|
|
Původ totalitarismu optikou první generace kritických teoretiků
Danovská, Krista ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Obsahem práce je analýza původu totalitárního systému v rámci prací Theodora Adorna, Ericha Fromma, Maxe Horkheimera a Herberta Marcuseho, jakožto představitelů teoretického rámce kritická teorie. Analýza probíhá jak v rovině individuální, kdy text pracuje s výzkumy autorů pracující s konceptem autoritářského charakteru, tak i v rámci celospolečenských faktorů vedoucích k nedemokratickému systému, kdy pracuji s texty sledující filosofii dějin. Práce mapuje celkový kontext působení vybraných autorů, neboť situace, během které první generace kritických teoretiků tvořila svoje díla, byla důležitým prvkem, který ovlivňoval celkové myšlení. Mezi zjištění z vybraných výzkumů patří i fakt, že osoby s nižším společenským postavením jsou mnohem náchylnější tíhnout k totalitnímu systému se silným autoritářským prvkem. Výsledky dvou odlišných výzkumu jeden před válkou a jeden poválečný dokládají, že tíhnutí k nedemokratickému systému je častým jevem. Texty věnující se filosofii dějin naopak dokládají, že kapitalismus a moderní osvícenská společnost v sobě skrývají prvek vedoucí k totalitě. Od tohoto zkoumání však autoři upouští po návratu do Frankfurtu v rámci obnoveného Institutu pro sociální výzkum.
|
|
|
On the Method's Disappearance: Analysis between philosophies of social contract and classical sociologies. A Study in Epistemology
Maršálek, Jan ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent) ; Karsenti, Bruno (oponent)
DE LA DISPARITION D'UNE MÉTHODE : l'Analyse entre philosophies du contrat social et sociologies classiques Étude d'épistémologie Jan Maršálek Résumé (version courte) : Dans la continuité déloyale de la tradition épistémologique française, notre travail a pour objet le phénomène de la disparition d'une méthode, que nous appelons « analytique ». A travers les oeuvres de T. Hobbes, J.-J. Rousseau, H. Spencer et E. Durkheim, nous montrons la variation du statut épistémologique de l'analyse, et fondons le concept d'« événement épistémologique ». Notre point de vue est strictement épistémologique : au détriment des thèmes qui relient les auteurs les uns aux autres, nous nous penchons sur la méthode qui, au lieu de se dissiper suite au refus qu'elle essuie, change de lieu, s'égare. C'est l'identification de l'analyse dans la pensée qui ne s'en réclame pas comme d'un principe actif qui nous autorise à parler de sa disparition. Son statut s'en trouve « dégradé » : méthode dans les philosophies du contrat social, l'analyse persiste chez Spencer et Durkheim, de façon inavouée, en tant que matrice, que promesse, que stratégie démonstrative. Résumé (version longue) : Dans la continuité doublement déloyale de la tradition épistémologique française, largement occupée par la formation (construction, généalogie, invention,...
|
|
|
Sociologické čtení postmoderní literatury na příkladu prózy Dona DeLilla
Stehlík, Martin ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Vztah sociologie a literatury otevírá díky jejich vzájemné blízkosti rozsáhlé pole úvah. Předkládaná práce rozvijí méně obvyklý přístup k literatuře, jehož snahou je pátrat v ní po projevech sociologického myšlení, jež by mohlo být přínosné v kontextu jemu tematicky podobných sociologických teorií. Značná pozornost je věnována vymezení tohoto přístupu zejména vůči standardním postupům sociologie literatury a následné formulaci jeho metodologických východisek. Sociologické čtení, jak je v textu představeno, interpretuje literární dílo ve světle vybraných sociologických teorií, k nimž je interpretace v dalším kroku zpětně vztahována. Za předmět takové interpretace byl v práci zvolen román Dona DeLilla Bílý šum, dnes již klasické dílo americké postmoderní literatury. Na počátku široce vyznačené téma působení masmédií v soudobé společnosti při interpretaci konkretizují vybrané teorie Jeana Baudrillarda a Niklase Luhmanna. V případě Baudrillardovy teorie hyperreality a simulace se jedná o proměny vztahu reality a reprezentace, resp. mizení tradiční opozice mezi nimi. Teorie sociálních systémů Niklase Luhmanna je pak využita k prozkoumání zájmu románu o pluralitu "systémových realit" (s důrazem na úlohu systému masmédií). Výstupem této části práce je identifikace sociologizujících vhledů obsažených v...
