Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 119 záznamů.  začátekpředchozí89 - 98dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The in vitro effects of selected isoflavonoids on isolated rat aorta
Novýsedláková, Alena ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Alena Novýsedláková Školiteľ: PharmDr. Jana Pourová, PhD. Názov diplomovej práce: Účinky vybraných izoflavonoidov in vitro na izolovanej aorte potkana Abstrakt: Cieľom tejto práce bolo zistiť, či sú vybrané izoflavonoidy schopné vazodilatovať aortu, aké štruktúrne rysy by mohli byť za relaxačné pôsobenie zodpovedné a odhadnúť predpokladaný mechanizmus účinku. Pokus sme previedli klasickou in vitro metódou na izolovanej aorte potkana a výsledky vyhodnotili pomocou počítačového programu GraphPad. Jediný glycitin nepreukázal štatisticky signifikantnú relaxáciu cievy, čo možno prisúdiť neúčinnej glykozidickej forme. Ostatné izoflavonoidy - glycitein, daidzein a tectorigenin sa zdajú byť perspektívne z hľadiska možnej vazodilatácie. Pre overenie účinnosti in vivo by boli však potrebné ďalšie štúdie. Pravdepodobné štruktúrne rysy zahŕňajú hydroxyskupinu v polohe 7 a methoxyskupinu v polohe 8 izoflavonoidného jadra. Mechanizmus účinku doposiaľ nie je známy, avšak najpravdepodobnejšie sa javia endotelovo závislé mechanizmy, antagonizmus alfa 1 receptorov a agonizmus muskarínových M3 receptorov. Ďalej môže byť do účinku zapojené i antioxidačné a protizápalové pôsobenie či stimulácia estrogénnych...
Potent anti-spasticity and anti-nociceptive effect of subpial GAD65 and VGAT gene delivery in rat and mice
Maršala, M. ; Tadokoro, T. ; Hernandez, M. B. ; Navarro, M. ; Maršala, S. ; Miyanohara, A. ; Juhás, Štefan ; Juhásová, Jana ; Platoshyn, O.
In previous studies we have developed a novel spinal subpial (SP) AAV delivery technique in adult mice, rats and minipigs. Using this technique we have demonstrated potent and wide-spread transgene (GFP) expression in spinal white and gray matter after a single SP bolus of AAV9-UBI-GFP.
The in vitro effects of selected isoflavonoids on isolated rat aorta
Novýsedláková, Alena ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Alena Novýsedláková Školiteľ: PharmDr. Jana Pourová, PhD. Názov diplomovej práce: Účinky vybraných izoflavonoidov in vitro na izolovanej aorte potkana Abstrakt: Cieľom tejto práce bolo zistiť, či sú vybrané izoflavonoidy schopné vazodilatovať aortu, aké štruktúrne rysy by mohli byť za relaxačné pôsobenie zodpovedné a odhadnúť predpokladaný mechanizmus účinku. Pokus sme previedli klasickou in vitro metódou na izolovanej aorte potkana a výsledky vyhodnotili pomocou počítačového programu GraphPad. Jediný glycitin nepreukázal štatisticky signifikantnú relaxáciu cievy, čo možno prisúdiť neúčinnej glykozidickej forme. Ostatné izoflavonoidy - glycitein, daidzein a tectorigenin sa zdajú byť perspektívne z hľadiska možnej vazodilatácie. Pre overenie účinnosti in vivo by boli však potrebné ďalšie štúdie. Pravdepodobné štruktúrne rysy zahŕňajú hydroxyskupinu v polohe 7 a methoxyskupinu v polohe 8 izoflavonoidného jadra. Mechanizmus účinku doposiaľ nie je známy, avšak najpravdepodobnejšie sa javia endotelovo závislé mechanizmy, antagonizmus alfa 1 receptorov a agonizmus muskarínových M3 receptorov. Ďalej môže byť do účinku zapojené i antioxidačné a protizápalové pôsobenie či stimulácia estrogénnych...
Behaviorální testování experimentálních zvířat po míšním poranění.
Freislebenová, Hana ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Kriška, Ján (oponent)
Míšní poranění je jedním z nejtěžších úrazů, který vede ke snížení kvality života jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Přestože v současné době neexistuje žádná účinná léčba, je vývoji nových léčebných postupů věnováno veliké úsilí. Účinnost experimentální léčby je ověřována pomocí behaviorálních testů prováděných na zvířecích modelech, nejvhodnější pro tento typ poranění jsou potkani. Behaviorální testy se dělí do několika skupin podle toho, na co je testování zaměřeno. Lokomotorické testy zkoumají funkci lokomotorického aparátu, motorické testy slouží k určení funkce kosterních svalů, které nejsou primárně zapojené do lokomoce, senzoricko-motorické testy testují funkčnost senzorického a motorického aparátu a jejich propojení, senzorické testy jsou určené k testování odpovědí na senzorické podněty. Elektrofyziologické testy společně s funkční magnetickou rezonancí patří do skupiny speciálních testů, které využívají uměle vyvolaných elektrických podnětů k měření aktivity svalů. Tato práce je zaměřená na detailní popis vybraných behaviorálních testů, jejich funkčnosti a porovnání jejich výhod a nevýhod.
