analýzou heteroduplexů pomocí denaturační kapilární elektroforézy (DCE) s cílem dosáhnout co nejvyšší záchyt mutované frakce ve vzorku plazmy. Optimalizovanou metodou jsem vyšetřila přítomnost ctDNA u tří typů nádorových...
|
|
|
Ochrana zaměstnance při skončení pracovního poměru
Benešová, Lucie ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Resumé Tématem této práce je ochrana zaměstnance při skončení pracovního poměru. Snaží se tak komplexně zhodnotit současnou právní úpravu rozvazování pracovního poměru, s ohledem na míru ochrany, která je zaměstnanci poskytována. Zabývá se tak samotnou ochranou zaměstnance, jeho postavením, ale rovněž nároky souvisejícími se skončením pracovního poměru. Práce je členěna do pěti kapitol, přičemž první z nich se vztahuje k funkcím pracovního práva s důrazem na funkci ochrannou, jako stěžejní funkci pracovního práva. S ohledem na slabší postavení zaměstnance vůči zaměstnavateli je zřejmé, že pracovní právo obecně se snaží tuto nerovnost vyrovnávat či nějakým způsobem eliminovat a zaměstnanci tak poskytnout pokud možno co nejvyšší míru jistoty. Druhá kapitola představuje jádro celé práce a zabývá se jednotlivými způsoby skončení pracovního poměru. Obsahuje jejich zhodnocení ve vztahu k zajištění dostatečné ochrany zaměstnance, ale rovněž klady a zápory dané úpravy včetně možných aplikačních problémů, jež se v praxi objevují. Důraz je kladen především na výpověď z pracovního poměru, a to s ohledem na skutečnost, že nutnost zajištění dostatečné míry ochrany zaměstnance při tomto jednostranném způsobu skončení pracovního poměru je nezbytná. Třetí kapitola se pak zabývá sekundární ochranou zaměstnance, tedy...
|
|
|
Optimalizace postupů pro kvantifikaci miRNA z tenkojehlových bioptických vzorků karcinomu pankreatu.
Čuperková, Romana ; Benešová, Lucie (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Karcinom pankreatu (KP) je velmi závažné onemocnění s pětiletým přežitím menším než 5 %. V současné době neexistuje žádný spolehlivý nástroj pro diagnózu KP v jeho časných stádiích. Pacienti v době diagnózy tak bývají často v pokročilém stádiu onemocnění a léčba nemívá výrazný účinek. Z těchto důvodů se klade stále větší důraz na nalezení vhodných molekulárních znaků, a to zejména pro zlepšení diagnózy a odhad prognózy. Jedním z takových nadějných znaků jsou miRNA. Jejich analýza v tkáni pankreatu je ale složitý proces. Hlavním důvodem je velmi malé množství vzorku získaného tenkojehlovou biopsií a dále pak samotný charakter pankreatické tkáně, ze které bývá úspěšnost molekulárně-genetických vyšetření výrazně nižší v porovnání s ostatními tkáněmi. Dalším negativním faktorem je značná heterogenita tkáně, díky které se zastoupení nádorových buněk v různých částech vzorku často liší. A tak vhodná volba postupu izolace nukleových kyselin (NK) a následných analýz včetně kvantifikace nádorových buněk ve vzorku je pro správné stanovení hladin miRNA zcela klíčová. Tato práce je zaměřená na optimalizaci celého postupu stanovení hladin miRNA z bioptických vzorků pankreatické tkáně zahrnující izolaci NK, kvantifikaci nádorových buněk pomocí stanovení mutací v genu KRAS, syntézu cDNA a analýzu hladin...
