|
|
Fyziologické úlohy Na+/H+ antiporterů v kvasinkách
Zahrádka, Jaromír
3 Abstrakt Kvasinky Saccharomyces cerevisiae patří k důležitým modelům při studiu homeostase iontů alkalických kovů. Stejně jako v jiných buňkách je pro S. cerevisiae nezbytné udržení určité koncentrace K+ uvnitř buněk, na druhou stranu Na+ a další ionty alkalických kovů jsou pro buňky toxické. K+ je akumulován pomocí uniporterů Trk1 a Trk2, zatímco export toxických iontů alkalických kovů, a také nadbytečného K+ , je zajištěn ATPasami Ena, Na+ (K+ )/H+ antiporterem Nha1 a K+ selektivním kanálem Tok1. Ačkoli jsou jednotlivé transportery poměrně dobře prozkoumány, není dosud mnoho známo o celkové regulaci homeostase iontů alkalických kovů ani o vzájemné interakci a regulaci mezi jednotlivými transportery. V rámci této práce byl studován antiporter Nha1 a jeho fyziologické úlohy v kontextu ostatních transporterů iontů alkalických kovů. Ukázalo se, že nejen Nha1p, ale také další exportery, ATPasy Ena a kanál Tok1, jsou, přes jejich výraznou odlišnost v mechanismu transportu i způsobu regulace, regulovány společně změnou aktivity importerů K+ a to prostřednictví membránového potenciálu. Vzájemná regulace a funkční propojení importerů a exporterů K+ , ale také další výsledky poprvé ukázaly, jak velice důležitá je neustálá cirkulace K+ , tedy současný vstup a výstup K+ , pro udržování homeostase iontů alkalických...
|
|
|
Autofagie jako mechanismus adaptace kvasinek
Zieglerová, Leona ; Váchová, Libuše (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Autofagie je degradační cesta, zachovalá od kvasinek až po savce. Výjimečnost této cesty tkví v její funkci, uplatňuje se v buňce především za nepříznivých podmínek. Pomáhá buňce obstarávat esenciální živiny pro život, odstraňuje poškozené nebo nadbytečné organely, agregáty proteinů a pomáhá s jejich recyklací a udržuje stálé vnitřní prostředí. Těmito funkcemi může buňce prodloužit život a ta přečká nepříznivé podmínky. Autofagie může vyvolávat i buněčnou programovanou smrt typu II. Tato práce se zabývá popisem základního autofagního procesu, regulací a vlivem autofagie na adaptaci kvasinek k stresovým podmínkám. Také představuje jednotlivé druhy specifické autofagie. Pochopení mechanismu a regulace autofagie u kvasinek může pomoci se studiem autofagie u savců. U nichž poruchy této degradační cesty způsobují řadu onemocnění (především neurodegenerativních), autofagie také ovlivňuje vznik nádorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnání vybraných karbocyaninových fluorescenčních sond z hlediska jejich použitelnosti při měření změn membránového potenciálu kvasinek.
Mudroňová, Kateřina ; Plášek, Jaromír (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Membránový potenciál je jednou z nejdůležitějších charakteristik živé buňky. Jednou z možností monitorování jeho změn je použití karbocyaninových fluorescenčních sond. V rámci této práce byly metodou synchronně skenované fluorescence prozkoumány vlastnosti několika sond. Z nich byly vybrány tři vhodné látky pro další experimenty jako doplněk k sondám diSC3(3) a diSC3(5), které představují standardní sondy používané v oddělení biofyziky FÚUK. Konkrétně se jedná o sondy diOC3(3), diIC1(3) a diIC2(5). Byla porovnána rychlost jejich akumulace v buňkách S. cerevisiae, na základě které jsme zjišťovali, zda jsou substráty MDR pump. Dále se tato práce zabývá otázkou ekvivalence výsledků obdržených pomocí různých fluoroforů a jejich vzájemného ovlivňování. Pro tyto účely byla zvolena dvojice sond diSC3(3) a diSC3(5), pomocí nichž byl zkoumán vliv acidifikace na membránový potenciál kvasinek S. cerevisiae. Bylo zjištěno, že informace o depolarizaci získané pomocí odlišných sond, se dobře shodují.
