|
|
Vzpomínání na Easter Rising
Reiterová, Martina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
4 Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá tématem oficiální politiky vzpomínání na Velikonoční povstání v Irsku z roku 1916. Pozornost se zaměřuje na politické představitele Irského svobodného státu a Irské republiky mezi lety 1922 a 2006. Hlavní zřetel je kladen na jejich postoj vůči komemoracím Velikonočního povstání. Při zpracování se autorka opírá především o sekundární anglofonní literaturu, která je doplněna některými primárními prameny v podobě politických dokumentů či dobových videí. K jejich analýze je užito konceptu tzv. kolektivní paměti, konkrétně metody míst paměti od Pierra Nory. V práci jsou popsány základní faktory ovlivňující postoj oficiálních představitelů irského státu vůči velikonočním komemoracím. Současně jsou zde vylíčeny jejich zásahy a nástroje k ovlivnění komemoračních praktik obyvatel. Klíčová slova Velikonoční povstání, Dublin, komemorace, Irská republika, Irský svobodný stát, památník, vzpomínání, 1916
|
|
| |
|
|
Kultura vzpomínání: osudy Památníku Lidice
Šonová, Kateřina ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kultura vzpomínání: osudy Památníku Lidice primárně zpracovává historii Památníku vybudovaného na místě lidické tragédie a pokles návštěvnosti a zájmu veřejnosti o toto pietní místo po revoluci v roce 1989. Je rozdělena do čtyř výkladových kapitol. Úvodní část práce je věnována obecnější charakteristice a historii památníků a pomníků se zaměřením především na jejich funkci a využívání. Druhá část práce připomíná historii a samotný akt vyhlazení Lidic v červnu 1942 včetně dalších osudů lidických obyvatel a mezinárodní ohlas, který vyvolal tento bezprecedentní nacistický zločin. Práce se zabývá 10. červnem roku 1942 v Lidicích, zastřelením mužů, odvlečením žen a dětí do kladenského gymnázia a následným transportem do koncentračních táborů. Nadále tato kapitola nahlíží na osud původních Lidic a přeživších obyvatel po druhé světové válce. Součástí této kapitoly je zahraniční reakce bezprostředně po vyhlazení, která se opírá o dobové mediální zdroje. Třetí kapitola je věnována vlastní historii a příběhu Památníku. Připomíná, že Památník je součástí rozsáhlého pamětního areálu, který dotváří pietní území původních Lidic, Růžový sad a Pomník dětských obětí války. Cílem kapitoly je především zmapovat jeho funkce. Do jaké míry například plnil svou historickou funkci v...
|
|
|
Obraz regionu v dílech spisovatelů Těšínského Slezska ve vybraných dílech Jana Kubisze
Kurová, Jana ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Cílem této bakalářské práce Obraz regionu v dílech spisovatelů Těšínského Slezska ve vybraných dílech Jana Kubisze je přiblížení celkové tvorby Jana Kubisze, spisovatele, učitele a aktivního činitele, širší veřejnosti, a také zobrazení faktorů, ovlivňujících jeho tvorbu a formují totožnost obyvatel z Těšínska. Za tímto účelem byl nastíněn historický vývoj na Těšínském Slezsku, který se viditelně odrážel v Kubiszově tvorbě, zejména v Pamiętniku starego nauczyciela. Zobrazila jsem také celkové literární pozadí na Těšínském Slezsku, aby byly patrné některé jevy, které jsou charakteristické pro tento literární region. Také byl naznačen postoj Kubisze ke germanizačním vlivům a národnostním otázkám. O pokusu předání jeho odkazu dalším generacím pojednávám v analýze těšínské hymny. Pro lepší orientaci v termínech, které používám v textu, jsem vytvořila jednu zvláštní kapitolu, která se věnuje této problematice. Abych mohla vyjádřit vliv tvorby Kubisze na regionální identitu lidí, uvádím na konci této bakalářské práce studii a interpretuji jednotlivé výsledky výzkumu. Klíčová slova Těšínské Slezsko, Region, Kubisz, Národnostní otázka, Památník, Totožnost
|
|
| |
|
|
Německý dům v Brně?
