|
|
Reading Faulkner's Minds
Krtička, Filip ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Arbeit, Marcel (oponent) ; Bílek, Petr (oponent)
Tato disertační práce se soustředí na dílo Williama Faulknera ve vztahu ke konceptu mysli, jak jej pojímá druhá vlna kognitivních věd. Toto pojetí radikálně zpochybňuje předchozí koncepce, jako jsou karteziánský dualismus a fyzikalismus, který ztotožňuje mysl s mozkem a oproti nim předkládá lidskou mysl jako ztělesněnou, zakotvenou v prostředí, rozšířenou za hranice těla, uskutečňovanou v dané situaci a kulturní, a to jako produkt i producent kultury.1 Takováto vize mění krajinu fenoménů, které spadají pod označení "mysl", a má implikace i pro studium mysli v literatuře. Literatura a narativní umění představují bohatý zdroj poznatků o lidské mysli a jsou zde pojímány jako autonomní diskurs o lidské kognici, aniž by nutně vyhledávaly potvrzení ze strany přírodních věd. Jelikož jde o novou disciplínu v kontextu přístupů k dílu Williama Faulknera, zabývám se kognitivní literární vědou a jejím vztahem ke kognitivním vědám i k tradičnější literární vědě, přičemž argumentuji pro kognitivní přístup k literatuře, který se řídí charakteristickými metodami, cíli a předmětem studia této disciplíny. Faulkner ve svých dílech narativně představuje lidské poznání jako nejen ztělesněné, ale i přesahující hranice lebky, formované přírodní i společenskou sférou, lidstvem jako celkem i specifiky jižanského prostředí....
|
|
|
"Písař Bartleby" v současné kultuře
Stejskalová, Tereza ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent) ; Arbeit, Marcel (oponent)
Tato dizertace zkoumá povídku Hermana Melvilla "Písař Bartleby" jako populární odkaz v současné kultuře. Nejen na poli literární kritiky, ale i v oblasti současné literatury a umění, politické teorie a filozofie se setkáváme s "Bartlebym" jako s příkladem autentického odporu vůči moci, politiky, jež poněkud nečekaně klade důraz na sílu netečnosti, pasivity a nesrozumitelnosti. Práce se zabývá důvody a motivy, jež vedou literární teoretiky, umělce a filozofy číst, interpretovat a používat tuto povídku právě tímto způsobem. Dizertace analyzuje povahu a opakující se vzorce, jež se objevují v "Bartlebyovském průmyslu," obrovském množství literárně-kritických textů rozebírajících tuto povídku. Všímá si, jakým způsobem se k povídce staví umělci, spisovatelé a filozofové. V první řadě ji využívají k řešení etických a politických problémů a její literární komplexnost pro ně není zas tak důležitá. Práce se zabývá popularitou "Bartlebyho" mezi postmarxistickými filozofy, jako jsou Slavoj Žižek, Giorgio Agamben a Gilles Deleuze. Četnost odkazů k tomuto literárnímu textu na poli filozofie souvisí s konkrétní funkcí, jíž literatura v této oblasti vykonává. Jde při tom o otázku legitimity filozofických čtení, jež odmítají přistupovat k literárnímu textu v jeho významové bohatosti a skrze své zjednodušující interpretace...
|
|
|
Narativní a vizuální specifika ve filmové tvorbě Roberta Lepage
Stuchlý, Aleš ; Arbeit, Marcel (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá filmovou tvorbou kanadského režiséra, dramatika, herce, scénografa a divadelníka Roberta Lepage, který je dosud autorsky podepsán pod pěticí snímků, jež natočil v letech 1995-2003. Systematické a podrobné pojednání o úzce vymezeném tématu je zde vyvažováno odkazy ke kulturně-politickému kontextu provincie Québec, s jejímž historickým vývojem jsou Lepageovy filmy neodmyslitelně spjaty. Metodologicky se práce zaměřuje na stylovou analýzu a kontextuální interpretaci Lepageových filmů. Pro potřeby této práce byly použity některé neobvyklé termíny (např. kubistický narativ), jež mají přiblížit Lepageův fragmentární a z hlediska časoprostorových vztahů značně komplikovaný vyprávěcí styl. Cílem jednotlivých kapitol je především poukázat na fakt, jak pevně jsou autorovy formální postupy svázány s tematickou strukturou jeho děl, jíž vedle pátrání po identitě Québeku dominuje především touha přiblížit se pravdě o člověku jako takovém. Robert Lepage by měl po přečtení této práce natrvalo vstoupit do čtenářovy paměti jako tvůrce, který sice na poli divadla a opery dosáhl světového věhlasu, nicméně jeho filmová tvorba teprve čeká (zejména v Evropě) na své docenění.
|
|
| |
host ::
RSS.