|
|
Vliv tréninku pracovní paměti na fluidní inteligenci u mladších seniorů
Štěpánková, Hana ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Smolík, Filip (oponent)
Deskripce a explanace přirozeného poklesu výkonu kognitivních funkcí během ontogenetického stárnutí položily během více než 100 let své historie základ pro řadu experimentů, jež se snaží najít cestu, jak tento proces poklesu zpomalit či zvrátit. Jednou z kognitivních domén, která v posledních letech získává stále větší pozornost neurovědců / psychologů je pracovní paměť, jež je vzájemně propojena s dalšími funkcemi, a to především s pozorností, exekutivní funkcí a fluidní inteligencí. Zatím nepanuje jednoznačná shoda o modelu této kognitivní funkce. Existuje však řada pokusů o její popis, o vysvětlení její role v rámci kognitivních procesů, a rovněž o její posílení. Tyto snahy daly vzniknout různým komplexním i specializovaným intervenčním programům, jež se v posledních letech využívají i ve studiích zaměřených na starší populaci. Studie popisovaná v této dizertační práci přispívá k dosud omezené literatuře věnované tématu transferu efektu tréninku pracovní paměti u starších osob ve věku 65-75 let (N=65). Jde o randomizovanou kontrolovanou studii s dvěmi intervenovanými a jednou pasivní kontrolní skupinou. Cílem bylo změření efektu různého počtu lekcí (10 či 20 lekcí v rozmezí 5 týdnů) verbálně-vizuálního adaptivního programu n-back administrovaného počítačem, a to na pracovní paměť a fluidní inteligenci na...
|
|
|
Etika klinického výzkumu. Informovaný souhlas v klinickém hodnocení
Peterová, Marie ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Holmerová, Iva (oponent)
Klinická hodnocení jsou již po několik desetiletí "páteří" vývoje nových léčivých přípravků. Etické kodexy a z nich vyplývající legislativa podléhají i přes nesčetné aktualizace kritice odborné veřejnosti. Protože ale neexistuje jiná, lepší možnost, než respektovat legislativu vztahující se ke klinickému hodnocení léčivých přípravků, zajímalo mne v rámci výzkumu této disertační práce, zda jsou zákonem ustanovená pravidla týkající se udělení informovaného souhlasu subjektu hodnocení v praxi dodržována. Pro provedení tohoto výzkumu byla aplikována metodika rychlého posuzování Světové zdravotnické organizace. Výsledky výzkumu bylo prokázáno, že odchylky v praxi prováděných postupů získání informovaného souhlasu subjektu hodnocení od legislativně stanovených požadavků se vyskytují velmi četně a to i v případě zkoušejících, kteří mají s prováděním klinických hodnocení bohatou zkušenost. Ukázalo se, že chyby a omyly zkoušejících lékařů jsou nejen věcného charakteru, ale i etického charakteru. Vzhledem k tomu, že etická stránka omylů a chyb bývá upozaděna, byla pozornost věnována právě její detailní detekci, v kontextu písemného informovaného souhlasu. Vzhledem k významnosti problematiky získání informovaného souhlasu subjektu hodnocení je na základě mých zjištění nutné zajistit zlepšení nastalé situace...
|
|
| |
|
| |
|
|
Dodržování lidských práv duševně nemocných. Etické aspekty nedobrovolné hospitalizace.
