|
|
Pouzdro
Svobodová, Hana ; Šrek Bromová, Veronika (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Vycházím z tématu schoulení, které vkládám do svých prací předešlých, tak i do závěrečné bakalářské práce. Odlitek mého těla, který je pokryt peřím a vytvářím z něho kokon, obal bez vnitřku. Socha má dvě strany, princip duality, ženskosti a protipólu. Vnější obal evokuje příjemný ptačí povrch těla a ve vnitřní části agresivně prolézají konce knotů peří.
|
|
|
KABÁT
Svobodová, Hana ; Pangrácová, Lucie (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Ačkoli hlavním tématem mé diplomové práce je Kabát, popisuji v úvodních kapitolách své předchozí práce, neboť jejich tvorba a postupný vznik mě nasměřovaly k vytvoření závěrečného projektu - Kabát. V rámci své sochařské tvorby se soustřeďuji především na možnosti transformace lidské figury, přičemž využívám různých klasických i netradičních sochařských materiálů. Textil vybraného kusu oděvu (v daném případě kabátu) je zpevněn v určitém okamžiku, který jsem transponovala do opeřené dutiny - kabátu, který si člověk před tím oblékal. Svou práci s "vnějším obalem člověka" v závěrečné pasáži textu osouvztažňuji s tvorbou českých i zahraničních umělců.
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů středních odborných škol
Čabanová, Lenka
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u učitelů středních odborných škol. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá pojmem syndromu vyhoření, prevencí proti syndromu vyhoření a pedagogické profesy. Praktická část je věnovaná vlastnímu výzkumu a jeho výsledkům.
|
|
|
Emoční prožívání pacientů s chronickým renálním selháním
Unzeitigová, Aneta ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Práce pojednává o problematice emočního prožívání u pacientů s chronickým renálním selháním. Klade si za cíl sledovat míru pozitivního a negativního emočního prožívání, přítomnost depresivních a úzkostných symptomů, míru hněvivosti a alexithymie u pacientů trpících chronickým renálním selháním a léčených hemodialýzou. Teoretická část shrnuje dosavadní odborné poznatky dané problematiky a část výzkumná popisuje statistické měření a porovnání vybraných proměnných emočního prožívání u výzkumného souboru. Teoretická část je strukturována do 4 dílčích kapitol, z nichž první pojednává o medicínských aspektech chronického renálního selhání a jeho léčbě. Druhá kapitola rozebírá vyrovnávání se s nemocí, vymezuje psychologické aspekty chronického onemocnění a popisuje pacientovo subjektivní vnímání nemoci a postoje k nemoci. Třetí kapitola shrnuje definice emocí a emočního prožívání a vymezuje nejuznávanější teorie vzniku emocí. Čtvrtá kapitola popisuje problematiku emočního prožívání nemoci, faktory ovlivňující emoční prožívání nemoci a dále pojednává o depresi, úzkosti, hněvu a alexithymii, v závěru se zaměřuje na aktuální výzkumy v této oblasti. Výzkumná část je věnována empirickému šetření dané problematiky, popisuje cíle a průběh výzkumu, metody sběru dat, výzkumný soubor, statistickou analýzu dat,...
|
|
|
Explicitní a implicitní sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou: kvantitativní a kvalitativní analýza s důrazem na Rorschachovu metodu
Najbrtová, Kristina ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část rigorózní práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní...
|
|
|
Úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu
Záplatová, Klára ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu. Cílem práce je postihnout úzkostné projevy v celé jejich šíři. Pozornost je věnována jak prožívání jedince, tak tělesným projevům při úzkosti. Téma se nevyhýbá ani procesům probíhajícím uvnitř těla úzkostného jedince, kterých si není vědom. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první je literárně - přehledová část, druhou pak návrh výzkumu. Ten se věnuje sociální fobii a jejím projevům na fyziologické úrovni. Zřetel je brán na aktivaci specifických mozkových oblasti, hladinu vyplaveného kortizolu, stejně tak na prožívání během vyšetření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Kolokační kompetence studentů anglického jazyka s ohledem na jejich kognitivní a afektivní předpoklady".
