|
|
Role rodiny v procesu autonomizace adolescenta s tělesným postižením
Uzdařová, Lucie ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Chrzová, Dušana (oponent)
Tato práce je zaměřena na sledování psychosociálních problémů při procesu osamostatňování adolescentů s tělesným postižením a to se zaměřením na proměnu vztahů k rodičům po nástupu adolescenta na týdenní pobyt na domov mládeže. Cílem je prokázat, že toto odtržení od rodiny usnadňuje proces autonomizace adolescenta a podporuje jeho zapojení a identifikaci s vrstevnickou skupinou. Práce vychází z vymezení základních pojmů jako autonomie, adolescence, rodina, s důrazem na popsání specifik adolescentů s tělesným postižením. Informuje také o základní ochranné legislativě, statistických údajích a službách v Jedličkově ústavu. Teoretický základ je podložen výsledky kvalitativního výzkumu - analýzou rozhovorů s adolescenty a s jejich rodiči, které ukazují, jak obě skupiny prožívají období emancipace, jak popisují jeho průběh, jeho důsledky na rodinné i vrstevnické vztahy, jak ovlivňuje jejich životní cíle a představy o budoucnosti.
|
|
|
Role rodiny v procesu autonomizace adolescenta s tělesným postižením
Uzdařová, Lucie ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Chrzová, Dušana (oponent)
Tato práce je zaměřena na sledování psychosociálních problémů při procesu osamostatňování adolescentů s tělesným postižením a to se zaměřením na proměnu vztahů k rodičům po nástupu adolescenta na týdenní pobyt na domov mládeže. Cílem je prokázat, že toto odtržení od rodiny usnadňuje proces autonomizace adolescenta a podporuje jeho zapojení a identifikaci s vrstevnickou skupinou. Práce vychází z vymezení základních pojmů jako autonomie, adolescence, rodina, s důrazem na popsání specifik adolescentů s tělesným postižením. Informuje také o základní ochranné legislativě, statistických údajích a službách v Jedličkově ústavu. Teoretický základ je podložen výsledky kvalitativního výzkumu - analýzou rozhovorů s adolescenty a s jejich rodiči, které ukazují, jak obě skupiny prožívají období emancipace, jak popisují jeho průběh, jeho důsledky na rodinné i vrstevnické vztahy, jak ovlivňuje jejich životní cíle a představy o budoucnosti.
|
|
|
Být rodičem dítěte s pohybovým postižením
Chrzová, Dušana ; Vágnerová, Marie (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Iva (oponent) ; Votava, Jiří (oponent)
Výzkum, o němž pojednávám v této disertační práci, je zakotven v přirozeném kontextu mé praxe speciální pedagožky pracující ve Speciálně pedagogickém centru při JUS. Podstatnou součástí této praxe j e řešení problémů týkajících se začleňování dětí s pohybovým postižením do systému standardního vzdělávání. Ve své praxi se pohybuji na hranici mezi dvěma světy: mezi "světem zdravých" a "světem postižených". Na této hranici (a také přes ní) se pohybuji spolu s několika zúčastněnými "stranami": především s dětmi a jejich rodiči. Oblast mého působení má však i další zúčastněné: jsou to učitelé, pedagogičtí asistenti a ředitelé škol, do kterých jsou děti integrovány, a je to také širší institucionální kontext těchto procesů. Zmíněná hranice mezi "světem zdravých" a "světem postižených" a pohyb přes ní má různý význam pro různé "strany": je něčím jiným pro dítě, něčím jiným pro rodiče, podobně pro učitele, asistenty či úředníky. Ve své profesi se vyskytuji v prostoru určitého obecného "zadání", kterým j e pomáhat dětem s pohybovým postižením a jejich rodinám překonávat hranice a omezení "světa postižených" a začleňovat se do "světa zdravých". Často však jsem nucena se ptát: Čím je toto obecné "zadání" v konkrétních případech jednotlivých zúčastněných? Jak tyto věci vlastně prožívají ti, o které se tu především...
|
host ::
RSS.