|
|
Role of interaction between circadian and immune system in development of obesity and type 2 diabetes mellitus
Honzlová, Petra ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Okuliarová, Monika (oponent) ; Vodička, Martin (oponent)
Poruchy v rámci cirkadiánního, metabolického a imunitního systému přispívají ke vzniku metabolických onemocnění, včetně diabetu 2. typu. Cílem této disertační práce bylo prozkoumat vzájemné interakce mezi těmito třemi systémy ve vztahu k rozvoji metabolických poruch. Mnohé fyziologické procesy jsou u savců regulovány cirkadiánním systémem. Na molekulární úrovni jsou cirkadiánní hodiny v jednotlivých buňkách udržovány komplexem vzájemně propojených transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček. Cirkadiánní systém je hierarchicky uspořádán a skládá se z centrálních cirkadiánních hodin sídlících v suprachiasmatických jádrech (SCN) a z periferních oscilátorů, které se nacházejí v různých orgánech a tkáních, včetně pankreatu a složek vrozeného imunitního systému, jako jsou makrofágy a mikroglie. Centrální cirkadiánní hodiny synchronizují periferní oscilátory pomocí mnohočetných drah, včetně těch souvisejících se změnou metabolismu vlivem příjmu potravy, ke kterým jsou některé periferní oscilátory vysoce citlivé. Rozpor mezi synchronizujícími signály pocházejícími z SCN a z příjmu potravy tak může vyvolat desynchronizaci mezi jednotlivými periferními oscilátory. Naše výsledky prokázaly, že režim obráceného a omezeného příjmu potravy (rRF z angl. reverse restricted feeding), kdy bylo jídlo dostupné...
|
|
|
The Effect of Stress on the Pathology of Idiopathic Inflammatory Bowel Disease.
Zacharová, Bianka ; Vodička, Martin (vedoucí práce) ; Petr Hermanová, Petra (oponent)
Idiopatické črevné zápalové ochorenia (IBD), zahŕňajúce Crohnovu chorobu a ulceróznu kolitídu, sú chronické ochorenia gastrointestinálneho traktu. Incidencia týchto ochorení rapídne stúpa, hlavne v nedávno industrializovaných krajinách. Jedným z často prehliadaných faktorov prispievajúcich k patofyziológii týchto ochorení je psychologický stres. Stres môže vyvolať relaps a zhoršiť priebeh IBD cez niekoľko mechanizmov, ktoré ovplyvňujú funkciu nervového, endokrinného a imunitného systému. Následne to môže spôsobiť zápal, zhoršenú funkciu črevnej epitelovej bariéry a dysbiózu. Z imunologického hľadiska spôsoubuje stres degranuláciu žírnych buniek, a zmeny v diferenciácii makrofágov a T buniek. Zvieracie modely, ale aj ľudia s IBD majú výrazne pozmenené zloženie mikroorganizmov v čreve, čo môže byť ďalej zhoršené po vystavení stresu. Vediac, že interakcie medzi mozgom a črevom sú obojsmerné, IBD je často spojené s neuropsychiatrickými ochoreniami, najčastejšie s depresiou a úzkosťou. Tento jav bol pozorovaný nielen v populačných štúdiách, ale aj v myších modeloch, kde zvieratá trpiace kolitídou prejavovali správanie podobné depresii. Kým presný mechanizmus spôsobujúci vývoj týchto komorbidít nie je známy, viacero faktorov pravdepodobne zohráva významnú rolu v ich vývoji, ako napríklad zhoršená funkcia...
|
|
|
Výroba a charakterizace plazmonických antén na zvolené tenké vrstvě s cílem získat zesílenou absorbci díky přítomnosti silné vazby
Vodička, Martin ; Kepič, Peter (oponent) ; Liška, Jiří (vedoucí práce)
Systémy se silnou vazbou nabízí mnoho významných aplikací v různých oblastech, například fotonice, chemii, nelineární optice a dalších. Tato bakalářká práce je zaměřena na výrobu kovových plazmonických struktur vhodných pro vznik silné vazby mezi lokalizovanými povrchovými plazmony antén a fonony tenké vrstvy hexagonálního nitridu boru (hBN) v infračervené oblasti. V případě navození silné vazby by mělo dojít ke zvýšení absorpce, díky které lze tento systém použít na výrobu detektoru infračerveného záření, tzv. mikrobolometru. Práce shrnuje důležité poznatky z teorie elektromagnetického pole, popisuje vznik silné vazby z pohledu klasické fyziky a uvádí příklady systémů se silnou vazbou. Dále je teoreticky popsán vznik povrchových plazmonových polaritonů a lokalizovaných povrchových plazmonů (LPP). V práci jsou popsány plazmonické antény, jejich výroba, aplikace a fyzikální vlastnosti hBN. V rámci praktické části byla realizována výroba plazmonických antén pod nebo na tenké vrstvě hBN. Vyrobené vzorky byly charakterizovány rastrovacím elektronovým mikroskopem a spektrální odezva byla změřena infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací. Ve spektrech byla potvrzena absorpce hBN na 7,3 m a naměřena další minima propustnosti odpovídající přítomnosti antén. Přítomnost silné vazby mezi LPP antén a fonony nativní vrstvy SiO2 byla pravděpodobně pozorována. Zdali došlo k silné vazbě mezi LPP antén a fonony hBN nelze ze získaných výsledků usuzovat.