Petr, Tomáš ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Bankovská Motlová, Lucie (oponent)
V disertační práci se věnuji problematice nedobrovolné hospitalizace v psychiatrii. Hospitalizace duševně nemocných proti jejich vůli je provázena celou řadou etických otázek a praktických problémů. V teoretické části disertační práce popisuji nedobrovolnou hospitalizaci z několika úhlů pohledu. Věnuji se mezinárodním úmluvám a dokumentům vztahujícím se k dané problematice, odhaluji historické kořeny nedobrovolné hospitalizace, srovnávám situaci v různých evropských státech a uvádím některá významná soudní rozhodnutí týkající se přijetí člověka k nedobrovolné hospitalizaci. Komplexním přístupem mapuji všechny významné aspekty provázející tuto citlivou oblast poskytování zdravotní péče. Výzkumná část, na základě kvantitativního i kvalitativního výzkumu, nabízí detailnější pohled na dva vybrané aspekty provázející nedobrovolnou hospitalizaci. První část výzkumu je zaměřena na subjektivní zkušenosti pacientů s přijetím k nedobrovolné hospitalizaci. Do výzkumu bylo zapojeno 88 pacientů hospitalizovaných na psychiatrii. Tito pacienti popisovali míru nátlaku, jaké byli vystaveni, možnost či nemožnost ovlivňovat rozhodování o hospitalizaci a následné léčbě, míru informovanosti a emoční prožívání. Druhá část výzkumu je zacílena na psychiatry a právníky a zejména na to, jak postupují při rozhodování o tom,...
|
|
|
Alzheimerova demence a zátěž pečovatele. Vliv Alzheimerovy demence na psychosociální zdraví pečující osoby.
Zvěřová, Martina ; Jirák, Roman (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Zvolský, Petr (oponent)
Alzheimerova demence (AD) je závažné neurodegenerativní, progresivní a ireverzibilní onemocnění. Jde o nejčastější formu demence. S rostoucím počtem nemocných demencí stoupá i počet rodinných příslušníků, kteří o pacienta bezprostředně pečují. Role rodinného pečovatele (RP) je stresující, onemocnění má významný vliv na psychickou pohodu rodinných pečovatelů i na jejich socioekonomický status. Cílem 1. studie bylo posoudit v průběhu 8 měsíčního sledování stupeň zátěže a jeho případnou změnu u rodinného pečovatele, který se dlouhodobě stará o nemocného člena rodiny s progredující Alzheimerovou demencí. Mimo běžné psychiatrické vyšetření byl u nemocných s Alzheimerovou demencí hodnocen test Mini-Mental State Examination (MMSE) k orientačnímu posouzení závažnosti demence a u pečujících osob byl k posouzení zátěže administrován Zaritův dotazník ( Zarit Burden Interview). Bylo posuzováno celkem 60 respondentů - 30 pacientů s Alzheimerovou demencí, kteří se léčí (léčili) na psychiatrické ambulanci Psychiatrické kliniky VFN a 30 rodinných příslušníků, kteří se o ně dlouhodobě starají (24 žen, 6 mužů). Při vstupním vyšetření trpělo demencí mírného stupně 18 pacientů (60%), středně těžkou až těžkou demencí 11 pacientů (36,6 %). U jednoho pacienta bylo skóre MMSE pod 6 bodů. Po uplynutí 8 měsíců od počátku...
|
|
|
Efektivita intenzivní péče o seniory
Flégrová, Veronika ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Jurašková, Božena (oponent)
Pacient - senior je velmi křehká bytost, která mnohdy obtížně čelí různým atakám chorob a komplikacím z nich vycházejících. Ve vyšším věku jsou v těle seniora již zhoršené obranné funkce a kompenzační mechanismy, které se u dospělého pacienta zapojují bez problémů. A tak ani klinický obraz akutního stavu u seniora nebývá typický, tak jako u dospělého pacienta v produktivním věku. Vedle obtížně poznatelné choroby, skrytých příznacích nebo více chorob paralelně probíhajících, jsou zde také problémy s komplexním dopadem na seniora jako osobnost, a to je zejména jeho psychická stránka, důležitá rekonvalescence včetně rehabilitace, nácviku sebeobsluhy a optimalizace sociálního prostředí, ve kterém se bude nacházet po propuštění z nemocnice. Ve chvíli, kdy jsou u pacienta - seniora vážně ohroženy životní funkce, vyžaduje tento stav hospitalizaci na jednotce intenzivní péče, převážně interního charakteru. V České republice existuje pouze jedna geriatrická jednotka intenzivní péče, nachází se ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, na Klinice Gerontologické a Metabolické. Cílem práce je přiblížit činnost a přístup tohoto oddělení, porovnat data a výsledky práce, ukazatele kvality péče s ostatními odděleními srovnatelné úrovně, tzn. interními jednotkami intenzivní péče. Klíčová slova: Geriatrická jednotka...
