|
|
Obchodní vztahy mezi Československem a Egyptem v 50. a 60. letech 20. století
Kubr, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Gombár, Eduard (oponent)
(česky): Tématem této práce je popsání československo-egyptských obchodních vztahů v 50. a 60. letech 20. století se zaměřením na dodávky zbraní do Egypta a Sjednocené arabské republiky. V práci bude také nastíněn vývoj Blízkého východu v daném období (jako kontext pro téma budu částečně sledovat i vznik Státu Izrael, arabsko- izraelské války, vliv supervelmocí a vnitro-politický vývoj Egypta a Sjednocené arabské republiky). Práce bude vycházet ze sekundární literatury, vydaných pramenů, zejména z fondů Politického byra a později Předsednictva ÚV KSČ, zvažoval jsem také použití fondu kanceláře 1. tajemníka Antonína Novotného, jsou v něm však stejné dokumenty jako ve fondech Politického byra a Předsednictva a řada dokumentů v tomto fondu není (Národní archiv Praha), a dále z fondu Archivu ministerstva zahraničních věcí. Cílem této práce je zjistit, jak se obchodní vztahy mezi oběma zeměmi v daném období vyvíjely, zda se upřednostňovalo politické nebo ekonomické hledisko vztahů a také jestli se Československo stalo pouze distributorem zbraní konstruovaných a vyráběných v Sovětském svazu nebo zda se Egyptu/SAR podařilo úspěšně prodat i zbraně a techniku československé konstrukce a původu.
|
|
|
Historické příčiny a souvislosti současného postavení římskokatolické církve v české společnosti
Černý, Jan Karel ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent)
(česky) Tato práce se zaměřuje na historické příčiny a souvislosti současného postavení římskokatolické církve v české společnosti. Ke zvolené problematice přistupuji skrze koncept spirituality, který nám umožňuje systematicky nahlédnout různé jevy a procesy, jež narušovaly katolickou religiozitu. Své pojednání začínám v osvícenství, které mělo zcela zásadní ideový vliv na postavení církví po celé Evropě, přičemž tuto kapitolu doplňuji o sekularizační prvky židovsko-křesťanské tradice. Následná kapitola věnující se 19. století se zaobírá především modernizačními procesy (zvláště českým nacionalismem), které mohly nahrazovat či oslabovat tradiční religiozitu. Krátké dvacáté století je rozděleno na utváření vztahu státu, církve a společnosti (první republika a komunistické období) a zároveň se v rámci této části pojednává o postmoderní proměně náboženství, jehož ,,odnože" charakterizují současnou českou spiritualitu. Revoluce a počátek 90. let je nahlížen ze dvou přístupů - z rozpadu konsenzu a z upravené liminální teorie. Jak se zdá, současné postavení katolické církve je dáno hlubinnými procesy - především anti-katolickou formou nacionalismu a mírou industrializace Čech - jejichž efekt umocnila komunistická diktatura.
|
|
|
Kulturní změna ve Vysokém Himálaji. Transformace kultury Šerpů a Thakálijů z tradičního do moderního kontextu
Thoma, Michal ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na kulturní změnu u Šerpů a Thakálijů, dvou společností žijících ve Vysokém Himálaji. Soustřeďuje se na kritické období přelomu padesátých a šedesátých let minulého století, kdy došlo k uzavření tibetské hranice pro tradiční dálkový obchod, jenž měl pro obě studované společnosti vitální význam. V první části přináší stručný přehled himálajské historicko-geografické situace a popisuje transhimálajský obchod a podrobněji vysvětluje procesy tvorby etnicity v nepálské části Himálaje, které jsou pro pochopení studovaných společností důležité. V dalších dvou kapitolách věnovaných společnostem Šerpů a Thakálijů se práce věnuje tradičnímu způsobu života studovaných etnik a jejich adaptaci na drsné vysokohorské prostředí, vysvětluje hluboké změny, jimž obě společnosti čelily a poukazuje na adaptivní procesy a mechanismy, které uplatnily, aby v novém kontextu uspěly. V závěru přináší zhodnocení a srovnání adaptačních strategií obou skupin.
|
|
| |
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Únor 1948 v prezidentské kanceláři
Trpišovská, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Úkolem této práce není znovu zmapovat pr b h událostí února roku 1948, ale zam it se na úlohu, kterou v celém mocenském zápase hrála Kancelá prezidenta republiky a prezident Edvard Beneš samotný - jaké pravomoci m l a jakých pák mohl použít k vy ešení nastalé vládní krize. Po stručném úvodu do situace, pro který je nutné se vrátit do doby po skončení druhé sv tové války, si p edstavíme prezidentskou kancelá s jejími odbory i osoby, které v ní pracovaly a pozd ji o únorových událostech vydaly sv dectví. Jedná se v první ad o prezidentova kanclé e Jaromíra Smutného, který krátký čas sloužil i Klementu Gottwaldovi a poté se mu poda ilo uprchnout do zahraničí. Jejich sv dectví bude porovnáno s dostupným sv dectvím dalších osobností politického života té doby. Své vzpomínky sepsali národní socialisté Hubert Ripka, Prokop Drtina a Ota Hora, deník si v té dob psal komunista Bed ich Rattinger, z Kancelá e prezidenta republiky podali sv dectví Jaromír Smutný, Miroslav Jirásek a František Škarvan, z dalších politických osobností stojí za zmínku i velvyslanec Eduard Táborský, švédská p ítelkyn manžel Benešových Amelie Posse-Brázdová či noviná Ferdinand Peroutka. Z archivních materiál bude využito písemností z prezidentova osobního archivu, zpravodajství ýeskoslovenské tiskové kancelá e, bezpečnostních...
