|
|
Jan Bedřich z Valdštejna a jeho spory o daně na turecké války (1682-1694)
Havlík, Jiří ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Těžiště této studie o Janu Bedřichovi z Valdštejna spočívá ve zmapování především ve zmapování kontroverzí, které tento pražský arcibiskup vedl se zemským sněmem a státním aparátem v letech 1678, 1679, 1682-1686 a 1691-1694. Poslední a nejostřejší z kontroverzí měla dohru ještě i po Valdštejnově smrti, kdy v zájmu dořešení vzniklých rozporů odjeli za české duchovenstvo do Vídně vyjednávat pozdější arcibiskup Daniel Ignác Mayer z Mayemu a plaský opat Ondřej Troyer. Jádro práce je obsaženo v kapitolách 4-7, které vycházejí z podrobného archivního studia. Ostatní kapitoly (2-3) vycházejí mnohem více ze sekundární literatury. Je tomu tak především proto, že množství pramenů, které se k tématu vztahují, je opravdu značné a z větší části české veřejnosti naprosto neznámé (především akta uložená v italských a vatikánských archivech). Předkládaná práce je založena především na pramenném studiu v 1. oddělení Národního archivu v Praze, Rodinném archivu Valdštejnském, uloženém ve Státním oblastním archivu v Praze, a Archivio Segreto Vaticano (především akta Kongregace koncilu, papežského státního sekretariátu a nevydané nunciatumí korespondence), který jsem navštěvoval při studijních pobytech v Českém historickém ústavu v Římě. Vedlejší zdroje poskytly rovněž Archivům Romanům Societatis Jesu, Státní oblastní archiv v...
|
|
|
Česká dominikánská provincie v raném novověku (1435-1790)
Zouhar, Jakub ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Černušák, Tomáš (oponent)
Cílem předkládané studie by ostatně měly být dějiny dominikánské provincie, tedy nikoli dějiny jejích jednotlivých konventů. Taková práce by si vyžádala celý tým odborníků, kteří by museli projít prakticky celou archivní soustavu České republiky, Slezska, Saska, Rakouska a Bavorska, stejně jako vatikánské archivy. Z tohoto důvodu nepodávám dějiny nesčíslných majetkoprávních sporů, které jednotlivé konventy po celé mnou sledované období vedly s městy, světskými i církevními osobami a které se leckdy vlekly celá desetiletí, a nezřídka končívaly bez vítěze. Ani stavební úpravy dominikánských konventů nestojí v popředí mého zájmu. Kdo by měl o tento předmět zájem, může se dostatečně poučit v dnes již klasických příručkách.21 Stranou jsem také musel nechat umění, ať už výtvarné nebo hudební a s ním související liturgii. Z nepřímých zpráv se sice dovídáme i o některých osobnostech české provincie, které byly činné na tom či onom poli umění, ale žádných podrobnějších zpráv jsem nenalezl. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Křižovníci s červenou hvězdou na Hradišti sv. Hypolita u Znojma v 19. století
Burdová, Věra ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Marečková, Marie (oponent)
Předmětem práce "Křižovníci s červenou hvězdou na Hradišti sv. Hypolita u Znojma v 19. století" jsou dějiny proboštství na Hradišti sv. Hypolita a osad, které spravovalo, v 19. století. Řád Křižovníků s červenou hvězdou je jediný domácí církevní řád. Byl založen ve 13. století sv. Anežkou Českou. Hradiště sv. Hypolita patří k řádu od roku 1240. Cílem práce bylo nastínit dějiny Hradiště sv. Hypolita na Moravě v 19. století a zaznamenat je v souvislostech. Dějinný vývoj proboštství se odvíjel souběžně s vývojem v církvi. Na vývoj Hradiště měly také vliv události v habsburské monarchii a ve městě Znojmě. Zpracování dějinného vývoje na Hradišti sv. Hypolita se opíralo o prameny z 19. století. K metodám patřila nejen analýza archivních pramenů z 19. století, ale také dobové literatury. Výsledkem práce je zaznamenání důležitých událostí na Hradišti sv. Hypolita v 19. století a jejich zasazení do historického kontextu. Rozebrány jsou příčiny a důsledky událostí, kterými proboštství prošlo. Opomenuty nezůstaly osoby, které měly vliv na chod proboštství a jeho osad. Zaměření se na významné události, ke kterým došlo na Hradišti sv. Hypolita a v dalších osadách, umožnilo vytvořit souvislou dějinnou linii vývoje a ucelený obraz proboštství na Hradišti sv. Hypolita v 19. století. Závěrem nutno poznamenat, že...
