|
| |
|
| |
|
|
Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války
Mišaga, Vít ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hroch, Miroslav (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vít MIŠAGA, Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války, disertační práce, Univerzita Karlova v Praze 2014 Abstrakt V rámci české i evropské historiografie raně novověkých dějin patří období třicetileté války (1618 - 1648) mezi ty nejsledovanější. Je to logicky především osud českého stavovského povstání, tak zvaná česká fáze třicetileté války (1618 - 1621), která poutá zájem domácí historické obce. Období dánské fáze (1625 - 1629) se už takovému zájmu netěší. Vítězové byli takříkajíc "dáni" a dlouhé peripetie války už na osudu českých zemí nic nezměnily. Druhé polovině dvacátých let proto dominují v historickém podání jiná témata. Také v zahraniční literatuře můžeme hovořit o jistém upozadění dánského zásahu do války. Jakoby neúspěšné angažmá Kristiána IV. Dánského v boji proti císaři jen vyplňovalo čekání na zářivý vstup švédského Lva ze Severu, Gustava II. Adolfa. Takový je alespoň pohled "vševědoucího" současníka, který zná výsledek. Předložená práce se pokouší tuto optiku změnit. Badatelsky vychází ze studia vpádu generála Arnošta z Mansfeldu a Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu v letech 1626 až 1627, které proběhlo v magisterském studiu. Jde nám především o pohled z pozice protihabsburské strany. Dlouho očekávané tažení...
|
|
|
"Bělorusizační epizoda" v procesu formování běloruského národa
Marková, Alena ; Hroch, Miroslav (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent) ; Veber, Václav (oponent)
disertační práce "Bělorusizační epizoda" v procesu formování běloruského národa Alena Marková Tématem této studie je fenomén tzv. bělorusizace na území Běloruské sovětské socialistické republiky ve 20. letech 20. století. Jde o jedinečný dějinný proces, v rámci něhož byly celosvazovou komunistickou vládou podpořeny národní iniciativy (a to především rozvoj národního jazyka a jiné) a současně byla prosazovaná politika "korenizace" čili dosazování etnicky lokálních kádrů do úřadů neruských republik Sovětského svazu. Práce se zabývá rozborem důvodů zahájení politiky bělorusizace, jejíž provedení mělo upevnit nejistou stabilitu nově ustavené sovětské vlády a sovětského státu, a to za cenu řady ústupků (spočívajících de facto v podpoře narůstajícího národního hnutí) vůči jednotlivým republikám a národní inteligenci, jež v běloruských podmínkách hrála obzvláště velkou úlohu. Práce se proto věnuje roli a postavení běloruské inteligence, jež, jakkoli nebyla ve své většině v komunistické straně, přesto byla hlavní silou prosazující bělorusizaci. Spolupráce s běloruskou národní inteligencí, již jí nabídla samotná komunistická strana, byla dána nedostatkem komunistických kádrů, kteří by mohli nezřídka sociálně demokratickou či nestranickou inteligenci zastoupit. Odsud je možno vidět kořeny dlouhodobého...
|
|
|
Balkán mezi Evropou a Orientem. Obraz Balkánu v české a francouzské populárněvědecké publicistice (1875-1914)
Sobotková, Hana ; Hroch, Miroslav (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Předkládaná práce je věnovaná v obecné rovině problematice kulturních dějin 19. a 20. století - zejména pak otázkám kulturních stereotypů a identit. V duchu moderních metodologických přístupů ke studiu dějin je zde prezentováno srovnání obrazu Balkánu v české a francouzské populárněvědecké publicistice na přelomu 19. a 20. století. Konkrétním cílem studie je zjistit, jaký obraz teritoria nazývaného dnes jako Balkánský poloostrov byl předkládán vrstvě české a francouzské vzdělané veřejnosti v populárněnaučné publicistice v období let 1875 - 1914. Komparace českého a francouzského pohledu na Balkán představuje pokus o srovnání úhlu pohledu z dvou rozdílných kulturně historických prostředí. Česká perspektiva je pohledem "malého" (tedy nestátního) národa, usilujícího ve studované době o kulturní a národní emancipaci v rámci mnohonárodnostní říše, na druhé straně je potom francouzská perspektiva "velkého" (tedy státního) národa, který byl na přelomu 19. a 20. století kulturní, politickou a koloniální velmocí. Po stránce metodologické se práce inspiruje moderními metodologickými přístupy zaměřenými na studium kulturních stereotypů a identit. Zásadní impuls představovalo pro autorku dílo Marii Todorové a Edwarda Saida zaměřené na studium percepce Balkánského prostoru a Orientu v západoevropské kultuře. ...
