|
|
Nakládání s infekčním odpadem
Martinek, Karel ; Touš, Michal (oponent) ; Konečná, Eva (vedoucí práce)
Cílem práce je přehled pravidel zpracování, manipulace a likvidace odpadu ze zdravotnických zařízení v České republice a porovnání přístupu s dalšími zeměmi. Legislativa zabývající se zpracováním nebezpečného odpadu se v jednotlivých zemích liší. Mírné odlišnosti jsou pozorovány i v koncepci jednotlivých krajů ČR. Stále častěji je infekční odpad před konečnou likvidací spálením dekontaminován. Práce poskytuje základní informace o dekontaminačních metodách, jejich výhody či nevýhody a srovnání některých z nich.
|
|
|
Infectious waste management at regional level
Martinek, Karel ; Pavlas, Martin (oponent) ; Máša, Vítězslav (vedoucí práce)
The current pandemic state has shown huge impacts of the infection spread on society, yet there is still no coherent approach to the issue of infectious waste. The aim of this thesis is to present the methodology for managing infectious waste within the region in the context of the situation in the Czech Republic and the European Union. The theoretical part of the thesis sets out the legislative framework, the character of production, decontamination options and conditions for incineration. Based on this knowledge, the methodology for managing infectious waste within the region is proposed. In the applied part of the thesis, the methodology is applied to the Hradec Králové Region. Under the methodology, possible scenarios for the infectious waste management are proposed. The most suitable one is selected from the perspective of health risks, budget burden, and environmental impact. Finally, the methodology is critically assessed and compared with the methodologies of other studies on a similar topic.
|
|
|
Geological and gravimetric pattern of the Ethiopia
Kuznetsova, Alevtina ; Valenta, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Etiopie je z geologického hlediska unikátní zemí, kde lze studovat projevy aktivní tektoniky v kontextu rozsáhlého vývoje východoafrického riftového systému (East African Rift System - EARS), jehož součástí je i hlavní etiopský rift (Main Ethiopian Rift - MER). Hlavní etiopský rift (MER) je typickým kontinentálním riftem, který se rozprostírá se mezi africkou, somálskou a arabskou litosférickou deskou, a to v linii přes 6000 kilometrů od Sýrie po centrální Mosambik. Studie tíhového pole ukazuje na významné ztenčení zemské kůry v oblastech hlavního etiopského riftu a severní části Afaru, tato kůra má převážně charakter kůry oceánské. V jižní část Afaru má zemská kůra mocnost mírně vyšší, a navíc pravděpodobně obsahuje významný podíl kontinentální kůry. Pochopení procesu ztenčování zemské kůry v kontextu aktivního riftingu je zásadní pro předpovídání budoucích geodynamických událostí v tomto regionu, což je klíčové pro udržitelný život rychle rostoucí populace a výstavbu nezbytné infrastruktury. Tato práce analyzuje archivní tíhová data shromážděná z měření na zemského povrchu i data získaná leteckým měřením (archiv etiopské geologické služby) ve spojení s dostupnými geologickými a strukturními daty za účelem vyhodnocení celkového tíhového účinku v oblasti Etiopie a určení hlavních geologických...
|
|
|
Geophysical and gravimetric pattern of Ethiopia, construction, and verification of a new gravity map of Ethiopia
Kuznetsova, Alevtina ; Valenta, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Etiopie je z geologického hlediska unikátní zemí, kde lze studovat projevy aktivní tektoniky v kontextu rozsáhlého vývoje východoafrického riftového systému (East African Rift System - EARS), jehož součástí je i hlavní etiopský rift (Main Ethiopian Rift - MER). Hlavní etiopský rift (MER) je typickým kontinentálním riftem, který se rozprostírá se mezi africkou, somálskou a arabskou litosférickou deskou, a to v linii přes 6000 kilometrů od Sýrie po centrální Mosambik. Studie tíhového pole ukazuje na významné ztenčení zemské kůry v oblastech hlavního etiopského riftu a severní části Afaru, tato kůra má převážně charakter kůry oceánské. V jižní část Afaru má zemská kůra mocnost mírně vyšší, a navíc pravděpodobně obsahuje významný podíl kontinentální kůry. Pochopení procesu ztenčování zemské kůry v kontextu aktivního riftingu je zásadní pro předpovídání budoucích geodynamických událostí v tomto regionu, což je klíčové pro udržitelný život rychle rostoucí populace a výstavbu nezbytné infrastruktury. Tato práce analyzuje archivní tíhová data shromážděná z měření na zemského povrchu i data získaná leteckým měřením (archiv etiopské geologické služby) ve spojení s dostupnými geologickými a strukturními daty za účelem vyhodnocení celkového tíhového účinku v oblasti Etiopie a určení hlavních geologických...
