|
|
Wacudži Tecuró a jeho pojetí etiky v díle Fúdo
Vojtíšková, Kristýna ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Japonský filozof a etik Wacudži Tecuró (1889-1960) implementuje etiku do ontologie a na tomto základě vytváří originální filozofický systém, který reprezentuje filozofický dialog mezi Východem a Západem způsobem dalece překračujícím japonský kontext. Zatímco ontologie v jeho fenomenologickém pojetí uvádí do přímé souvislosti vývoj světových kultur a prostor, ve kterém se tyto kultury vyvíjely, jeho etika překonává západní koncepci individuality, Wacudžim vnímanou jako destruktivní egoismus. Rozvíjí koncept etiky fundamentálně založené na vzájemné souvztažnosti (aidagara 間柄) vztahující jedince ke komunitě a jeho prostředí (klimatu). Jeho dílo Klima (Fúdo 風土 ) pojednává vztah jedince, komunity a klimatu jako prostředek k porozumění komplexnosti skutečného světa, ve kterém lidé žijí. Ačkoli na jednu stranu vyzdvihuje jedinečnost japonské kultury, na straně druhé zdůrazňuje důležitost zachování různorodosti kultur s jejich specifiky. Wacudži analyzuje japonskou kulturu z hlediska její jedinečnosti, ale zároveň vyzdvihuje schopnost Japonců přejímat nové kulturní vzory a adaptovat je. Tento přístup střední cesty, kde jsou kultury přivedeny k tomu, aby si uvědomovaly vlastní jedinečnost, ale zároveň neodmítaly mezikulturní dialog, chce využít ke komplexnějšímu vzájemnému porozumění a novým způsobům...
|
|
|
Rašeliniště a jejich vliv na místní klima - Borkovická blata, Olešenský mokřad
LEŠTINOVÁ, Iveta
Diplomová práce pojednává o vlivu rašeliništních biotopů na místní klima, převážně na teplotní a vlhkostní režim a ukazatele energetické bilance podobných lokalit Borkovická blata a Olešenský mokřad v porovnání s kontrastním terestrickým nemokřadním ekosystémem trvalý travní porost mezi obcemi Soběslav a Veselí nad Lužnicí. Hodnocení bylo provedeno na základě měření teplotních a vlhkostních charakteristik stanoviště pomocí automatických měřících meteostanic. Měření probíhalo v období od 17. 4. do 3. 11. 2016 v hodinovém intervalu. Během vegetačního období byla odebrána rostlinná biomasa a popsána druhová pestrost sledovaných ekosystémů. Analýza měřených meteorologických dat ukázala, že se lokality mezi sebou lišily. Výsledky ukazují poměrně malé rozdíly v teplotách vzduchu snímaných na úrovni povrchu porostu a ve 2 m nad povrchem. Největší průměrné teploty byly zjištěny na lokalitě trvalý travní porost. Největší průměrný tlak vodní páry byl zaznamenán na lokalitě Olešenský mokřad jak ve 2 m nad povrchem, tak i na úrovni porostu. Nejnižší průměrný sytostní doplněk byl zaznamenán na lokalitě Olešenský mokřad, je tedy nejvlhčím místem. Nejvyšší hodnoty vykázala lokalita trvalý travní porost, což značí, že se jedná o nejsušší místo. Nejvyšší průměrná evaporativní frakce byla zaznamenána na lokalitě Olešenský mokřad, kde bylo na výpar spotřebováno největší množství dostupné energie. Nejméně energie spotřebované na výpar bylo na lokalitě Borkovická blata. Rozdíly mezi studovanými lokalitami byly způsobeny vegetací a množstvím přítomné vody v ekosystému.
|
|
|
Atmosférotvorné prvky v pedagogickém procesu
ŠKOPKOVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá atmosférotvornými prvky v pedagogickém procesu. Teoretická část charakterizuje pojmy spojené s atmosférou a edukačním procesem. Pro celou práci je podstatné seznámení s faktory, které tento proces a atmosféru ovlivňují. Praktická část se zaměřuje na typy atmosfér, které jsou využívány v edukačním procesu. Výzkumným šetřením zjišťujeme, jakými technikami dosahují pedagogové potřebných atmosfér. Následně ověřujeme vliv těchto technik na vyvolání potřebné atmosféry u edukantů.