|
|
|
Týrání zvířat v sociologické perspektivě
Obermajerová, Kristýna ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šamánek, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje otázce týrání zvířat a jeho možným souvislostem s dalšími jevy ve společnosti, dále také představuje současnou situaci týrání zvířat v České republice, kterou ve stručnosti srovnává se situací v zahraničí. V úvodní části je práce zaměřena na představení týrání zvířat jako sociologicky relevantního problému a na jeho začlenění do zájmů současné sociologie. Další část je věnována představení dřívějších výzkumů provedených se záměrem odhalit případné souvislosti mezi týráním zvířat a dalším násilným chováním, a to jednak z pohledu eskalace od týrání zvířat k násilí na lidech a dále z pohledu souvislosti týrání zvířat s dříve prožitým domácím násilím. Další část práce je praktická a věnuje se nejprve provedené analýze dat sebraných z článků věnujících se případům týrání zvířat dostupných na zpravodajském serveru iDnes.cz a dále analýze dat získaných z americké databáze Pet-Abuse.com, která detailně monitoruje případy týrání zvířat. Cílem této analýzy je představit současnou situaci týrání zvířat v České republice a pak ji srovnat se situací v zahraničí. Zkoumání se zaměřuje na několik aspektů, které mohou s týráním zvířat souviset: pohlaví pachatele, věk pachatele, druh týraného zvířete a zvolený způsob týrání. Výsledky této analýzy jsou v závěru textu srovnány se...
|
|
|
Koncept individualizace v sociální teorii
Märzová, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tato práce se zabývá teoretickým významem pojmu individualizace. Předkládá kompilaci a komparaci konceptů individualizace v pojetí tří teoretiků individualizace, Ulricha Becka, Zygmunta Baumana a Anthonyho Giddense a kritickou analýzu kritiky konceptu individualizace zaměřenou především na jeho kontroverzní aspekty. Z analýzy vyplývá, že existují čtyři okruhy kritických námitek vůči konceptu individualizace: 1. Teoretici individualizace své koncepty málo zakládají na empirických výzkumech. Proto jsou koncepty příliš obecné a neodpovídají skutečnosti. 2. Teoretici individualizace umisťují individua "mimo svět", jako by nebyla závislá na kultuře a druhých lidech. 3. Sociální třídy a genderový status dosud (alespoň do určité míry) ovlivňují život jedinců a jejich identitu. 4. Individualizace se netýká všech stejnou měrou. Z analýzy dále vyplývá, že spory o individualizaci jsou důsledkem odlišného významu, který přisuzují individualizaci tvůrci konceptu a jeho kritici. Teoretici individualizace chápou individualizaci jako makro-sociální jev, zatímco kritici konceptu pracují s individualizací jako s proměnou života a chování jedinců v důsledku působení různých (ambivalentních) procesů. Otázka, jakým způsobem tyto významy opět propojit, případně který z nich upřednostnit, je ponechána dalšímu výzkumu a...
|
|
|
Boredom as a sociological problem
Hochmuthová, Terézia ; Maršálek, Jan (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Napriek tomu, že nuda býva často považovaná za všednú súčasť každodenného života v dnešnej spoločnosti, akademický svet nie je jednotný v jej vysvetlení. Jednotliví autori sa rozchádzajú vo svojich stanoviskách jednak pri otázke, či je nuda univerzálnym alebo historicky vyvinutým javom a zároveň v položení dôrazu buď na subjekt alebo na vonkajšie podmienky pri otázke pôvodu a pôsobenia nudy. Predložená práca sa usiluje reflektovať tieto konceptuálne problémy a preklenúť ich pomocou alternatívneho, sociologicky relevantného prístupu. Navrhuje nový sociologický koncept, ktorý vychádza z výkladu nudy Martina Heideggera. Nudu chápe ako špecifický typ vzťahu medzi jedincom a jeho prostredím, resp. objektami v ňom. Pôvod a pôsobenie nudy vidí v pásme ich stretávania, čím sa usiluje odvrátiť epistemologické dilemy vyplývajúce z jednostrannej konceptualizácie. Koncept je následne empiricky využitý na interpretáciu konkrétneho segmentu cestovného ruchu, tzv. rekreačné zájazdy. Rekreačný zájazd ako ustálený model, vytváraný a poskytovaný cestovnými kanceláriami v podobe komplexného produktu, je tu chápaný ako inštitucionalizovaná a legitímna forma nudy. Aplikovanie konceptu poukazuje predovšetkým na aspekt dočasného vyviazania jedinca zo spoločnosti, ktorý rekreačné zájazdy umožňujú a povzbudzujú, a poukázať...
