Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití chemoenzymových metod pro preparativní separaci diastereoisomerů silybinu
Purchartová, Kateřina ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Wimmer, Zdeněk (oponent)
Flavonolignan silybin je majoritní složkou tzv. silymarinu, což je směs polyfenolických látek izolovaná ze semen ostropestřce mariánského (Silybum marianum). Silybin se využívá především jako hepatoprotektivum, ovlivňuje vylučování toxických látek z organismu a má také antioxidační účinky. V nedávné době bylo zjištěno, že silybin má také významné chemoprotektivní a kancerostatické účinky. Přírodní silybin je směs dvou diastereoisomerů, které jsou preparativně nedělitelné a doposud je lze separovat pouze pomocí preparativní HPLC. V rámci této diplomové práce byla nalezena metoda chirální separace diastereoisomerů silybinu. Byl při ní používán Novozym 435 (lipasa CAL B imobilizovaná na polyakrylamidové pryskyřici), který při použití dvou různých systémů rozpouštědel (toluen/n- butanol nebo TBME/n-butanol) poskytuje jednotlivé silybiny. Optimalizovanou metodou bylo možno připravit 6,3 g silybinu A (d.e. > 95 %) ve výtěžku 42 % a 10,0 g silybinu B (d.e. 95 %) ve výtěžku 67 %. Kromě modifikace reakčních podmínek byl testován i vliv chemických (kovalentních) modifikací samotného enzymu na jeho diastereoselektivitu či aktivitu. Byl připraven acetylovaný, sukcinylovaný a hydroxyethylamidovaný Novozym 435. Zmíněné modifikace ale požadované změny nepřinesly, enzym byl jimi spíše inhibován, pouze acetylovaný...
Enzymové modifikace biologicky aktivních flavonoidů
Rydlová, Lenka ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Wimmer, Zdeněk (oponent)
Extrakt z ostropestřce mariánského (Silybum marianum (L.) Gaertn., synonymum Carduus marianus L., Asteraceae) silymarin obsahuje mimo jiné složky především bioaktivní flavonolignany. Ty mají hepatoprotektivní a antioxidační účinky a rovněž protirakovinnou, chemoprotektivní, dermatoprotektivní a hypocholesterolemickou aktivitu. Tato práce se zaměřuje na přípravu metabolitů druhé fáze biotransformace neprozkoumaných flavonolignanů 2,3-dehydrosilybinu (DHSB), silychristinu (SCH), 2,3-dehydrosilychristinu (DHSCH). Čisté sulfatované deriváty byly připraveny za použití aryl sulfotransferasy z Desulfitobacterium hafniense. Jako donor sulfátu byl použit p- nitrofenyl sulfát (p-NPS). Flavonolignany tvoří monosulfáty výhradně na pozici C-20 (v případě silychristinu a 2,3-dehydrosilychristinu na pozici C-19), s výjimkou 2,3-dehydrosilybinu, který také tvoří 7,20-O-disulfatované deriváty. U všech vzorků byly provedeny antioxidační testy - zhášení DPPH radikálu (nejvyšší aktivitu měl 2,3-dehydrosilychristin sulfát: IC50=7,87 µM), redukce Folin- Ciocalteauova činidla (nejaktivnější byl 2,3-dehydrosilychristin: 1,58 ekvivalentů gallové kyseliny), zhášení ABTS+ radikálu (nejvyšší aktivita naměřena u silychristinu: 1,50 ekvivalentů vitaminu C), inhibice peroxidace lipidů (nejvyšší aktivitu měl 2,3- dehydrosilybin:...
Využití chemoenzymových metod pro preparativní separaci diastereoisomerů silybinu
Purchartová, Kateřina ; Wimmer, Zdeněk (oponent) ; Stiborová, Marie (vedoucí práce)
Flavonolignan silybin je majoritní složkou tzv. silymarinu, což je směs polyfenolických látek izolovaná ze semen ostropestřce mariánského (Silybum marianum). Silybin se využívá především jako hepatoprotektivum, ovlivňuje vylučování toxických látek z organismu a má také antioxidační účinky. V nedávné době bylo zjištěno, že silybin má také významné chemoprotektivní a kancerostatické účinky. Přírodní silybin je směs dvou diastereoisomerů, které jsou preparativně nedělitelné a doposud je lze separovat pouze pomocí preparativní HPLC. V rámci této diplomové práce byla nalezena metoda chirální separace diastereoisomerů silybinu. Byl při ní používán Novozym 435 (lipasa CAL B imobilizovaná na polyakrylamidové pryskyřici), který při použití dvou různých systémů rozpouštědel (toluen/n- butanol nebo TBME/n-butanol) poskytuje jednotlivé silybiny. Optimalizovanou metodou bylo možno připravit 6,3 g silybinu A (d.e. > 95 %) ve výtěžku 42 % a 10,0 g silybinu B (d.e. 95 %) ve výtěžku 67 %. Kromě modifikace reakčních podmínek byl testován i vliv chemických (kovalentních) modifikací samotného enzymu na jeho diastereoselektivitu či aktivitu. Byl připraven acetylovaný, sukcinylovaný a hydroxyethylamidovaný Novozym 435. Zmíněné modifikace ale požadované změny nepřinesly, enzym byl jimi spíše inhibován, pouze acetylovaný...
