|
|
Český feminismus.
Čálková, Klára ; Janošová, Pavlína (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Tématem magisterské práce je feminismus, který je nahlížen z několika úhlů. V teoretické části se zabývám důvody a místem vzniku, vývojem a důsledky, které z tohoto myšlenkového proudu vyplývají. Větší pozornost je věnována tomuto hnutí na území České republiky. Hypotézy jsou ověřovány v praktické části, která vychází z analýzy dotazníku. Otázky jsou sestaveny tak, aby zjistily obecné povědomí společnosti o feministickém hnutí a schopnost reflexe postavení žen a mužů.
|
|
| |
|
|
Vývojové ukazatele čtení a psaní na konci předškolního věku a v době nástupu do školy: příspěvek k problematice "rizika dyslexie"
Kucharská, Anna ; Vágnerová, Marie (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Iva (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Disertační práce je zaměřena na vývojové ukazatele předpokladů pro čtení a psaní na konci předškolního věku a v době nástupu do školy, jejichž diagnostikou a následnou intervencí se mohou minimalizovat obtíže dětí při osvojování čtení a psaní. První čtyři kapitoly mají teoretický charakter. Zabývají se obecnými zákonitostmi čtení a psaní. Tyto školní dovednosti jsou zasazeny do rámce rozvoje gramotnosti; sledována je psychologická podstata čtení a psaní a vývojové předpoklady pro jejich rozvoj. Pozornost je věnována současným trendům včasného rozpoznání vývojových deficitů, které se mohou stát příčinou obtíží při osvojo vání čtení a psaní, ať už mají jakékoliv pozadí. Metodou, která může pomoci vyhledat děti s budoucími obtížemi ve čtení a psaní a podnítit včasnou intervenci přímo v prostředí školy, je Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky. Vytváření a standardizace tohoto screeningového nástroje bylo prvním výzl">mných úkolem disertační práce. Bylo potvrzeno, že metoda splňuje požadavky na diagnostic!, ústroje a je využitelná pro postižení předpokladů pro čtení a psaní v době nástupu do školy. Druhým výzkumným úkolem bylo zodpovězení otázek, jak se v našem poradenském systému dává důraz na sledování vývojových deficitů, včetně tzv. "rizika dyslexie", které mohou signalizovat u dětí na konci...
|
|
|
Být rodičem dítěte s pohybovým postižením
Chrzová, Dušana ; Vágnerová, Marie (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Iva (oponent) ; Votava, Jiří (oponent)
Výzkum, o němž pojednávám v této disertační práci, je zakotven v přirozeném kontextu mé praxe speciální pedagožky pracující ve Speciálně pedagogickém centru při JUS. Podstatnou součástí této praxe j e řešení problémů týkajících se začleňování dětí s pohybovým postižením do systému standardního vzdělávání. Ve své praxi se pohybuji na hranici mezi dvěma světy: mezi "světem zdravých" a "světem postižených". Na této hranici (a také přes ní) se pohybuji spolu s několika zúčastněnými "stranami": především s dětmi a jejich rodiči. Oblast mého působení má však i další zúčastněné: jsou to učitelé, pedagogičtí asistenti a ředitelé škol, do kterých jsou děti integrovány, a je to také širší institucionální kontext těchto procesů. Zmíněná hranice mezi "světem zdravých" a "světem postižených" a pohyb přes ní má různý význam pro různé "strany": je něčím jiným pro dítě, něčím jiným pro rodiče, podobně pro učitele, asistenty či úředníky. Ve své profesi se vyskytuji v prostoru určitého obecného "zadání", kterým j e pomáhat dětem s pohybovým postižením a jejich rodinám překonávat hranice a omezení "světa postižených" a začleňovat se do "světa zdravých". Často však jsem nucena se ptát: Čím je toto obecné "zadání" v konkrétních případech jednotlivých zúčastněných? Jak tyto věci vlastně prožívají ti, o které se tu především...
|
|
|
Tarot a terapie.
Brečka, Tibor ; Procházková, Jana (oponent) ; Vágnerová, Marie (vedoucí práce)
Základním tématem této magisterské práce je zjištění možností použití tarotových karet v psychoterapii. Toto téma jsem si zvolil proto, že již určitou dobu s technikami, které budou uvedeny níže, pracuji a mám zkušenosti s tím, že pozitivně obohacující celý proces mezi klientem a terapeutem. Práce zahrnuje teoretický základ, z něhož tyto techniky vychází, tak i možnosti jejich praktického použití v terapeutickém procesu. Tarot je velmi působivým prostředkem otevírajícím lidskou psychiku. Každého, kdo se s ním kdy setkal nějakým způsobem oslovil. Je to v pravdě zrcadlo duše člověka, brána k jeho vědomým, ale i nevědomým stránkám. A byla by velká škoda, aby se toto zrcadlo nepoužívalo, aby tato brána zůstala zavřená.
|
|
|
Jak učit etickou výchovu ve starším školním věku.
Pekárková, Anna ; Mazáčová, Nataša (oponent) ; Vágnerová, Marie (vedoucí práce)
Práce pojednává o etické výchově žáků staršího školního věku, která je v naší republice v současné době vyučována samostatně i v rámci jiných předmětů. Teoretická část obsahuje definici etické výchovy, základní charakteristiku staršího školního věku a vymezuje nosné body tohoto vývojového období pro etickou výchovu. Dále zahrnuje hlavní teoretická východiska etické výchovy, vysvětluje pojem reflexe. Upozorňuje na rámcové vzdělávací programy s důrazem na průřezové téma osobnostní a sociální výchova a jeho úzký vztah k etické výchově. Praktická část přináší informace o způsobu výuky etické výchovy ve vybraných českých školách. Uvádí základní zobecnitelné poznatky o výuce. Na srovnání čtyř konkrétních programů výuky se snaží hlouběji porozumět dané problematice. Výzkum se zaměřuje hlavně na oblast cílů a metod.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Představy smrti u dětí
Kubáňková, Jarmila ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Cílem práce je porozumění tomu, jak děti přemýšlí o světě a jak se v něm orientují. Ambicí výzkumu je nalezení významů, které děti smrti přikládají. Jedním z předpokladů výzkumu je domněnka, že na představy o smrti se nelze ptát přímo, aniž by docházelo k nežádoucí redukci potenciálně bohaté odpovědi. Z tohoto důvodu byl zvolen jako nástroj Tematický apercepční test, přičemž děti vyprávěly příběhy na předem vybrané tabule. Na výzkumu spolupracovalo jedenáct devíti až desítiletých dětí. Jako srovnávací vzorek bylo stejnému testu vystaveno i jedenáct mladých dospělých ve věku devatenáct až dvacet let. Výpovědi dětí i dospělých byly následně podrobeny tematické analýze, přičemž jednou z kategorií analýzy byl i význam smrti pro aktéry příběhu. Výsledky analýzy poté byly dány do souvislostí s prací Klatt (1991).
|
host ::
RSS.