|
|
|
The effect of HAc1p on the development of yeast colony
Maršíková, Jana ; Schierová, Michaela (vedoucí práce) ; Pichová, Iva (oponent)
Prírodné kmene kvasiniek Saccharomyces cerevisiae vytvárajú na pevnom médiu štruktúrované kolónie podobné biofilmom, čo im umožňuje dlhodobé prežívanie v nepriaznivých podmienkach prostredia. Molekulárny mechanizmus časopriestorového vývoja kolónií a rezistencie voči nehostinným podmienkam je však stále z veľkej časti neznámy. Hlavným cieľom tejto práce bola analýza vplyvu génu HAC1 na morfológiu kolónií. Proteín Hac1p aktivuje bunkovú odpoveď na prítomnosť nezbalených proteínov (UPR), v rámci ktorej sa aktivuje expresia génov kódujúcich proteíny zahrnuté v sekrečnej dráhe a potláčaní stresu v endoplazmatickom retikule (ER). Vplyv delécie génu HAC1 sa preukázal i za nestresových podmienok a viedol ku radikálnemu zníženiu vrásčitosti kolónií delečných kmeňov odvodených od dvoch prírodných kmeňov S. cerevisiae (PORT a BR-F- Flo11p-GFP) a laboratórneho kmeňa ΣSh , ktoré tvoria polovrásčité alebo vrásčité kolónie. Mutantné kmene hac1∆ mali zároveň spomalený vegetatívny rast, znížený charakter vrastania do agaru a zníženú tvorbu zhlukov buniek. U kmeňov hac1∆ odvodených od kmeňa BR-F- Flo11p-GFP bola zistená veľmi nízka hladina povrchového adhezínu Flo11p nevyhnutného pre vytvorenie štruktúrovanej architektúry kvasinkovej kolónie. Je pravdepodobné, že produkcia niektorého proteínu, zúčastňujúceho sa...
|
|
|
Biotechnological production of selected metabolites on whey substrate
Gadová, Martina ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
The submitted master thesis deals with assessment of the possibility of using of cheese whey for biotechnological production. Study content composition of lyophilized whey, optimization of acid hydrolysis and preparation of cultivating mediums with different content and treatment of cheese whey. Between the aims of this thesis belong also screening of microbial producers, interesting for biotechnology and looks at their growth and production of selected metabolites of cultivation mediums containing cheese whey. All substrates and produced metabolites where examined with UHPLC-PDA-RI and GC-FID: Amount of produced microbial lipids was determined by gravimetric analysis. Examined microorganisms belonged to yeast genus Saccharomyces, Metschnikowia and bacterial genus Lactobacillus and its focused on production of ethanol, microbial lipids and lactic acid. The highest yields with using yeasts were obtained using production medium containing hydrolysed lactose in cheese whey. The highest production, in case of bacteria, was obtained using non-hydrolysed, untreated cheese whey production medium.
|
|
|
Surface Treatment of Materials for BioTechnologies
Šupák, Marek ; Slámová, Jitka (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
The theoretical part focuses on the importance of yeast, its role in brewing, the need for a reliable and economically beneficial pasteurization step that would meet modern requirements. Also in this part is defined plasma, its occurrence and the use of the glass structure used in the practical part. In the first part of the experimental work, the bachelor thesis deals with the action of plasma as a means of pasteurization. Saccharomyces cerevisiae yeast was introduced into the plasma. Gradually, the period of exposure of the yeast to the plasma discharge was determined and the number of survived and dead cells monitored. The methylene blue dye was used to identify yeast viability. After staining, the yeast was monitored under a microscope and calculated. Bürker's cell was used to determine the number of yeast cells. The experiment demonstrated plasma activity as a sterilization step, due to the decreasing number of living cells and the increase in the number of dead cells in the yeast-containing sample. In the 2nd part the surface was activated in the plasma discharge. The glass thus prepared was immersed in the culture medium for 24 hours to form a layer of culture medium on the surface of the glass. The remainders of the culture medium were then discharged and a small amount of yeast in the distilled water was pipetted. After 24 hours the yeast was counted on the Bürker's cell, the yeast growth was evaluated and the plasma activation efficiency was evaluated for activation and layer formation. The method of contact angles was used to confirm the effect of plasma on the surface of the glass. In this section, we demonstrated the effect of plasma on the surface of the glass and the formation of a thin layer of nutrient medium that supplied the yeast with the necessary substances for reproduction.
|
|
|
Charakteristika stresových granulí u kvasinky Saccharomyces cerevisiae
Slabá, Renata ; Hašek, Jiří (vedoucí práce) ; Binarová, Pavla (oponent)
8 ABSTRAKT Ke své správné funkci musí proteiny mít nativní konformaci. Pokud dojde k narušení konformace vlivem vnějších podmínek nebo genetické mutace, proteiny se stávají náchylnější k agregaci. Existují různé typy proteinových agregátů. Mohou se vytvářet různě stabilní bezmembránové inkluze, které slouží k odklizení poškozených proteinů z míst, kde by mohly interferovat s důležitými buněčnými procesy. Jiné typy agregátů mohou sloužit k přechodnému uskladnění proteinů a tím je chránit před poškozením v důsledku stresu. Jedním z těchto přechodných typů agregátů jsou stresové granule (SG), jejichž tvorbu indukuje např. tepelný stres. SG obsahují mRNA, složky translačního aparátu a řadu dalších proteinů. Jedním z nich je protein Mmi1, malý vysoce konzervovaný protein s neznámou funkcí. Jeho asociace se stresovými granulemi a částečná kolokalizace s chaperonem Cdc48 a proteasomem indikuje, že by mohl zprostředkovávat degradaci proteinů poškozených tepelným stresem. Zjistili jsme, že kvasinkový prionový protein Sup35 je také složkou stresových granulí. Vzhledem k jeho schopnostem agregace proto existoval předpoklad, že jeho prionová doména by mohla sloužit jako lešení pro sestavování SG. Nicméně ukázali jsme, že delece prionové domény tohoto proteinu dynamiku tvorby stresových granulí neovlivňuje. Kvasinka...
