|
|
Zamyšlení nad "rudou asimilací" českých Židů
Strobach, Vít ; Pullmann, Michal (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
Judaismus a socialismus (případně komunismus) - tyto dva odlišné směry identifIkace byly a jsou některými autory slučovány a propojovány. V extrémním případě bývá dokonce judaismus stavěn jako určitý základ socialistické ideologie. a jednotlivé momenty projevu revolučního socialismu, jako mesianistická rétorika židovských komunistických vůdců, jsou účelově nebo jen nekriticky zdůrazňovány.l Domnívám se, že taková představa o základu židovského náboženství pro utváření radikálních socialistických ideologických forem je nejen přehnaná, ale ve své podstatě mylná. Také zvláštní pojetí dějinnosti marxistického učení vychází mnohem spíše z dispozic osvícenských fIlosofIí. Pokud bychom chtěli hovořit o podobnosti prožívání dějinnosti judaismu a socialismu, museli bychom se hlouběji ponořit do diskursu novověkých fIlosofIckých koncepcí a případně hledat určité kontinuity tam.2 Zavrhneme-li původnost judaismu vůči socialismu, nemusíme nutně zavrhovat existenci určité zvláštní (specifIcké) mentality Židů, která pro identifIkaci konkrétních jedinců se socialistickým hnutím mohla hrát svou roli.3 Judaismus je potom třeba vnímat jen jako jednu ze složek spoluutvářejících formy percepce sociální skutečnosti, kterou není možno oddělit od složek ostatních - tedy všeobecně sociálních, kulturních, genderových a...
|
|
|
Běloruská dělnicko-rolnická hramada.
Marková, Alena ; Hroch, Miroslav (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Magisterská práce Běloruská rolnicko-dělnická hramada je věnována rozboru činnosti stejnojmenné politické organizace, která působila v letech 1925-1927 na území západního Běloruska a představovala nejmasovější organizaci v dějinách běloruského národního hnutí. V práce se zkoumají důvody vzniku a následné úspěšnosti Běloruské rolnicko-dělnické hramady v prostředí běloruského rolnictva s zasazením této problematiky do širšího kontextu dobových hospodářsko-sociálních poměrů.
|
|
|
Proměny ve výuce dějepisu v ČSR mezi léty 1948-1956
Bimková, Dana ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Pullmann, Michal (vedoucí práce)
"Vyučovací proces jako společenský jev se mění zároveň s vývojem společnosti. Společnost v každé etapě historického vývoje klade na školu své požadavky. A právě tyto požadavky také určují úkoly a obsah vyučování jednotlivých disciplin; se změnou úkolů a obsahu vyučování se nevyhnutelně mění také jeho formy a methody."1 Tento výrok předního sovětského odborníka na metodiku dějepisu byl v českém překladu uveřejněn v časopise Dějepis ve škole v roce 1955. Z dnešní perspektivy se jedná o běžné konstatování, že charakter školní výuky je vysoce závislý na společnosti, která výuku objednává. Pokud výrok zasadíme do dobového kontextu, zjišťujeme, že se v něm skrývá hlubší podstata. Úkoly a obsah vyučování byly pro formující se komunistickou diktaturu jednou z jejích významných součástí. Právě výuka dějepisu byla vhodným nástrojem šíření komunistické ideologie, a proto byla zásadním způsobem podřízena nové moci strany. Přesto diskuze o podobě výuky dějepisu na sebe vázaly velké množství aktérů a vyznačovaly se pestrou škálou postojů, v nichž se úsilí o ideologickou čistotu snoubilo s množstvím pedagogických inovací a experimentů. Rozpor mezi shora řízeným obsahem výuky dějepisu a relativně volnou diskuzí, probíhající na téma forem a metod výuky, lze lépe pochopit zodpovězením několika otázek. Jak vypadaly prostory,...
