|
Panel art
Váňová, Gabriela ; Magid, Václav (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Hlavní tématikou diplomové práce jsou povrchové doly v severních Čechách na mostecku. Uchopení tématu se pohybuje převážně v osobní a zároveň sociální rovině. Podkladem pro praktickou diplomovou práci sloužila teoretická diplomová práce. Zkoumání fenoménu panelového domu v teoretické diplomové práci vedlo k odbočení panelové tématiky k povrchovým dolům. Na první pohled nesouvisející témata však obsahuji důležitou spojitost. Uhelný průmysl tvoří podstatnou část vývoje současné podoby severních Čech, tedy podoby rozsáhlých panelových sídlišť. Zájem o původnost tehdejší výstavby sídlišť vedl ke zpracování tohoto tématu. Práce se skládá z několika autentických záznamu a materiálů přímo z povrchových dolů v Bílině zpracovaných v malbě a videu.
|
|
Rekultivace vytěžených povrchových dolů -- projekt jezera Medard
Kratochvíl, Petr ; Antoš, Ondřej (vedoucí práce) ; Ryvolová, Ivana (oponent)
Tato bakalářská práce se pokouší nalézt odpověď na otázku, zda jsou územní ekologické limity vhodným nástrojem ochrany životního prostředí. Odpověď na tuto otázku je hledána pomocí rozboru platné legislativy a pomocí porovnání argumentů odpůrců a zastánců územních ekologických limitů. Jednou z nejdůležitějších částí sporu o budoucnost územních limitů je účinnost rekultivací lomů po jejich vytěžení. Účinnost rekultivací je ilustrována na rekultivačním projektu Medard na Sokolovsku. Na tomto projektu je ukázána finanční a administrativní náročnost projektů a jeho přínos pro obyvatele a region.
|
|
Světové zásoby a těžba uhlí od 2. poloviny 20. století
Kadoumiová, Diana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Cílem této práce je podat základní informace o světových zásobách a o těžbě uhlí od 2. poloviny 20. století na základě rešerše vydaných publikací a digitálních zdrojů. Bakalářská práce se dále zmiňuje o historii těžby uhlí od období, kdy člověk objevil oheň až do současnosti. Rovněž se zabývá uhelnými ložisky v jednotlivých zemích a popisuje jejich výskyt, stáří a další důležité informace. Blíže přibližuje vývoj těžby v nejdůležitějších uhelných zemích světa a vysvětluje termín ,,peak coal". Stručně charakterizuje těžbu, zásoby, dovoz a vývoz České republiky. Součástí práce jsou také grafy a tabulky, které dokládají studovanou problematiku. Klíčová slova uhlí, světové zásoby, těžba, ložisko
|
|
Hnědouhelné elektrárny ČR
Šperka, Radim ; Šnajdárek, Ladislav (oponent) ; Špiláček, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá hnědouhelnými elektrárnami v České republice. V první části se rozebírá hnědé uhlí jako nerostná surovina, jeho těžba v ČR, dopady těžby na životní prostředí a ekologické územní limity. Druhá část se věnuje termodynamickým pracovním cyklům probíhajících v elektrárně. Dále rozebírá jednotlivé technologické části hnědouhelné elektrárny včetně zařízení a postupů při čištění spalin. V poslední části jsou popsány nejvýznamnější hnědouhelné elektrárny v ČR, jejich stručná historie, technické parametry a plánovaná životnost.
|
|
Obsahy síry v uhlí
Portová, Nikol ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se stručně zabývá charakteristikou a chemickým složením uhlí, detailněji shrnuje poznatky o formách a původu síry v kaustobiolitech. Nastiňuje způsoby stanovení obsahu tohoto prvku v kaustobiolitech uhelné řady a zmiňuje legislativu zabývající se obsahem síry v palivech. Podrobněji se věnuje přehledu jednotlivých nejdůležitějších uhelných revírů České republiky s důrazem na hnědouhelné pánve, které jsou z hlediska environmentální zátěže významnější, než pánve černouhelné. U všech pak uvádí v přehledech hodnoty obsahu síry naměřené v jejich jednotlivých nejdůležitějších uhlonosných horizontech. Důležitost sledování síry v kaustobiolitech vyplývá z její nebezpečnosti pro životní prostředí a to jak v oblastech s intenzivní těžbou, kde se v převážné míře uplatňují spíše faktory s dopadem na krajinotvorbu, tak v oblastech, kde dochází k využívání fosilních paliv k vytápění a energetice. Při tom dochází k uvolňování sirných sloučenin a jejich redistribuci v životním prostředí a tak k zvýšenému vlivu síry na biologické pochody. Klíčová slova Síra; uhlí; životní prostředí
|
|
Poruchy staveb na poddolovaném území městské části Kladno-Švermov
Trčková, Barbora ; Král, Jan (vedoucí práce) ; Hofmann, Zdeněk (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vznikem a existencí poruch na stavbách v poddolovaném území městské části Kladno-Švermov. Území se nachází v oblasti Kladensko-rakovnické uhelné pánve. Zájmová lokalita byla ovlivňována důlní činností posledních více než 150 let a její projevy jsou dodnes aktuální. Nejprve byla provedena rešerše archivní dokumentace zaměřená na zisk informací ohledně historie dobývání uhlí na Kladensku - mapy poddolování, rozvoj hornictví v zájmovém území a jeho vliv jak na zástavbu, tak na povrch terénu. Dále byl posuzován vliv na současnou zástavbu území, který byl zaměřen na dokumentaci poruch nadzemních staveb. Na základě rekognoskace celé oblasti vznikl seznam zdokumentovaných míst s nejvíce viditelnými poruchami na zdejších obytných objektech, pozemních komunikacích, či zděném oplocení. Do posouzení byly zahrnuty konstrukční i inženýrsko-geologické poměry. Ty byly zhodnoceny na základě dostupné archivní dokumentace z České geologické služby - Geofond v Praze. Výsledkem práce je specifikace poruch v oblasti a jejich komentovaná fotodokumentace, která tvoří přílohu č. 3. Dále pak povrchová situace v katastrální mapě se soutiskem báňsko-technické situace s vyznačením všech 39 dokumentačních bodů. Vliv poddolování je v současnosti stále znatelný a zdokumentované poruchy...
