|
|
The Relation between Neuropsychological Characteristics and Clinical Status of Anorexia Nervosa Patients
Žuchová, Světlana ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Preiss, Marek (oponent) ; Heretik, Anton (oponent)
Předkládána studie měla za cíl 1) ověřit inter-rater reliabilitu běžného Taylorova kvantitativního skórovacího systému využívaného k hodnocení Reyovi komplexní figury, jakož i skórovacího systému popsaného Booth (2006) k hodnocení centrální koherence; 2) zkoumat efekt hospitalizace na klinický stav, prostorovou paměť a centrální koherenci u pacientek s mentální anorexií; 3) zkoumat vztah mezi neuropsychologickými vlastnostmi měřenými Reyovou komplexní figurou a klinickým stavem hodnocením jednak BMI, jednak dvěma dotazníky (CR-EAT a EDE-Q) a 4) zkoumat prediktivní hodnotu pozorovaných neuropsychologických charakteristik na efekt hospitalizace. Vzorek tvořilo 31 hospitalizovaných pacientů s mentální anorexií, z toho 29 žen a 2 muži. Všichni pacienti se na začátku podrobili testu Reyovy komplexní figury, přičemž test sestával z kopie figury dle předlohy a z její reprodukce z paměti. Na konci hospitalizace bylo testovaných 21 pacientů. Pacienti též na začátku i na konci hospitalizace vyplnili dotazníky (CR-EAT a EDE-Q). U pacientů jsme k tomuto sledovali hmotnost a index tělesné hmotnosti (BMI). (...) Vidíme to jednak z korelací mezi touto škálou a přesností reprodukce (p<0.05) či centrální koherencí reprodukce (p=0.063) na začátku hospitalizace, jako i z korelací mezi přesností reprodukce (p<0.05) a centrální...
|
|
|
Validizace Stroopova testu na české populaci
Krivá, Ľuba ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Preiss, Marek (vedoucí práce)
Spole cn e s n ar ustem d ule zitosti problematiky pozornosti v dne sn ch kognitivn ch v ed ach se zvy suje pot reba kvalitn ch n astroj u k hodnocen pozornostn ch funkc u jedinc u z klinick e i neklinick e populace: jednu ze standardn ch metod p redstavuje Stroop uv test. Diplomov a pr ace slou z jako podklad k manu alu cesk e verze Stroopova testu. Pojedn av a o teoretick ych souvislostech Stroopova efektu a uv ad v ysledky v yzkum u ov e ruj c ch psychometrick e vlastnosti testu a vliv demogra ck ych charakteristik na v ykon v n em. Pr ace obsahuje i popis postupu administrace a sk orov an testu a p rehled mo znost klinick e interpretace v ysledk u testu. V yzkumn a c ast p redstavuje v ysledky v yzkumu na cesk e neklinick e populaci, jeho z c lem je vytvo ren cesk ych norem testu. Na vzorku 420 osob ve v eku od 20 do 79 let (166 mu z u, 254 zen; M = 46; 7 let; SD = 16; 8 let) jsme zji st'ovali vliv pohlav , v eku a nejvy s s ho dosa zen eho vzd el an osob na v ykon v testu. Testov e normy byly vytvo reny zvl a st' pro t ri v ekov e a dv e vzd elanostn podskupiny. K posouzen validity p redkl adan e verze testu jsme shrom a zdili konvergentn d ukazy o korelaci testov ych sk ore s v ysledky ve dvou dal s ch testech pozornostn ch a exekutivn ch funkc (Verb aln uence a Test cesty).
|
|
|
Wechslerova paměťová škála - třetí vydání, zkrácená verze
Jenčová, Adéla ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Preiss, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o zkrácené verzi třetího vydání Wechslerovy paměťové škály (v originále Wechsler Memory Scale-III Abbreviated, WMS-IIIa). WMS-IIIa je test určený k orientačnímu vyšetření paměti. Test obsahuje míry vizuální a verbální paměti, bezprostředního a oddáleného vybavení. Teoretická část diplomové práce je pokusem o vytvoření české verze manuálu k testu. Shrnuje poznatky o jeho vzniku, struktuře, účelu, způsobu administrace, systému skórování a možnostech interpretace výsledků. Empirickou částí je výzkum, jehož hlavním cílem je získání českých norem testu na reprezentativním vzorku neklinické populace ve věku 20-39 let. Statisticky analyzována byla dat od skupiny 154 dobrovolníků. Demografické charakteristiky výběrového souboru byly porovnány s charakteristikami české populace ve věku 20-39 let, jak byla popsána Českým statistickým úřadem.