|
|
|
Vliv střevního mikrobiomu na rozvoj NAFLD
Herbstová, Kateřina ; Horáková, Olga (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Složení střevního mikrobiomu (tj. souboru mikroorganismů žijících ve střevech) se může výrazným způsobem podílet na celkové funkci hostitelského organismu, jeho zdravotním stavu a vzniku nemocí. Cílem bakalářské práce je popsat možné souvislosti střevního mikrobiomu a vzniku NAFLD (non-alcoholic fatty liver disease). NAFLD je onemocnění způsobené nadměrným ukládáním tuku do jaterních buněk, které není zapříčiněno nadměrnou konzumací alkoholu.
|
|
|
Výroba a charakterizace plazmonických antén na zvolené tenké vrstvě s cílem získat zesílenou absorbci díky přítomnosti silné vazby
Vodička, Martin ; Kepič, Peter (oponent) ; Liška, Jiří (vedoucí práce)
Systémy se silnou vazbou nabízí mnoho významných aplikací v různých oblastech, například fotonice, chemii, nelineární optice a dalších. Tato bakalářká práce je zaměřena na výrobu kovových plazmonických struktur vhodných pro vznik silné vazby mezi lokalizovanými povrchovými plazmony antén a fonony tenké vrstvy hexagonálního nitridu boru (hBN) v infračervené oblasti. V případě navození silné vazby by mělo dojít ke zvýšení absorpce, díky které lze tento systém použít na výrobu detektoru infračerveného záření, tzv. mikrobolometru. Práce shrnuje důležité poznatky z teorie elektromagnetického pole, popisuje vznik silné vazby z pohledu klasické fyziky a uvádí příklady systémů se silnou vazbou. Dále je teoreticky popsán vznik povrchových plazmonových polaritonů a lokalizovaných povrchových plazmonů (LPP). V práci jsou popsány plazmonické antény, jejich výroba, aplikace a fyzikální vlastnosti hBN. V rámci praktické části byla realizována výroba plazmonických antén pod nebo na tenké vrstvě hBN. Vyrobené vzorky byly charakterizovány rastrovacím elektronovým mikroskopem a spektrální odezva byla změřena infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací. Ve spektrech byla potvrzena absorpce hBN na 7,3 m a naměřena další minima propustnosti odpovídající přítomnosti antén. Přítomnost silné vazby mezi LPP antén a fonony nativní vrstvy SiO2 byla pravděpodobně pozorována. Zdali došlo k silné vazbě mezi LPP antén a fonony hBN nelze ze získaných výsledků usuzovat.
|
|
|
Role střevní mikrobioty v rozvoji Alzheimerovy demence
Hakenová, Kristina ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Zachování zdraví ve vyšším věku závisí na funkci biologických homeostatických systémů (nervové, endokrinní a imunitní činnosti), v čemž hraje klíčovou roli biologická interakce mezi těmito systémy a střevní mikrobiotou. Jednou z mimořádně závažných chorob typických pro vyšší věk je Alzheimerova demence (AD), která je nejčastější příčinou demence na světě. Tato nemoc je doprovázena poruchami kognitivních funkcí, které jsou asociovány s hromaděním amyloidních plaků a neurofibrilárních vláken v mozkové tkáni. Během stárnutí dochází přirozeně k biologickým změnám, v důsledku čehož dochází ke snížení funkční kapacity organismu, to je doprovázeno i zvýšeným rizikem zánětlivých procesů, které se podílejí na etiologii několika chronických patologických stavů, včetně neurodegenerativních procesů. Tyto modulační procesy jsou spojeny s oxidačním stresem a střevní dysbiózou. Ve vědecké literatuře je velmi dobře doloženo, že ve stárnutí dochází k výrazným změnám ve složení střevní mikrobioty. Tyto změny mohou vést k řadě biologických změn včetně zvýšení propustnosti střevní stěny a tím způsobovat zvýšený průnik řady biologicky aktivních látek do těla. To může být může být rizikový faktor rozvoje zánětu i v mozkové tkáni či dokonce rozvoje neurodegenerace. Modifikace střevní mikrobioty může mít tedy pozitivní...