|
|
| |
|
|
Klima v kvartéru a vznik eolických sedimentů
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Eolické sedimenty jsou svým vznikem výrazně závislé na klimatických podmínkách ve čtvrtohorách. Komplexy spraší a fosilních půd představují jeden z nejvýznamnějších přírodních archívů, využívaných pro poznání čtvrtohor, ale mají velký význam i pro kvartérní statigrafii. Spraše zakrývají zhruba desetinu plochy všech kontinentů. Proxy-záznam z těchto sedimentů, často ze vzdálených oblastí, můžeme porovnávat a získávat tak informace globálního významu. Metody studia magnetických minerálů umožňují přečíst paleoenvironmentální záznam uložený v komplexech spraší a fosilních půd a korelovat tyto informace s detailním záznamem, získaným z hlubokomořských sedimentů.
|
|
|
Polohové a klimatické faktory ovlivňující morfologické charakteristiky polygonů ledových klínů arktické zóny
Kysilka, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Marvánek, Ondřej (oponent)
Polohové a klimatické faktory ovlivňující morfologické charakteristiky polygonů ledových klínů arktické zóny Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá geometrií polygonálních sítí aktivních ledových a zemních klínů kanadské Arktidy a Aljašky. Periglaciální prostředí vysoké Arktidy zajišťuje aktivní mrazové pukání permafrostu během holocénu dovolující porovnání polygonální morfologie s existujícími klimatickými daty. Pomocí geoinformačních programů (Google Earth, ArcGIS) byly vyhledány a digitalizovány polygonální sítě v lokalitách Eureka, Mould Bay, Churchill, Rankin Inlet, Inuvik a Kotzebue. Popsané polygonální sítě jsou v této práci statisticky analyzovány na základě jejich povrchové morfologie za účelem určení primárních environmentálních faktorů ovlivňujících jejich parametry. Rozměry polygonů (celkový vliv vypočten z koeficientu determinace) ovlivňuje zejména doba vývoje polygonální sítě (z 18 %), frekvence zimní cyklonální aktivity (z 17,8 %) a zimní teplota vzduchu (z 16,1 %). Naopak pravidelnost polygonů determinuje zrnitost substrátu (z 21,8 %), zimní rychlost větru (z 15,1 %) a mocnost sněhové pokrývky (z 12,2 %). Převládající protažení polygonů v rámci polygonálních sítí koresponduje se zimním směrem větru v jednotlivých lokalitách (3/4 všech polygonálních sítí) a to pravděpodobně důsledkem...
|
|
|
Rozbor sekulární teplotní řady meteorologické observatoře Milešovka (1905 - 2010)
Lhotka, Ondřej ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Štekl, Josef (oponent)
Meteorologická observatoř Milešovka je z klimatologického hlediska jednou z nejvýznamnějších stanic v České republice. V době zpracování této diplomové práce byla k dispozici řada denních hodnot průměrné teploty vzduchu o délce 106 let. Tato pozorování, na rozdíl od řady jiných observatoří, nejsou ovlivněna městským tepelným ostrovem. Roční trend průměrné teploty vzduchu se oproti posledním studiím zvýšil na 1,02řC/100 let, největší čtvrtletní trend je na jaře, nejmenší v zimě. Na Milešovce, narozdíl od nížinných stanic, dochází k nárůstu průměrné denní amplitudy teploty vzduchu. Délka mrazového období má klesající trend, naopak délka velkého vegetačního období i hlavního vegetačního období se prodlužuje. Bylo zjištěno, že 36 % absolutních extrémů maximální denní teploty vzduchu bylo naměřeno v období 1996-2010. Na druhou stranu, absolutní extrémy minimální denní teploty vzduchu jsou v tomto období vzácné. Subsezónní anomálie teploty vzduchu jsou tři a více dní trvající významné odchylky od shlazeného ročního chodu teploty vzduchu. Tyto anomálie jsou největší a mají nejdelší dobu trvání v zimě. Vymezené subsezónní anomálie teploty vzduchu mají velmi volný vztah ke klasickým teplotním singularitám.