|
|
|
Kvalita pozornosti u pacientů s hraniční poruchou osobnosti
Patlichová, Klára ; Loneková, Katarína (oponent) ; Preiss, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na zkoumání pozornosti u jedinců s hraniční poruchou osobnosti. Teoretická část přibližuje problematiku hraniční poruchy osobnosti a pozornosti obecně. Pro podrobný popis hraniční poruchy využívá především Millonova diagnostického modelu. Ve vztahu k pozornosti se ponejvíce zaměřuje na kognitivní zpracování tohoto tématu s důrazem na teoretické pojetí pozornosti dle M. I. Posnera. Dále poukazuje na možné propojení těchto zdánlivě nevýznamně souvisejících témat, tedy hraniční poruchy osobnosti a pozornosti. Nedílnou součástí je popts neuropsychologického testu pozornosti ANT. Empirická část je pak částečnou replikou Posnerova výzkumu. Ve shodě s ním využívá testu ANT a semistrukturovaného rozhovoru IPDE - hraniční modul pro ověření možné souvislosti hraniční poruchy a deficitu pozornosti. Pro testování pozornosti je zařazen také Stroopův barvový test. Rozhovor IPDE zaměřený na diagnostiku hraniční poruchy osobnosti je doplněn o dotazníkové metody sledující především náladu a možný kognitivní deficit probanda. Výzkum uvedený v této části práce sleduje pozornost u patnácti jedinců s hraniční poruchou osobnosti a u stejného počtu nepsychiatrických jedinců kontrolní skupiny, kteří byli s jedinci ze skupiny experimentální párováni dle věku, pohlaví a vzdělání. Byl zkoumán...
|
|
|
Boston Naming Test a jeho využití v rámci předoperačního vyšetření u pacientů s farmakorezistentní temporální epilepsií
Libertínová, Jana ; Šivicová, Gabriela (oponent) ; Preiss, Marek (vedoucí práce)
Teoretická část této práce se věnuje problematice farmakorezistentních temporálních epilepsií a epileptochirurgickému terapeutickému řešení. Předstávuje jednotlivé metody užívané v rámci komplexního předoperačního vyšetřování, s důrazem na vyšetřování neuropsychologické. Většina základních kognitivních funkcí - paměti, IQ, řeči - je lateralizována. Funkci levého temporálního laloku odráží schopnost pojmenování. Je představen Boston Naming Test (BNT), jakožtO test visuálně konfrontačního pojmenování, odrážející funkci řečově dominantního hipokampu a užívaný proto v předoperační diagnostice farmakorezistentních temporálních epilepsií k určení lokalizace epileptogenního ložiska. V empirické části je popsána adaptace originální verze BNT do českého jazyka i způsoby jeho standardizace. Popisuje pilotní studii na vzorku 39 zdravých a 38 pacientů s temporální epilepsií. Hlavním cílem empirické části bylo ověření kriteriální validity BNT. Analýza výsledků statistickými metodami prokázala vysoce signifikantní rozdíl mezi skóry BNT zdravých a pacientů s levostrannou temporální epilepsií (p < 0,000). V naší pilotní studii vykazoval test 80% senzitivitu a 92% specificitu.
|
|
|
Vliv depresivního onemocnění na kognitivní funkce v období remise. K jakým změnám v kognitivních funkcích dochází během postupného zlepšování nálady až k dosažení remise?
