|
|
Myth in American Advertising after 1945
Linhart, Marek ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato práce je vystavěna jako komplexní analýza reklamního diskurzu v rámci jistých předem definovaných parametrů; konkrétně jde o americkou tištěnou reklamu po roce 1945. Reklama je zde chápána jako typ jazyka, jehož hlavní sémiotickou jednotkou je jistá forma Barthesovského mýtu, od reality odtržená superstruktura přesahující de Saussurovu teorii znaku. Jádrem této práce je diachronická analýza vývoje struktury těchto mýtů, jejich komunikační funkce a v neposlední řadě jejich role jednak jako odrazu, tak i strůjce celé škály strereotypů, přerodů, hodnotových žebříčků či axiomatických pravd zakořeněných v kolektivním vědomí americké společnosti. Primárním zdrojem pro tuto analýzu jsou pak jednotlivé reklamy, pečlivě vybrány buď jako primární reprezentativní vzorky, nebo jako vzorky mající vliv a význam na poli reklamního průmyslu. Teoretická kostra práce spočívá především v Marxově chápání komodity jako jistého druhu fetiše, Barthsově popisu struktury a společenské funkce mýtu, Baudrillardových a Debordových teoriích týkajících se společnosti spektáklu, vlády simulaker či konceptu hyperreálna, Benjaminově rozboru jedinečnosti zobrazení a jeho aury, a konečně McLuhanově podrobném rozboru sémiotiky reklamy. Mimoto se práce dle potřeby opírá i o teorie nespadající striktně do oboru lingvistiky,...
|
|
|
Manipulation of children in the prose of Aldous Huxley and George Orwell
Linhart, Marek ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Cílem této práce je studie styčných bodů, konkrétně manipulace dětí státem, mezi dvěma nejznámějšími díly britské antiutopické literatury, Huxleyho románem Brave New World1 a Orwellovým Nineteen Eighty-Four. V obou těchto románech hraje manipulace dětí a mladé generace všeobecně velmi důležitou roli a je zásadním předpokladem pro kontinuitu společenských zřízení, které tyto knihy popisují. Jak Orwell, tak Huxley ve svých románech věnují této oblasti zvláštní pozornost a jejich vize manipulace dětí v totalitním státu v obou případech představuje neodmyslitelnou součást jejich líčení. Analýza přednesená v této práci se teoreticky opírá o výzkum dvou předních amerických psychologů, Abrahama Maslowa a B. F. Skinnera, kteří rozpracovali teorii lidské motivace a chování (Maslow) a takzvaných "povzbuzovačů" (Skinner), vedoucích za jistých podmínek k opakování tohoto chování. Kombinace jejich teorií poskytuje dobrý výchozí bod nejen pro komplexní rozbor vztahu mezi dětmi a státem, ale také pro přesnou identifikaci a vysvětlení metod, které stát pro manipulaci dětí používá. Tato teoretické báze je stručně doplněna o některé poznatky I. P. Pavlova a Sigmunda Freuda, jejichž myšlenky jsou nezbytným kontextem především pro jakoukoliv studii Huxleyho tvorby. Tomuto rozboru předchází stručný nástin historického kontextu...
