Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Speciation analysis of As and Hg in biological material
Petry-Podgórska, Inga ; Matoušek, Tomáš ; Migašová, M. ; Zemanová, Veronika ; Pavlík, Milan ; Pavlíková, D. ; Kratzer, Jan
This work was focused on an analysis of arsenic in selected plants and mercury in hair. A combination of HPLC and ICP-MS was used for analysis of biological tissues extracts. The\nspeciation analysis of low molecular arsenic and mercury species like inorganic iAs3+ and iAs5+, methylarsenic and dimethylarsenic forms was carried out with hydride generation (HG)\ntechnique, arsenic peptides and inorganic mercury (iHg2+) and its methylated form (MHg+) - with reverse phase (RP) chromatography and detected by ICP-MS.
Vliv kadmia na oxidační stres u rostlin
Zemanová, Veronika ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Pro porovnání akumulace Cd a jeho tolerance byly studovány dva ekotypy Noccaea caerulescens pocházejících ze dvou různě kontaminovaných míst (Redlschlag, Rakousko; Ganges, Francie), N. praecox (Mežica, Slovinsko), Arabidopsis halleri a Spinacia oleracea. Po 30, 60, 90 a 120 dnech pěstování v Cd kontaminované půdě (30, 60 a 90 mg Cd/kg půdy) pro hyperakumulátory a 25, 40, 55 a 75 dnech pěstování v Cd kontaminované půdě (30, 60 a 90 mg Cd/kg půdy) pro špenát byly stanoveny parametry výměny plynů (čistá rychlost fotosyntézy, rychlost transpirace, vodivost průduchů, intercelulární koncentrace CO2), obsah mastných kyselin, obsah makro- a mikroelementů stejně jako N využití rostlinami. Noccaea druhy a A. halleri vykazovaly podobné změny ve výnosu biomasy, obsahu Cd a celkového obsahu aminokyselin. Rozdíly mezi těmito druhy se potvrdily v profilu a obsahu jednotlivých volných aminokyselin. Srovnání mezi druhy Noccaea ukázaly, že stres vlivem Cd má za následek podobné změny parametrů fotosyntézy. Kontrastní odezvy rostlin na kontaminaci Cd byly potvrzeny v obsahu makro- a mikroelementů, mastných kyselin a metabolismu aminokyselin. Špenát ukázal rozdílnou reakci na Cd ve srovnání s hyperakumulátory, zejména v profilu volných aminokyselin a mastných kyselin.
Rostliny obsahující toxické látky v zahradách mateřských škol
Pilařová, Kateřina ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Jitka, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá výskytem jedovatých rostlin v zahradách mateřských škol, hodnotí míru nebezpečí pro děti a informovanost pedagogů, kteří zajišťují bezpečnost dětí při pobytu v předškolním zařízení. Pozornost je zde věnována jednotlivým skupinám rostlinných toxických sloučenin, reakcím organismu na jejich přítomnost včetně příkladů otrav způsobených některými z nich a dále první pomoci při otravě. Zmíněny jsou nejnebezpečnější rostliny s možným výskytem v našich zeměpisných podmínkách, a to zejm. takové, které mohou lákat děti atraktivním zjevem některých svých částí (květy, plody apod.). Součástí je také statistické zpracování výskytu jedovatých rostlin na zahradách mateřských škol a informovanosti pedagogického dozoru. Ze závěrů šetření vyplývá, že na pozemcích mateřských škol se vyskytuje často velké množství různých nebezpečných rostlin s obsahem toxických látek a děti ke svým hrám také části takových rostlin využívají. Přestože je hodnocení skutečné toxicity rostlin velice problematické, nelze nebezpečí v této oblasti podceňovat a je na místě, aby pedagogové uměli jedovaté rostliny rozpoznat. Toxické rostlinné látky totiž mají i v malých dávkách velkou biologickou aktivitu. Tato práce by měla sloužit jako základ pro vytvoření materiálu pro účely provádění státního zdravotního dozoru ve školách a školských zařízeních a příručky přímo pro školy, protože zahrady mateřských škol jsou vzhledem k nízkému věku, rozumovým schopnostem a vysokému počtu dětí nejrizikovějším místem pro možnost případné otravy.