|
|
|
Uplatňování etického principu při tvorbě zdravotnického systému
Válková, Monika ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Jurašková, Božena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta humanitních studií Název oboru Filozofie Disertační práce (obor Aplikovaná etika) Uplatňování etického principu při tvorbě zdravotnického systému The Application of Ethical Principles in the Development of the Health System Mgr. Monika Válková Vedoucí práce: Doc. prim. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Praha 2013 2 Anotace Disertační práce na téma Uplatňování etického principu při tvorbě zdravotnického systému je zaměřena na etické principy, které se promítaly ve vývoji zdravotnického systému v České republice. Solidarita, spravedlnost , rovnost a právo na zdraví jsou základní etické principy uplatňované ve zdravotnických systémech Z historického hlediska je solidarita nejstarším etickým principem , která měla vliv na utváření jednotlivých typů sociálních států v Evropě. Solidarita je zkoumána z pohledu vývoje sociálního zabezpečení v době nemoci a chudoby. Zdravotnický systém v České republice je hodnocen z hlediska uplatňování etických principů v různých etapách společenského uspořádání země od Rakouska Uherska a ž do současnosti. V praktické části disertační práce byly srovnávány s Českou republikou zdravotnické systémy Švédska a Francie dle etických principů solidarita, spravedlnost, rovnost a právo na zdraví Hlavním cílem disertační práce bylo prokázat na základě vybraných...
|
|
|
Zavádění standardů kvality sociálních služeb v pobytových zařízeních pro seniory - etické aspekty
Štegmannová, Ingrid ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Janečková, Hana (oponent)
1 Název práce Zavádění standardů kvality sociálních služeb v pobytových zařízeních pro seniory - etické aspekty Abstrakt Změna přístupu ke klientům a přizpůsobení chodu zařízení jejich potřebám patří v posledních letech k největším dlouhodobým úkolům poskytovatelů služeb. Základem pro správné nastavení všech parametrů služby (procesní, personální i provozní) jsou standardy kvality sociálních služeb, které v sobě zahrnují jak určité principy, tak i etické hodnoty. Jedním z podstatných nástrojů změny v přístupu ke klientům je princip individualizace péče, jejímž prostřednictvím lze docílit "šití" služeb na míru klientům tak, aby služba co nejvíce odrážela jejich skutečné potřeby. Právě na individualizaci péče jako významný indikátor změny přístupu ke klientům v průběhu zavádění standardů kvality jsme zaměřili předloženou disertační práci. Snažili jsme se zjistit, jak se individualizace péče o klienty odráží v přístupech organizací k implementaci standardů kvality a jak ji ovlivňuje osobnost pracovníka a vybrané organizační aspekty. Dílčím cílem byla rovněž identifikace etických aspektů, které mohou zavádění standardů kvality do praxe provázet. Zvolili jsme metodu kvantitativního výzkumu, který jsme provedli formou dotazníkového šetření v osmi pobytových zařízeních pro seniory na území Moravskoslezského kraje....
|
|
|
Faktory ovlivňující spokojenost na zdravotnickém pracovišti
Vránová, Lucie ; Kožená, Ludmila (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Tématem práce je identifikace a porozumění faktorům, které se podílejí na celkové spokojenosti zaměstnanců na zdravotnickém pracovišti. Teoretická část práce je zaměřena konkrétně na významné aspekty pracovní spokojenosti a pokrývá důležité oblasti s důrazem na psychosociální ovzduší. Ve výzkumné části jsou porovnány anonymní výpovědi pracovníků dvou různých nemocničních oddělení na téma zdravotní stav, subjektivní vnímání pracovní zátěže, pocit životní spokojenosti, pracovní podmínky a pracovní spokojenost. Výsledky by měly sloužit k vypracování obecnějšího návodu, jak mohou stresu předcházet pracovníci a jakým způsobem by mohl přispět zaměstnavatel.
|
host ::
RSS.