Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role glykosylace ionotropních glutamátových receptorů v savčích neuronech
Danačíková, Šárka ; Horák, Martin (vedoucí práce) ; Kriška, Ján (oponent)
Glutamát je nejvíce zastoupeným excitačním neuropřenašečem v centrální nervové soustavě savců. Existují dva typy glutamátových receptorů, ionotropní a metabotropní, které se nacházejí v excitačních synapsích savců. Práce je zaměřena na ionotropní glutamátové receptory, které mají klíčovou roli v procesech učení a paměti. Hlavní subtypy ionotropních glutamátových receptorů byly označeny podle svých specifických agonistů: α-amino-3- hydroxy-5-methyl-4-isoxazolpropionové kyseliny (AMPA), N-methyl-D-aspartátu (NMDA) a kainátu. Všechny typy ionotropních glutamátových receptorů, které se skládají do formy tetramerů, obsahují mnoho glykosylačních míst, které mohou být modifikovány glykany nebo monosacharidy. Glykany a monosacharidy navázané na receptory regulují klíčové procesy jako je skládání podjednotek, transport na buněčný povrch nebo funkce receptorů. Bylo zjištěno, že abnormální glykosylace ionotropních glutamátových receptorů může mít význam v rozvoji neurologických a psychiatrických poruch jako je například schizofrenie. Tudíž porozumění molekulárním mechanismům, které se podílejí na regulaci glykosylace ionotropních glutamátových receptorů, může mít význam pro vývoj nových způsobů léčby pacientů se změněnou funkcí glutamátergních synapsí v centrální nervové soustavě.
Role of glial cells in pathophysiology of demyelinating diseases of the nervous system
Holásek, Michal ; Kriška, Ján (vedoucí práce) ; Pivoňková, Helena (oponent)
Gliové buňky, ku příkladu oligodendrocyty, Schwannovy buňky, NG2 glie, astrocyty a mikroglie hrajídůležitou roli v homeostáze nervového systému, včetně myelinového obalu. Myelinové obaly tvořené oligodendrocyty a Schwannovými buňkami zabezpečují mechanickou, izolační a trofickou podporu axonů. Navíc, poškození určitého stavebního prvku myelinu anebo narušení určitého procesu může vést ke zhroucení a ztrátě myelinového obalu, známého jak demyelinizace. Demyelinizace axonu je patofyziologický stav charakteristický pro mnoho onemocnění, například roztroušenou sklerózu, akutní diseminovanou encefalomyelitidu, Charcotův-Marieův-Toothův syndrom anebo limskou neuroboreliózu. Nakolik jsou demyelinizační onemocnění pořád více rozšířené v populaci, vhodná a efektivní léčba je pro pacienty rozhodující. Nicméně, tato léčba ale není dostupná pro každé demyelinizační onemocnění z důvodu nedostatečného porozumění patofyziologickým mechanismům, slabé prostupnosti hematoencefalické bariéry a limitované regenerační schopnosti nervové tkáně. Z těchto důvodů je další výzkum v oblasti demyelinizačních onemocněni je nevyhnutný. Klíčové slova: prekurzor oligodendrocytu, oligodendrocyt, Schwannova buňka, myelinizace, akutní diseminovaná encefalomyelitida, roztroušená skleróza, remyelinizace
Malé extracelulární váčky jako nosiče mikroRNA a jejich role v regeneraci nervových buněk
Šprincl, Vojtěch ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Kriška, Ján (oponent)