|
|
|
Sochařské centrum v Hořicích v Podkrkonoší - fenomén českého uměleckého výstavnictví počátku 20. století
Cermanová, Jana ; Pullmann, Michal (oponent) ; Štaif, Jiří (oponent)
Na počátku 20. století disponovaly Hořice v Podkrkonoší českým monopolem jak v oblasti středního sochařského vzdělání, tak ve výstavnictví specializovaném na prezentaci sochy. Dlouhá kamenosochařská tradice regionu poskytla předpoklady pro vznik ve středoevropské oblasti jedinečného sochařského centra. Rozvíjením uměleckého zaměření Hořic usilovala místní inteligence o povýšení města na kulturní středisko kraje. Založení sbírky českých moderních sochařských děl v roce 1908 se stalo jedním z nejpříznačnějších produktů těchto snah. V rigorózní práci se věnuji okolnostem zrodu hořického sochařského střediska a umělecké galerie. Analyzuji činnost, akviziční politiku i uměleckou normu Galerie plastik v první čtvrtině 20. století a zabývám se také obecnějšími souvislostmi života uměleckých muzeí a galerií, do jejichž rámce hořickou instituci zasazuji.
|
|
|
Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919-1974
Tesař, Jan ; Pullmann, Michal (oponent) ; Čechurová, Jana (vedoucí práce)
Studie se zabývá životem Miroslava Kárného v letech 1919-1974. Zvláštní zřetel byl kladen na utváření myšlenkových map a vliv ideologie na individuum. V první části je zkoumán život M. Kárného v ghettu Terezín a účinky aplikace "Konečného řešení" na konkrétního člověka s ohledem na možnosti rezistence. Druhá část se zabývá formováním veřejného názoru M. Kárného pod dojmem z komunistické ideologie, jejímž byl aktivním recipientem. Zkoumány jsou jak pilíře sekulární víry v období totality, tak příčiny jejího pozdějšího rozpadu.
|
|
|
Problém geneze kultu osobnosti (na příkladu Československa 1945-1957)
Huml, Petr ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Práce se zabývá genezí kultu osobnosti na příkladu Československa v letech 1945 - 1957, přičemž nechybí zmínka o První republice. Na základě bohaté pramenné základny, čerpané převážně z archivů, je demonstrováno, jaký způsobem se kult osobnosti etabluje, jaké jsou jeho průvodní znaky a jaký má pro stát či režim význam. Celý text je proložen celou řadou citací z přímých pramenů, což umožňuje bezprostřední poznání inkriminovaného jevu. Součástí je i celá řada srovnání tisku a přehledných tabulek týkajících se problematiky přejmenování a pojmenovávání objektů, předmětů a institucí. V práci je obsažena i řada přirovnání s podobnými rysy kultů osobností, které se vyskytly v jiných zemích, kde hrály v životě společnosti nemalou roli. Závěrečná kapitola je pak kompletním souhrnem zjištěných poznatků a podává nástin charakteristiky kultu osobnosti.
|
|
|
Proměna funkce veřejného prostranství na příkladu Václavského náměstí
Kubecová, Barbora ; Pullmann, Michal (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Má bakalářská práce je zaměřena na rozbor proměny funkcí náměstí jako veřejného prostoru. Náměstí ve středověkých městech sloužilo především jako tržiště, ale bylo také místem shromažďování a místem, kde bývaly umístěny pro město nejdůležitější světské a církevní instituce. Ve velkých městech bylo pro zajištění jejich chodu třeba více náměstí, jejichž funkce nebývala identická. V moderní době se funkce veřejných prostranství ještě více proměnily. Soustředila jsem na příklad jednoho pražského náměstí, které vynikalo vždy nejen svou velikostí, ale především svými mnoha společenskými funkcemi. Seznámila jsem se s teorií Kevina Lynche o utváření obrazu města, v němž přisuzuje veřejným prostranstvím a zejména náměstím specifickou roli a podala jsem základní přehled o vývoji Václavského náměstí od jeho založení až do současnosti. Poukázala jsem na jeho funkce, stavební vývoj, úlohu místa paměti, centra obchodu i společenského života. Snažila jsem se zhodnotit jeho význam ve srovnání s dalšími pražskými náměstími, zaměřila jsem se na uměleckou a společensko-kulturní stránku a poukázala především na vývoj na přelomu 19. a 20. století, kdy došlo ke změně tržiště na moderní třídu, čímž byl vytvořen předpoklad pro utvoření moderního veřejného prostranství. Pramennou základnou byly pohlednice, fotografie, kresby a...
|
|
|
Diskurs o běloruském národním obrození na základě textové produkce v pražském exilu v meziválečném období.