|
|
|
Variabilita velikosti a tvaru lebky u moderního člověka
Danda, Hynek ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
Variabilita tvaru a velikosti lebky moderního člověka je ovlivněna mnoha různými faktory. Svou roli hrají neutrální evoluční procesy, k nimž náleží mutace, genetický drift a migrace; pohlaví jedince, ale také prostředí, ve kterém daný jedinec vyrůstá a potrava, kterou přijímá. Kvůli etickým omezením při pokusech na člověku a primátech je velice obtížné určit, do jaké míry je za dané rozdíly zodpovědná selekce a jaký podíl má na variabilitě vývojová plasticita. Z klimatických faktorů pravděpodobně největší selekční tlak vyvíjejí nízké teploty a to především na obličejovou část lebky. Další významnou klimatickou proměnnou ovlivňující tvar lebky, nejvíce nosní dutiny, je i vlhkost vzduchu. Vnitropopulační diverzita jednotlivých znaků lebky klesá společně s narůstající geografickou vzdáleností od pravděpodobného místa počáteční expanze moderního člověka.
|
|
|
Dlouhé letokruhové chronologie ve střední Evropě a jejich klimatologická interpretace
Gregor, Tadeáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Ponocná, Tereza (oponent)
Předkládaná práce se věnuje využití letokruhových dat pro rekonstrukci klimatických poměrů v minulosti. Obsahuje přehled nejvýznamějších dlouhých světových dendroklimatických rekonstrukcí a dlouhé rekonstrukce středoevropské. Porovnávány jsou středoevropské dendroklimatické rekonstrukce delší 250 let, a to na základě jejich délky, zastoupených druhů dřevin, statistické síly chronologií, schopnosti zachytit nízko- nebo vysokofrekvenční klimatický signál, zvolené kalibrační metody a zjištěné síly klimatického signálu. Porovnány jsou pak také samotné výsledné rekonstrukce klimatických poměrů. Byla zjištěna poměrně velká variabilita mezi teplotními rekonstrukcemi a vysoká míra shody mezi rekonstrukcemi hydroklimatických poměrů. Diskutována je lokalizace středoevropských chronologií, možné příčiny odlišností v rekonstrukcích, součástí dikuze je také porovnání s jinými proxy daty. Klíčová slova: letokruhy, dendrochronologie,dendroklimatologie, klima
|
|
|
Teplotní inverze v mezní vrstvě nad Prahou
Stryhal, Jan ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Teplotní inverze v mezní vrstvě nad Prahou Abstrakt Hlavním cílem této práce je analýza inverzí teploty v mezní vrstvě atmosféry (MVA) nad Prahou. V úvodní části je věnována pozornost vymezení pojmu MVA a dále některým teoretickým aspektům zvrstvení vzduchu. V hlavní části rešerše jsou shrnuty poznatky o inverzích teploty, zejména vlivu tvaru reliéfu a charakteristik aktivního povrchu na jejich rozvoj při různých typech počasí a dále metodám jejich zjišťování. S ohledem na téma práce jsou dále popsány hlavní vlivy formující inverze teploty v pražské oblasti. Těžištěm práce je analýza časové řady profilových měření teplot z radiosondážní stanice v Praze-Libuši. Je otestována homogenita časové řady a na vybraném úseku jsou z dat odvozeny všechny přízemní inverze a výškové inverze s horní hranicí do výšky 2000 metrů nad povrchem se svými základními parametry (mocnost, teplotní skok, gradient teploty, datum a termín pozorování). Tyto záznamy jsou dále analyzovány ve smyslu popisu denního a ročního chodu, dlouhodobých trendů a souvislostí se synoptickou situací. Odhalené trendy jsou hodnoceny v kontextu se známými trendy různých meteorologických prvků a jevů v Česku a Praze a je otestována jejich statistická významnost. Některé ze zjištěných změn jsou porovnány s daty z Prostějova a bavorského Kümmersbrucku....
|
host ::
RSS.