Nitrile hydrolysing enzymes: Fungal nitrilases
Vejvoda, Vojtěch ; Martínková, Ludmila (vedoucí práce) ; Wimmer, Zdeněk (oponent) ; Vosáhlová, Simona (oponent)
Charles University in Prague Faculty of Science Department of Biochemistry A thesis submitted for the degree of Doctor of Philosophy Nitrile-hydrolysing enzymes: Fungal nitrilases Mgr. Vojtěch Vejvoda Supervisor: Ing. Ludmila Martínková, CSc. Laboratory of Biotransformation, Institute of Microbiology, v.v.i. Academy of Sciences of the Czech Republic Consultant: Prof. RNDr. Karel Bezouška, DrSc. Faculty of Science, Department of Biochemistry, , Charles University in Prague Prague 2010 ÚVOD Nitrily jsou v přírodě všudypřítomné, nejen jako přírodní látky tvořené rostlinami, ale i jako sekundární metabolity mikroorganismů a vyšších organismů. Umělé nitrily a anorganické kyanidy se vyskytují v prostředí jako znečištění způsobené člověkem (průmyslové odpady, herbicidy, atd.). Přírodní i umělé nitrily jsou pro mnohé organismy jedovaté. Přírodní nitrily slouží jako obrana proti nepřátelům (např. pro rostliny to jsou býložravci), umělé nitrily jako herbicidy. Jakkoliv tyto sloučeniny negativně ovlivňují živé organismy ve svém okolí, tvoří také evoluční tlak, který pravděpodobně vede k tvorbě enzymů katalyzujících jejich odbourávání, a co více, i k jejich využití jako zdroje energie. Enzymy hydrolyzující nitrily jsou mezi organismy poměrně vzácné. Vyskytují se v určitých čeledích prokaryot (nitrilasy,...
PŘIROZENÉ ZDROJE CHLOROVANÝCH UHLOVODÍKŮ V PODROSTU SMRKOVÉHO LESA
Štangelová, Pavla ; Wimmer, Zdeněk ; Tesařová, E. ; Forczek, Sándor
Chlor se jako jeden z nejvíce zastoupených prvků v přírodě podílí velkou měrou na\nbiogeochemických cyklech. Doposud bylo identifikováno velké množství antropogenních i\npřirozených zdrojů emitujících těkavé chlorované uhlovodíky, avšak přirozené zdroje nebyly stále\ndostatečně prozkoumány. Cílem této studie je získat informace o potencionálních zdrojích\ntěkavých chlorovaných uhlovodíků v podrostu smrkového lesa. Emise těkavých chlorovaných\nuhlovodíků vybraných druhů mechorostů, kapradin a hub byly měřeny vzorkovací metodou SPME\nspojenou s GC-MS analýzou. Pro napodobení zvýšené zátěže chloridy na životní prostředí, byl\njako stresový faktor použit roztok chloridu sodného. Ve většině přírodních vzorků byl objeven\ntrichlormethan (chloroform), příležitostně byl objeven dichlormethan, tetrachlorethen a\ntetrachlormethan. Po zvýšení koncentrace chloridů, byl u některých přírodních vzorků pozorován\nnárůst emisí trichlormethanu a tetrachlormethanu.
Alternativní využití rostlin pro získání významných přírodních látek: může najít využití i plevel?
Wimmer, Zdeněk ; Sajfrtová, Marie ; Sovová, Helena ; Pavlík, Milan ; Svobodová, Hana ; Jurček, Ondřej ; Wimmerová, Martina
Řada látek a jejich směsí, které rostliny produkují, se mohou získat extrakcí rostlinného materiálu superkritickými tekutinami. Fytosteroly a fytosteroidy patří mezi důležité roslinné produkty. Mohou být využity při syntéze supramolekulárních struktur, které mohou být důležité při cíleném zavádění léčiv a dalších biologicky aktivních látek. Cílovými organismy jsou: (a) hmyz - škůdci s potravní konkurenti člověka, kteří současně představují důležitý modelový systém při výzkumu vhodných aplikačních forem biologicky aktivních látek; (b) buněčné kultury používané při základním farmakologickém výzkumu. Supramolekulární struktury mohou vytvářet vhodné matrice pro praktickou aplikaci biologicky aktivních látek. Již bylo dostatečně prokázáno, že řada medicinálních a kulturních plodin produkuje důležité přírodní látky. V současnosti se zabýváme zodpovězením otázky, zda i dosud nevyužívaný plevel by se mohl stát významným zdrojem prekursorů léčiv proti významných chorobám.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.