|
|
The Organs of Perception and Expression in Samuel Beckett's Dramatic Works
Parin, Giulia ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na tři divadelní hry, jejichž autorem je Samuel Beckett: Hru, Ne já a Footfalls. Ústředním tématem těchto děl je tělesnost a toto téma je rovněž spojnicí se známým a významným předmětem studia a zdrojem inspirace tohoto dramatika, s Božskou komedíí Dante Alighieriho. Vliv Dantových popisů těla, zvláště v kantice Peklo, jsou patrné v Beckettových dílech kvůli způsobu, kterým zachází s částmi těla smyslového vnímání a vyjadřování jak v textové, tak v divadelní rovině. V těchto třech hrách jsou středem narativu textu činnosti úst, očí, uší (a méně významněji nosu), zatímco smyslové aspekty odvozené z jejich přítomnosti na jevišti určují druh probíhající komunikace mezi herci a diváky. Autor vytváří metadivadelní jazyk vyrůstající z nestálosti a pochybnosti inscenováním znehybnělých, sevřených a sotva viditelných postav, které se snaží najít smysl svých existenciálních i fyzických situací. Po úvodní kapitole, se kapitola druhá zaměřuje na jazykovou rovinu části Danteho Pekla a tematizaci tělesnosti, rovněž uvádí spojitosti mezi tímto básnickým dílem a Becketovými dramaty. Třetí kapitola porovnává postavy a nezřejmý příběh Hry s postavami a atmosférou popisovanou Dantem v kruhu Hříchu nestřídmosti. Čtvrtá kapitola umožňuje čtení hry Ne já v kontextu dvou epizod...
|
|
|
Vertiginous relations in Eugene O'Neill's Desire Under the Elms and Mourning Becomes Electra
Landerová, Petra ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Téma rodinných vztahů na pokraji rozpadu je opakujícím se jevem ve hrách amerického dramatika 20. století, Eugena O'Neilla. Jako hlavní zdroj inspirace mu sloužila jeho vlastní rodina a neschopnost jejích členů vymanit se z pavučiny rodinných výčitek, bolesti a provinění. Snažíce se vypořádat s rodinnými traumaty, O'Neill hledá odpovědi na palčivé otázky skrze postavy svých her, kteří podobně jako O'Neill, jen těžko hledají cestu k sobě samým. Vzhledem k O'Neillově zaujetí psychoanalýzou, se kterou se blíže seznámil jako pacient, není divu, že vnitřní životy jeho postav svou důležitostí přesahují samotný děj. Pro porozumění jeho díla je nezbytné zaměřit se na samotné postavy, způsob, jakým na sebe navzájem působí, a do jaké míry jsou ovlivněni vnějšími faktory jako jsou společenské konvence a rodinné vztahy. Je to právě nevědomí postav, které nese stopy všeho, co oni sami potlačili tak hluboce, že není v jejich vědomých silách se tomuto obsahu přiblížit. Jen s pomocí klasických psychoanalytických teorií můžeme určit, na kolik jsou postavy sami sebou, a kde již začíná ten druhý. Hry Desire Under the Elms a Mourning Becomes Electra nabízí nevšední propojení klasického řeckého dramatu a moderní hry. Ačkoliv jsou obě hry zasazeny na konci 19. století, vliv řecké tradice je nepopiratelný a klíčový. O'Neill...
|
|
| |
|
|
Words versus music: analysis of Samuel Beckett's "Words and Music", "Cascando" and "Rockbaby"
Fořtová, Linda ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou dvou rozhlasových her Samuela Becketta a jedné hry divadelní. Tyto tři hry - Words and Music, Cascando a Rockaby - sdílejí jednu podstatnou vlastnost: obsahují hudební složku, ať už ve své struktuře, centrálním tématu nebo v jazyce samotném. Hudba je v těchto dramatech nezbytnou součástí, neboť zde poukazuje na neschopnost jazyka skutečně vyjádřit hluboké emoce, nevyslovitelné prožitky a jiné pocity, pro něž "slova nestačí." Cílem této práce je dokázat, že hudba je skutečně mocnějším vyjadřovacím prostředkem než jazyk, co se týče emočních stavů a pocitů, které jsou pro každého jedince individuální a nelze je paušalizovat či použít pro ně slova běžně užívaného jazyka. Nedostatečnost jazyka je typickým rysem Beckettovy tvorby; v těchto hrách je proti němu postavena hudba, která z tohoto "souboje" vychází jako vítěz.