Kacafírková, Petra ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Betáková, Lucie (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Disertační práce se zabývá kolokační kompetencí studentů anglického jazyka a jejím vztahem k přirozenosti projevu. Vedle představení teoretických východisek výzkumu je hlavní pozornost nejprve věnována vymezení kolokační kompetence, následně je představeno samotné výzkumné šetření, které tvořila výuková intervence se studenty Univerzity Karlovy (n = 39) v délce jednoho semestru. Studenti byli rozděleni na experimentální skupinu s explicitní výukou kolokací a kontrolní skupinu, ve které probíhala výuka tradičním způsobem. Hlavním cílem bylo prozkoumat, zda výuka inspirovaná lexikálně orientovanými přístupy přispívá k úspěšnému rozvoji kolokační kompetence. Současně jsme sledovali individuální charakteristiky studentů, jako jsou cizojazyčné schopnosti, úzkost, míra motivace a osvojené strategie učení, a jejich vliv na učební proces. Výsledky výzkumu naznačují, že explicitní výuka jazykových jevů obecně přináší výhody studentům s vyšší mírou úzkosti a s oslabenými předpoklady. Systematická lexikálně orientovaná výuka se ukázala jako efektivní pro rozvoj kolokační kompetence a projevila se i v přirozenosti písemného projevu, aniž by závisela na individuálních předpokladech studentů. Práce také nabízí konkrétní postupy a nástroje pro výuku, jež potvrzují praktickou aplikovatelnost tohoto přístupu....
|
|
|
Specifická reakce primátů na hadí predátory
Regásková, Kristýna ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Lhota, Stanislav (oponent)
Specifická reakce na hadí predátory je u primátů zapříčiněna dlouhou koevolucí s hady. Tato dlouhodobá koevoluce vedla u primátů ke vzniku specifické a komplexní reakce při střetu s hady. Znaky, podle kterých primáti hady rozpoznávají oproti jiným druhům stimulů mohou být na základě pachové či vizuální informace. Reakcím jako je apriorní strachová či vyhýbavá reakce mohou následovat různé antipredační například specifická vokalizace, vyhýbavé chování, včasný útěk nebo naopak aktivní obranu a mobbing. Reakce na jedovaté hady a škrtiče se může v mnoha ohledech lišit na základě odlišné hrozby, kterou představují. Klíčová slova: Predace, mobbing, had, primáti, vokalizace, anxieta
|
|
|
Vliv experimentální střevní dysbiózy na behaviorální, neuroendokrinní a imunitní vlastnosti myší a možnost její ovlivnění podáním probiotického kmene Escherichia coli O83:K24:H31
Avramová, Pavla ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Roubalová, Radka (oponent)
Střevní mikrobiota je klíčovým faktorem ovlivňujícím funkci mnoha orgánů v lidském těle, včetně nervového, imunitního a endokrinního systému. Tento proměnlivý ekosystém může být modulován stravou, věkem, prostředím i medikací. Rovnovážné složení mikrobioty je klíčové pro zdraví jedince a při jeho narušení dochází k dysbióze. Propojení mezi střevem a centrálním nervovým systémem zprostředkovává osa mikrobiota - střevo - mozek. Osa se skládá z několika drah, které jsou mezi sebou propojené a mohou tak vzájemně regulovat své funkce. Mezi hlavní části osy patří nervová dráha v čele s bloudivým nervem, imunitní dráha a endokrinní dráha spolu s HPA osou. Studie z posledních let naznačují, že probiotické bakterie mají schopnost dysbiózu do určité míry napravit a ulevit tak zbytku organismu od jejích následků. Tato práce se soustředí na výzkum vlivu mikrobioty gastrointestinálního traktu na chování, imunitu a neuroendokrinní aspekty myší. Zabývá se experimentálním vyvoláním dysbiózy antibiotiky a jejím následným řešením probiotickou bakterií Escherichia coli O83:K24:H31. Cílem je zjistit, zda tato probiotika mohou omezit negativní účinky dysbiózy na imunitní a neuroendokrinní systém a regulaci chování. Klíčová slova: Dysbióza, Escherichia coli O83:K24:H31, úzkost, deprese, osa střevo - mozek, HPA osa,...
|
|
| |
host ::
RSS.