|
|
Smíšený výzkum VII. - 1/1947 leden ÚVVM/CVVM: Těžba uhlí, alkoholismus, podnikání, svátky, zimní čas, filmy. B 51, B 51
Ústav pro výzkum veřejného mínění
Výzkum byl iniciovaný Zemskou osvětovou radou, Svazem řemesel, Svazem katolických mužů a žen a Plánovacím úřadem. Otázky se týkají problémů v těžbě uhlí, alkoholismu a abstinence, dále soukromého podnikání, rušení svátků a památných dní, zavedení zimního času a oblibě zahraničních filmů.
Plný text:  PDF
|
|
Hydrologický a protierozní význam mimoprodukčních biotopů v obnově hnědouhelné posttěžební krajiny
Korol, Daniel ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá v části literární rešerše problematikou povrchové těžby v Mostě a okolí. Zaměřuje se na změny v území způsobené povrchovou těžbou a popisuje jejich nápravu několika způsoby. Klade především důraz na vodní režim a další ovlivněné složky v přírodě. Zabývá se také detailním popsáním zájmového území a vymezením mimoprodukčních biotopů. Následující část obsahuje metodiku terénního měření infiltračního - pokusu provedenou jednoválcovou metodou, při které se zjistily průměrné hydraulické vodivosti lesů, luk, sukcesí a ruderálu. Pokus byl proveden na výsypkách lomu Československé armády, lomu Ležáky a lomu Vršany.
|
|
Efektivnější způsoby obnovy hnědouhelné posttěžební krajiny
Christov, Ivan ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Walmsley, Alena (oponent)
Práce je zaměřena na zhodnocení postupů obnovy krajiny, která je devastována velkoplošnou lomovou činností. Jsou zde porovnány rekultivační postupy používané v České republice a zahraničí. Studijním územím je Severočeská hnědouhelná pánev, kde vznikly po ukončení těžby plochy cenné pro mnohé ohrožené druhy rostlin a živočichů. Povrchový způsob dobývání hnědého uhlí má za následek zánik obcí, pozemních komunikací, železnic, půdy i zeleně. Na člověku je, aby tyto následky co nejvíce minimalizoval a vytvořil novou krajinu s důrazem na životní prostředí. K tomu nám napomáhají rekultivace.
Zájmovou lokalitou je Střimická výsypka, kde bylo vyhodnoceno zastoupení mimoprodukčních biotopů a navržena nová, efektivnější varianta rekultivace. Mapováním bylo zjištěno, že současný stav výsypky odpovídá 5,2% zastoupení mimoprodukčních biotopů. Navržená varianta prezentuje doplnění nových prvků a tím zvýšení zastoupení na 23,5 %, což je v souladu se současným trendem obnovy posttěžební krajiny.
|
|
Vliv neposunutí územních ekologických limitů na ekonomiku ČR a na zaměstnanost v Ústeckém kraji
Hamzová, Kateřina ; Kaczor, Pavel (vedoucí práce) ; Tošovský, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem neposunutí územních ekologických limitů na ekonomiku ČR a na zaměstnanost v Ústeckém kraji. Nejprve je nastíněna historie těžby hnědého uhlí a oblasti, kde se uhlí nachází. Dále jsou popsány důležité dokumenty, které úzce souvisí s těžbou. Jedná se zejména o Státní energetickou koncepci ČR, Aktualizaci státní energetické koncepce ČR, Surovinovou politiku ČR a související legislativu. Stručně jsou popsány i dvě společnosti těžící hnědé uhlí v Ústeckém kraji, které patří k největším zaměstnavatelům v kraji. V praktické části se práce zabývá zaměstnaností v Ústeckém kraji a možnými důsledky na zaměstnanost a státní rozpočet v případě ukončení těžby. Rozebrány jsou i vzdělanostní skupiny kraje a společností Severočeské doly, a. s. a Czech Coal Group, a. s. V závěru práce jsou krátce zmíněny i příspěvky těchto společností do rozpočtů obcí.
|
host ::