Akutní poranění míchy je závažný typ úrazu, jehož léčba stále představuje výzvu pro současnou medicínu. Transplantace neurálních kmenových buněk (NSC) je jednou z mnoha nadějných cest, jak přispět k regeneraci poškozené tkáně. NSC komunikují se zbytkem tkáně pomocí malých extracelulárních váčků (sEVs), u kterých se tak předpokládá jejich regenerační potenciál. Cílem této diplomové práce je ověřit antiapoptotický účinek sEVs izolovaných z kultivačního média od dvou typů NSC na potkaním in vitro modelu poranění míchy. Pro splnění tohoto cíle byly nejprve otestovány různé způsoby izolací sEVs z kultivačního média. Následně byly sEVs charakterizovány podle jejich velikostí a přítomností povrchových markerů. Součástí práce byla PCR analýza obsahu neuroprotektivních a antiapoptotických miRNA uvnitř sEVs a fluorescenční barvení sEVs, kterým bylo dokázáno, že sEVs pronikají do cytoplazmy kmenových buněk. Nakonec byly sEVs aplikovány na potkaní in vitro model poranění míchy a pomocí metody imunoblotace byl prokázán jejich neuroprotektivní účinek. Klíčová slova Malé extracelulární váčky, exosomy, akutní poranění míchy, regenerace nervové tkáně, miRNA, mikroRNA, neurální kmenové buňky
Glial cells in central nervous system pathology: the role of Wnt signaling
Bronišová, Denisa ; Kriška, Ján (vedoucí práce) ; Heleš, Mário (oponent)
Wnt signalizácia je kľúčová v regulácii rastu, diferenciácie, či pohybu buniek. To predstavuje potenciál v liečbe patológií, u ktorých by práve proliferácia, či diferenciácia nových buniek mohla byť kľúčová pre regeneráciu a zmiernenie následkov ochorenia. Gliové bunky sú v mozgu viac než len lepidlo neurónov a aj v patológiách majú dôležité roly pre zachovanie metabolizmu a prežívania buniek a fungovania mozgu vo všeobecnosti. Cieľom tejto bakalárskej práce je poskytnúť literárny prehľad rolí Wnt signalizácie v gliových bunkách v zdravom mozgu, no hlavne v patológiách centrálneho nervového systému (CNS). Práca poskytuje prehľad hlavných typov gliových buniek v CNS, popisuje tri Wnt signálne dráhy a podrobne sa zameriava na vybrané patológie CNS a úlohu a zmeny Wnt signalizácie, ku ktorým dochádza v týchto patológiách. Ďalší výskum využívajúci potenciál Wnt signalizácie v gliových bunkách by mohol viesť k vyvinutiu nových terapií, ktoré by zmenili osud pacientov postihnutých ochoreniami CNS.
Behaviorální testování experimentálních zvířat po míšním poranění.
Freislebenová, Hana ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Kriška, Ján (oponent)
Míšní poranění je jedním z nejtěžších úrazů, který vede ke snížení kvality života jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Přestože v současné době neexistuje žádná účinná léčba, je vývoji nových léčebných postupů věnováno veliké úsilí. Účinnost experimentální léčby je ověřována pomocí behaviorálních testů prováděných na zvířecích modelech, nejvhodnější pro tento typ poranění jsou potkani. Behaviorální testy se dělí do několika skupin podle toho, na co je testování zaměřeno. Lokomotorické testy zkoumají funkci lokomotorického aparátu, motorické testy slouží k určení funkce kosterních svalů, které nejsou primárně zapojené do lokomoce, senzoricko-motorické testy testují funkčnost senzorického a motorického aparátu a jejich propojení, senzorické testy jsou určené k testování odpovědí na senzorické podněty. Elektrofyziologické testy společně s funkční magnetickou rezonancí patří do skupiny speciálních testů, které využívají uměle vyvolaných elektrických podnětů k měření aktivity svalů. Tato práce je zaměřená na detailní popis vybraných behaviorálních testů, jejich funkčnosti a porovnání jejich výhod a nevýhod.
