|
|
Textové proměny českých coververzí zahraničních skladeb
Kácová, Barbora ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Ondřej (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá českými coververzemi anglických písní, vzniklými během období normalizace. V první části práce je vymezen obecnější kulturální rámec, v němž je coververze chápána jako soubor mechanismů kulturního transferu. Je proto třeba zohlednit i kontext sociálně-politický (tj. zejména adaptace vůči potřebám ideologie minulého režimu). Ačkoliv je práce především literárně-teoretická, přihlíží i k výkladům historickým a hudebně- teoretickým. Druhá část se pak týká samotné komparace jednotlivých textových dvojic, která je provedena na základě analýzy zachování věcného obsahu textové složky (složka narativní a fonetická, metaforický aparát).
|
|
|
Sémiotika komiksu. Komunikační strategie textovo-obrazového média
Arndt, Tereza ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent) ; Bílek, Petr (oponent)
Sémiotika komiksu. Komunikační strategie textovo-obrazového média Abstrakt: Předložená disertační práce se soustředí na způsoby, jakými komiks předává sdělení a jaké nástroje v komunikační situaci využívá. Hypotéza práce spočívá v předpokladu, že komiks v procesu komunikace pracuje se specifickými a zároveň intermediálně sdílenými prostředky. Tyto postupy jsou nahlíženy z hlediska filozofického i empirického (umělecko-vědního). V návaznosti na analýzu způsobu nakládání s určitými typy znaků v rámci obrazovo-textových uměleckých děl bude představen a popsán pojem kompon neboli komponované umístění figury. Tomuto termínu je v práci věnována podstatná část a v širším ohledu také představuje doklad onoho paradoxního specifického a sdíleného stylu komunikace audiovizuálních médií. Pozornost bude dále věnována popisu komiksového kódu a principům, které se v různé míře podílejí na konstituci komiksových děl, jejich podobě a povaze vyprávění. Teoretický základ představují práce Rolanda Barthesa, Umberta Eca, Jurije Lotmana, W. J. T. Mitchella či Hilary Chute. Klíčová slova: komiks, kód, obraztext, kompon, Jurij Lotman, komunikace
|
|
|
Téma proměny v poetice Daniely Hodrové
Melichová, Michaela ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá poetikou české prozaičky a literární teoretičky Daniely Hodrové se zvláštním zaměřením na poslední tři publikované romány Vyvolávání (Malvern, 2010), Točité věty (Malvern, 2015) a Ta blízkost (Malvern, 2019). Jednotící moment těchto románů je tušen a posléze hledán v aktualizaci mýtu o sestupu do podsvětí. Ten se projevuje už v dřívějších prózách, přičemž nejvýrazněji je tematizován v Thétě (Československý spisovatel, 1992) jako sestup do Dantova Pekla, kterým je u Hodrové myšleno Trýznivé město. Nejnovější autorčiny romány dále rozvíjejí tento motiv v návaznosti na sumerský mýtus Sestup Innany do podsvětí a orfeovský mýtus Ovidiův. Těžištěm práce je zamýšlena naratologická analýza těchto mýtů a jejich smyslu v kontextu autorčina díla. Klíčová slova: naratologická analýza, literární interpretace, Daniela Hodrová, román, proměna, sestup, Ovidius, mýtus, město, podsvětí, peklo, Dante, Vyvolávání, Točité věty, Ta blízkost, Inanna, zasvěcení, smrt
|
|
|
Procesy adaptace autorské poetiky českých písničkářů v 90. letech 20. století
Matys, Tomáš ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na fenomén českého písničkářství v kontextu kontinuit a diskontinuit devadesátých let dvacátého století, které jsou dosavadním výzkumem spíše opomíjeny vzhledem k jeho těžišti v období časově předcházejícím. Pomocí motivické analýzy soudobé písňové produkce vybraných písničkářů ("básníků s kytarou", "folkařů", ale i "folkových outsiderů") reflektuje případné proměňování jejich autorské poetiky a hledání nových témat, nebo naopak ukazuje proces kanonizace a kontextovou vázanost osobnosti a její tvorby na minulý režim. Součástí práce je proto i sledovat zaplňování svobodného mediálního prostoru svébytnou tržní produkcí zvolených písničkářů na pozadí Bourdieova konceptu literárního pole. Právě výzkum obsahu hudebních a knižních nosičů má dokreslit, kdo vydával nové, a kdo jen "recykloval" staré, dobově však vykořeněné hity. Klíčová slova: písničkář - básník s kytarou - folkař - folkový outsider - dlouhá devadesátá léta - poločas - adaptace - kanonizace - produkce - literární pole