|
|
|
Návraty volyňských Čechů a jejich asimilace, se zvláštním zřetelem k Vyškovsku
Martinková, Dagmar ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Nosková, Helena (oponent) ; Vlček, Radomír (oponent)
V 2. polovině 19. století odešlo do carského Ruska hledat nový život asi 15 000 Čechů. Nejvíce se jich usadilo ve Volyňské gubernii, kde zakoupili půdu, založili české vesnice, rozvinuli pěstování chmele. V první světové válce volyňští Češi podpořili vznik československých legií a mnozí do nich vstoupili. Po této válce se několik stovek Čechů vrátilo do vlasti. Během druhé světové válce se Češi opět zapojili do odboje a vytvořili základ 1. československého armádního sboru. Po válce se většina přihlásila k reemigraci. Češi na Volyni poznali jaký je sovětský komunismus, perzekuce, kolektivizace, nebo i ukrajinský nacionalismus. Návrat do vlasti nebyl pro ně lehký a jejich repatriaci provázely těžkosti. Nesouhlasili s nastupujícím komunistickým režimem a varovali před ním obyvatelstvo Československa. Mnoho volyňských Čechů bylo komunistickým režimem sledováno a vězněno. Pro dějiny volyňských Čechů nebo jejich "dějinný příběh" byla vždy specifická láska k vlasti a tvrdá práce.
|
|
|
Městská správa a kanceláře ve středním Polabí za třicetileté války
Ďurčanský, Marek ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Pešek, Jiří (oponent)
Zpracování problematiky vlivu válečných událostí na městskou správu a chod městských kanceláří v době třicetileté války není možné bez podrobnějších dílčích studií zachycujících situaci v jednotlivých městech. Takový výzkum by umožnil srovnání situace v různých regionech, srovnávacího materiálu ale zatím není dostatek. Zatím lze takové srovnání podniknout pouze pro menší území a na jeho základě se pokusit načrtnout základní tendence a jevy, jež se mohou ukázat jako klíčové pro další výzkum, jako jsou např.: a) rozsah a struktura orgánů městské správy a jejich změny pod vlivem válečných událostí; b) snaha o uchránění archiválií a způsoby zajištění nejdůležitějších písemností ve válečných podmínkách; c) přerušení práce městské rady a městské kanceláře způsobené přítomností vojenských jednotek, vměšování se důstojníků do místní správy; d) personální obsazení kanceláře a jeho změny, osobnosti písařů (jejich politické a náboženské přesvědčení, vzdělání, společenské postavení); e) reakce městských rad na aktuální potřeby obyvatelstva (mimořádné změny v obsahu běžně projednávaných záležitostí); f) vzájemné styky s jinými městy, šlechtou a zemskými i krajskými úřady.
|
|
|
Francouzská nemoc v konsiliární literatuře v 16. století
Divišová, Bohdana ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Žalud, Zdeněk (oponent) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Konsilia tvořila důležitou součást středověké i raně novověké odborné lékařské literatury. Literární konsilium obsahovalo písemné vylíčení jednoho konkrétního případu pacienta, jeho stavu a nemoci a radu na léčebný postup, kde lékař v souladu s dobovým diskurzem rozebral příznaky, určil diagnózu i prognózu a doporučil přesnou farmakologickou léčbu i případné technické zákroky (venesekci apod.) Konsiliární literatura byla v 16. století běžnou součástí praxe mnohých významných lékařů a dnes je neprávem opomíjeným pramenem k dějinám medicíny, farmakologie, dietologie, dějin všedního dne apod. První část dizertace je věnována definici žánru, počátečním etapám jeho vývoje i zachycení specifik v období středověku. Hlavním tématem práce se staly výsledky rozboru raně novověkých konsiliárních sbírek patnácti významných lékařů z Itálie (B. Vettori, G. B. Da Monte, V. Trincavelli, A. M. Venusti, G. Capodivaccio, C. Guarinoni), Francie (J. Fernel, G. De Baillou) a německy mluvících oblastí střední Evropy (J. Crato, R. Solenander, D. Cornarius, J. Wittich, T. Mermann, J. Mattheus). Na podkladu prozkoumání téměř sedmi tisíc konsilií z dvaceti dvou sbírek či sborníků z per vybraných autorů byly vytyčeny společné znaky konsilií daného období, odlišeny příbuzné žánry a nastíněny možnosti dalšího vývoje bádání....