Vliv morfinu na neurogenezi a neurodegeneraci v mozku potkana
Rydzyková, Tereza ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Morfin je klinicky používaným analgetikem ale zároveň také zneužívanou drogou. Působí v celé řadě oblastí CNS (nucleus accumbens, ventrální tegmentum, hipokampus, aj.) a ovlivňuje jejich funkce; například kognitivní funkce či anxietu. Ačkoliv výsledky dosud publikovaných studií jsou často protichůdné, byl prokázán i vliv na vznik a zánik buněk v CNS. V této práci jsme se zaměřili na to, jakým způsobem chronické podávání a následné vysazení morfinu ovlivňuje neurogenezi a neurodegeneraci v mozku potkana a zároveň jakým způsobem ovlivňuje některé markery zahrnuté do procesu vzniku závislosti a také stavu po vysazení drogy. Podařilo se nám úspěšně zavést imunohistochemické markery pro monitorování neurogeneze (bromodeoxyuridin, doublecortin), nerodegeneraci (Fluoro-Jade C) a detekci vybraných neuromodulačních peptidů (cholecystokinin, neuropeptid Y). Zjistili jsme, že morfin může ovlivňovat procesy neurogeneze a neurodegenerace, nicméně jeho vliv se liší v různých strukturách CNS (nucleus accumbens, hipokampus, amygdala). Klíčová slova: Morfin, mozek, potkan, abstineční syndrom, neurogeneze, neurodegenerace
Vývoj kalosálního spojení mezi mozkovými hemisférami laboratorního potkana
Matternová, Lucie ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Žiak, Jakub (oponent)
Corpus callosum je hlavní komisura spojující kůru pravé a levé mozkové hemisféry. Poprvé jsou kalosální axony pozorovány během E18, kdy překračují střední čáru. V PND 5 většina axonů dosahuje kontralaterální kůry a na konci druhého postnatálního týdne jsou již kalosální projekční neurony a axonální zakončení rozmístěny podobně, jako je tomu u dospělého zvířete. Interhemisferická odpověď byla u potkana poprvé pozorována v PND 4, ale myelinizace až v PND 12, z čehož vyplývá, že transkalosální odpověď není závislá na myelinizaci kalosálních vláken. S rostoucím věkem potkana klesá délka trvání vlny TCR, vrchol latence odpovědi i intenzita stimulu, potřebného k vyvolání odpovědi. Naopak amplituda pozitivní i negativní vlny odpovědi se s věkem zvyšuje. TCR může být ovlivněna akutním podáním určitých léčiv nebo chronickým vystavením různým vlivům, např. hormony.
Vliv chladové expozice na beta-adrenergní signalizaci v myokardu potkana
Podojilová, Anna ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Ujčíková, Hana (oponent)
a klíčová slova Cílem této práce bylo zhodnotit vliv krátkodobého (10 hodin a 3 dny) a dlouhodobého (5 týdnů) vystavení potkanů chladu s případným následným dvoutýdenním zotavením při běžné teplotě na β-adrenergní systém v myokardu potkana. Byly charakterizovány jednotlivé podtypy β-adrenergních receptorů (β-AR), s nimi spřažené G-proteiny a adenylátcykláza. β-AR jsou významnou složkou regulačních mechanismů v srdci. Podílejí se prostřednictvím stimulačního G-proteinu (Gs) a adenylátcyklázy na zvýšení srdeční kontraktility a frekvence během stresových situací, mezi které patří i vystavení chladu. Srdeční tkáň obsahuje všechny tři podtypy β-AR (β1-AR, β2-AR, β3-AR). Zatímco β1-AR se spřahuje pouze s Gs, β2-AR a β3-AR interagují i s inhibičním G-proteinem (Gi). Pomocí elektroforézy a Western blottingu bylo zaznamenáno signifikantní zvýšení koncentrace β1-AR během třídenního vystavení chladu. Také signifikantně vzrostla koncentrace β3-AR u pětitýdenní chladové expozice a toto zvýšení přetrvávalo další dva týdny. Při detekci G-proteinů spřažených s β-AR (Gαs, Gβ, Gαi1/2; Gαi3) nebyly zaznamenány žádné významné změny. Naopak exprese adenylátcyklázy izoformy V a VI signifikantně klesla během krátkodobého vystavení chladu. Pomocí saturačních vazebných pokusů s použitím nespecifického β-antagonisty [3...