Dušánková, Erika ; Hrachovinová, Tamara (oponent) ; Preiss, Marek (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo uvést dosavadní výzkumy týkající se kognitivních funkcí u depresivního onemocnění, a to zejména v období remise, a na jejich základě prostřednictvím longitudinálního výzkumu zmapovat, jak se mění kognitivní výkon depresivních pacientů v průběhu epizody deprese až k dosažení remise. Pro výzkum jsme sestavili testovou baterii, která se skládá ze dvou testů zaměřených na kognitivní funkce: paměť, pozornost a učení (AVLT a Řazení písmen a čísel), dvou hodnotících škál pro posouzení nálady (BDI a MADRS), dvou doplňkových dotazníků pro dokreslení celkového obrazu (Dotazník nežádoucích událostí a Dotazník sociální opory- MOS). Nedílnou součástí byl také rozhovor. Výzkum probíhal v Psychiatrickém centru Praha. Soubor se skládal z 10 pacientů s unipolární depresivní poruchou dle MKN-10, z nichž 4 byli vyřazeni: 2 kvůli zhoršení psychického stavu a 2 pro malé množství vyšetření. Výzkum jsme dokončili se 6 pacienty, ale jen 2 pacientky dosáhly remise. Uvádíme jejich kazuistiky. Ve výzkumu se ukázalo, že obraz kognitivního výkonu při depresivní epizodě může být různý. Subjektivně všichni pacienti pociťovali narušení kognitivních funkcí a měli potíže s pracovním výkonem v zaměstnání. Objektivně nebylo narušení funkcí pozorovatelné u všech pacientů. Zdá se, že pokud je narušení kognitivních funkcí...
|
|
|
Efektivita tréninku kognitivních funkcí u klientů se schizofrenií a schizoafektivní poruchou
Nondek, Michal ; Šípek, Jiří (oponent) ; Preiss, Marek (vedoucí práce)
V této práci jsme se pokusili zjistit efekt tréninku kognitivních funkcí u klientů (n = 41) se schizofrenií nebo schizoafektivní poruchou. Výzkum trvající dvanáct měsíců zahrnul několik pracovišť, kde se trénink kognitivních funkcí pravidelně provádí. Výzkumnou metodou byla sada tří dotazníků DEX - (Dysexecutive Questionnaire), CFQ - (Cognitive Failures Questionnaire), EMQ - (Everyday Memory Questionnaire) a variant dotazníků DEX a CFQ pro blízké osoby probandů vyplněné po telefonu. Ve výzkumu byl použit design test-retest. Analýzou získaných údajů bylo objeveno signifikantní zlepšení po tréninku u dvou ze tří dotazníků pro probandy a dále signifikantní zlepšení u obou dotazníků pro blízké osoby. Z demografických dat koreloval významně s efektem tréninku pouze věk probanda při nástupu nemoci (ve smyslu čím později, tím větší efekt tréninku). Věk, pohlaví a vzdělání nemělo u naší skupiny probandů vztah k efektu tréninku.
|
|
|
Sociální kognice a schizofrenie
Mrlíková, Kristína ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Preiss, Marek (vedoucí práce)
Duševní onemocnění, a schizofrenie obzvlášť, přináší s sebou dysfunkce v sociální oblasti a v dusledku toho i sociální izolaci. Tato skutečnost je duvodem, proč se v poslední době mění pohled na toto onemocnění a nové teoretické přístupy včetně sociální kognice získávají postupně stále větší význam. Zároveň byla sociální kognice identifikovaná jako jedna z oblastí, na kterou se zaměřilo hnutí MA TRICS při vývoji kognitivní baterie pro testování nových léků pro terapii schizofrenie. Teoretická část této práce přináší stručný přehled některých přístupu a oblastí sociální kognice zejména z pohledu jejich uplatnění pro problematiku schizofrenie. Praktická část je pilotní studií k pokusu o vytvoření metody pro měření sociální kognice. Za největší přínos konceptu sociální kognice se dá pokládat skutečnost, že nazírá na komplexní poruchy, které se u schizofrenie objevují, jako na projevy více deficitů v různých oblastech, a tak vytváří jednotky, které jsou vhodnými dly jak terapeutického působení, tak experimentálního výzkumu. Pokus o vytvoření testu byl založen na skupinové hře, kterou jsme přetransformovali na metodu "tužka papír". Po provedení dvou experimentálních etap pilotní studie (v klinických i neklinických podmínkách) k ověření některých charakteristik této metody jsme dospěli k závěru, že má potenciál...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.