|
|
|
Klinicky významné druhy kvasinek a jejich interakce s hostitelem
Novosadová, Zuzana ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Patogenní kvasinky představují v současnosti vážnou hrozbu pro člověka. Mohou způsobovat závažná onemocnění v některých případech končící smrtí hostitele. Patogeny mohou pomocí mnoha mechanismů virulence zvýšit riziko vzniku systémového onemocnění. Pro eliminaci infekce v lidském těle jsou velmi důležité experimenty zabývající se interakcemi patogenů a hostitele. Interakce mezi hostitelem a patogeny jsou velmi komplexní a zahrnují všechny součásti mnohobuněčného organismu hostitele. Vědci se detailněji zabývají interakcemi buněk imunitního systému a patogenních kvasinek. Tato práce shrnuje interakce patogenů s vybranými buňkami hostitele, především s makrofágy. Kvasinky, zejména Candida albicans, jsou schopné ovlivňovat genovou expresi interagujících buněk. Tyto patogeny jsou schopni modulovat expresi genů makrofágů, uvnitř nichž jsou pohlceni, a dalších buněk imunitního systému. Patogenní kvasinky mohou také měnit vnější podmínky ve svém bezprostředním okolí. C. albicans dokáže například vnímat a ovlivňovat okolní hodnotu pH. Změnou pH pak může zvyšovat svou virulenci indukcí buněčné morfogeneze. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o vlivu patogenních kvasinek na své okolí a jejich interakcích s hostitelským organismem. Hlubší pochopení těchto otázek by mohlo pomoci nalézt nové efektivnější metody pro...
|
|
|
Srovnání fluorescenčních sond disC3(3) a diSC3(5) z hlediska jejich použitelnosti při měření změn membránového potenciálu kvasinek.
Matunová, Petra ; Plášek, Jaromír (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Membránový potenciál představující napětí na membráně je důležitý parametr pro studium buněčných procesů. Pomocí karbocyaninových sond diS-C3(3) a diS-C3(5), označovaných společným názvem 3,3'-dipropylthiadicarbocyanine iodide, lze monitorovat změny membránového potenciálu buněk, které jsou příliš malé pro zavedení mikroelektrod. Tyto změny lze sledovat v jednotkách mV. Spektrální analýza buněčných suspenzí kvasinek S. cerevisiae s fluorescenčními sondami umožňuje stanovit koncentrace extracelulárního a intracelulárního fluorescenčního barviva, z jejichž znalosti lze určit hodnoty změn membránového potenciálu, které je možné vyvolat vnějšími podněty. Součástí práce je porovnání akumulace obou fluorescenčních sond a také experimenty zacílené na sledování vlivu vybraných látek a jejich měnících se koncentrací na volnou a vázanou složku barviva.
|
|
|
Charakterisace transportních systémů pro kation draslíku v kvasince Zygosaccharomyces rouxii
Stříbný, Jiří ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Charakterizace transportních systémů pro kation draslíku v kvasince Zygosaccharomyces rouxii Draselné ionty jsou nezbytně důležité pro všechny buňky včetně kvasinek, protože se tyto ionty účastní mnoha fyziologických procesů. Vnitrobuněčná koncentrace K+ v kvasinkách je obvykle mezi 200 - 300 mM, zatímco v okolním prostředí se pohybuje od milimolárních až k mikromolárním koncentracím. Aby mohli buňky kvasinek přežít v prostředí s nízkou koncentrací draselných iontů, využívají různé účinné systémy pro transport K+ , t.j. Trk, Hak a K+ -ATPasy. Nedávné zveřejnění celkové sekvence genomu osmotolerantní kvasinky Zygosaccharomyces rouxii umožnilo vyhledat homologní sekvence k již známým transportérům pro příjem K+ jiných kvasinek. V genomu Z. rouxii byl nalezen gen, který by mohl dle podobnosti s genem TRK1 kvasinky Saccharomyces cerevisiae kódovat transportér K+ . K charakterizaci transportních vlastností a fyziologických rolí produktu identifikovaného genu, nazvaného ZrTRK1, byly použity tři přístupy. Prvním z nich bylo využití nástrojů bioinformtiky k analýze sekvence, fylogenetického srovnání, atd. Druhý přístup zahrnoval klonování genu ZrTRK1 do vektorů, následnou expresi v mutantním kmenu S. cerevisiae postradajícím vlastní systémy Trk1 a Trk2, charakterisaci fenotypu transformovaných buněk a...
|
host ::
RSS.