|
|
|
Wives and Whores: Female characters in the plays of Harold Pinter
Schormová, Františka ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čtyřmi postavami ze tří her britského dramatika Harolda Pinter v kontextu zobrazování ‚Ženy.' Na Pinterovy ženské postavy se musíme dívat nejen v tradici stereotypního ztvárnění žen, ale také v kontextu patriarchálních konceptů, kterým musí čelit - mužské dominanci, mužskému pohledu a mužskému sbližování. Druhá kapitola dodává pozadí pro zkoumání ženských postav - uvedeny jsou důvody, proč je zkoumat, a také koncept ženy jako ‚toho Druhého.' Tento koncept vedl ke stereotypizaci žen a jejich následnému zkreslení ve fikci, kam zapadá i základní dichotomie manželka/děvka. Tato kapitola také představuje specifika reprezentace na jevišti, s odkazy na vývoj dramatu. Uzavřena je uvedením Pintera do tohoto kontextu. Třetí kapitola obsahuje kritické čtení tří Pinterových her - The Homecoming, Old Times a Betrayal. Role ženských postav je zkoumána ve vztahu k mocenským strukturám, které se snaží dekonstruovat. Kapitola poukazuje na skutečnost, že i v případě, že uspějí, jejich vítězství nijak neohrozí patriarchální struktury. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na české inscenace podle Pinterovy předlohy. Uvádí jejich historii, zvláště pak se věnuje dvěma produkcím, které vznikly dlouho před změnou politických poměrů a byly oficiálním režimem viděny jako hrozba. Také komentuje dvě...
|
|
|
Manipulation of children in the prose of Aldous Huxley and George Orwell
Linhart, Marek ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Cílem této práce je studie styčných bodů, konkrétně manipulace dětí státem, mezi dvěma nejznámějšími díly britské antiutopické literatury, Huxleyho románem Brave New World1 a Orwellovým Nineteen Eighty-Four. V obou těchto románech hraje manipulace dětí a mladé generace všeobecně velmi důležitou roli a je zásadním předpokladem pro kontinuitu společenských zřízení, které tyto knihy popisují. Jak Orwell, tak Huxley ve svých románech věnují této oblasti zvláštní pozornost a jejich vize manipulace dětí v totalitním státu v obou případech představuje neodmyslitelnou součást jejich líčení. Analýza přednesená v této práci se teoreticky opírá o výzkum dvou předních amerických psychologů, Abrahama Maslowa a B. F. Skinnera, kteří rozpracovali teorii lidské motivace a chování (Maslow) a takzvaných "povzbuzovačů" (Skinner), vedoucích za jistých podmínek k opakování tohoto chování. Kombinace jejich teorií poskytuje dobrý výchozí bod nejen pro komplexní rozbor vztahu mezi dětmi a státem, ale také pro přesnou identifikaci a vysvětlení metod, které stát pro manipulaci dětí používá. Tato teoretické báze je stručně doplněna o některé poznatky I. P. Pavlova a Sigmunda Freuda, jejichž myšlenky jsou nezbytným kontextem především pro jakoukoliv studii Huxleyho tvorby. Tomuto rozboru předchází stručný nástin historického kontextu...
|
|
|
Eiléan Ní Chuilleanáin's The brazen serpent: a contextual analysis
Skrbková, Alžběta ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Eiléan Ní Chuilleanáin je současnou irskou básnířkou, spisovatelsky činnou od sedmdesátých let minulého století, kdy byla vydána její první sbírka básní s názvem Akty a monumenty. Od té doby vydala sedm dalších sbírek a také množství překladů z italštiny, rumunštiny a irštiny. Konkrétní sbírka, kterou zkoumá tato práce nese název Nestoudný had a je Ní Chuilleanáininou osmou v pořadí. Nestoudný had je považován v irském kontextu za poměrně záhadný, komplexní a tajemný soubor poezie, do něhož je těžko proniknout. Na první pohled by se totiž mohlo zdát, že básně hovoří převážně o klášterním životě, víře, naději, biblických postavách, jeptiškách, církvi a o náboženství jako takovém. Ve skutečnosti je však Nestoudný had mnohovrstevnatou sbírkou, která poodhaluje další škály složitých a souvislých významů čím blíže ji zkoumáme. Sama autorka je schopna nacházet stále nová a nová vysvětlení, spojitosti, symboly a znaky ve své tvorbě, proto není divu, žě její poezie není jednostranná, ani samozřejmá, co se významu a pochopení týče. Cílem této bakalářské práce je zaměřit se na několik tematických okruhů, které se nabízejí při analýze tohoto textu. První z nich je pohled na Ní Chuilleanáin v irském kontextu, kde i přesto, že se nachází poněkud mimo tok současného proudu básníků a básnířek, je osobností, která figuruje...