|
|
|
Okres na východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod
Tomek, Prokop ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem rigorózní práce je dosud nepovšimnutá problematika činnosti Státní bezpečnosti na úrovni běžného okresu. Zabývá se na jedné straně vývojem organizace aparátu politické policie mimo velká centra, personálním obsazením a začleněním struktury StB do tamního systému totalitní moci. Na druhé straně analyzuje zájmy Státní bezpečnosti, vývoj pojetí nepřítele a údajných či reálných rizik pro stabilitu státní moci. Časový úsek 1960-1989 byl vybrán pro stabilní podobu územního členění i jako období proklamovaného dobudování tzv. socialistické společnosti. V tomto rámci lze sledovat, jaký vliv na územní strukturu Státní bezpečnosti měly důležité mezníky, jako období okolo Pražského jara 1968, vzestup občanských aktivit od konce 70.1et i období pádu režimu koncem roku 1989. Práce vznikla především studiem původních, dosud vesměs neprobádaných archivních materiálů, s použitím nečetných memoárů a sekundární literatury. Úloha územních orgánů StB nespočívala v přímé a masové perzekuci občanů ale především v prevenci, výběrové perzekuci spíše ojedinělých iniciativ a v poskytování základních poznatků nadřízeným složkám. Územní orgány StB napomáhaly zabraňovat šíření protirežimních aktivit mimo hlavní centra, čímž významně přispívaly k monopolu komunistické moci.
|
|
|
The tragedy and the sacrifice: Hungarian and Slovak historiography 15 years after the change
Gonczarow, Zora ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Irmanová, Eva (oponent)
Když jsme srovnali slovenskou a maďarskou historiografii patnáct let po roce 1989 došli jsme k několika závěrům, které jsou charakteristické pro obě historiografie a proto mohou být společnou charakteristikou středoevropských historických věd. Obě země - Maďarsko i Slovensko - se s komunistickým dědictvím vyrovnaly jinak, ačkoliv v obou zemích je charakteristické velmi silné pouto mezi historiografií a politikou. Někteří historici se objevili na politické scéně jako vedoucí osobnosti nového režimu a historiografie ve smyslu každodenní kultury se v mnoha případech stala nezávislým hráčem na politickém poli. Obecně vzato historiografie a otázky spojené s historií hrají svoji roli v každodenní politice obou zemí. Obě historiografie jsou silně pod vlivem národního diskursu a žádná z nich nebyla vážněji otřesena ve svém pozitivistickém přístupu. V případovém srovnání jsme učinili několik závěrů, které shrnují strategii, kterou obě historiografie užívají při prezentaci dějin své země. Maďarský stejně jako český korpus národních dějin má za cíl prezentovat dějiny nezávislého a hrdého národa, který tvrdě pracoval na tom, aby dosahl vlastního státu. Korpus, který se věnuje meziválečné historii zobrazuje dějiny a tradici, na které je země (národ) zbudována, vyjadřuje se k formě státu (zároveň s hranicemi), popisuje...
|
|
|
Jazyk komunistické moci na stránkách Rudého práva v roce 1953
Hannová, Daniela ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tématem práce je pohled na způsob jazykové manipulace na stránkách Rudého práva v roce 1953 a nastínění základních typologických rysů komunistické propagandy. Cílem je ukázat na úlohu politiky v kulturní sféře a její proměnu po komunistickém převratu, která se odrazila i na novinové kultuře. Práci lze obsahově rozdělit na dvě části. První z nich je rozdělena na tři kapitoly. V první se seznámíme s problematikou propagandy. Ve druhé nalezneme rozbor kulturních institucí a poslední pojednává o roli tisku. Druhá polovina práce obsahuje po krátkém úvodu rozbory konkrétních článků.
|
|
|
Způsob a průběh kolektivizace zemědělství v Kutnohorském okrese v 50. letech 20. století
Stříbrná, Anežka ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Diplomová práce přibližuje průběh a způsob kolektivizace zemědělství v kutnohorském okrese v letech 1948-1960. Vychází z analýzy pěti obcí kutnohorského okresu - Bahno, Opatovice I, Petrovice I, Mitrov a Vranice (pro srovnání je zařazeno i městečko Kácov). Práce sleduje, jak se celostátně řízená zemědělská politika KSČ, její jednotné a závazné principy promítly do socializace konkrétních vesnic, jakým způsobem ovlivňovala jejich každodenní život a zasáhla do osudů jejich obyvatel. Dále se soustřeďuje na to, jak na ni reagovali jednotliví lidé, především místní funkcionáři, jaké volili prostředky a strategie jednání vůči vládnoucí moci. V centru pozornosti stojí otázka, zda a nakolik svými postoji mohli ovlivňovat a spoluvytvářet život v obci a jaký vliv měli na místní podobu socializace. Cílem práce je ukázat plastičtější obraz kolektivizace zemědělství a zároveň nabídnout jistou typologii postojů jejích aktérů. Kromě porovnání způsobu kolektivizace v konkrétních obcích umožňuje na jejich příkladu také ukázat rozdíly mezi první a druhou (závěrečnou) fází kolektivizace zemědělství. Práce čerpá především ze studia archivních materiálů a vzpomínek pamětníků.
|
host ::
RSS.