|
|
| |
|
|
Don Martin Hoeff Huerta, klatovský dobrodinec se špatnou pověstí
Čornejová, Ivana
Žoldnéř, který dobyl během tažení třicetileté války nejen slávu na polích válečných, ale získal i značný majetek, na jehož využití mu však nebyl vyměřen dlouhý čas. Stal se držitelem statků v jižních a jihozápadních Čechách, ale dle všeho si úctu poddaných nevydobyl, jak svědčí aspoň dochované pověsti. Byl také štědrým mecenášem katolické církve. Byly jeho odkazy pro církev výrazem pokání a touhy po odčinění špatných skutků?
|
|
|
Jezuité a hudební kultura v Praze v letech 1556-1623
Kroupa, Jiří ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Jeż, Tomasz (oponent)
Disertační práce je příspěvkem k poznání starší hudební kultury v českých zemích, a to na konkrétním příkladu jezuitské koleje u sv. Klimenta v Praze od jejího založení (1556) do vzniku samostatné české provincie (1623). Hudební provoz v koleji je sledován a interpretován v širším kulturněhistorickém záběru na základě původních rukopisných jezuitských pramenů (diária, pamětní knihy, catalogi personarum, litterae annuae, dobová historiografická díla) s přihlédnutím k dalším primárním zdrojům. Latinsky psaná autentická svědectví o hudebním dění v Klementinu a o vztahu pražských jezuitů k hudbě jsou do práce začleněna ve formě dokladových podčarových poznámek, případně supplement k jednotlivým kapitolám, které se pokoušejí zkoumané téma osvětlit (illustrare) a zhodnotit (recensere) z hlediska (1) institucionálního (řád, kolej, přidružené sodality), (2) akusticko-prostorového (zvukový obraz koleje jako součásti raněnovověkého města), (3) personálně- prosopografického (hudební prefekti koleje a mariánské kongregace), (4) dochovaných hudebních památek, (5) jednotlivých událostí s hudební složkou (liturgické a paraliturgické obřady, promoce, kongregační aktivity) a (6) funkce hudby v dobových konfesionálních střetech. Klíčová slova: starší hudební kultura; renesanční hudba; země Koruny české; Praha;...
|
|
|
Ženy v rekatolizaci českých zemí
Jiřincová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se věnuje ženám v procesu rekatolizace Čech a soustředí se především na první vlnu tohoto děje, tedy na období 1. poloviny 17. století. Autorka zjišťovala, zda a nakolik se ženská zkušenost v tomto procesu lišila od té mužské, o čemž mnohem více než vznikající legislativa a vytvářené normy svědčila praktická aplikace rekatolizačních nařízení. Pro výzkum byly využity především bohaté materiály související s působením rekatolizační komise a dalších úřadů zajišťujících konverzi obyvatel, či materiály jinak s rekatolizací související. K hodnocení výsledků restaurace katolicismu badatelka zkoumala prameny statistické povahy, přičemž vzhledem k jejich rozsahu se musela omezit na regionální sondu - oblast Boleslavska. Cíl práce představovaly především měšťanky a příslušnice nižší šlechty. Jeden z hlavních výsledků výzkumu představuje zjištění, že ženy byly orgány státní a církevní moci považovány za stejně důležité pro úspěch celého procesu jako muži, ačkoliv často pro nátlak na ně úřady volily jiné postupy, zdánlivě měkčí. Tato flexibilita je pro přístup katolické církve k ženám nejen v tomto období příznačná a předkládaná práce se v tomto závěru shoduje s pracemi zahraničními na podobná témata. Předkládaná zjištění také přispívají k poznání procesu rekatolizace českých zemí, především...
|
host ::
RSS.