Linitskaya, Natallia ; Pullmann, Michal (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je interpretací diskursu o běloruském národním obrození na základě textů, vytvořených běloruskými emigranty v Praze v meziválečném období. Časová rozloha celého diskursu se samozřejmě nevymezuje pouze 20.-30. lety 20. století ale sáhá do 19. st. Předložená analýza vychází z informačního, kulturněsociálního a mocensko-politického kontextu, ve kterém se nacházelo Bělorusko v období vzniku a vzestupu národní ideje. Studie se opírá o stratifikaci evropských národních hnutí Miroslava Hrocha a jeho definici národa jakožto zvláštní sociální skupiny. Zásadním teoretickým bodem práce je polemický aspekt: Hrochův model třech fází neobjasňuje zvláštností průběhu běloruského obrození. Jeho pojetí národa jakožto produktu sociálních vztahů však ukazuje směry, kde je nutno hledat příčiny selhání projektu běloruského národa. Interpretace obrozeneckého diskursu vychází také z Andersonova pojetí národa jakožto "pomyslného společenství", které se ukázalo být velmi plodným při jeho aplikování na ideologickou složku formování běloruského národa. Studium textové produkce poskytlo možnosti k širšímu pochopení nástrojů konstruování národní identity.
|
|
|
Hudební burzy v Československu v období normalizace
Havlík, Adam ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Pullmann, Michal (vedoucí práce)
V této práci jsem se pokusil o historickou analýzu hudebních burz; pravidelných neoficiálních akcí, sloužících jako platforma pro výměnu běžným způsobem nedostupných zahraničních gramofonových desek a jiného zboží. Své bádání jsem vedl několika směry. Nejprve jsem přiblížil společenské podmínky normalizačního Československa, které měly vliv na vznik a charakter hudebních burz. V rámci této otázky jsem se zabýval především postavení západní hudby, hlavního artiklu na hudebních burzách, v tehdejším veřejném diskurzu. Analýza policejních pramenů mi poté umožnila odhalit různé formy postupu represivních složek vůči účastníkům mnou sledovaných akcí. Přestože na hudebních burzách docházelo k porušování tehdy platných zákonů, represivní akce vůči nim namířené se vyznačovaly nepravidelností a různou intensitou. Místo jednostranného represivního postupu státních orgánů docházelo v tomto prostředí spíše k vyjednávání hranic diktatury, hranic přípustného a nepřístupného jednání. Krajní postoje státních orgánů přitom představovalo na jedné straně rozehnání burz s pomocí donucovacích prostředků a na straně druhé jejich legalizace v roce 1987. Od té doby se burzy konaly pod hlavičkou Svazu socialistické mládeže.
|
|
|
Propaganda a mládež za protektorátu: Kuratorium a strategie působení na mládež prostřednictvím časopisů
Nezdařil, Petr ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Pullmann, Michal (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je nacistická propaganda cílená ve směru k protektorátní mládeži. Krom analýzy samotné nacionálně socialistické ideologie a propagandistických metod jako takových, byl v jejím rámci kladen důraz především na pokus o rekonstrukci propagandistických obrazů a vizí, jen byly produkovány v rámci organizace Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, tedy instituce, která měla zabezpečovat výchovu, respektive převýchovu "rasově vhodné" protektorátní mládeže v nacistickém duchu. Základním pramenem se staly veřejně dostupné časopisy Kuratoria "Zteč", "Správný kluk" a "Dívčí svět". Zároveň bylo cílem analyzovat perspektivy přijetí těchto obrazů ze strany mladé generace a šířeji pak protektorátní společnosti, stejně tak jako vysledovat základní rozdíly mezi cíli nacistické propagandy zaměřené ve směru k mládeži a dospělé populaci.
|
host ::
RSS.