Mnemonic and behavioural effects of biperiden, an M1-selective antagonist, in the rat
Popelíková, Anna ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Vzhledem k přetrvávajícímu nedostatku spolehlivých zvířecích modelů kognitivních poruch s dobrou translační validitou, soustředí se současný výzkum na vývoj nových způsobů a nástrojů pro imitaci příznaků lidských neurodegenerativních onemocnění u hlodavců. Biperiden, M1-selektivní antagonista muskarinových receptorů, byl nedávno navržen jako potenciální nástroj pro vytváření rychlých screeningových modelů paměťových poruch obdobných těm u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Jelikož je vysoce selektivní pro M1 receptor, převládající typ muskarinových acetylcholinových receptorů v mozku, účastnící se kognitivních procesů, bylo spekulováno, že by mohl ovlivňovat pouze kognici, aniž by vyvolával vedlejší sensorimotorické účinky. Studie zabývající se využitelností tohoto farmaka ukázaly různé, často protichůdné výsledky. My jsme se rozhodli rozšířit množství experimentálních dat a zhodnotit validitu biperidenu v několika variantách Morrisova vodního bludiště. Výsledky této studie neukázaly žádný signifikantní efekt biperidenu na kognitivní flexibilitu, testovanou v přeučení (reversal). V delayed-matching-to-position testu, hodnotícím pracovní paměť, byl nalezen rozdíl mezi skupinami; nelze však jednoznačně určit, zda šlo o narušení paměti. Žádný deficit nebyl pozorován v úloze s viditelným ostrůvkem,...
Vliv klomipraminu a risperidonu na učení a flexibilitu u animálního modelu obsedantně kompulzivní poruchy
Radostová, Dominika ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Chronická sensitizace dopaminových D2/D3 receptorů jejich agonistou quinpirolem (QNP) indukuje u potkanů kompulzivní kontrolování, které je považováno za model obsedantně-kompulsivní poruchy (OCD). Předchozí studie odhalila deficit v kognitivní flexibilitě u QNP sensitizovaných potkanů. Tato práce se zaměřila na určení, zda je tento deficit kognitivní flexibility zmírněn společným podáváním klomipraminu (CMI), risperidonu (RIS) nebo kombinací obou (CMI+RIS) a QNP léčby. Byla použita averzivně motivovaná úloha aktivního vyhýbání se místu na kolotočovém bludišti s tzv. přeučením. K měření výkonu byl hodnocen počet vstupů do šokového sektoru, kterému je zapotřebí se vyhýbat. Bylo využito šesti skupin léčených různými látkami: kontrolní skupina, QNP skupina, CMI skupina, skupina s kombinací QNP/CMI, skupiny s kombinacemi QNP/RIS a QNP/CMI/RIS. Překvapivě byla u QNP skupiny ve srovnání s kontrolní pozorováno horší akviziční učení pokud byly tyto dvě skupiny porovnávány samostatně. Nicméně, i tak předvedla podobně jako v předchozí studii QNP skupina ve srovnání s kontrolní horší výkon v první den přeučení. Při porovnání všech skupin bylo zhoršené počáteční učení pouze u skupiny dostávající kombinaci QNP/CMI ve srovnání s kontrolní skupinou. První den přeučení měla pouze QNP skupina výrazně vyšší počet vstupů než...
Mitochondriální respirace u chladově adaptovaných potkanů. Srovnání tkání.
Flégrová, Eliška ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
Adaptace na chlad neboli otužování je známo po mnoho desetiletí svými blahodárnými účinky na zdraví člověka. Naproti tomu náhlá expozice chladu, chladový šok, je velkým rizikem vzniku mozkových a srdečních příhod, zvláště u starších jedinců. Existuje velmi málo literárních údajů o buněčných a molekulárních mechanismech chladové adaptace na srdci a mozku. Cílem této práce bylo postihnout a srovnat rozdílné vlastnosti mitochondrií srdeční, jaterní, mozkové a hnědé tukové tkáně potkanů chovaných ve 25 ± 1 řC a po mírné chladové adaptaci (9 ± 1 řC, 5 týdnů). K analýze byla použita oxygrafická a spektrofotometrická měření a metoda Western blottingu. Podařilo se nám postihnout charakteristické tkáňové rozdíly v souvislosti s jejich úlohou v kontextu celého organismu. Zjistili jsme rozdíly v respirační kontrole u srdce a jater. Adaptace na chlad snížila aktivitu enzymů Krebsova cyklu. Příspěvek mastných kyselin k respiraci je maximální u hnědého tuku a minimální v hipokampu. Další studium je však nezbytné.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 119 záznamů.   začátekpředchozí89 - 98dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.