|
|
|
Soil erosion risk analysis in Sidama Region, southern Ethiopia
Bizunhe, Getie Balkie ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Hroch, Tomáš (oponent)
Půdní eroze je jedním z nejvážnějších environmentálních problémů v Etiopii. Studie erozních procesů a její rychlosti umožňují lépe porozumět vývoji krajiny, změně klimatu a lidské činnosti, stejně jako riziku degradace půdy. Studovaná oblast regionu Sidama v hlavním etiopském riftu je pokryta převážně luvisoly, cambisoly, nitisoly, vertisoly, andosoly, fluvisoly, regosoly a leptosoly. Cambisoly a luvisoly jsou nejnáchylnější k erozi. Revidovaná univerzální rovnice půdní eroze (RUSLE) je nejpokročilejším v současnosti široce používaným algoritmem, který byl také použit v této práci k určení rizik půdní eroze v zájmovém území Sidama. Dva různé srážkové datasety a tři různé vstupní datasety popisující půdní struktury byly testovány. Jako nejvhodnější byla ze 6 variant vybrána ta, která počítá s novými úplnějšími srážkovými daty a která uvažuje půdní data odvozená od analýz vzorků během půdního mapování oblasti. Pro validaci byly využity terénně vymapované erozní jevy ve vybraných částech zájmového území. Byly vymapovány oblasti nejnáchylnější k půdní erozi v zájmovém území; průměrná hodnota je 28 t/ha/rok, což je vice než tolerovatelná průměrná hodnota pro Etiopii (18 t/ha/rok). Území s hodnotami RUSLE vyššími zaujímají 19% (43.66 km2) celkového zájmového území. Nevhodné využití krajiny, extenzivní odlesňování...
|
|
|
Utilising satellite imagery for geological mapping and structural analysis
Sokolová, Anna ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Využití dat dálkového průzkumu Země se stává významnou součástí výzkumu v geověd- ních oborech. Satelitní snímky jsou neocenitelné zejména při studiu obtížně dostupných míst na Zemi a mohou výrazně pomoci zvýšit efektivitu práce v oblastech s již existující- mi terénními daty. V aridních oblastech, kde jsou horniny odkryté a přímo viditelné na povrchu, mohou být litologické kontakty mapovány právě na základě satelitních snímků. Teoretická část práce obsahuje přehled možností zpracování multispektrálních snímků, dále se pak zabývá popisem již známých metod strukturní analýzy prováděné pomocí dat dálkového průzkumu Země. Jako hlavní část této práce byla vyvinuta a popsána nová metoda pro určování orientací planárních struktur, včetně kontroly kvality vstupních dat. Tato metoda byla následně použita v oblasti Bodonchin v mon- golském Altaji, kde byly analyzovány metamorfní foliace a pegmatitové žíly. Metoda prokázala dobrou použitelnost v dané oblasti i přes svá omezení, která jsou v práci rovněž diskutována.
|
|
|
Klima v kvartéru a vznik eolických sedimentů
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Eolické sedimenty jsou svým vznikem výrazně závislé na klimatických podmínkách ve čtvrtohorách. Komplexy spraší a fosilních půd představují jeden z nejvýznamnějších přírodních archívů, využívaných pro poznání čtvrtohor, ale mají velký význam i pro kvartérní statigrafii. Spraše zakrývají zhruba desetinu plochy všech kontinentů. Proxy-záznam z těchto sedimentů, často ze vzdálených oblastí, můžeme porovnávat a získávat tak informace globálního významu. Metody studia magnetických minerálů umožňují přečíst paleoenvironmentální záznam uložený v komplexech spraší a fosilních půd a korelovat tyto informace s detailním záznamem, získaným z hlubokomořských sedimentů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Geochemické studium jezerních sedimentů v oblasti zaniklého Komořanského jezera
Valentová, Daniela ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Komořanské jezero, pokládané za jednu z nejvýznamnějších lokalit československého kvartéru, se rozkládalo na jižním úpatí Krušných hor, severozápadně od města Starý Most mezi obcemi Souš, Komořany, Ervěnice, Dřínov, Albrechtice, Černice a Dolní Jiřetín. Komořanské jezero patřilo svým rozsahem k nejrozsáhlejší vodní ploše Československa (25 km2 ) a díky množství organogenních sedimentů se ocitlo v centru zájmu paleoekologů. Sedimenty gyttji, jež zaujímají v rámci jezerní výplně poměrně mocné polohy, tvoří kontinuální záznam od posledního glaciálu do subatlantiku a byly do dnešního dne zpracovány především po stránce paleoekologické. V předkládané práci jsou poprvé v historii Komořanského jezera studovány jeho organogenní sedimenty z hlediska sedimentárního záznamu za použití moderních geochemických metod (TOC/TN a d13C). Práce byla vypracována na profilech (PK-1-C, PK-1-Ch, PK-1-I a PK-1-W), které byly odebrány mezi léty 1977-1983 ještě před kompletním odtěžením sedimentů Komořanského jezera v důsledku hnědouhelné těžby v mostecké pánvi v 80. letech 20. století.
|
host ::
RSS.