|
|
|
Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války
Mišaga, Vít ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hroch, Miroslav (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vít MIŠAGA, Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války, disertační práce, Univerzita Karlova v Praze 2014 Abstrakt V rámci české i evropské historiografie raně novověkých dějin patří období třicetileté války (1618 - 1648) mezi ty nejsledovanější. Je to logicky především osud českého stavovského povstání, tak zvaná česká fáze třicetileté války (1618 - 1621), která poutá zájem domácí historické obce. Období dánské fáze (1625 - 1629) se už takovému zájmu netěší. Vítězové byli takříkajíc "dáni" a dlouhé peripetie války už na osudu českých zemí nic nezměnily. Druhé polovině dvacátých let proto dominují v historickém podání jiná témata. Také v zahraniční literatuře můžeme hovořit o jistém upozadění dánského zásahu do války. Jakoby neúspěšné angažmá Kristiána IV. Dánského v boji proti císaři jen vyplňovalo čekání na zářivý vstup švédského Lva ze Severu, Gustava II. Adolfa. Takový je alespoň pohled "vševědoucího" současníka, který zná výsledek. Předložená práce se pokouší tuto optiku změnit. Badatelsky vychází ze studia vpádu generála Arnošta z Mansfeldu a Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu v letech 1626 až 1627, které proběhlo v magisterském studiu. Jde nám především o pohled z pozice protihabsburské strany. Dlouho očekávané tažení...
|
|
| |
|
|
"Bělorusizační epizoda" v procesu formování běloruského národa
Marková, Alena ; Hroch, Miroslav (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent) ; Veber, Václav (oponent)
disertační práce "Bělorusizační epizoda" v procesu formování běloruského národa Alena Marková Tématem této studie je fenomén tzv. bělorusizace na území Běloruské sovětské socialistické republiky ve 20. letech 20. století. Jde o jedinečný dějinný proces, v rámci něhož byly celosvazovou komunistickou vládou podpořeny národní iniciativy (a to především rozvoj národního jazyka a jiné) a současně byla prosazovaná politika "korenizace" čili dosazování etnicky lokálních kádrů do úřadů neruských republik Sovětského svazu. Práce se zabývá rozborem důvodů zahájení politiky bělorusizace, jejíž provedení mělo upevnit nejistou stabilitu nově ustavené sovětské vlády a sovětského státu, a to za cenu řady ústupků (spočívajících de facto v podpoře narůstajícího národního hnutí) vůči jednotlivým republikám a národní inteligenci, jež v běloruských podmínkách hrála obzvláště velkou úlohu. Práce se proto věnuje roli a postavení běloruské inteligence, jež, jakkoli nebyla ve své většině v komunistické straně, přesto byla hlavní silou prosazující bělorusizaci. Spolupráce s běloruskou národní inteligencí, již jí nabídla samotná komunistická strana, byla dána nedostatkem komunistických kádrů, kteří by mohli nezřídka sociálně demokratickou či nestranickou inteligenci zastoupit. Odsud je možno vidět kořeny dlouhodobého...
|
|
| |
|
|
Běloruská dělnicko-rolnická hramada.
Marková, Alena ; Hroch, Miroslav (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Magisterská práce Běloruská rolnicko-dělnická hramada je věnována rozboru činnosti stejnojmenné politické organizace, která působila v letech 1925-1927 na území západního Běloruska a představovala nejmasovější organizaci v dějinách běloruského národního hnutí. V práce se zkoumají důvody vzniku a následné úspěšnosti Běloruské rolnicko-dělnické hramady v prostředí běloruského rolnictva s zasazením této problematiky do širšího kontextu dobových hospodářsko-sociálních poměrů.
|
host ::
RSS.