Vliv kontaminace životního prostředí na kvalitu listové zeleniny
Jančíková, Silvie ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Veronika, Veronika (oponent)
Těžké kovy jsou přirozenou součástí životního prostředí, vlivem antropogenní činnosti však může dojít k jeho kontaminaci, těžké kovy tak přirozeně přechází do rostlin. Jak snadno bude konkrétní prvek rostlinou přijímán a do jaké míry se zde bude akumulovat, závisí na mnoha faktorech, mezi něž patří: rostlinný druh, rostlinný orgán, růstová perioda rostliny, půdní podmínky (fyzikálně- chemické vlastnosti půdy, obsah organické hmoty), synergické či antagonistické vztahy mezi prvky aj. Při dosažení určité koncentrace se těžké kovy stávají stresovými faktory. Rostlina se s rostoucí koncentrací těžkých kovů vyrovnává pomocí různých mechanismů, jakými jsou např. vylučování organických kyselin, znesnadňujících vstup toxických kovů do cytosolu, sorpce na pektinové látky v buněčných stěnách nebo tvorba fytochelatinů, které těžké kovy inaktivují. Při selhání detoxifikačních mechanismů nastává rozvrat metabolismu rostlin, k jehož projevům patří: změny koncentrace aminokyselin, změny aktivity enzymů, změny koncentrace mastných kyselin, inhibice výnosu biomasy, skvrny na listech aj. Poněkud odlišné postavení mezi zde uváděnými rizikovými prvky (As, Cd, Pb, Zn) má zinek, který je rostlinnou živinou a reakce rostlin na jeho vyšší obsah jsou ve srovnání s ostatními kovy méně toxický. Listová zelenina je bohatým zdrojem nutričních látek, těžké kovy mohou jejich obsah snižovat a znehodnocovat tak kvalitu produkce. Konzumace listové zeleniny by v případě silné kontaminace životního prostředí představovala vážné riziko vstupu těžkých kovů do potravního řetězce z důvodu snadné akumulace těžkých kovů touto zeleninou v porovnání se zeleninou plodovou a kořenovou. Evropská zemědělská půda je pro produkci plodin z hlediska obsahu těžkých kovů bezpečná, větší problém představují hustě zalidněné průmyslové oblasti (např. Čína), o čemž svědčí i množství publikovaných studií zaměřených na obsah těžkých kovů v plodinách této oblasti.
Šikana na základních školách a její sociální aspekty
PAVLÍKOVÁ, Dagmar
Šikana je v současné době aktuálním společenským problémem, který bývá velmi často skrytým jevem a mnohdy je obtížné jej odkrýt a následně řešit. Tato diplomová práce poukazuje na problematiku šikany v širších souvislostech. Hlavním cílem práce je komparace výskytu šikany na základních školách v krajském městě a v lokálních městech s počtem obyvatel do jednoho tisíce pěti set. Konkrétní zaměření výzkumu vychází z dlouhodobé spolupráce s Centrem SOS Archa, které realizuje preventivní programy na základních školách v Plzni a Plzeňském kraji. Výsledky výzkumu vypovídají o současném stavu problematiky šikany v regionu a současně odhalují nejrizikovější skupinu žáků pro následné cílené zaměření preventivních programů. Teoretická část definuje pojem šikana, popisuje vývojové fáze šikany, její projevy, charakteristiku agresorů a obětí a možné následky šikany. Dále nastiňuje kroky k analýze šikany a k její prevenci. Ze sociologického hlediska byl prováděn kvantitativní výzkum a ke sběru dat byla použita metoda anonymního dotazníku. Získaná data byla zpracována sekundární analýzou. Základním souborem výzkumu byli žáci prvního a druhého stupně dvou základních škol v krajském městě a dvou základních škol v lokálních městech s počtem obyvatel do tisíc pět set. Z výzkumu vyplynulo, že s šikanou se potýkají více děti v menším městě než ve větším. Tím byla vyvrácena původní hypotéza. Výsledky výzkumu následně ukázaly, že nejrizikovější skupinou ohroženou šikanou a jejími negativními důsledky jsou chlapci z druhého stupně ZŠ v lokálních městech. Závěry z výzkumu, jež poukazují na nutnost a naléhavost prevence šikany, budou využity Centrem SOS Archa pro cílené a přirozené začleňování preventivních programů do života škol.