|
|
|
Teologická reflexe vybraných motivů v současné české poezii
Sixta, Tomáš ; Bílek, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce je teologická reflexe současné české poezie. Konkrétně se práce zabývá sbírkami Úloža Ivana Martina Jirouse, Darmata Petra Hrušky a Osip míří na jih Marie Iljašenko. V nich se zaměřuje na pojetí člověka, světa a transcendence. Práce je rozčleněna do tří kapitol, přičemž první dvě jsou nezbytným teoretickým předpolím pro kapitolu třetí. V první části práce jsou prezentovány některé podoby toho, jak se může teologie vztahovat k poezii a pracovat s ní. Jazyk, imaginace a metafora jsou představeny jako společná pole teologie a poezie. Dále jsou v této kapitole vymezeny dva možné přístupy teologie k poezii: Přístup teologie k poezii jako k objektu teologie a jako k subjektu teologie. Druhá kapitola je literární analýzou daných sbírek, která je nezbytná pro část třetí. Ve třetí části, jež je hlavním těžištěm této práce, je předložena teologická reflexe vybraných sbírek. Jejím cílem je nejen zkoumat, zda a jak vybrané motivy v daných sbírkách korelují s jejich pojetím v teologii, ale také předložit, v čem mohou být pro teologii inspirativní.
|
|
|
Příliv a vliv: Literatura v době bookstagramu a knižních influencerů
Černá, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Práce se věnuje zejména české instagramové kultuře knižního influencerství. Tvoří ji charakteristika povahy Instagramu jako média a analýza současné situace knižního trhu. Instagram bookstagramu utváří prostor, nutně ho tedy tvaruje. Text zjišťuje, jakým způsobem bookstagram literaturu ovlivňuje, jak působí na současného čtenáře, odkud se bere a jaký je jeho vliv. Přesahuje také do problematiky knižních krizí, sečtělosti a rychlého čtení, knihy jako fotografovaného objektu a estetiky čtenářství. Dále se text zaměřuje na konkrétní instagramové profily knižních influencerů, charakterizuje jejich rétoriku a estetiku a jakým způsobem s literaturou zachází. Hlavní směřování práce tvoří otázka po vlivu zmíněných jevů, jaké změny se v literatuře díky, nebo kvůli nim odehrávají a co pro literaturu a čtenářství fenomén influencera představuje. Práce vychází především z historických přehledů o dějinách čtenářství. V závěru textu jsou nastíněna další související témata, jedním z nich je, zda a jak je možné popularizaci literatury dělat dobře.
|
|
|
Proměny narativních postupů v současné japonské literatuře
Cima, Igor ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Švarcová, Zdeňka (oponent) ; Bílek, Petr (oponent)
česky Tato práce mapuje změny, které se odehrály na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v japonské literatuře. Literatura psaná v této době je v kritické literatuře často označována jako "postmoderní". Tato práce je založená na předpokladu, že je japonská postmoderna historickým fenoménem, jehož podoba je úzce svázána s podobou japonské modernity před a po Druhé světové válce. Cílem práce je postihnout tyto postmoderní tendence v jejich historické návaznosti na moderní diskurz, a tím zaplnit mezeru v kontinuitě mezi moderní a současnou japonskou literaturou. Práce je metodologicky ukotvená jak v západním diskurzu o postmoderních fenoménech, z nichž si vypůjčuje formální rámec, tak v pracích japonských kritiků, kteří pak tomuto rámci dodávají konkrétní lokalizovaný obsah. Při analýze jednotlivých děl práce vychází zejména z dobové reflexe v literárních časopisech a tisku, a dále z pozorného kritického čtení postmoderních tendencí jednotlivých děl. Pro tuto analýzu je hlavním zdrojem logiky čtení teorie fikčních světů. Práce je koncipována ve dvou větších celcích. První se soustředí na konceptuální a teoretické vymezení japonské moderny, v první rovině podle jejích specifik během období Meidži (1868-1912), před Druhou světovou válkou, a pak po válce. Dále je součástí práce obecná analýza...