|
|
|
The Depiction of Inner Consciousness in the Short Stories by Katherine Mansfield
Bambušková, Tereza ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Cílem této práce je analyzovat prostředky, kterými Katherine Mansfieldová zobrazuje myšlenkové pochody své hlavní postavy s použitím Freudovy teorie o egu a superegu. Konflikt mezi jedincem a společností je v této práci nahlížen jako rozpor mezi egem čili nezávislým vědomím jedince, které reaguje na vnější okolnosti a superegem ve smyslu zakořeněných vlivů rodiny a společenské třídy do které jedinec náleží. Chování a myšlenky hlavní postavy v povídce jsou rozpolcené mezi jednáním a myšlením vštěpovaným společností a okamžiky jasného vnímání, které jsou v této práci považovány za projev ega. Způsoby zobrazení ega a superega jsou analyzovány jak na úrovni jazyka a naratologie, tak na úrovni témat a událostí v samotných povídkách. Dále se práce zabývá rolí autorky a otázkou, zda a jakým způsobem se autorka projevuje ve svých povídkách a popřípadě ovlivňuje čtenáře. Dalším důležitým prvkem použitým k zobrazení myšlenkových pochodů postav jsou symboly (například aloe v "Předehře" ("Prelude"), hruška v "Blahu" ("Bliss"), kožešina ve "Slečně Brillové" ("Miss Brill") moucha v "Mouše" ("The Fly"), klobouk v "Zahradní slavnosti" ("The Garden Party") atd.). Pokusím se prokázat, že autorka je používá na jedné straně k tomu, aby upozornila čtenáře na jemné nuance hlavního konfliktu, kterých si postava...
|
|
|
Another Way Out: Women in Kate O'Brien's Fiction
Homolková, Šárka ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Resumé Kate O'Brien byla jednou z nejvýznamnějších irských autorek. Jako jedna z prvních psala ve svých dílech o irské katolické střední třídě, ne o idylickém životě na venkově jak to bylo v její době v módě. Ve svých románech se zaměřovala na roli žen v irské společnosti, především těch z irské buržoasie a jejich životních údělů na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Její styl se vyvíjel v průběhu kariéry, a tak v jejích raných dílech najdeme ženy v jejich tradičních rolích, ale později byla O'Brien více kritická - začala sdílet feministické ideály společnosti a skrytě kritizovat politiku mířenou proti ženám v Irsku; její hrdinky se začaly proto stavět zaběhlému systému a snažily se získat nezávislost na mužích a žít svobodně. Většina autorčiných děl se odehrává kolem rodinného krbu a mapuje vývoj svých hrdinů, které jsou až na dva případy vždy ženy. Její hrdinky se všechny pokouší se vymanit z tohoto světa a získat jistou nezávislost na mužích, ale zpočátku jim to společnost ani jejich vychování nedovolí. Jen v pozdějších dílech se O'Brien stává více kritickou a představuje ženy, které si vybojovaly nezávislost. Tato práce mapuje především vývoj autorčiných hrdinek a popisuje, jak se jejich životní úděly odráží v životech skutečných žen v Irsku v dobách, kdy Kate O'Brien tvořila. Na začátku své...
|
|
|
Shakespeare revisited: rewritings of Shakespeare in modern British drama
Rezková, Iva ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Cílem této diplomové práce je detailní rozbor tří moderních britských přepisů Shakespearových tragédií - hry Toma Stopparda Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi, dále hry Edwarda Bonda Lear, a hry Blasted (Sežehnutí) od Sarah Kaneové. Práce vyhledává a analyzuje paralely mezi klasickým dílem a jeho moderním přepisem. Jádrem studie je však otázka, co vedlo mladé dramatiky k využití klasického textu, k rozebrání Shakespearova díla a následnému vytvoření vlastní divadelní hry z jeho částí. Práce se snaží nastínit, jakým způsobem a z jakého důvodu současní autoři modernizují Shakespeara a přepisují jeho tragédie. Analýza moderních shakespearovských transformací je zkoumána na pozadí měnících se postojů ke hrám největšího z britských dramatiků a měnících se přístupů k jejich adaptacím, a to od sedmnáctého až do dvacátého století. V této souvislosti bude značná pozornost věnovaná především literárnímu trendu druhé poloviny dvacátého století, kdy autoři přepisují klasická literární díla, aby jejich prostřednictvím poskytli aktuální a tudíž přesnější obraz dnešního světa a současnou vizi lidského údělu. Takový přístup se zdá být charakteristický i pro hry Stopparda, Bonda a Kaneové.
|
host ::
RSS.