Změny obsahu a metabolismu cytokininů v rostlinách špenátu vyvolané nadbytkem zinku v půdě
Žižková, E. ; Gajdošová, Silvia ; Pavlíková, D. ; Pavlík, Milan ; Száková, J. ; Motyka, Václav
V rostlinách špenátu (Spinacia oleracea L.) byly sledovány změny obsahu a metabolismu cytokininů (CK) způsobené zvýšenou koncentrací zinku v půdě. Aplikace stupňované dávky zinku do půdy (250, 500, 750 mg.g-1) vedla k progresivnímu nárůstu (1,7- až 3,3krát) obsahu endogenních CK v listech. Tento nárůst byl způsoben především akumulací inaktivních a zásobních forem CK (N- a O-glukosidů) a doprovázen zvýšenou aktivitou cytokininoxidázy/dehydrogenázy (CKX) jako hlavního enzymu katalyzujícícho degradaci CK, a to zejména na nejvyšší dávce zinku (750 mg . kg-1 zeminy) . Na této dávce zinku byly zjištěny nejvyšší koncentrace endogenních CK u kontrolních i stresovaných rostlin v prvním a posledním odběru, tj. při vývoji velmi mladých listů a těsně před nástupem nebo během kvetení. Aktivita CKX byla u všech odběrů vyšší u stresovaných rostlin než u kontrol a dosáhla maxima při posledním odběru ošetřených rostlin.
Vliv hnojení systémem CULTAN na obsah sterolů v nadzemní biomase kukuřice
Pavlík, Milan ; Pavlíková, D. ; Balík, J. ; Najmanová, J.
Výsledky analýz volného β-sitosterolu ukazují jeho rostoucí koncentraci po injektování roztoku hnojiva DAM390 v porovnání s hnojivem dusičnanem ammonným. Koncentrace volného β-sitosterolu v rostlinách rostoucí na variantě ošetřené hnojivem DAM byly zvýšeny více než o 100% během 13 dní po aplikaci hnojiva. Naše výsledky potvrdily vliv podmínek prostředí na změny v obsahu a složení sterolů a úlohu sterolů při regulaci membrán v důsledku měnících se podmínek růstu rostlin.
Vliv hnojení dusíkem na obsah volných aminokyselin v rostlině
Neuberg, M. ; Pavlík, Milan ; Balík, J. ; Kaliszová, R. ; Pavlíková, D.
Účinky rozdílných systémů hnojení, především CULTAN (dlouhodobý řízený příjem výživy amonným dusíkem) na obsah hladiny vybraných aminokyselin (alanin, glycin, serin, asparagin a glutamin) byly zkoumány v této studii. Jako rostlinný model byla použita kukuřice (Zea mays L.; hybrid Rivaldo) a hladiny obsahů aminokyselin byly měřeny GC-MS. Byly nalezeny významné rozdíly v obsahu některých aminokyselin. Koncentrace alaninu a glutaminu byla vyšší v hnojené variantě s DAMem 390 ve srovnání s ošetřenou variantou dusičnanem amonným.
Úloha fosforu v rostlinách
Pavlíková, D. ; Pavlík, Milan ; Balík, J.
Fosfor hraje velmi důležitou roli v rostlinném metabolismu. Je aktivní jako donor energie a důležitým komponentem ve struktuře sloučenin. Sloučeniny fosforu jsou obtížně přijatelné pro rostlinné kořeny. Proto rostliny vyvinuly několik strategií k získávání fosforu z půdu. Oni mohou modifikovat kořenovou strukturu, vylučovat kořenové exudáty zvyšující rozpustnost fosforečných sloučenin v kořenové rhizosféře.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 PAVLÍKOVÁ, Dagmar
1 PAVLÍKOVÁ, Dominika
1 Pavlíková, Denisa
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.