|
|
|
Úřady veřejné žaloby u mimořádných lidových s přihlédnutím na soudy Kutná Hora a Mladá Boleslav
Linhart, Marek ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce se zabývá činností mimořádných lidových soudů v Kutné Hoře a Mladé Boleslavi, zaměřuje se hlavně na činnost úřadu veřejné žaloby a veřejných žalobců jako takových u uvedených mimořádných lidových soudů. Věnuje se obecné charakteristice a specifickým rysům těchto mimořádných lidových soudů. Jejich vzniku, vývoji, organizaci a fungování s ohledem na aspekt lidovosti u těchto soudů v podobě soudců z lidu a jejich problematice. Poté se zaměří konkrétně na úřady veřejné žaloby - na jejich personální obsazení a tím spojené obtíže, např. v komunikaci s okresními národními výbory. Dále probírá problematiku fungování poválečné justice a to, jak se projevovala u tohoto úřadu, např. neustálými upravujícími výnosy Ministerstva spravedlnosti. Zaobírá se i navrhovanými tresty a tím, jak jejich výši a charakter určovala národnost. V neposlední řadě se zabývá jednotlivými typy písemností uložených v příslušných fondech. Klíčová slova (česky): Mimořádný lidový soud, Retribuce, Veřejný žalobce, Ministerstvo spravedlnosti, Okresní národní výbory, Soudci z lidu
|
|
|
Myth in American Advertising after 1945
Linhart, Marek ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Tato práce je vystavěna jako komplexní analýza reklamního diskurzu v rámci jistých předem definovaných parametrů; konkrétně jde o americkou tištěnou reklamu po roce 1945. Reklama je zde chápána jako typ jazyka, jehož hlavní sémiotickou jednotkou je jistá forma Barthesovského mýtu, od reality odtržená superstruktura přesahující de Saussurovu teorii znaku. Jádrem této práce je diachronická analýza vývoje struktury těchto mýtů, jejich komunikační funkce a v neposlední řadě jejich role jednak jako odrazu, tak i strůjce celé škály strereotypů, přerodů, hodnotových žebříčků či axiomatických pravd zakořeněných v kolektivním vědomí americké společnosti. Primárním zdrojem pro tuto analýzu jsou pak jednotlivé reklamy, pečlivě vybrány buď jako primární reprezentativní vzorky, nebo jako vzorky mající vliv a význam na poli reklamního průmyslu. Teoretická kostra práce spočívá především v Marxově chápání komodity jako jistého druhu fetiše, Barthsově popisu struktury a společenské funkce mýtu, Baudrillardových a Debordových teoriích týkajících se společnosti spektáklu, vlády simulaker či konceptu hyperreálna, Benjaminově rozboru jedinečnosti zobrazení a jeho aury, a konečně McLuhanově podrobném rozboru sémiotiky reklamy. Mimoto se práce dle potřeby opírá i o teorie nespadající striktně do oboru lingvistiky,...
|
|
|
Manipulation of children in the prose of Aldous Huxley and George Orwell
Linhart, Marek ; Clark, Colin Steele (oponent) ; Wallace, Clare (vedoucí práce)
Cílem této práce je studie styčných bodů, konkrétně manipulace dětí státem, mezi dvěma nejznámějšími díly britské antiutopické literatury, Huxleyho románem Brave New World1 a Orwellovým Nineteen Eighty-Four. V obou těchto románech hraje manipulace dětí a mladé generace všeobecně velmi důležitou roli a je zásadním předpokladem pro kontinuitu společenských zřízení, které tyto knihy popisují. Jak Orwell, tak Huxley ve svých románech věnují této oblasti zvláštní pozornost a jejich vize manipulace dětí v totalitním státu v obou případech představuje neodmyslitelnou součást jejich líčení. Analýza přednesená v této práci se teoreticky opírá o výzkum dvou předních amerických psychologů, Abrahama Maslowa a B. F. Skinnera, kteří rozpracovali teorii lidské motivace a chování (Maslow) a takzvaných "povzbuzovačů" (Skinner), vedoucích za jistých podmínek k opakování tohoto chování. Kombinace jejich teorií poskytuje dobrý výchozí bod nejen pro komplexní rozbor vztahu mezi dětmi a státem, ale také pro přesnou identifikaci a vysvětlení metod, které stát pro manipulaci dětí používá. Tato teoretické báze je stručně doplněna o některé poznatky I. P. Pavlova a Sigmunda Freuda, jejichž myšlenky jsou nezbytným kontextem především pro jakoukoliv studii Huxleyho tvorby. Tomuto rozboru předchází stručný nástin historického kontextu...
|
host ::
RSS.