|
|
|
Reprezentace feminity ve filmové tvorbě Quentina Tarantina
Benešová, Lucie ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce nesoucí název Reprezentace feminity ve tvorbě Quentina Tarantina se zaměřuje na proces konstrukce feminity v šesti vybraných filmech Quentina Tarantina, na kterých se nepodílel pouze jako režisér, ale také jako scénárista. Cílem práce je zjištění, jakým způsobem Tarantino pracuje s tradiční koncepcí feminity a vnímáním ženských rolí, nakolik jeho filmy podporují, nebo naopak podrývají stereotypně vymezované genderové identity. Teoretická část práce vymezuje koncepty relevantní k výzkumné problematice, zejména tedy teorie sociální a mediální konstrukce reality, gender jako konstruovanou kategorii, film jako patriarchální strukturu nebo feministickou perspektivu ve vztahu k filmové tvorbě. Tato část práce rovněž poskytuje informace o Quentinu Tarantinovi a jeho tvorbě v obecnějším slova smyslu. Ke zjištění odpovědí na výzkumné otázky práce užívá metodu kvalitativní kritické diskurzivní analýzy, jež umožňuje rekonstruovat mediální obraz feminity a dopomáhá odkrývat latentní významy, kterými filmová produkce ovlivňuje vlastnosti a role připisované jedincům. Klíčová slova Feminita, gender, konstrukt, stereotyp, patriarchát, diskurz, kritická diskurzivní analýza, film, feministická filmová teorie, Quentin Tarantino
|
|
|
Uživatelské zvyklosti užívání médií dětí z dětských domovů
Benešová, Lucie ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Práce pojednává o mediálním prostředí a životním stylu dětí z dětských domovů. Ve výzkumné části na základě teoretického podkladu zkoumá mediální zvyklosti dětí, dostupnost médií, vlastnictví médií a rodičovskou mediaci. Porovnává vzorek 48 dětí z dětských domovů a vzorek 62 dětí ze dětí z rodin. Kvantitativní výzkum je doplněný výzkumem kvalitativním ve formě polostrukturovaných rozhovorů s vychovateli v šesti dětských domovech a hromadnou diskuzí s dětmi v jednom z nich. Hlavním cílem práce je přiblížit, jakou roli hrají média v každodenním životě dětí z dětských domovů. Komparativní výzkum odpovídá na hlavní otázku, zda se mediální zvyklosti liší od dětí z rodin: Jaká strategie rodičovské mediace v domovech převažuje a jak se liší od mediace, se kterou se setkáme v rodinách.
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití obohacení prostředí u zájmově chovaných koček
Benešová, Lucie ; Gardiánová, Ivana (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Obohacení prostředí, neboli environmentální enrichment, zahrnuje různé formy psychických i fyzických stimulací. Je to jeden ze způsobů, jak zvířatům zpříjemnit život vchovném zařízení, zoologické zahradě či domácnosti. Vhodná forma obohacení může pomoci omezit, či úplně eliminovat problémové chování a v některých případech i behaviorální
problémy. Obohacení je možné rozdělit do 5 typů - sociální, pracovní, fyzické, senzorické a potravní obohacení. Pro kočky a kočkovité šelmy je vhodné potravní obohacení a smyslové obohacení. Ani další 3 typy pro kočky nejsou nezajímavé. Cílem práce bylo popsat možnosti
obohacení prostředí pro kočky chované v lidské péči se zaměřením především na kočky domácí. Součástí práce je také kapitola týkající se obohacení prostředí v zoologických
zahradách (pro velké i malé kočkovité šelmy) a dále pro kočky domácí, které se dostanou do útulků. Mimo teoretické části práce byl vypracován a respondentům (chovatelům koček)
poskytut dotazník s několika otázkami týkajícími se chovu koček, znalosti pojmu enrichment a využití obohacení prostředí chovateli. Byly zjištěny zajímavé výsledky. Nejvíce dotazovaných chová kočku v domácnosti jako společníka (85 %), pouze 15 % respondentů vede chovatelskou stanici. Většina respondentů chová kočky bez průkazu původu a jen necelých 30 % má kočku s průkazem původu. Převážná část chová kočku alespoň 3 roky (75 %), jen 25 % chová kočku méně než 3 roky. Přes 66 % chovatelů chová více než 1 kočku. Více než 58 % koček je chováno pouze v interiéru a dalších 10 % koček je chováno v interiéru s přístupem do uzavřené venkovní voliéry. Jen necelých 19 % koček má neomezený přístup ven. Více než 66 % respondentů chová i další zvíře (např. psa, hlodavce, plazy, rybičky, papoušky). Pokud jde o povědomí o pojmu jako takovém, respondenti většinou nevěděli co enrichment = obohacení prostředí znamená (jen 29 % zná význam pojmu enrichment). Nicméně při dalším hodnocení bylo zjištěno, že značné množství respondentů obohacení využívá (přes 43 %). Přes 21 % chovatelů používá sociální enrichment, 21 % fyzický enrichment, téměř 6 % potravní enrichment, více než 1 % chovatelů používá pracovní enrichment a jen 0,8 % používá enrichment senzorický.
|
|
|
Komparace vybraných vkladových produktů pro fyzické osoby
Dušek, David ; Benešová, Lucie (oponent) ; Rejnuš, Oldřich (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na komparaci vkladových produktů pro studenty v soudobých podmínkách České republiky. Na začátku vysvětluje základní pojmy, které se týkají oblasti bankovních produktů. Analýza a následné srovnání vybraných bankovních produktů je provedeno pomocí metody ranking a poté pomocí bodovací metody. Na základě výsledků analýzy a komparace dat je následně vybrána nejvýhodnější varianta a na závěr je doporučeno managementu českých bank, na co se zaměřit, aby přilákaly více klientů z řad studentů.
|
host ::
RSS.