|
|
|
Postava jako funkce a postava jako individuum v kontextu české fantasy literatury
Linhartová, Barbora ; Šebek, Josef (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu postav vybraných děl české fantasy literatury. Využívá přitom zejména teorii postavy ve fantasy narativu Briana Atteberyho a zabývá se přítomností rysů aktora a aktanta. Práce je rozdělena na několik částí. První kapitoly poskytují teoretický základ a vymezují pojem fantastiky, historii žánru a jeho sociální přesah, věnují se charakteristice pojmů aktor a aktant a popisu archetypů a archetypálních postav. Praktická část tyto poznatky aplikuje na rozbor vybraných postav ze třech děl české fantasy literatury: Ve službách klanu Miroslava Žambocha, Psí zima Petry Neomillnerové a Asfalt Štěpána Kopřivy. Klíčová slova fantasy, postava, aktor a aktant, archetyp, narativ, próza, fandom, science fiction, sci-fi, žánrová literatura, fantastická literatura
|
|
|
Reading Faulkner's Minds
Krtička, Filip ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Arbeit, Marcel (oponent) ; Bílek, Petr (oponent)
Tato disertační práce se soustředí na dílo Williama Faulknera ve vztahu ke konceptu mysli, jak jej pojímá druhá vlna kognitivních věd. Toto pojetí radikálně zpochybňuje předchozí koncepce, jako jsou karteziánský dualismus a fyzikalismus, který ztotožňuje mysl s mozkem a oproti nim předkládá lidskou mysl jako ztělesněnou, zakotvenou v prostředí, rozšířenou za hranice těla, uskutečňovanou v dané situaci a kulturní, a to jako produkt i producent kultury.1 Takováto vize mění krajinu fenoménů, které spadají pod označení "mysl", a má implikace i pro studium mysli v literatuře. Literatura a narativní umění představují bohatý zdroj poznatků o lidské mysli a jsou zde pojímány jako autonomní diskurs o lidské kognici, aniž by nutně vyhledávaly potvrzení ze strany přírodních věd. Jelikož jde o novou disciplínu v kontextu přístupů k dílu Williama Faulknera, zabývám se kognitivní literární vědou a jejím vztahem ke kognitivním vědám i k tradičnější literární vědě, přičemž argumentuji pro kognitivní přístup k literatuře, který se řídí charakteristickými metodami, cíli a předmětem studia této disciplíny. Faulkner ve svých dílech narativně představuje lidské poznání jako nejen ztělesněné, ale i přesahující hranice lebky, formované přírodní i společenskou sférou, lidstvem jako celkem i specifiky jižanského prostředí....
|
|
|
Naratologická kategorie vypravěče a její využití v didaktickém kontextu
Přidalová, Nikola ; Králíková, Andrea (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl pokusit se transformovat do školního prostředí naratologickou problematiku vypravěče i další kategorie spjaté se způsobem vyprávění. V první kapitole jsou analyzovány učebnice literární teorie pro střední školy, jež byly vydány od konce 80. let 20. století po současnost a v nichž se objevuje definice vypravěče. Má ukázat, jakým způsobem je vypravěč pojímán v didakticky zaměřených textech a v čem se jeho výklad liší oproti odborným textům z oblasti naratologie. Druhá kapitola je pak jádrem práce a představuje didaktickou transformaci představených pojmů, jež vychází právě z předchozí kritické reflexe učebnic. Závěr práce pak tvoří pracovní listy s úryvky z děl světové i domácí literatury a s otázkami týkajícími se sledovaného narativního pojmu.
|
host ::
RSS.