|
|
|
Test nuceného plavání a mechanismy deprese
Janďourková, Pavla ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Deprese je závažné psychické onemocnění, které je řazeno mezi afektivní poruchy. V současné době patří mezi nejčastější psychické poruchy, prevalence se udává mezi 5 % až 16 %. Animální výzkum je zásadní pro studium mechanismů deprese. Jeden z modelů deprese v animálním výzkumu je test nuceného plavání. Tento test, i když si nenárokuje modelování deprese v celé komplexitě, má vysokou prediktivní validitu a je používaný především pro zhodnocení účinků antidepresivních látek (na základě pozorování změn v chování experimentálních zvířat). Předmětem této bakalářské práce je seznámení s problematikou neurálních mechanismů deprese a s mechanismy, které se mohou uplatňovat v testu nuceného plavání a které mohou být ovlivněny funkcí antidepresiv. Klíčová slova: test nuceného plavání, deprese, neurotransmitery, antidepresiva, hypothalamo- hypofyzárně-adrenální osa
|
|
|
Vliv léze prefrontální a posteriorní parietální kůry na chování v testech prostorové kognice
Vodička, Martin ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Vliv léze prefrontální a posteriorní parietální kůry na chování v testech prostorové kognice V této práci jsme testovali vliv léze prefrontální kůry a vliv léze posteriorní parietální kůry na chování a navigaci potkana. Mediální prefrontální kůra je dávána do souvislosti s pracovní pamětí, behaviorální flexibilitou a kódováním prostorového cíle. Potkany jsme testovali v kolotočovém bludišti na přeučování pozice zakázaného sektoru a následně jsme je testovali v úloze vyhýbání se rámci arény za tmy. Zjistili jsme, že potkani s lézí mediální prefrontální kůry v testu na přeučování zhoršeni nebyli, byli ale zhoršeni v samotném učení úlohy. V testu na rámec arény se nelišili od kontrol. Posteriorní parietální kůra hraje roli v procesech pozornosti a podílí se na zpracování prostorové informace a dlouhodobé paměti. Potkany s bilaterální lézí posteriorní parietální kůry jsme testovali řadou testů na kolotočové aréně (přeučování, dvojité vyhýbání) a v Morrisově vodním bludišti (klasická verze se vzdálenými orientačními body a modifikovaná verze s orientačními body uvnitř arény). Potkani s lézí posteriorní parietální kůry byli v úlohách na kolotočovém bludišti zhoršeni při přeučování na rámec arény. Tento trend se potvrdil i v úloze dvojitého vyhýbání, kdy měli více vstupů do sektoru definovaného rámcem...
|
|
| |
|
|
Využití dynamických prostředí ve výzkumu prostorové paměti
Staňková, Anna ; Svoboda, Jan (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Prostorová paměť umožňuje pohyblivým organismům orientaci v prostředí, a tedy úspěšné přežití v něm. Na počátku minulého století se studovaly obecné zákonitosti prostorové paměti ve statických experimentálních podmínkách. Dnes je snahou rozšířit znalosti o jejím působení i v proměnlivých dynamických prostředích. Prostorová paměť je, jakožto součást deklarativní paměti, závislá na správné funkci hipokampu. Ten je považován za sídlo prostorové paměti nejen kvůli deficitu správné navigace při jeho poškození, ale i díky přítomnosti místně- specifických neuronů v několika jeho oblastech. Ke studiu prostorové paměti jsou využívána experimentální bludiště umožňující manipulaci s orientačními body, bludištěm samotným a okolními podmínkami. Změny lze provádět jednorázově nebo kontinuálně. Může jít o rotace orientačních bodů, přesuny arény v rámci místnosti, kontinuální rotace arény apod. Úlohy v dynamických prostředích kladou větší nároky na kognici resp. prostorovou orientaci a jsou tedy citlivější k jejímu poškození, což otevírá cestu k jejich využití v medicíně jako diagnostických metod.
|
host ::
RSS.