The role of the Wnt signaling pathway in the regeneration following ischemic brain injury
Kriška, Ján ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Zíková, Martina (oponent)
Úloha Wnt signalizační dráhy v regeneraci ischemicky poškozené nervové tkáně Fokální mozková ischemie vede ke ztrátě nervových buněk, což může způsobit trvalé postižení. Současně se i v postnatálním mozku přirozeně nacházejí prekurzorové buňky (neurální kmenové/progenitorové buňky a NG2 glie), které mohou proliferovat a diferencovat v jiné buněčné typy. Jejich osud je do značné míry ovlivněn morfogeny Wnt a Shh, role těchto buněčných drah v diferenciaci prekurzorových buněk je však stále neznámá. Z tohoto důvodu jsme použili transgenní myši, které nám umožnily inhibovat či hyper-aktivovat Wnt signální dráhu, nebo sledovat osud NG2 buněk. Navození ischemie bylo dosaženo okluzí střední mozkové tepny. Změny v diferenciačním potenciálu byly charakterizovány na úrovni mRNA, proteinů a funkčních vlastností. Nejprve jsme posoudili neurální kmenové/progenitorové buňky izolované z neonatálních myší za fyziologických podmínek, kde jsme zjistili, že Wnt signalizace podporuje neurogenezi a potlačuje gliogenezi. Dále jsme se soustředili na dospělé myši a odhalili menší dopad Wnt signalizace na jejich diferenciační potenciál. Nicméně, její efekt byl výraznejší až po navození ischemie, kde jsme identifikovali změny podobné těm v neonatálních myších. Nakonec jsme potvrdili, že NG2 buňky slouží jako prekurzory...
Behaviorální testování experimentálních zvířat po míšním poranění.
Freislebenová, Hana ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Kriška, Ján (oponent)
Míšní poranění je jedním z nejtěžších úrazů, který vede ke snížení kvality života jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Přestože v současné době neexistuje žádná účinná léčba, je vývoji nových léčebných postupů věnováno veliké úsilí. Účinnost experimentální léčby je ověřována pomocí behaviorálních testů prováděných na zvířecích modelech, nejvhodnější pro tento typ poranění jsou potkani. Behaviorální testy se dělí do několika skupin podle toho, na co je testování zaměřeno. Lokomotorické testy zkoumají funkci lokomotorického aparátu, motorické testy slouží k určení funkce kosterních svalů, které nejsou primárně zapojené do lokomoce, senzoricko-motorické testy testují funkčnost senzorického a motorického aparátu a jejich propojení, senzorické testy jsou určené k testování odpovědí na senzorické podněty. Elektrofyziologické testy společně s funkční magnetickou rezonancí patří do skupiny speciálních testů, které využívají uměle vyvolaných elektrických podnětů k měření aktivity svalů. Tato práce je zaměřená na detailní popis vybraných behaviorálních testů, jejich funkčnosti a porovnání jejich výhod a nevýhod.
Role glykosylace ionotropních glutamátových receptorů v savčích neuronech
Danačíková, Šárka ; Horák, Martin (vedoucí práce) ; Kriška, Ján (oponent)
Glutamát je nejvíce zastoupeným excitačním neuropřenašečem v centrální nervové soustavě savců. Existují dva typy glutamátových receptorů, ionotropní a metabotropní, které se nacházejí v excitačních synapsích savců. Práce je zaměřena na ionotropní glutamátové receptory, které mají klíčovou roli v procesech učení a paměti. Hlavní subtypy ionotropních glutamátových receptorů byly označeny podle svých specifických agonistů: α-amino-3- hydroxy-5-methyl-4-isoxazolpropionové kyseliny (AMPA), N-methyl-D-aspartátu (NMDA) a kainátu. Všechny typy ionotropních glutamátových receptorů, které se skládají do formy tetramerů, obsahují mnoho glykosylačních míst, které mohou být modifikovány glykany nebo monosacharidy. Glykany a monosacharidy navázané na receptory regulují klíčové procesy jako je skládání podjednotek, transport na buněčný povrch nebo funkce receptorů. Bylo zjištěno, že abnormální glykosylace ionotropních glutamátových receptorů může mít význam v rozvoji neurologických a psychiatrických poruch jako je například schizofrenie. Tudíž porozumění molekulárním mechanismům, které se podílejí na regulaci glykosylace ionotropních glutamátových receptorů, může mít význam pro vývoj nových způsobů léčby pacientů se změněnou funkcí glutamátergních synapsí v centrální nervové soustavě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.