|
|
Alternativní využití rostlin pro získání významných přírodních látek: může najít využití i plevel?
Wimmer, Zdeněk ; Sajfrtová, Marie ; Sovová, Helena ; Pavlík, Milan ; Svobodová, Hana ; Jurček, Ondřej ; Wimmerová, Martina
Řada látek a jejich směsí, které rostliny produkují, se mohou získat extrakcí rostlinného materiálu superkritickými tekutinami. Fytosteroly a fytosteroidy patří mezi důležité roslinné produkty. Mohou být využity při syntéze supramolekulárních struktur, které mohou být důležité při cíleném zavádění léčiv a dalších biologicky aktivních látek. Cílovými organismy jsou: (a) hmyz - škůdci s potravní konkurenti člověka, kteří současně představují důležitý modelový systém při výzkumu vhodných aplikačních forem biologicky aktivních látek; (b) buněčné kultury používané při základním farmakologickém výzkumu. Supramolekulární struktury mohou vytvářet vhodné matrice pro praktickou aplikaci biologicky aktivních látek. Již bylo dostatečně prokázáno, že řada medicinálních a kulturních plodin produkuje důležité přírodní látky. V současnosti se zabýváme zodpovězením otázky, zda i dosud nevyužívaný plevel by se mohl stát významným zdrojem prekursorů léčiv proti významných chorobám.
|
|
|
Vliv hnojení systémem CULTAN na obsah sterolů v nadzemní biomase kukuřice
Pavlík, Milan ; Pavlíková, D. ; Balík, J. ; Najmanová, J.
Výsledky analýz volného β-sitosterolu ukazují jeho rostoucí koncentraci po injektování roztoku hnojiva DAM390 v porovnání s hnojivem dusičnanem ammonným. Koncentrace volného β-sitosterolu v rostlinách rostoucí na variantě ošetřené hnojivem DAM byly zvýšeny více než o 100% během 13 dní po aplikaci hnojiva. Naše výsledky potvrdily vliv podmínek prostředí na změny v obsahu a složení sterolů a úlohu sterolů při regulaci membrán v důsledku měnících se podmínek růstu rostlin.
|
|
|
Vliv hnojení dusíkem na obsah volných aminokyselin v rostlině
Neuberg, M. ; Pavlík, Milan ; Balík, J. ; Kaliszová, R. ; Pavlíková, D.
Účinky rozdílných systémů hnojení, především CULTAN (dlouhodobý řízený příjem výživy amonným dusíkem) na obsah hladiny vybraných aminokyselin (alanin, glycin, serin, asparagin a glutamin) byly zkoumány v této studii. Jako rostlinný model byla použita kukuřice (Zea mays L.; hybrid Rivaldo) a hladiny obsahů aminokyselin byly měřeny GC-MS. Byly nalezeny významné rozdíly v obsahu některých aminokyselin. Koncentrace alaninu a glutaminu byla vyšší v hnojené variantě s DAMem 390 ve srovnání s ošetřenou variantou dusičnanem amonným.
|
|
|
Úloha fosforu v rostlinách
Pavlíková, D. ; Pavlík, Milan ; Balík, J.
Fosfor hraje velmi důležitou roli v rostlinném metabolismu. Je aktivní jako donor energie a důležitým komponentem ve struktuře sloučenin. Sloučeniny fosforu jsou obtížně přijatelné pro rostlinné kořeny. Proto rostliny vyvinuly několik strategií k získávání fosforu z půdu. Oni mohou modifikovat kořenovou strukturu, vylučovat kořenové exudáty zvyšující rozpustnost fosforečných sloučenin v kořenové rhizosféře.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Induktory a elicitory systémově získané rezistence řepky olejky vůči Leptosphaeria
Šašek, Vladimír ; Burketová, Lenka
Systémově získaná rezistence (SAR) je jedním z důmyslných mechanismů, které rostliny využívají v obraně proti patogenům, ale i škůdcům. Při napadení patogenem se v celé rostlině, tj. i v neinfikovaných částech, aktivují obranné mechanismy, což zapříčiní vyšší odolnost proti následným napadením. To je pro rostliny velmi výhodné, protože tak ušetří mnoho energie v porovnání s obranými prostředky, které jsou aktivní neustále. Přestože SAR byla popsána téměř před půl stoletím, patřičné pozornosti se jí dostalo až nedávno. Pro její širší využití v ochraně rostlin je však nutné popsat její mechanismus na molekulární úrovni a dále odlišnosti při různých interakcích hostitel – patogen.
|
|
| |
host ::
RSS.