Svobodová, Hana ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem práce je revitalizace Moravského náměstí v Brně; oživení paměti místa, zhodnocení jeho potenciálu vyprávět. Místo mohutného městského opevnění. Součást koncepce parkové městské okružní třídy. Monumentální Německý dům obklopený městským parkem. Park s fontánou ve formě rudé hvězdy. Čím je Moravské náměstí dnes? A čím může být?
|
|
|
Památník Jakuba Popovického z Popovic (1576-1676)
ROSÍKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce "Památník Jakuba Popovického z Popovic (1576 1676)" zpracovává studentský památník z doby raného novověku. Cílem bakalářské práce je provést celkový rozbor památníku, vytvořit kritickou edici a zasadit památník do kontextu doby šestnáctého století a univerzitního prostředí. Kromě toho také přibližuje okruh přátel majitele památníku. Práce se zaměřuje i na obecnou charakteristiku památníků a jejich souvislost s tištěnými knihami, nechybí ani přílohy s ukázkami zápisů a ilustrací, seznam zapsaných osob, přehled autorů citátů a tabulka naznačující itinerář Jakuba Popovického.
|
|
|
Šlechtický památník Jana Jiřího ze Švamberka z let 1565 - 1615 (1812)
HOSPASKA, Jindřich
Tato diplomová práce kriticky zpracovává památník Jana Jiřího ze Švamberka, předního šlechtice Království českého, politika, současníka a dědice posledních Rožmberků. Částečně se věnuje také památníkům jako fenoménu raného novověku a životu Jana Jiřího ze Švamberka. Cílem práce je přiblížit švamberkův osobní život, zčásti také jeho itinerář a okruh "pánů a přátel" pomocí zápisů zaznamenaných v památníku. Je kladen důraz na jednotlivé zápisy a ilustrace, brán potaz na odlišnosti od jiných štambuchů téže doby, případně také na věci, které se v památnících nalézají zcela obvykle. Práce se zabývá také vznikem památníku, jeho osudem po smrti Jana Jiřího ze Švamberka a jeho dalšími majiteli.
|
|
|
Památník slečny Zimmerové z let 1818 - 1837
MAREŠOVÁ, Dana
Bakalářská práce "Památník slečny Zimmerové z let 1818 - 1837" má za cíl vytvořit kritickou edici, jež doprovází kodikologický a obsahový popis a celkový rozbor zkoumaného památníku. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola pojednává o vzniku, původu a charakteristice památníků, poté se zaměřuje na 19. století a přechází až do 20. století. Druhá kapitola se zabývá vzděláním dívek především z měšťanského prostředí, jejich možnostmi vzdělávat se a jejich údělu vdát se, závěrečná část kapitoly pojednává o jazykových a čtenářských zkušenostech žen. Třetí kapitola obsahuje kritickou edici, která je doplněna o vnější a vnitřní rozbor památníku slečny Zimmerové, na ně navazuje zpracování problematiky užitých jazyků, chyb v záznamech, básnických prostředků, tematického rozboru a rozboru výtvarného vyobrazení. Na základě analýzy zkoumaného památníku vznikla i další kapitola, jež se snaží ukázat prostředí, z kterého majitelka památníku pocházela, její rodinné zázemí a okruh přátel, a také ji postupně odhaluje jako ženu pocházející z měšťanských kruhů, která celý svůj život prožila v domácnosti majitele rodinného nakladatelství. Celou práci ukončuje závěr, v kterém byly shrnuty zjištěné poznatky rozboru specifického ženského památníku z první poloviny 19. století. K práci je připojen seznam použitých pramenů, literatury a internetových zdrojů. Součástí bakalářské práce jsou také přílohy v podobě grafů, tabulek, ukázky písma v památníku a obrazové části, rodokmenu Jana Jakuba Ryby, jež ukazuje na příbuzenské vztahy s rodinou Zimmerových, jedna z příloh znázorňuje nakladatelskou činnost manžela slečny Zimmerové.
|
host ::
RSS.