|
|
|
Časosběrný dokument Heleny Třeštíkové v kontextu sociologie
Dobešová, Petra ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Diplomová práce se kromě přehledu nejznámějších filmů Heleny Třeštíkové a nástinu historie dokumentárního filmu v celosvětovém i českém měřítku1 zabývá zejména stylem časosběrného dokumenty Heleny Třeštíkové, specifiky její metody a náležitostmi její tvorby. Cílem práce je toto téma komplexně postihnout, přičemž velký prostor vzhledem k sociologickému potenciálu věci dává tématu v sociálních vědách stále aktuálnímu - otázkám "pravdy", objektivního přístupu a jejich reflexí v podání různých autorů, teoretiků i tvůrců. Prostřednictvím kompilace knih a článků filmových teoretiků, recenzí a bezpočtu článků a rozhovorů ve filmovém i nefilmovém tisku poskytuje pojednání o časosběrném dokumentu, jeho kořenech, zvláštnostech a souvislostech, které přechází do popisu specifik metody samotné režisérky a konečně i k již zmíněným nejznámějším dílům. Práce tedy na základě primárních, sekundárních i terciálních pramenů, analýzy a interpretace obrazových a tištěných materiálů spojuje přístup recenzentský (poskytuje vodítko k pochopení pro ty, kteří se s tématem časosběrného dokumentu setkávají poprvé) a kritický (přispívá k již existujícímu teoretickému diskurzu). 1 Oba tyto oddíly jsou vloženy do přílohy, aby nenarušovaly plynulost výkladu, ale poskytly čtenáři zevrubný, přesto dostačující výklad, který uvozuje...
|
|
|
Sociologický pohled na charakteristiky současné architektury
Filová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Práce se zabývá vztahem společnosti a jejího hmotného prostředí, jímž je v tomto případě architektura. Zaměřuje se na současnou architekturu a přináší její charakteristiky, které mají vztah k oblasti společenské. Důraz je kladen na působení staveb, interakci s uživateli a na přenos významů. Práce se při charakterizování současné architektury opírá o teorie Marshalla McLuhana. Dnešní architektura se vyznačuje projektivním charakterem, který umožňuje větší participaci uživatelů na dotváření jejích významů než předchozí architektonické tradice. Vzniká nový vztah propojení společnosti a architektury, který se vyznačuje větší mírou interakce. Zároveň dochází k větší relativizaci, individualizaci a virtualizaci významů, které stavby sdělují. Architektura je dnes chladným médiem v termínech Marshalla McLuhana a vyznačuje se nízkou definicí. Oproti tomu architektonické tradice minulosti byly horkými médii s vysokou definicí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Východiska německého klasického idealismu užitá, neužitá a zneužitá v sociální teorii
Kříž, Petr ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Císař, Ondřej (oponent)
Východiska Hegelovy filosofie dějin byla v této práci konfrontována s vybranými oblastmi sociální teorie 20. století. Jako klíčový byl zvolen pojem osvícenství. V Hegelově Fenomenologii ducha je osvícenství jedním stanoviskem zkušenosti vědomí, respektive jedním fenoménem ducha v jeho dějinách, a sice podle Hegela fenoménem v jeho době dějinně překonávaným. K dokreslení této překonanosti je Hegelova interpretace osvícenství demonstrována na Kantově článku Zodpovězení otázky: Co je osvícenství?. Práce poté zkoumá, jakým způsobem se Hegelovou interpretací inspiruje Kritická teorie a to konkrétně v dílech Adorna a Horkheimera (Dialektika osvícenství) a Marcuseho (Rozum a revoluce). Poslední část práce se obrací na širší pole sociální teorie, aby v něm nalezla projevy myšlenkové linie započaté Hegelem. Nachází je především u Gadamera a to ve značně radikální podobě zpochybňující epistemologii humanitních věd do jeho současnosti. Východiska, která vzešla z Hegelovy filosofické reakce na osvícenství, jsou v sociální teorii skrze díla těchto autorů stále aktuálním protipólem neopozitivistických přístupů a relevantním vztažným bodem při její epistemologické nejistotě a při nacházení její společensko-historické role.
|
|
|
Mládí a strach ze smrti
Halamásek, Šimon ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práce se zabývá smrtí, strachu z ní a postavení mládí jakožto preferovaného životního období v západní společnosti. Definuje mládí jako sociodemografickou kategorii a zabývá se problematickým postavením mládí v historii společnosti. Poskytuje vhled do historických náhledů na smrt, strach z ní a proměny v jejím vnímání. Operuje s Platónovou teorií o reinkarnaci, postojem středověkého křesťanství ke smrti, Humeovým skeptickým pohledem na existenci lidské duše a Heideggerovo vnímání smrti jako autentického zakončení lidského života. Práce dává důraz na strach ze smrti v moderní společnosti a zabývá se absencí tanatologické literatury, která by se ve větší míře věnovala smrti v moderní společnosti jako celku. Všímá si ambivalentního vztahu k mládí v historii moderní společnosti a poukazuje na jeho zvláštní postavení ve 20. století. Zabývá se vznikem jak tzv. death awareness movement v druhé polovině 20. století, tak hospicového hnutí, které postupně navrací smrti její původní, soukromější charakter. Práce také zjišťuje, zdali současná západní společnost opravdu bere smrt jako tabuizované téma. V závěru se práce zamýšlí nad možným osudem fenoménu smrti v moderní společnosti a proč se stále nedaří o smrti otevřeně mluvit. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.