|
|
Protiteroristické zákony a lidská práva
Danovská, Krista ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Obsahem práce je případová studie protiteroristických opatření ve Velké Británii a jejich dopady na lidská práva. Práce detailně sleduje vývoj protiteroristických opatření od útocích 11.9.2001 v pochopení přijímání legislativních opatření je používané optika morální paniky, která umocňuje strach možného dalšího útoku. Práce podrobně analyzuje, jak se opatření vyvíjela a jaké mají dopady na lidská práva. Ukazuje se, že ve Velké Británii existuje konsensus o směřování protiteroristických opatření napříč politickým spektrem. Krom konkrétního porušování práv práce ukazuje na soudní spory této věci, které ukazují reálný konflikt s lidskými právy. Protože byla Velká Británie donedávna součástí EU, tak práce příklady z jiných zemí, které přejaly podobnou politiku jako Velká Británie.
|
|
|
Politika nulové tolerance v českém kontextu
Danovská, Krista ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Obsahem práce je analýza nulové tolerance v českém kontextu na příkladu města Slaného, Litvínova a Duchcova. Práce popisuje politiky nulové tolerance, jako soubor opatření tvrdě trestající drobné přestupky, což má snížit kriminalitu. Teoretický základ nulové toleranci poskytuje teorie rozbitých oken, která pojímá drobná narušení ve veřejném prostoru jako příčinu rostoucí kriminality. Soubor opatření postavených na nulové toleranci a teorii rozbitých oken je označován jako tzv. Newyorský zázrak, během kterého došlo k výraznému poklesu kriminality a rozšíření nulové tolerance po světě. Pro analýzu českého kontextu je vhodné spojit nulovou toleranci s konceptem morální paniky, který můžeme považovat za spouštěče diskuzí o narušení řádu ve společnosti. V takovémto okamžiku je pro politiky úspěšné využití rétoriky zvýšené sociální kontroly, kterou nulová tolerance nabízí. V České republice je politika nulové tolerance spojená s veřejným prostorem a s obyvateli lokalit, které hodnotíme jako vyloučené, nesplňují však definici ghetta. Pomocí diskurzivní analýzy práce zkoumá tři případy aplikace nulové tolerance, v rámci kterých definuje jednotlivé aktéry - "nepřizpůsobiví", slušní občané", politici zavádějící opatření a aktivisté stojící na straně diskriminovaných. Ve Slaném, Litvínově i Duchcově byla...
|
|
|
Původ totalitarismu optikou první generace kritických teoretiků
Danovská, Krista ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Obsahem práce je analýza původu totalitárního systému v rámci prací Theodora Adorna, Ericha Fromma, Maxe Horkheimera a Herberta Marcuseho, jakožto představitelů teoretického rámce kritická teorie. Analýza probíhá jak v rovině individuální, kdy text pracuje s výzkumy autorů pracující s konceptem autoritářského charakteru, tak i v rámci celospolečenských faktorů vedoucích k nedemokratickému systému, kdy pracuji s texty sledující filosofii dějin. Práce mapuje celkový kontext působení vybraných autorů, neboť situace, během které první generace kritických teoretiků tvořila svoje díla, byla důležitým prvkem, který ovlivňoval celkové myšlení. Mezi zjištění z vybraných výzkumů patří i fakt, že osoby s nižším společenským postavením jsou mnohem náchylnější tíhnout k totalitnímu systému se silným autoritářským prvkem. Výsledky dvou odlišných výzkumu jeden před válkou a jeden poválečný dokládají, že tíhnutí k nedemokratickému systému je častým jevem. Texty věnující se filosofii dějin naopak dokládají, že kapitalismus a moderní osvícenská společnost v sobě skrývají prvek vedoucí k totalitě. Od tohoto zkoumání však autoři upouští po návratu do Frankfurtu v rámci obnoveného Institutu pro sociální výzkum.
|
host ::
RSS.